Hesla začínající na písmeno P

Staročesky paběrek = co se po sebrání ještě pobere nebo najde na polích či vinicích.

„Vládce Moábův“; zakladatel čeledi po zajetí; podepsali smlouvu s Hospodinem.

Staročesky výrostek, chlapec, mládenec, panoš, páže.

Staročesky sluha, prostý voják.

Staročesky výrostek, chlapec.

Pád, zřícení ve fyzickém i mravním smyslu; vědomé sejití z cesty, hřích vyžadující milost odpuštění.

L 10,18 o satanu, jenž Ježíšovým příchodem ztratil svou moc; ve Zj 12,7-11 bude svržen zcela.

Též Pádan Aram; severozápadní rovinná část Mesopotamie při Eufratu, na rozdíl od horské.

Při vstupu do chrámu poklona, na zemi v postě, úzkosti, zármutku; i před králem či pánem.

Velitel nad padesáti muži.

Viz Slavnost téhodnů.

Viz Padati, Pád.

Město na jz. pobřeží Cypru, v době Pavlově sídlo římských správců; Pavel zde kázal římskému úředníkovi.

Staročesky malý hrb, vršek, hůrka, kopec; často kultické místo nebo modloslužebný pahrbek.

Zhluboka vzdychající, bečící?; sídelní město edomského krále Adada; LXX čte Peor = Fégor.

Starověké paláce byly většinou větší domy různého typu; palác Šalomounův stál na hoře Moria.

(Bůh) usoudil, rozhodl; syn Uzaiův, který pomáhal opravovat zeď jerusalemskou.

Staročesky hořeti, pláti, plamen vydávati; přeneseně o prchlivosti, hněvu, ale také o lásce.

V Sd 1,6 utnuty králi palce jako znamení neschopnosti k boji; při svěcení kněží krví pomazán palec.

Jižní polovice vápencovité vysočiny mezi Sýrií a Arábií, rozdělená řekou Jordánem na dvě polovice.

V Žalmu 57,5; hebrejsky žhnouti, páliti, plápolati; paliči, kteří svým sočením krále podněcují.

Staročesky = hůl, kyj, obušek.

Páliti obyčejně ve spojení s obětí (zvířecí či lidskou); též při pohřebním obřadu králů.

Hořeti; v přeneseném smyslu sžírati se vášní, být rozhořčen; Pavel o pohoršovaných ke zlému.

Viz Páliti.

Žár, požár.

V Palestině byla kdysi nejrozšířenější palma datlová; stala se symbolem Palestiny.

Vzpomínka a znamení, jímž se vzpomínka obnovuje, často v podobě kamenného sloupu připomínajícího událost nebo zjevení Boží.

Udržet v paměti, připomínat, slavit památku; patří ke vděčné víře v Boží spasitelné činy.

Staročesky vzpomínka, památka, připomínka; dobrá nebo zlá pověst, jméno.

přesměrování na Pamatovati

Část oběti suché spálená na oltáři; mělo Bohu připomenout obětníka a svolati na něho požehnání.

Staročesky sloužící k upamatování; o oběti za podezření cizoložství, o pamětných sloupech tyrských.

Viz Pamfylie.

Pobřežní krajina na jihu Malé Asie; za dob Pavlových římská provincie, kde Pavel vystoupil v Pergé.

Označuje výrazem úcty osobu společensky výše postavenou a v náboženském smyslu vyjadřuje svrchovanou moc a panství Boha.

Viz Bůh, Pán.

Brnění chránící původně břicho a prsa, později celé tělo; obraz Boží spravedlnosti a víry.

přesměrování na Večeře Páně

Stav dospělé dívky, která nepoznala pohlavního spojení s mužem; ve SZ chráněno přísnými tresty.

Tři hebr. výrazy: umyvadlo/kotel, plochá pánev k smažení a pečení, menší pánev.

Hebrejsky ta, která rozkazuje, vládne; paní domácnosti a otrokyň; obrazně i o Babyloně.

Řecky eunuchos, kleštěnec; ve Starém zákoně vyloučen z bohoslužby, Ježíš mluví o třech druzích.

přesměrování na Panic

Přezdívka; vztahuje se na ty, kdo jsou nemanželského původu a na kleštěnce; vyloučeni ze shromáždění.

Staročesky děvice, mladice; nevdaná žena neokusilá pohlavního styku, neporušená dívka.

Vyjadřuje jednak moc a autoritu nad někým, jednak oblast spadající pod něčí správu, a konečně vládcovský úřad.

O zemském vládci hebr. móšél, nebo o Mesiáši; o Bohu užito 'adón či 'adónáj.

přesměrování na Panovník

V Ju 8 řec. kyriotés; označení Božího majestátu, jímž bludaři vědomě pohrdají.

Množné číslo řeckého kyriotés; označení jedné andělské třídy stvořené skrze Krista.

Z německého Band, kovová spona u dveří; v 1Kr 7,50 jde snad o dveřní závěsy zhotovené ze zlata.

Plochá nádoba, jaké užívají beduini v Sýrii k prudkému pečení pokrmů, koláčů a lívanců.

Z papyrové třtiny rostoucí na březích Nilu; dodavatelem byl Egypt od 3. tisíciletí př. Kr.

Novočesky paprsek.

1.–2. Paralipomenon, dvě starozákonní knihy, doplňující dějiny zaznamenané v knihách Samuelových a Královských.

Pardál nebo levhart; kočkovitá šelma se srstí červenožlutou s tmavými skvrnami; symbol Persie.

To, co po kácení stromu zůstane v zemi s kořenem; v Izaiáši 11,1 symbol rodu Davidova, jenž znovu ožije.

Novočesky pergamen.

Staropersky = nejprvnější; jeden z desíti synů Amonových, kteří byli Židy vyvražděni.

Ze vzácného, žlutobílého mramoru z ostrova Paros; nejisté, zda správně překládáno.

Jeden ze sedmi diákonů, „mužů dobropověstných, plných Ducha svatého a moudrosti“; mučednická smrt ve Filippis.

Viz Faros.

Staropersky „zvědavý“; jeden z desíti synů Amanových, které Židé vyvraždili.

Národ v krajině mezi Kaspickým mořem a Indem; r. 40 př. Kr. napadli Malou Asii a Sýrii, vyplenili Jerusalem.

Kvetoucí; otec Šalomounova nakupovače potravin Jozafata, jenž měl na starosti území Izachar.

Neznámé místo na východě (snad ve vých. Arábii), odkud zlato pro Šalomounův chrám.

Oblast chrámového nádvoří na záp. straně; místnosti pro úředníky slunečního božstva.

Podstatná část oděvu mužů i žen na východě; kožený, lněný nebo vyšívaný zlatem a stříbrem.

Asserovec, syn Jafletův z rodiny Beriovy.

Syn Malkiáše, přední kníže za vlády Sedechiáše; žádal usmrcení Jeremiáše jako vlastizrádce.

Viz Dammim.

„Chromý“; 1. Judovec z Chelubovy; 2. otec Joiady, opraváře staré brány v Jerusalemě.

Viz Osidlo.

Přicházející přímo z pastvy, o dobytku.

Činnost pastýřů; přeneseně vedení knížat a moudrá péče Boží o svůj lid jako pastýře.

Jídlo, potrava, píce, obrok; pastviště, travnaté místo; též zavodněné místo a tráva.

Místo pastvy.

Označuje osobu pečující o ovce a stal se symbolem nejvyšších služebníků Božích, včetně Mesiáše a Ježíše Krista.

Gn 3,15 o Božím soudu nad hadem; símě hadovo chňapá po patě, símě ženy drtí hlavu hada.

Přístavní město na jz Lycie naproti Rhodu; věštírna Apollonova; Pavel zde nastoupil loď.

V Mt 27,62 řec. paraskeué; jindě 'den připravování' beránka nebo 'pátek před velikonocí'.

Ostrov v Egejském moři, kam Římané vypovídali odsouzence; Jan zde měl své vidění.

Z řeckého arciotec; hlava rodové čeledi, nejvyšší kněz přinášející oběti a vedoucí války.

Staročesky hleděti, dívati se, pozorovati, míti ohled, zachovávati, vztahovati se k čemu.

Očividně, zřetelně, jasně.

Jasně viditelný, zřetelný; též znamenitý, slavný.

Křesťan v Římě, jemuž Pavel posílá pozdrav; snad z domu císařova.

Část horního Egypta patřící mizraimské čeledi; sídlo prvního faraona Menea.

Jedna ze zvláštností z lodí Šalomounových a Chíramových z ciziny; hojný v Indii.

Apoštol z Tarsu, jedna z klíčových osobností prvotního křesťanství, hlavní postava misijní činnosti podle Skutků a autor devíti listů Nového zákona.

přesměrování na Sergius Pavel

Součást starověké vojenské výzbroje; těžký štít z kůže či dřeva potažený koží, s rukojetí.

Vojín ozbrojený pavézou, tedy těžkooděnec, štítonoš.

Staročesky ochoz, přístavek, besídka, krytá chodba kolem hradu nebo chrámu.

Hebr. 'akkábíš; v Palestině 600-700 druhů; přirovnání pavučin k marnému doufání.

Odpadky lnu, dřevnatá část stonku.

Dráp.

Ústa; sedmnácté písmeno hebrejské abecedy, jímž začíná sedmnáctý oddíl Žalmu 119.

Různé druhy: pec chlebová, tavěcí na kovy, tyglík, vápenice, hrnčířská i cihlářská.

Starost o někoho či něco, zájem a ochrana; bible přisuzuje péči nejen člověku, ale především Bohu.

Bochník z mouky pšeničné či ječmenné, kulatého tvaru; nebyl krájen, nýbrž jen lámán.

Znak připojovaný místo podpisu na ověření listin a jako znamení neporušenosti, symbol moci a autority.

Ž 37,7 pečlivé očekávání = vytrvalé; Mt 6,27 úzkostlivé; R 8,19 toužebné; Marta starostlivá.

přesměrování na Péče, pečování, pečovati

přesměrování na Péče, pečování, pečovati

„Hospodin vykoupil“; 1. otec Zebudy, matky Joakima; 2. otec Zorobábelův.

Hospodin vykoupil; jméno několika osob; otec Joelův, kníže pokolení Manassesova za Davida.

Syn Obededomův, levita, jeden z vrátných při chrámu.

Bůh otevřel oči; syn Romeliův, hejtman, uzurpátor trůnu izraelského po zabití Pekachia.

„Hospodin otevřel“; 17. král izraelský, syn Manahema; zabit Pekachem po roce vlády.

Pečení chleba obstaráváno ženami v domácnosti; jen zámožnější měly pekařské otroky a otrokyně.

přesměrování na Peklo

Označuje říši mrtvých, oblast zkázy, do níž sestupují bez rozdílu všichni zemřelí a kde přestává jakýkoli styk s Bohem.

Na pohledění libý, krásný; příjemný, dobrý, přívětivý; žádoucí.

Viz Břeh.

Mocný aramejský kmen Pukûdu v nížině v. od Tigridu; pod vládou Nabuchodonozorovou.

„Hospodin je divuplný“; 1. levita pomáhal Ezdrášovi; 2. potomek Sechania.

Kněz z doby Nehemiášovy z rodu Malkiášova; jméno znamená „Hospodin soudil“.

Hospodin osvobodil; 1. Syn Chananiášův, vnuk Zorobábelův; 2. Syn Simeonův proti Amalechitům.

Hospodin osvobodil; 1. Vůdce lidu podepsavší smlouvu; 2. Syn Banaiášův, kníže, náhle zemřel.

Rozdělení; syn Heberův a bratr Jektanův; za dnů jeho rozdělena byla země.

Pelech, komůrka, doupě, brloh, jeskyně; místo, kde divoká zvěř číhá na svou kořist.

Tvořili jádro vojska Davidova a jeho osobní stráž; snad zkomoleninu Filištínských z Kréty.

Nečistý pták, žije u potoků a bažin s plovacími blanami; v Ž 102,7 obraz osamocenosti.

V 1Pa Ghelez Pelonský, ve 2S Faltický; Pelonští patřili k Efraimovi.

Keřnatá rostlina s hořkou šťávou; v Písmě znázorňuje hořkost soužení, trampot a nesnází.

Kmen stromu na rozdíl od kořene a koruny; jinde Kral. překládají 'pařez'.

Korál; jedna z obou žen Elkánových.

Směnárník, jenž vyměňoval za poplatek cizí mince za peníze domácí používané v chrámě.

Řec. dénarion; stříbrná mince Římanů s hodnotou denní mzdy zemědělského dělníka.

Označují platidla vyvíjející se od výměnného obchodu přes vážené kusy drahých kovů až k raženým mincím různých období a vladařů.

Viz heslo Peníz a Peníze.

Zahrnuje pět knih Starého zákona od Stvoření světa až po smrt Mojžíšovu, obsahuje souvislé dějové pásmo přerušované rozsáhlými vložkami rázu zákonodárného.

Jméno hory, snad totožné s Bálperazim, kde David porazil Filištínské; snad modloslužebné lomy.

„Lom Uzův“; jméno humna Náchonova na památku úmrtí Uzy při převážení archy.

Staročesky strakatost, strakatý; o levhartu pruhovanost; o ovcích strakatost.

přesměrování na Peres Uza

Nevydělaná, ke psaní upravená zvířecí kůže; jméno má snad od Pergamu v Malé Asii.

Viz Pergamon.

Město na západním pobřeží Malé Asie; hlavní město stejnojmenné říše, původce pergamenu.

Hlavní město v Pamfylii na řece Cestros; uctívání Artemis; Pavel je navštívil dvakrát.

Ve vlastním smyslu peří; v přeneseném smyslu jako perutě, křídla.

Výměšek těla perlorodky vzniklý vniknutím cizího tělesa; v NZ vzácnost a obraz království Božího.

Hebrejsky 'ét; kovové rydlo, rafije k vyrývání písmen; v Jeremiášově době už rákosové.

Západní část starého Iranu, v době rozkvětu říše sahající od Indu po Egypt, s náboženstvím Zoroastrovým.

Křesťanská žena v Římě, jíž apoštol Pavel posílá pozdrav.

Polodivoké zvíře potulující se po ulicích, pokládané za kulticky nečisté; nazvat psem bylo nadávkou.

Vychovatel nebo chůva; v NZ překlad řeckého paidagógos = otrok dozírající na děti.

Viz Chovačka, Pěstoun.

Staročesky v rukou nositi, hýčkati, vychovávati; od zavinování přes nošení až k výchově.

přesměrování na Pentateuch

Hospodin otevřel; 1. Kněz 19. třídy za Davida; 2. Levita u Ezdráše; 3. Syn Mesezabelův.

Staročesky pětmezidesietma, pětmezcietma = pětadvacet.

Město na západním břehu Eufratu jižně od Charkemisu v Mesopotamii Syrské, bydliště Balámovo.

Přízvisko Šimonovo znamenající skála či skalník, kterým Ježíš chtěl naznačit budoucí sílu Šimonovu založenou na víře v Ježíše Krista.

Náležejí k obecným epištolám, protože nejsou určeny jen jednomu sboru, nýbrž obracejí se na celou církev.

Otec proroka Joele.

Tuhý, trvalý, nepohnutelný; skutečně pevné je podle bible jen to, co nějak souvisí s Bohem.

Místa ohrazená vysokým hliněným náspem, vyztuženým balvany, později tesanými kameny a cihlami.

Viz Pevně, Stálý.

Staročesky náčiní ke stloukání, tlouk; ječmen se ve stoupách otlouká pichem na kroupy.

Staročeská míra délková; délka mezi palcem a malíkem při rozevřené ruce; třikrát větší než dlaň.

Staročesky piják, opilec.

Hojně v pramenech a potocích, způsobují lidem obtíže; Př 30,15 jako obraz neuhasitelné žízně.

Nejspíše červi z čeledi vlasovců nebo tasemnice cizopasící v zažívacím ústrojí člověka.

Ozubený nástroj k řezání dříví či kamene; egyptské jednodržadlové bronzové, arabské železné.

Pátý římský prokurátor judský v době Ježíšově, známý násilnickými způsoby a krvavými konflikty se Židy.

Jeden z těch, kteří za Nehemiáše stvrdili smlouvu s Bohem.

Staročesky býti bedliv; snažně, bedlivě, pozorně; ustavičný při práci, starati se o něco.

Míněny patrně kovářské kleště; „Kovář pilníkem dělá při uhlí“ v Iz 44,12 z Šestidílky.

Staročesky péče, snaha, horlivost; „vyučen s pilností“ = přesně.

Vysvobození; kněz, hlava otcovské čeledi Moadiášovy v době velekněze Joiakima.

Staročesky z němčiny máz, asi 1,9 l; hebrejsky hin, míra na tekutiny, přibližně 6 l.

Státní sekretář, tajemník králův; zvláště levité se zabývali písařským uměním, opisováním Zákona.

Izraelci zpívali od nejstarších dob při všech příležitostech a většina písní Starého zákona je náboženská.

„Píseň písní“ spojovaná se jménem Šalomounovým, čtená při velikonočních svátcích a vykládaná různě.

Hornatá krajina západního Tauru v Malé Asii; Pavel ji prošel s Barnabášem na první misijní cestě.

V Mt 11,17 dětinská náladovost pokolení; v 1K 14,7 o hudbě s nerozeznatelnou melodií.

Systém znaků a symbolů, který se vyvinul z obrázků představujících určité předměty a umožňoval lidem dorozumět se s osobami nepřítomnými a vzdálenými.

Označení biblických spisů jako autoritativní vyjádření vůle Boží; Písmo, písma.

Ve smyslu posměšném; jinak většinou píseň nebo chvalozpěv; Šalomoun složil 1005 písniček.

Řeka vytékající jako rameno hlavní rajské řeky; obchází zemi Hevilah; území neznámé.

Staročesky náboj, silný a dutý díl kola, do něhož jsou nabity špice.

Kraličtí tak překládají dvě hebrejská a jedno řecké slovo; nejstarší foukací nástroj z rákosu.

Švitořit (o vlaštovce Iz 38,14).

Staročesky = pijan.

Viz Nápoj, Opilec.

Potomek Jonatův, syn Míchův.

Staročesky špižírna, sklep.

Z němčiny prostranství, náměstí; ve Sk 19,29 řec. theatron = divadlo s veřejnými shromážděními.

Výraz zármutku, studu a pokorné odevzdanosti Bohu; u věřících se promění v radost, u nevěřících v zoufalé pokání.

přesměrování na Jeremiášův Pláč

Prostor, chodba.

Lodní plachta; v Iz 33,23 a Ez 27,7 lodní vlajka; jindě 'korouhev'.

Staročesky = divoký, zdivočelý, rozčilený, neklidný; lehký, nevážený.

Viz hesla Naříkati, Kvíleti, Pláč.

přesměrování na Oheň

Astrologové, hvězdopravci, věřili v předvídání osudů z hvězd; planetářství zakázáno v Izraeli.

přesměrování na Planetáři

Hebr. mazzálót a kᵉsîlîm; snad hvězdy zvířetníku; uctívány jako božstva.

Staročesky pro vyschlost neúrodný, vyprahlý; divoký; nesoucí plané ovoce.

Svrchní tunika natahovaná přes hlavu; odznak proroků, královského rodu a chrámového personálu.

Hebrejsky ma'táfót, roucho s dlouhými rukávy.

Poddanský poplatek, daň v penězích, zboží nebo uhrazovaný robotou; ukládali jej králové podrobeným.

Staří Izraelci vyráběli různé druhy plátna nejprve v domácnostech, později tkalci z povolání.

Staročesky síla, moc, účinek; užitek.

„Lékařství platné“ (Jr 30,13), hebrejsky te'álá = náplast.

Námořník, lodník.

Plavba; pro námořní lodi doby Pavlovy nebezpečná po Středozemním moři od října.

Jeti na lodi nebo jiném plavidle.

Z lat. flavus, staročesky temně žlutý; jezdec na plavém koni je Smrt (Zj 6,8).

U člověka záda, rameno; u zvířete hořejší část přední nohy.

Plechové brnění k ochraně nohou.

Staročesky = ploutev.

Staročesky hubiti, kaziti, vytínati; loupiti.

Staročeský výraz pro tleskání, tancování a radostné projevy, zejména kultické veselí při slavnostech a po vítězství.

Micheáš 7,3: kníže, soudce a boháč splétají své zločiny proti chudým v jeden provaz.

Provokovati, vyzývati, popouzeti; též začínati spor, zaplésti se do sporu, rozhněvati se.

Obilní šupiny oddělené při mlácení; plevy ponechány větru nebo spáleny; hříšníci jsou k nim přirovnáni.

Staročesky plivnouti, plivati; plivnutí do tváře je jedno z největších pohanění, vylučuje ze společenství.

Vrchovatě, dokonale naplněný; plnost dnů znamenala naplnění ovocem života a Boží přízeň.

Splnit, dodržet, uskutečnit, činit, vykonat; tak Kraličtí překládají tři hebrejské výrazy o dodržení slibů.

Viz Naplněn.

Vyplnění, hojnost, sytost, náplň; v Ježíši Kristu přebývá veškerá božská plnost tělesně.

Viz hesla Pln, Naplněn, Plnost.

Potomek, potomstvo, zárodek, ovoce; 'všeliký plod' = všeliký druh.

Staročesky = plodný.

Plavecké umění známo dávno; nafouknuté měchy z koží; v Ez 32,6 nilské zátopy.

V 1Tm 2,15 prohlašováno za prostředek záchrany ženy z následků hříchu Evina, setrvá-li ve víře.

Vyvinul se ze starověké motyky zasazené do kolu; stačil jen k povrchnímu zbrázdění půdy.

Viz hesla Plinouti, plíti.

Plovati, téci, odplavati (z řečtiny: odpadnouti, vypadnouti).

Kluzkost, slizkost; hladký, kluzký; o kluzkých cestách a místech.

Staročesky tulák, zběh, přeběhlík, odpadlík; ve Starém zákoně uprchlík, vzbouřenec.

Staročesky dáti se na útěk, odpadnouti; opovrhnouti; utíkati, vzdáliti se, toulati se.

Nevědomky zhřešit, zmýlit se, zbloudit; o hříších z poblouzení spáchaných z nedopatření.

Poboční stěny domu nebo oltáře.

Bohabojně; dva řecké pojmy: jednání, jež se hodí do svatyně, a zbožně v bázni Boží.

To, čím se víra v Boha projevuje navenek ve skutcích i slovech; zbožnost z hellenistického ovzduší.

Dokonalý, zbožný, laskavý; chasídové podporovali Judu Makkabejského; v NZ nábožně svědomitý.

Vzíti, odejmouti, obdržeti, zajmouti, zmocniti se; Ježíš slibuje 'poberu vás k sobě' učedníkům.

Zdržovati se jako host, uprchlík; v Ř 15,24 'až vás trochu užiji'; 'vesel pobýti' = poveseliti.

Viz Naroditi se.

Řec. katéchémenos = prošlý vyučováním; poučení o základech před křtem.

Okamžik zrodu něčeho; Bůh na počátku stvořil nebe a zemi, čímž začal čas a jeho spasitelné dílo.

Pohostinnost k pocestným byla základní ctností starověku; v Novém zákoně služba evangeliu.

Hebrejsky tôb = dobrý; ctěný, vážený; v Novém zákoně euschémón = vznešený, zámožný, vážený.

Staročeský výraz pro množství, cifru nebo účet; biblická čísla často míněna symbolicky, ne matematicky doslovně.

Pro svou víru i neplodná Sára dostala sílu státi se matkou (Židům 11,11).

Staročesky procházeti se, potulovati se, dále jíti; u Za 5,5 o míře efi žádostivé rozšiřovat se.

Vycházeti, míti původ; působiti, vésti k něčemu; zroditi se.

Vazačka gazel?; jméno skupiny Šalomounových služebníků, jejichž potomci se vrátili ze zajetí.

Bezobsažnost, marnost, lež, faleš, svůdné lichotky, hladké a lahodné slovo.

přesměrování na Chlouba, chlubiti se, chlubný

Kus pryskyřnatého dřeva nebo látky nasáklé olejem; obraz Božích soudů a přítomnosti Boha.

Uchopiti, chápati; v Ř 1,20 neviditelná podstata Boží se od stvoření světa spatřuje na tom, co učinil.

Staročesky chutný (jsoucí po chuti), příjemný, libý, milý, rozkošný.

přesměrování na Pohřeb

přesměrování na Chvála, chváliti, chválení

Staročesky omýliti se, neuroditi se, chyběti, pochybovati, zklamati, zoufati.

Stav rozpolcenosti mezi vírou a nevěrou, nemíti jistoty; podle Pavla protiklad pravé víry.

Uchvátiti, chytiti, zmocniti se; v Ž 50,22 snad výstraha určená chasidím před rozchvácením.

Oplozování; Gn 3,16 lze překládat: „Rozmnožím bolesti tvé při tvém oplození“.

Začínati; počíti, otěhotněti; v přeneseném smyslu o početí sužování, bolesti, žádosti.

Vypočítati, spočítati; započítati; „počísti se s někým“ = zúčtovati s někým, vyrovnati se s někým.

Sčítati, považovati za něco nebo připočítávati; víra Abrahamova byla počítána jako spravedlnost.

Učinit začátek, začít.

Otěhotnět. Viz Počínati.

Pocítiti, ucítiti.

Překlad hebr. minchá = dar, oběť; šóchad = úplatek; kófer = výkupné.

přesměrování na Počítán, počítati, počten

Prokázati čest, oslaviti, vyznamenati; ten, kdo následuje Ježíše, bude poctěn od Otce.

Čest, počestnost a mravní nevinnost; křesťané mají žít slušně v očích nekřesťanů, aby nebyli překážkou v získání pro Krista.

Kraličtí tak překládají řecká slova gymnazein a myeisthai; cvičiti se, být zasvěcen do mystérií.

Staročesky = v dáli, daleko.

Podati ruku znamenalo potvrditi slib, uzavříti smlouvu; 'podati pokoje' = nabídnouti.

Staročesky jíti, odebrati se, vyraziti; též dobrovolně se rozhodnouti, projeviti ochotu.

přesměrování na Podati

přesměrování na Podati se

Znamená býti něčemu nebo někomu podroben, podříditi se komu nebo čemu, poslouchati a býti poslušen.

přesměrování na Poddán (býti)

Viz hesla Poddán, Poddati se.

Podrobiti.

V moc se dáti, podvolovati se; o pohlavním styku se zvířetem či o podrobení nepříteli.

Staročesky vlouditi se uskokem; v Ga 2,4 o judaistech vloudivších se do sboru.

Podíl, úděl; v Žd 2,4 spása dosvědčena rozdělováním duchovních darů.

přesměrování na Podejíti, podjíti

Vykázané území, kus země přidělený losem; také úděl, osud, sudba, přidělená práce nebo pensum.

Pohleděti, hleděti; uhlídati; rozvažovati, uvažovati, dáti na něco pozor.

Úžas, podiv, úlek nad tím, co prozrazuje Boží přítomnost, zásah nebo podivuhodné vedení.

Sk 27,7 ve smyslu podplout: „Odpluli jsme pod Krétu k Salmoně“.

Staročesky znenadání přijíti; 'podsel strach' = pojal, přepadl strach; v Ju 4 vlouditi se.

Uchvátiti, napadnouti, zmocniti se (o strachu, úžasu, hrůze).

V Neh 3,5 = sklonit.

Řecky prokopati; domy ze sušených cihel bylo snadno prokopat; výzva k bdělosti u Mt 24,43.

přesměrování na Podkopati

Hebr. gág = plochá střecha; karkas = naše podlaha; obyčejné domy z udupané hlíny.

Podlážděný nebo potažený koberci.

Podložit pod nohy = podmanit.

Podroben, státi se pánem, uvésti pod moc; Pavel udržuje tělo v kázni, aby byl příkladem druhým.

Staročesky pole pod městem, předměstí; pastviny vyhrazené levitům; prostranství.

Staročesky = pod něco vejít, podstoupit, vzít na sebe něco.

Podnožní stolička, stupadlo; chrám, země a truhla smlouvy jsou podnoží noh Hospodinových.

Vzhled, vzezření, tvar.

Obraz, napodobenina nebo podoba, zvláště ve smyslu stvoření člověka k obrazu a podobenství Božímu.

Zjišťuje podobnost mezi známou skutečností ze zkušenosti a duchovní pravdou, je to obraz ze všedního života, kterým se něco nového znázorňuje něčím známějším.

Staročesky podobenství, obraz, vyobrazení, napodobenina; „podobizna zadků“ = napodobení hemoroidů.

Pavel praví, že Bůh poslal Syna v podobnosti těla hřícha; Kristus byl skutečným člověkem bez hříchu.

Mající stejnou podobu nebo téhož druhu při vyzdvihování shodných rysů, rovnocenný, nikoli však totožný nebo shodný.

Staročesky nejdolejší část roucha; Izraelci měli mít třepení na podolcích svých oděvů.

Podpásati loď = podvázati ji provazy proti bouři; podpásati bedra = symbol síly a připravenosti.

Chléb upečený pod popelem na rozpálených kamenech; po chvíli obrácen a znovu zahrabán.

Staročesky opora, pomoc, zastání; Hospodin je podporou; hůl chleba a vody u Iz 3,1.

Ten, kdo podpírá, podporuje; staročesky také ručitel.

V hebrejštině a řečtině doslova zotročen, vésti do otroctví; Pavel týrá své tělo jako závodník.

Staročesky nájemník, cizí, host, přistěhovalec bez občanského práva; výsady i omezení.

Staročesky podstať; to, na čem stojí jiné věci; závažnost, bytnost, tělo, jmění.

Staročesky co má podstatu; v 2K 9,4 'podstatná chlouba' = Pavlova jistá důvěra v Achajské.

To, co se pod něco podkládá; Šalomoun ulil 10 čtyřhranných podstavců se 4 koly pro umyvadla.

Staročesky přivésti k pádu, podraziti; oklamati; hebr. 'ákab = chytit za patu.

Dole zavázat, přivázat (sandály).

Trochu se rozveselit.

Ošiditi, oklamati; Bůh sám může dát podnět k oklamání člověka, jehož srdce je od něho odvráceno.

Klam, lest, iluse; modly jsou dílem podvodů; Antikrist přijde se všelikým podvodem nepravosti.

Podvodně činit ve smyslu křivě udávat, vydírat; lstivě vymáhati, zmocniti se.

Viz Podvod, Podvodně.

Staročesky veřeje nebo spodní práh u dveří; snad odborný stavitelský výraz pro násloupí s vlysem.

Od spodu vyvrátiti, převraceti, zkřiviti; Pavel boří rozumové úvahy proti Bohu.

Raný déšť v říjnu a listopadu napájí vyprahlou půdu před obděláním; pozdní byl důležitější.

přesměrování na Píseň

Básník; Pavel cituje stoiky Arata či Kleanta v Sk 17,28.

Staročesky hádanka, podobenství, spor; záhada či tajemná průpověď vyvolávající přemýšlení.

Ten, kdo nepatří k vyvolenému Božímu lidu; v Novém zákoně se pohané skrze víru stávají součástí pravého Izraele.

Opak slávy, síly, vítězství a úspěchu; podle Starého zákona nějak souvisí s hříchem a poměrem k Bohu.

přesměrování na Pohan

Ježíš před synedriem potupen pohlavkováním; naplnění prorokování o Služebníku Božím.

Vyhledat, hledat.

Požít, spolknout, sehltit; podle 1K 15,54 bude smrt pohlcena ve vítězství nad posledním nepřítelem.

Dáti se do pohybu; o střevech, vnitřnostech k vyjádření hlubokého hnutí mysli zachvacujícího člověka.

V Žd 12,27 to, čím lze otřásti; země i nebe proměněny, aby zůstaly neotřesitelné.

Třesení; hrčení kol válečných vozů; válečný ryk a hřmot.

Hebrejsky tôb = dobro, příjemné opatření, dobrodiní; v NZ péče, požitek, povzbuzení, tichý život.

To, co přivádí někoho k pádu nebo ke zničení, oč klopýtne; řecky skandalon, nástraha.

Jednání, jež vede k něčímu pádu a zkáze; v NZ podnět k protibožskému jednání a k záhubě.

Cizinec, přistěhovalec bez občanství; věřící v Krista jsou na této zemi příchozí a pohostinní.

Bydlet v cizí zemi bez domovského práva; v Novém zákoně o křesťanu vzdáleném od Pána v těle.

V 2S 2,14 'harcovati', bojový turnaj 12 z každé strany; hebr. žertovati, tancovati.

Viz Hráti.

Článek apoštolského vyznání víry; Ježíšovo pohřbení dokládá lidskou složku spasitelného dění.

Od úzkosti, bolesti a starosti.

Překládá několik hebrejských a řeckých výrazů znamenajících podceňovati, nedoceňovati, zlehčovati, opovrhovati, míti za nic, nedbáti a potupiti.

Odevzdání mrtvých lidských těl do hrobu nebo ke zpopelnění, spojené s náboženskými obřady.

Prosté pohození mrtvoly v polích, kde se stala potravou divoké zvěře a dravých ptáků.

Staročesky potopit, potápěti se; v 1Tm 6,9 vrhati v zahynutí, snad peklo.

Ve staročeštině náhle přišlé neštěstí; v Palestině kobylky, neúroda, zemětřesení, nájezdy beduínů.

Vyhrůžka, pohroziti; výrok Boží tak závažný, že je současně vyhrůžkou Božím soudem při neposlušnosti.

Záhuba, zahubení; v Ř 9,28 překlad řeckého 'slova' ve smyslu úradku Božího vůči Izraeli.

Pohybovat (se), také zatěžovat (J. Hrozný překládá Jb 37,10: „spoustou vod zatěžuje oblaka“).

Staročesky zároveň, současně, najednou; náhle, hned; v okamžiku.

„Býti bludem pojat“ = býti klamán, dát se strhnout bludem.

Staročesky ujišťovati, ubezpečovati; Kraličtí překládají hebr. nᵉ'um (výrok) = řekl, praví.

Sejíti stářím, zhynouti; vzniknouti, míti původ, pocházeti; též vyjíti, býti pronesen.

Staročesky sejíti, zhynouti; též vzejíti, míti původ, pocházeti.

Znamená nejen změnu smýšlení a cítění a lítost nad hříchem, nýbrž proměnu celého života a přijetí nových norem mravních a náboženských, odvrácení od hříchu a obrat k spra...

Staročeský výraz pro to, co se skládá na hromadu, zvláště peníze a drahocennosti, nebo místo, kde se to skládá.

Ve významu klásti, obětovati se; též souditi, za co míti, domnívati se, vážiti si.

V chrámu 13 nálevkovitých pokladnic na dary; u Mt 27,6 míněn chrámový poklad z dobrovolných darů.

Viz Klekati, Klaněti se.

Staročesky poklesek, klopýtnutí; přeneseně provinění, vina; hebr. 'ašmá, řec. paraptóma.

Staročesky podvrtnouti se, klesnouti, klouznouti; omýliti se; zakolísati, klopýtnouti.

Hebr. dᵉchí = pád; séla' = klopýtnutí, zhroucení, bída.

Výraz hluboké úcty; spočívala v úklonu s rukama na prsou nebo padnutí na zem.

Označuje neporušenost, celost a dokonalost, je především náboženský pojem a dar Boží.

Staročesky „pokoj míti“ o něco = nestarat se o to.

Staročesky pokojný, krotký, tichý, spokojený; 1Te 4,11 'zakládejte si na klidném životě'.

Staročesky pokoj zjednávati, uklidňovati.

přesměrování na Oběť

Klidný, mírumilovný, nerušený, bezpečný, přátelský; Ježíš blahoslaví ty, kdo tvoří pokoj.

To, co vyjde z jednoho kolena lidské rodiny, rod, druh, kmen; v Novém zákoně současná generace.

Ochotné snášení ponížení a útlaku ve víře v Boha, nikoli jen opak pýchy; vyrůstá z poznání vlastního hříchu.

Podrobiti se, podvoliti se, ponížiti se v pokání; prositi za slitování, vrhnouti se k nohám.

Vystavit, podrobit zkoušce; každý projev nedůvěry k Bohu je popouzením a jeho drážděním.

Učiniti pokus, snažiti se o něco, osměliti se, odvážiti se.

Viz hesla Pokušeti, Pokušení, Zkusiti.

Postranně, tajně, tajný; 'chléb pokoutní' = tajně jedený.

Podle Starého zákona původně rostlinná strava lidí a zvířat, později doplněna o maso kulticky čistých zvířat.

Kropení obětní krví ve Starém zákoně symbolizovalo očištění, smlouvu s Bohem a odstranění zla.

přesměrování na Křest

Staročesky od kroutiti; koláč, koláček, bochníček; hebrejsky rákík = tenký obětní koláč, oplatka.

Staročesky skrytě (2Kr 17,9); pokrytecky, s předstíráním.

Ten, kdo je navenek zbožný, ale vnitřně a před Bohem světský a bezbožný; Ježíšova ostrá kritika farizeů.

Novočesky pokrytectví. Viz Pokrytec.

Staročesky pokrytecký. Viz Pokrytec.

Staročesky skrývat se, tajit se před někým.

Zkouška věrnosti, jíž Bůh podrobuje své věrné, ale také svod ke zlému a odpadnutí od Boha.

Řecky peirazón = v pokušení uvádějící; označuje jednu z hlavních činností satanových: svádění k hříchu.

Viz heslo Pokoušeti se.

Souvisí s pojmem trestu nebo soudního nálezu, peněžitou náhradou nebo konfiskací majetku.

Staročesky půl; „do polu“ = napolo, z polovice.

V Mt 15,30n = zkřivený, mrzák; jinde různá slovesa rozbíjení.

„Polapit v řeči“ (Mt 22,15) = chytit v řeči do léčky.

Rovina, planina, osevné pole, pastvisko, krajina, též hřbitov či kultické místo.

Staročesky poléknouti, nástrahu učiniti.

Nastrojiti osidlo, poléknouti; v Ž 12,6 nesnadný překlad ('na nějž foukají').

Má dvojí význam: část dne, kdy slunce nejsilněji svítilo, a jižní světová strana.

přesměrování na Poledne

Zlepšiti, napravovati; v Kaz 7,3 'zarmoucenou tváří se napravuje srdce'.

Znamení úplného smíření a bratrství při bohoslužbě, zvláště Večeři Páně; obyčej prvotní církve.

Viz Líbání, líbati.

Polití olejem u Gn 28,18 je starobylý orientální zvyk náboženské úlitby na posvátné kameny.

Masová polévka, jíž se užívalo k náboženské úlitbě.

přesměrování na Kastor a Pollux

Klásti co kde; též určiti, ustanoviti, pokládati za něco; obětovati, dáti život či duši.

Usaditi se, bydleti; rozbíti stany (utábořiti se); oblehnouti.

Opásati, posíliti, podpírati; dopomoci k vítězství, zachrániti; spolupracovati, přispívati.

Symbolické oddělení olejem pro zvláštní Boží službu; pomazáváni byli kněží, králové i proroci jako znamení Ducha a radosti.

Viz hesla Mesiáš, Mazání olejem, Pomazání.

V Nu 4,14 hebr. já'ím = lopata; v Iz 14,13 matté' = koště.

Hebrejsky gᵉbûl = hranice či území; Kral. překládají většinou 'končiny'.

Přecházeti, mizeti, zahynouti; starozákonní pisatelé si bolestně uvědomují pomíjitelnost lidského života.

Pominutí smyslu, zblázniti se, bláznění.

Předešlý, přešlý.

Uvedení někoho nebo něčeho v lehkost, v ošklivost nebo ve zlou pověst; v bibli příznak bláznovství.

Vzpomínati, pamatovati; rozpomínati se na skutky Boží v minulosti, udržuje víru v čistotě.

Pomoc zejména Boží; Izraelec ví, že marná je pomoc lidská, a hledá ji jen u Hospodina, jenž dává i spásu a odpuštění.

Ten, kdo pomáhá, spolupracovník; Pavel tak nazývá ty, kdo ho podporují v šíření evangelia.

Staročesky zmořit, usmrtit.

Staročesky přímořský.

Viz hesla Mstitel, Odměna, Odplata.

Představa (Zeman překládá Ž 73,7: „Z tuku se vyvalují jejich oči, překypují výplody srdce“).

Ve smyslu rozmyslit se, umoudřit se (Jb 18,2), pečlivě rozvážit (1S 25,17; 2S 24,13).

Staročesky strop; poschodí, patro.

Staročesky na čas, v jistém smyslu; „poněkud i zcela“ = ať zakrátko či zadlouho.

Při modlitbě za milost; u kořene hebrejského výrazu je vždycky chnn = milost.

Pokoření a sebeponížení, přiznání viny a uznání Božích nároků, jež Bůh v očích příznivě hodnotí a povyšuje.

Noční, obyčejně vojenská stráž v městech.

Pobídnout, namluvit, podnítit, pudit; mohou jím být lidé, satan, pohled na hvězdy i Duch Boží.

Viz Pilát, Pontus.

Rozsáhlý severovýchodní kraj Malé Asie podél břehu Černého moře; římská provincie.

přesměrování na Ponoukati, ponuknouti

Z části oloupat.

Staročesky trochu občerstviti; Žilka v 2. Korintským 7,13: „Jeho duch ze všeho u vás došel klidu“.

Staročesky popojíti, dál odejíti, uchýliti se stranou.

Staročesky = trochu odejmout, ulehčit.

Trochu si odpočinout.

Trochu odstoupit; Jb 7,16 prosí Boha, aby na něho nedoléhal, aspoň na chvíli odstoupil.

Trochu odvést, vylákat.

Na chvíli opustit, nechat na holičkách.

Staročesky = zůstat.

Chytiti, uchopiti, lapiti, přistihnouti, dopadnouti, chytit za slovo.

Vidět, hledět, dbát; ve Starém zákoně modlitební obrat o Božím spasitelném zákroku a smilování.

Popel na hlavě byl obvyklým znamením smutku nad úmrtím příbuzného nebo nad ponížením.

Staročesky soupis, seznam; Hospodin si pořizuje seznamy o svých lidech, blahoslavený, kdo je v nich.

Staročesky zapisovati do seznamu mužstva, povinného vojenskou službou; sebrati a cvičiti vojsko.

Novočesky popleněn, popleněný, poplenit. Viz Pleniti.

Staročesky prostor, který stačilo vzdělati jedno spřežení jedním pluhem; orné pole, dvůr.

Plouti, plavati, téci.

Drážditi k hněvu, urážeti, zvl. Boha modlářstvím; v NZ drážditi k žárlivosti nebo roztrpčiti.

„Místo, kde bylo učiněno po právu“; řec. kranion = lebka; viz Golgota.

„Zpředu i zezadu“ v Ez 2,10 a Zj 5,1; svitek psaný i po hřbetní straně, což bylo neobvyklé.

Pořízení seznamu s údaji o poplatnících; daňový soupis Augustův vedl k narození Ježíše v Betlémě.

Viz Popisovati, Popis.

přesměrování na Popouzeti

přesměrování na Popouzeti

Cibulovitá zelenina, na niž se Izraelci na poušti rozpomínali jako na egyptskou pochoutku.

Staročesky řadem, po řadě, po pořádku, po sobě, jeden po druhém, postupně.

Pořadí.

Společně se uraditi, obrátiti se o radu; „P. se s Hospodinem“ = doptávati se na věštbu.

Po pořádku.

Řádný, zákonný.

Jeden z desíti Amanových synů; jméno staropersky znamená „štědrý“.

přesměrování na Festus

Z latinského Porphyrio caeruleus, druh vodní slípky; rituálně nečistý pták, snad egyptský sup.

Podle jedněch křišťálová, podle jiných vykládaná z různobarevného mramoru.

Poddanství, otroctví, zvláště lidu izraelského v Egyptě a v zajetí babylonském.

Porodní bolesti jsou obrazem utrpení pro hříchy i utrpení, jež bude předcházeti zrození nového věku.

Staročesky = posekat, pokácet.

Rozkázat, přikázat, odevzdat, svěřit k úschově, doporučit, vydat dobrovolně.

Staročesky posměch, utrhání, haněti; popírání záchranné moci Boží a snižování jeho důstojnosti.

Rozumem pochopiti, domýšleti se, poznati, seznati, postřehnouti.

Tři řec. výrazy: dogma (císařský výnos), epitropé (povolení), epitagé (rozkaz).

přesměrování na Poroučeti, poručen, poručiti

Fysický zánik, rozklad; také mravní a náboženská zkaženost a zrůdnost v bibli.

Podléhající zkáze, pomíjející, smrtelný; tělo a krev se nehodí do království Božího.

Tu a tam; jeden zde, druhý onde.

přesměrování na Seděti, sednouti

Královo přednostní právo žnouti; nejasné, zda na kterékoli pole či jen vlastní.

přesměrování na Očekávání, očekávati

Ďábelník, člověk ovládaný démony; vymítání ďáblů bylo důkazem vlomu království Božího v Kristu.

přesměrování na Údolí

Ten, kdo přináší vzkaz pod zvláštní ochranou božstva; Bůh má své posly ve prorocích a kněžích.

Poselstvo, radostná zvěst, vzkaz.

Viz Moucha.

Hebrejsky blázen.

Dobře pozorovat, rozhlížet se.

Staročesky odložiti, míti strpení, čekati; Ž 52,11 'poshovím na jméno tvé' = budu očekávat.

Vyjadřuje činnou vůli a autoritu posílajícího, zvláště Boží svrchovanou vůli posílat proroky, posly a nakonec Syna.

Přírůstek síly způsobený Bohem, jediným zdrojem moci, ať skrze potravu, rozhodnutí, druhé lidi nebo přímý zásah.

Točiti se, tančiti; skákati radostí či strachem; též klátiti se, potřásat hlavou v posměchu nebo lítosti.

Označuje kultické vady, jež znečišťovaly tak, že vylučovaly z účasti na bohoslužbách.

Viz Posel, Posílati.

Rozdupati nohama nebo kopyty; výraz nejhlubšího opovržení, ponížení a naprostého vítězství.

Znamená usposlechnouti přikázání, zákon, slovo či hlas Boží a je obsahem starozákonního náboženství.

Staročesky konec, ostatek; „k posledku“ = na konec.

Nejzazší v pořadí nebo významu; v eschatologickém smyslu poslední dny, které začaly příchodem Krista.

přesměrování na Soud, soudce, souditi

přesměrování na Večeře Páně

Viz Sloužiti.

Viz Poslechnouti.

Pošlý: pochodit = pocházet, vzejít.

Výraz povýšenosti a pohrdání, často hraničící s hříšným odporem vůči Bohu a jeho lidu.

přesměrování na Posměch, posměvač, posmívati se

Staročesky zakaboněný, zachmuřený, zamračený, pokrytecký; kaboniti se, přetvařovati se.

Od smyk = nástroj k mlácení obilí; posmýkání = přesouvání sem a tam, aby neměli jistého místa.

Strpět, trpělivě snášet.

Rozvážiti, uvážiti, povážiti, vyšetřiti.

Zúžený.

Ukvapenost, rozrušení; spěchati, být rychlý, obratný, zručný, bdíti nad něčím.

V Neh 8,11 = uklidnit.

Správně Půst.

Rychlý běžec, posel; vybíraný obyčejně z královské tělesné stráže.

Vnější vzhled, velikost, vzrůst; v Mt 6,27 řecky hélikia znamená nikoli postavu, nýbrž délku života.

Zdržovat se zastavováním, přerušovat chůzi.

Něco utkaného na stavu; drahá tkanina; stánkové opony z modrého purpuru, šarlatu, kmentu.

Ustanoviti, určiti; připraviti, přichystati; postaviti Pánu = odborný výraz pro zasvěcení Bohu.

V Palestině byla přepychem; chudí a pocestní spávali na zemi přikrytí pláštěm.

Dohoniti, honiti, dotýkati se; v Oz 4,2 o nepřerušeném řetězu vražd; Am 9,13 o úrodnosti.

Stihnouti, dopadnouti, dostihnouti, polapiti.

přesměrování na Půst

V Pís 3,10 = vydlážděný.

Následovati, jíti za někým; couvnouti, ustoupiti zpět; odevzdati.

Staročesky nepořádný, nepravý, mimo řád; syn postranní = nemanželský, žena postranní = cizí.

V Jobu 34,20 „uveden v neklidný pohyb“, „roztřesen“; v Jeremiáši 23,12 „zahnáni, rozptýleni“.

Uchystat se, pojmout úmysl.

Viz Postoupiti.

Nověji pochva; kožené pouzdro na meč, připásané k opasku.

Příslušný k svatyni; Izrael znal posvátné kameny, pahrbky, hory, stromy, háje, prameny.

Znamená oddělení od obecného užívání pro Boha, spojené s kultickou čistotou.

Duchovní proces prokazování příslušnosti k Bohu, cíl věřícího; povolování Duchu svatému.

V 1Tm 4,4 vše stvořené od Boha je dobré; děkovnou modlitbou je vše posvěceno a očištěno.

Staročesky = dosvědčovat, dávat za pravdu; přisvědčovat, pochvalně mluvit.

Viz Posvěcen, Posvěcení.

Výroční židovská slavnost od Judy Makkabejského 165 př. Kr. na oslavu očištění chrámu.

Vyráží se při tělesné námaze a silném rozrušení; v L 22,44 lékařsky diapedesis.

přesměrování na Táhnouti

Z latiny = mocnář, vládce.

Ve většině případů spasitelné zasažení Boží, potěšení, jež Bůh poskytuje svému lidu v zármutku a těžkostech.

Staročesky radostně; Žalm 68,12 mluví o hlasatelkách, jež zvěstovaly vítězství.

Staročesky dávající potěšení; Iz 52,7 'potěšené věci' = zvěst pokoje.

Staročesky = schopný potěšovat.

přesměrování na Potěšen, potěšení, potěšiti

přesměrování na Potěšen, potěšení, potěšiti

přesměrování na Potěšen, potěšení, potěšiti

Podrobovati, pošlapati, sraziti, drtiti.

Staročesky = tlačit.

Někdy ve smyslu utkat se, bojovat.

Karafiát Jb 36,32: „Ruce zakrývá bleskem a přikazuje rozrážeti to, co potkává“.

Staročesky = klopýtnout, zaklopýtnout.

Staročesky pošlapaný, utlačiti; v 2K 4,8 stenochórein = vháněti do úzkých.

O krupobití; roztlouci, rozbíti; zatlouci na dveře.

Egyptský potok = dlouhé údolí el Aríš, jihozápadní hranice mezi Palestinou a Egyptem.

Staročesky pozdější, příští, budoucí.

Katastrofa postihující lidstvo, zachovaná v tradicích starověkých národů; biblické podání o Noemovi užívá běžných obrazů s jedinečnou teologií.

Staročesky sápati se; v L 3,14 řec. diaseiein = třásti, vydírati.

Staročesky ztratiti, nedonositi; v 1Tm 1,19 svévolné odhození dobrého svědomí jako přítěže.

Něco nutného a nezbytného k životu, živobytí, k vykonání úkolu, k dosažení duchovního stavu.

Ve smyslu nuzný, potřebující; též ve smyslu užitečný, nutný, nezbytný.

Pavel polemisuje: Bůh ničeho nepotřebuje, protože učinil vesmír a všecko, co je v něm.

Staročesky záhuba, pohroma, zničení, porážka.

Zdrcen, zmítán, zničen, přemožen; Mesiáš 'potřín pro naše nepravosti' = zástupné utrpení.

Staročesky pokárati, domluviti; též pokořiti, pohroziti, zakázati; v 2Pt 2,9 nespravedlivé k soudu.

Staročesky sebou trhnouti, ve smyslu stavěti se, „činiti jakoby“.

Rozdrtiti, rozmačkati, rozšlapati, přelomiti, zlomiti, zkaziti, roztřískati, zničiti.

Staročesky potlouci, pošlapati, roztřískati, rozlámati.

Výraz označuje kopání, bití nohama, v přeneseném smyslu odsouzení, zničení, zahanbení, zavržení nebo pohrdnutí.

přesměrování na Potupa, potupen, potupiti

S pohrdáním, s výsměchem.

Pohrdač (řecky katafronétés).

Rouhavý.

přesměrování na Potupa, potupen, potupiti

Viz Potupa.

Staročesky nestvůra, obluda; o zvířatech zpotvořených či neobvyklých; snad mythologická bytost.

Utvrditi, dosvědčiti nebo ratifikovati; když Bůh své slovo potvrzuje, zároveň je uskutečňuje a naplňuje.

Půtka, boj, utkání.

Utkat se, bojovat.

Hrozný v Jobovi 26,3: „Jak jsi poradil nemoudrému, a projevil velkou rozmyslnost!“ (ironicky).

Staročesky = jemná tkanina, závoj.

V 1K 11,32 = ukázňovat. Viz Učiti.

Staročesky poučiti, hádati se, usuzovati.

Může označovat stepní pastviny nebo skutečnou poušť bez vody a života, měla pro Izraelce náboženský význam jako místo utvářející lid Boží.

Staročesky pustá, opuštěná chalupa; pusté, opuštěné místo.

Pouta vězňů z provazů, železa, mědi; připevňována na ruce či nohy a spojována řetězy.

U Mt 27,7 doslovně cizinec; šlo o tzv. příchozí, připojivší se ke společenství Izraele.

Staročesky vlastnost, přirozenost, obyčej, mrav, způsob; v 2S 7,19 překlad hebr. tór nebo tóra.

Hebr. rékím = člověk nejsoucí k ničemu; dal vznik aram. rácha (Mt 5,22).

Staročesky uvážiti, rozebrati, dokonale zkoumati, rozjímati; Ježíš vyzývá, aby pozorovali lilie.

Řecky réma; výrok, rozkaz, slovo, oslovení; důraz na vysloveném rozkazu, učiněném výroku.

Znáti, býti znalcem.

Staročesky znalost, chápavost; „dojíti povědomosti“ = krok za krokem se seznámiti, důkladně vyzvěděti.

Staročesky pověrčivý; hebrejsky věštící podle oblaků; jiní myslí na zpívání kouzelných průpovídek.

přesměrování na Pověsiti, pověšený

Trest za provinění proti zákonům; pověšení na dřevo; pověšený je zlořečený před Hospodinem.

To, co se povídá, zpráva, řeč; jméno dobré nebo zlé u lidí; dobrá i zlá pověst.

Staročesky vzduch; sídlo nedokonalých duchů a démonů; v 1Te 4,17 věřící půjdou Pánu do povětří.

Staročesky vzdušný, lehký, nestálý; planý o umění; o řeči 'řeči do větru'.

Býti dlužen, zavázán, vázán; Pavel se cítí pod Božím tlakem hlásat evangelium jako nutnost.

Označuje Boží vůli, která dává jméno, vyzývá k úkolu, odděluje od ostatních a pozývá k spasitelným darům.

přesměrování na Povolán, povolání, povolati

přesměrování na Povolán, povolání, povolati

přesměrování na Povolán, povolání, povolati

Staročesky pokřikovati; nechati přivésti; dávati vznik tím, že se něčemu dá jméno.

Býti po vůli, ochotně se podrobovat; opak neústupnosti, neposlušnosti, vzpurnosti.

Býti po vůli, věnovati pozornost, zalíbiti se, býti laskav; též dovoliti, svoliti, souhlasiti.

Staročesky uvolňovat, natahovat, činit po vůli, poslouchat, souhlasit, svolovat.

Staročesky = čich.

Staročesky něco odhozeného, vyvrženého, opovrženého, vyvrhel.

Staročesky odhoditi, pohoditi.

Staročesky vstávání; v L 2,34 návrat k novému životu; řec. anastasis = vzkříšení.

Staročesky vstát, postavit se, vzpřímit se, vystoupit nepřátelsky proti někomu nebo vzbouřit se.

Povydechnutí.

Staročesky vyšším učinit, zvelebit, čest dát; Ježíš povýšen k božské slávě skrze vzkříšení.

Ve smyslu žádati, vyprositi; býti chtivý, žádostivý, zatoužiti; vyhledávati.

Pozdržet se.

Zastavit se.

Staročesky poblouditi; o hříších neúmyslných z lidské slabosti.

Načernalý.

Co pozdě přichází, roste, zraje; nevzrostlý, slabý, vyčerpaný.

Jest znamením přátelství a úcty při setkání, návštěvách a rozloučení, doprovázený pozdravnou formulí s náboženským významem.

Viz Pozdravení.

Zvedati a nadzdvíhati, nejčastěji jako modlitební gesto – pozdvihnouti ruce, oči, duši k Hospodinu.

Srdce, ducha = pýcha; znovupostavení; oběť pozdvižení.

Staročesky zdechnouti, umříti; Hrozný: „Zahynou, nic nevědouce“.

Znamenalo zvláštní životní sílu umožňující člověku úspěch na světě a vnitřní mohutnost s vnějšími důsledky, jejímž původcem je Bůh.

Staročesky zisk, užitek, úrok.

Užívání.

Staročesky = trochu zlehčit, nedotírat tak těžce.

V Ju 4 bludaři jsou poznamenaní = určení k Božímu odsouzení; Kalvín se zde mylně dovolává.

Nejde o pouhé rozumové pochopení, nýbrž o poznání plynoucí z praktické zkušenosti a zúčastněného prožívání skutečnosti.

Pozorovati, věnovati pozornost někomu.

Staročesky pozor míti, poslouchati.

Hebrejsky šófár; jasně znějící nástroj z rohu beraního, kamzičího či volského k troubení.

Novočesky pozříti, pohltiti, polknouti.

Staročesky zůstati, zbýti.

Staročesky zanechati, ponechati.

Viz Host.

Byla pokládána za Boží rozkaz a úděl člověka, jak vysvítá z vypravování o stvoření světa.

Symbolizuje ponížení, nicotu a nestálost; člověk byl učiněn z prachu a v prach se navrátí.

U svatyní po pravidle kamenný; práh a brána byly pokládány za posvátné, spojené s oběťmi.

Povlovným horkem schnout, vysychat, chřadnout.

Jednoduchá zbraň pastýřů z kusu kůže s provazy; David zabil Goliáše prakem.

Člen zvláštního oddílu vojska, který byl vyzbrojen praky.

Nevysychající prameny byly ve starověku pokládány za posvátné; v přeneseném smyslu pramen života.

Každý kmen putující po poušti měl svůj vlastní praporec; podmaňující sílu.

Viz Prach.

Staročesky strup, svrab; v bibli často malomocenství, svrab, pohlavní nemoc; kultická nečistota.

Praskání.

přesměrování na Přítel

Mít pravdu.

Je harmonie člověka s objektivním řádem života vyjadřující spolehlivost, stálost a věrnost v osobních vztazích, zejména mezi Bohem a člověkem.

Pravdivý, spolehlivý, věrný, spravedlivý; zvláště o Bohu, že je pravdivý a držící slovo.

Staročesky spravedlivě, pravdivě, náležitě, správně, po právu; opravdu, skutečně, zrovna.

Staročesky spravedlivý, správný, upřímný, dobrý, náležitý, skutečný, pravdivý, opravdový, věrný.

Doslovně „právěť“ (= správně) je: právem, správně.

Pravá ruka byla ve starověku především symbolem moci; Bůh svou pravicí činí mocné dílo.

Ve Sk 27,40 kormidlo.

Staročesky pravítko, míra, pravda, zákon, předpis; Pavel mluví o Božím přídělu úkolu.

Výrok, vyhlášení, předpověď; formule 'praví Hospodin' označuje Boží výrok vdechnutý prorokům.

Staročesky výsada, zvyk, nařízení, předpis, zákon, slušnost, povinnost, řád.

2. Korintským 6,7 tlumočí Žilka: „Se zbraní spravedlnosti na útok a na obranu“.

Staročesky správnost, spravedlnost; země pravosti = uspořádaná podle Božího Zákona.

přesměrování na Právě

Staročesky býti bez, býti zbaven.

Prázdnota; „na prázdno“ = nadarmo, pro nic za nic, bez účinku.

Staročesky nic v sobě nemající, dutý, bez obsahu, bez účinku, bez plodů či darů.

Pražené obilí jako pokrm; nevyzrálé klasy sežehnuté suchou trávou nebo trním k upražení.

Vystupňovaný, náhlý a prudký hněv, ať už lidský nebo Boží.

Spor, právní případ, rozepře, soudní jednání; Bůh sám vede sporné případy svých věrných.

V Ab 2,2 očima přehlédnouti, rychle přečísti; nebo 'aby čtoucí mohl běžet jako posel'.

V Ž 90,9 = tratit se, mizet.

Staročesky přečišťovat. Viz Pec.

Staročesky = přebrodit.

Bydlení nebo zůstávání; Bůh přebývá v chrámu, v nebesích a skrze Ducha v srdcích věřících.

Staročesky = pryč.

Přečkat; hebr. rásá = cítit uspokojení; Hrozný 'ať se těší jako nádeník'.

Pro určitý čas chovat, živit.

Staročesky, ve Zj 7,9 ve smyslu spočítat, přepočítat.

Přetavením vyčistiti kovy od přimíšenin; Boží slovo je přirovnáno přetavenému, čistému kovu.

Předložka s rozmanitým významem — „přede mnou“ = v mé přítomnosti; „jíti před někým“ = připravit cestu; „před skutky svými“ = dříve než.

Staročesky před sebe, kupředu, pořád, dále, vždy; též přece, nicméně, přesto.

Jíti před někým, předstihovati, vésti; v Ř 12,10 'výše ceniti, předstihovati se v uctivosti'.

Staročesky napřed uchvátiti, vyrvati; Ko 2,18 Žilka: 'nechť vás nikdo nepřipravuje o cenu'.

Staročesky předcházeti, jíti napřed; učiti, vynikati.

Přední část věci; u Ez 27,25 snad ochranné ohrady lodí; nejčastěji praotec.

Viz Děsiti se.

Minulý: „předešlé věky“ = minulá pokolení; „předešlé hříchy“ = hříchy předtím spáchané.

Staročesky předhradbí; hebrejsky chél = nižší hradba, val před vlastní pevnostní hradbou.

Něco, co vzbuzuje posvátnou hrůzu a úžas.

Napřed jíti, jíti před kým, předstihnouti; postaviti se proti, vyjíti vstříc, předem něco učiniti.

Viz Chléb 3.

Staročesky klásti před někoho, dávati na uváženou, nařizovati; v Ga 1,10 řecky přemlouvati.

Býti v čele, být představeným; předložená naděje = ležící před námi; sobě určená radost.

Viz hesla Chléb (3) a Stůl.

přesměrování na Předkládati

Hebrejsky migráš = pastvina; volný prostor kolem města.

přesměrování na Přední

O hlavě rodiny, starším bratru, představeném města; též o nejlepším, vybraném, elitě.

Přední místo, vynikající postavení; 'býti v přednosti' = míti dozor, úřad; v Jr 13,18 ozdoba.

O Božím předpovídání užito většinou výrazů pro sdělení; Hospodinovy výroky se jistě splní.

Dvojí význam: a) postaviti v čelo, svěřiti správě; b) předložiti, postaviti před.

Předejít, předběhnout, přepadnout, obklíčit; také obraz Boží zkoušky srdce krále za noci.

Označuje Boží prozřetelnost a to, co křesťanské bohosloví nazývá predestinací, založenou na Božím věčném rozhodnutí a úmyslu.

V 2K 3,10 = nesmírný.

přesměrování na Předuložiti, předzříditi, předzvěděti

Sloveso má význam „napřed, předem viděti, již dříve viděti“ (řecky proorán).

Předpovídati; slavnostně zvěstovati.

Přetavovati; o čištění kovů.

Přílišným hleděním se zkazit.

Ve smyslu přes něco hleděti a nepozorovati toho, nedbáti na to, přehlédnouti.

Obě ruce žlábkovitě spojené, obě hrsti v jedno spojené, přeplněná hrst.

Jistota přesvědčení, plná jistota.

Překážku činit, zabránit, poškodit; satan a lidé působí překážky v šíření evangelia.

Staročesky = přelstít, oklamat, na svou stranu lákat.

Staročesky lest, mámení, obluda; hebrejsky lîlît, ženský dvojenec babylonského lilû, božstva bouře.

Svádět. Viz Přelouzen.

Staročesky předčiti, vítěziti; usvědčovati; přesvědčovati.

Ve smyslu přeházet, prohledat.

Staročesky = promísit; řecky enkrinein = počítat se, do jedné řady zahrnout.

Zdolat, získat převahu, zvítězit; Ježíš je přemožitelem satana a nepřátel církve.

Staročesky (z němčiny) = obroubení, obruba, lemování, třepení.

Staročesky mrštěním na dvé rozděliti, roztíti, rozbíti; hebrejsky odříznouti, přeneseně zničiti.

Tiché rozjímání, dumání, rozvažování, meditace; též plánování nebo pochybnosti.

Přesun z místa na místo; Bůh přenáší hory, hříchy, lidi z moci tmy do oblasti Kristovy vlády.

Viz Nestydatost.

Hebr. sáraf = přetaviti, tavením přezkoušeti; rostlinnou žíravinou k urychlení čištění.

Pasem převázati, opásati se; žháři přepasují se zápalnými šípy (Iz 50,11).

V Ex 27,10n stříbrná příčka či kroužky u sloupů stánku; v Ex 28,8 pás přes nárameník.

Lis na víno; kamenné kádě vytesané do skály, kde se hrozny šlapaly a lisovaly kládou.

Myslí se na ztečení nepřátelských hradeb.

Slavnost přesných chlebů trvající sedm dní; původně zemědělská složka jarní slavnosti fáze.

Bez kvasnic; koláče, oplatky.

přesměrování na Pres

V Sofoniáši 3,17 „přestane na milování svém“ snad = umlkne (vůči hříchu, odpustí) ve své lásce.

Ustati od čeho, upustiti, nechati, vzdáti se; pominouti, konec vzíti; spokojiti se.

Hebrejsky gólá = obnažení země, zbavení obyvatel, vystěhování, exil.

Zavést do exilu.

Vykročit ze stanovených hranic; v bibli vědomé, věrolomné jednání vůči Bohu a Božím rozkazům.

V Iz 38,10 noviny o konci Ezechiášova života; novější výklady: klid, pokoj v poledne života.

Viz Přestupník.

Ten, kdo přestupuje Zákon.

přesměrování na Přestoupení, přestoupiti, přestupovati

přesměrování na Přestoupení, přestoupiti, přestupovati

Tj. utkaný z nití kroucených ze dvou slabších v jednu.

V 2. Korintským 1,8; „abych nepřetížil“ = „abych neřekl příliš mnoho“, „abych nepřepínal“.

Staročesky konec učiniti, zastaviti.

Přečistit, převát. Viz Věječka.

Staročesky = přetrhované troubení, troubení s přestávkami, na poplach.

přesměrování na Přetrhnouti

Žd 12,10 překládá Žilka: „Bůh nás vychovává k našemu dobru“, Škrabal: „k našemu prospěchu“.

Exil, vyhnanství.

Zavést do vyhnanství.

Staročesky přes něco dolů viseti.

Obilí převáti, přehazovati a tak větrem čistiti.

Staročesky zvrhlík, odpadlík; nevěrnost, odchýlení od Boha, vzpoura a odpor k Bohu.

Ohnouti, zkřiviti, zkaziti, kaliti, obrátiti, odvrátiti; v NZ obraceti, pokřivovati, překotiti.

Staročesky = zvrhlý; řecké diabolos v Tt 2,3 znamená vlastně ďábelský, pomluvačný.

Býti vyšší, předčiti, býti cennější; 'převyšuje rozum' = Boží pokoj nedá se rozumem pochopiti.

Přežvykovat. Viz Čistý, Nečistý.

Staročesky = domakat se, vyzvědět, poznat, zkoumat.

Hebrejsky tólᵉdót = rodina, rod, pokolení; v širším smyslu sled pokolení a jejich dějiny.

Blíže přistupovat; v Novém zákoně o bezprostřední blízkosti království Božího v Ježíši Kristu.

Staročesky přijíti, dojíti.

Předpokládá obyčejně společného předka, ale mohlo být uzavřeno i smlouvou smíšením krve.

Obydlí od kočovnického stanu po pevnost a dům; v přeneseném smyslu Boží přebývání uprostřed lidu.

Mají kulticko-náboženský význam ve Starém zákoně a označují především eschatologický příchod Boží a Mesiášův příchod v Novém zákoně.

Cizinec neizraelského původu usazený natrvalo mezi Izraelci pod Boží ochranou.

Staročesky oddanější.

Staročesky náklonnost, chuť; v Ř 10,1 Pavlova dobrá vůle vůči Izraeli modlící se za jeho spásu.

Východisko, podnět nebo důvod něčeho, často se záporným významem záminky nebo popudu.

Staročesky přikládati, přiložiti, přidávati, rozmnožovat; v 2Pt 1,5 připojiti k víře ctnost.

Snažiti se, pilnost vynaložiti, starati se; ve 2. Timoteovi 4,9 pospíšiti si.

Připsati, připočítati; Fm 18 Žilka: 'je-li ti dlužen, připiš to na můj účet'.

U Izaiáše 15,9 jde o přídavek krvavých soudů; lev je symbolem říše.

Učinit dědicem.

Držeti se, lnouti, lpěti, následovati, chytiti se; v Tt 1,9 biskup si má dát záležet na kázání.

Staročesky přehyb; jamka v pánvi, do níž zapadá hlavice kosti stehenní.

Staročesky = zkoumavě přihlížet, starat se o něco; vyřídit si, postarat se o něco.

Staročesky nehoda, neštěstí, náhoda; „příhoda noční“ = polluce.

Trefně, vhodně, líbezně; ve vhodnou chvíli, příležitost.

Vhodnost, vhodný; ustanovený čas, pravý čas; v 2K 6,2 mesiášský čas spásy.

Staročesky mezizeď nebo oddělený prostor; v Ezechieli 41,12 nejvnitrnější nádvoří chrámu.

V 1Tm 3,16 řec. analambanesthai = býti vzat vzhůru; ustálený výraz pro nanebevstoupení.

Způsobilost k přijetí; co se líbí Bohu; jen oběti bez vady jsou příjemné a bezúhonní obětující.

V Ř 9,4 o adoptování za syny, synovství Izraele; v Žd 10,26 varování před schválným hřešením.

přesměrování na Přijímání, přijíti (nč. = přijmouti)

Nadržování, stranické ohledy; Bůh nikomu nenadržuje a nesoudí nikoho podle vnějšího vzhledu.

Označuje Boží přijímání oběti, modlitby či člověka, lidské přijímání Božího slova a darů, jakož i přijímání hostů a vstupování do obecenství.

přesměrování na Přicházeti, příchod, přijíti

Staročesky příjmení, přízvisko k odlišení lidí téhož jména; v Iz 45,4 čestné jméno Kýrovo.

přesměrování na Přijímání, přijíti (nč. = přijmouti)

Zdroje obživy kněží – desátky, výkupné prvorozených, části obětí, prvotiny úrody a kněžská města.

Nařízení vydaná od oprávněné autority, ve Starém zákoně většinou jednotlivé příkazy Božího Zákona, v Novém zákoně označující jak Desatero, tak mojžíšovská ustanovení.

Staročesky učitel; řecky epistatés = představený, mistr.

Viz Přikázání, Rozkázati.

Obraz, podobenství, vzor; v Novém zákoně Kristus jako vzor chování a předloha pro věřící.

V 2S 14,20 'příkladně vésti řeč' = okolkovati, uvésti příklad k otevření očí.

V 1Pa 26,18 jde o navršenou cestu, veřejnou cestu, silnici.

Příkop u opevněného města.

Staročesky struha na vodu; též násyp, val, hráz; v Dn 9,25 spíše příkop.

Převislý, od slunce spálený; strmý.

Přikrývka, záclona, opona, střecha; v Iz 30,1 hebr. masséká = spolek úlitbou.

Přikrývka bohoslužebného stánku z kozí srsti; obrazně závoj přikrývající pohanstvo proti Božímu zjevení.

Přikrývati hřích = odpustiti, ale také zatajovati, ukrývati; přikryti hlavu je výraz smutku.

Hebrejsky kasvá = pohár, miska k úlitbě, nikoli k přikrývání; prastará forma oběti.

Staročesky zasypati, pokrýti, zaplaviti; zachvátiti, omráčiti, přepadnouti.

Nadmíru; „přílišně v ranách“ = s nesčetnými ranami.

„Přiložiti k otcům“ (Sk 13,36) = pochovati vedle otců; přiložiti smysl = upnout pozornost.

Staročesky přímo; bezúhonně, zbožně.

Smlouva.

Staročesky zaházet (kamením).

Pro Izraele příznačné, jak horlivě získává duše jako vyvolený lid ve Starém zákoně.

V 2K 10,12 má význam „počítat se“.

Staročesky hlásiti se, přidávati se, souhlasiti; jinde prositi za někoho, orodovati.

Staročesky domlouvati, kárati, hroziti, žehrati, činiti výtky; v ústech Ježíšových přísně nařizovat.

Řecky paraklétos, doslovný překlad latinského advocatus; právní zástupce, obhájce.

Spolehlivý, pravdivý, budící důvěru; o Bohu a jeho cestách, rozkazech i soudech.

Staročesky ve smyslu přikrčovati se (ke skoku); též hoditi se, slušeti.

Staročesky jak se sluší, jak náleží; Žilka v 1. Korintským 7,35 překládá „co je slušné“.

Staročesky zevní vlastnost, která není podstatná; zevní okolnosti.

Přepadnouti, napadnouti; stihnouti; dopadnouti, dolehnouti; zmocniti se.

Staročesky opis, kopie.

Přirovnání nebo zpodobení; Kristus se stal ve všem připodobněn bratřím, aby mohl být milosrdným veleknězem.

O srostlosti s obrazem Kristovy smrti a budoucí plné účasti na jeho zmrtvýchvstání.

přesměrování na Připomínati

Část oběti spálená na oltáři, jejíž vůně měla uvést obětujícího u Hospodina v paměť.

Honositi se, chlubiti se; Duch sv. připomíná vše, co Ježíš mluvil, jako trvalou spasitelnou vzpomínku.

Staročesky = zaslíbit se, zavázat se.

Staročesky průpovídka, problém; snad lidové rčení, nad nímž se žalmista zamýšlí.

Staročesky = náčiní, nářadí, šperky.

Popisují tvůrčí, udržovatelskou, spasitelskou i soudcovskou činnost Boží v přírodě a dějinách.

Pátek jako den přípravy před sobotou; řecky paraskeué; Kraličtí též 'velký pátek'.

Žilka v Efezským 1,11: „V něm i my jsme se stali dědici“.

To, co je člověku dáno jeho fysickou podstatou, vrozená vloha, vlastnost, povaha nebo stav.

Byla slavnostním aktem, jímž přísahající svolával na sebe prokletí pro případ, že by jeho výrok nebyl pravdivý nebo slib nebyl dodržen.

Žena Akvilova; doprovázela jej na cestách s horlivostí v šíření evangelia; sbor v domě.

Soused, obyvatel; spolustolovník; ten, jenž sedí ve shromáždění.

V Soudců 7,5 pravděpodobně kultický úkon pohanské modloslužby; zasvěcování bojovníků božstvům.

Staročesky strašidlo, obluda; hebr. sá‘ír = satyr, kozlu podobný démon na poušti.

Ten, jenž se zavázal přísahou; to, co je zaručeno přísahou.

přesměrování na Priscilla

Připálit se.

Kniha Přísloví v hebrejské bibli – sbírka mudroslovných výroků Šalomouna i dalších, rozdělená do devíti částí pokrývajících různé etapy izraelské tradice moudrosti.

Kultická služba při stánku nebo v chrámě; v Novém zákoně každá služba z křesťanské lásky k bližnímu.

Staročesky náležeti, slušeti.

Staročesky jak náleží; 'stavení příslušně vzdělané' = budova spojená.

Viz Tělo.

Krutý, tvrdý, příkrý, ostrý; 'přísně zapověděti' v Mk 1,43 = obořiti se, pohroziti.

Usoudit, rozhodnout se, uznat za dobré.

Staročesky přispěchati, přiblížiti se, pospíšiti, zaměřiti kroky.

Staročesky rozmnožiti, rozhojniti, přidati.

Přiraziti k břehu; přistaviti loď.

Staročesky státi při čem, na blízku čeho; ve smyslu obsluhovati, státi v něčem.

Palestina neměla pobřeží příhodné pro stavbu přístavů; Joppe byla přístavem Jerusalema.

V Marku 6,53 řecké sloveso, znamená přistaviti loď ke kotvišti, zakotviti u nízkého břehu.

V Amosi 6,3 doslovně přistrkovati trůn nátisku; vykladači též: „kteří odmítáte uvažovat o dni bídy“.

Staročesky příchod; o novém a konečném příchodu Ježíše Krista, parúsii očekávané církví.

Předení lnu nebo kozí srsti bylo prací žen; dálo se ručně kuželem a vřetenem.

Přiblížiti se, zejména v kultickém smyslu přistoupiti k oltáři, k Bohu skrze kult, modlitbu a Zákon.

Staročesky přestrašení; v Ž 91,5 strach před lupiči, nočními dravci či démony.

Ohraničený a podstřešený prostor před hlavní místností, přehrada; podloubí.

Přikrýti, zakrýti, pokrýti, kolem dokola zahraditi.

Staročesky = zhotovení.

Staročesky připraviti, přichystati.

Cesta, vchod, dveře, řecky prosagógé; věřící má volný přístup k milosti skrze Krista vírou.

přesměrování na Přistoupiti, přistupovati

Různé stupně přátelství – od příslušníka kmene a blízkého příbuzného po milence a bližního.

Ženský rod výrazů pro přítele; v Rt 1,15 jebámá = švagrová, žena bratrova nebo švagrova.

Staročesky osobně; v 2. Korintským 8,13 řecké „v nynější době“ překládáno „nyní přítomně“.

Co tu jest, hotový; přítomná pravda = přijatá; přítomný věk.

Staročesky přidružiti se, připojiti se, státi se spojencem.

Staročesky vléci, uchvátiti; řecky helkein = kouzelně táhnouti; Ježíš v J 6,44 o spasitelné moci.

Staročesky = přitisknout.

Staročesky umlčeti, klásti překážky, učiniti konec, zrušiti.

Staročesky účastným se učiniti, připojiti se, míti podíl.

Zvukem či navnadou přilákati; oklamati; pasivně dát se oklamat, podvést.

Uvázati; přeneseně 'míti povinnosti' o vzájemných závazcích manželů.

Staročesky opovážlivý, řecky propetés = ukvapený, unáhlený; novější překlady: lehkomyslný.

Může mít kultický význam obětovat; Kristus svou smrtí přivedl věřící k Bohu jako kněz oběť.

Hebrejsky šûb šebût = přivoditi obrat; odborný výraz pro dosazení Izraele do zaslíbené země.

Staročesky laskavost, příchylnost, vlídnost, přízeň; též lidumilnost, pohostinnost.

V 1Tm 6,18 řec. koinónikos = sdílnost; v 2Tm 2,24 épios = vlídný, mírný.

Staročesky zvětšiti, rozmnožiti.

Přituliti se, ujmouti se, přidružiti se, odebrati se ke komu, navštíviti.

Pozdravit. Viz Pozdravení.

Staročesky vinutím připojit.

Za vlastní přičísti, prohlásiti; Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků.

Staročesky přiváděti, vésti; působiti, způsobiti; svésti; poskytovati.

V Jk 4,4 nikoli přátelství světa, ale láska k světu.

Proniknouti, proraziti; Zeman v Žalmu 18,30: „Podniknu zteč na houf“.

Probodnouti ucho bylo symbolickým úkonem otroka odmítajícího svobodu; Ž 40,7 probodl uši.

Probuditi se, vzchopiti se; Bůh může procitnout ze zdánlivé nečinnosti, ale modly nikoliv.

Staročesky = cenu ustanovit, ocenit, odhadnout.

Procházívat skrze ruce pastýřů (Jr 33,13); o stádu, jež je počítáno.

Řecké jméno; jeden ze sedmi mužů vybraných jerusalemským sborem k péči o řecky mluvící vdovy.

Většinou ze sna, probuditi se; ze smrti; vystřízlivěti.

Staročesky = prodání, prodej.

Prodejný, na prodej.

Ve Starém zákoně často o prodání celých národů; i Bůh prodal svůj lid do otroctví.

V nádvoří chrámu obchody s obětními zvířaty; směnárny na výměnu cizích peněz.

Staročesky = prodloužení, průtah; „bez prodlení“ (Jb 7,6) = beznadějně.

Bez prodlévání = bez meškání, ihned; prodlévati = váhati, meškati, otáleti.

Staročesky prodloužiti, zdržeti se; 'když se prodlilo' = když už čas pokročil.

Staročesky otevříti oči, dát si pozor, vzhlížeti; Žd 12,15 řecky episkopein = dozírati.

Propátrati, prozkoumati; míti výhled; otevřít oči a vidět, nabýti zraku.

Studna, cisterna, v níž snad bývali někdy vězněni zajatci.

Prohnat pod hůl. Viz Hůl.

Dopustit se hříchu.

Doklady dokázat skutečnost; v Ř 1,4 o Kristu prokázaném mocným Synem Božím skrze zmrtvýchvstání.

Označuje něco zasvěceného, oddaného božstvu a vyňatého z lidského užívání, u Izraelců převážně naprosté zničení.

Křik nebo výkřik vyrážeti, výskati; v Jb 39,25 o válečném ryku.

V Jr 22,14 o vylamování oken v zdi; v Mi 2,13 'prolamující' = osvoboditel, snad Mesiášův titul.

Změna nebo přeměna formy, místa či stavu; u Boha, Otce nebeských světel, není žádná proměna ani zastínění.

Staročesky proměnlivý, pestrý, různobarevný; „proměnné roucho“ = slavnostní roucho měnivých barev.

Doslovně pominouti, nevšimnouti si, shovívavě přehlédnouti, omluviti, odpustiti; smířiti.

Staročesky pranárod, nejvzdálenější pokolení; 'od národu do pronárodu' = všecky generace.

Rozhlašovati, vyzrazovati (gálá); vynášeti, vyvyšovati.

V Žd 4,14 Kristus prošel nebeskými oblastmi do nebeské svatyně svatých.

Staročesky = ztratit, zvl. z trestu.

Praoceán, zbytek chaosu; obraz podsvětí, pekla; v Novém zákoně vězení neposlušných duchů.

Propustit manželku, zrušit manželství podle Mojžíšova Zákona písemným lístkem rozloučení.

přesměrování na Prorok

Předpověď nebo zvláštní obdarování Duchem svatým k vykládání pravdy Boží a budování církve.

Označuje člověka oznamujícího autoritativně vůli Boží, stojícího v mimořádné Boží blízkosti a pod mimořádným jeho vlivem.

Viz Proroctví, Prorok.

Žena povolaná Bohem k prorockému úkolu; ve SZ Maria, Debora, Chulda, v NZ Anna a dcery Filipa.

O prosebných modlitbách; Ježíš se modlí jen za druhé, nikdy nežádá něco pro sebe.

Rozšířená obilnina; stébla dávají krmivo, ze zrn se v Palestině vařila kaše nebo pekl chléb.

Zdar, úspěch, užitek, pokrok; v Iz 55,11 'prospěšně' = úspěšně, se zdarem.

přesměrování na Prospěch

Užitečným býti, pomoci, býti pláten, přispěti, získati.

Růsti, přibývati, předstihovati; též býti užitečný, míti moc, zmoci, býti k něčemu, platiti.

Ve významu zbaven něčeho, osvobozen, odloučen; „chodili prosti“ = se vztyčenou hlavou, napřímeně.

Egyptské prostěradlo v Př 7,16 překlad hebr. ’étún; plátno k šití šatů, prádla, plachet.

Řecky asótos; rozmařilý, nevázaný, zhýralý; prostopášnost = nezřízenost, bujnost.

Část postroje tažných zvířat, provaz po stranách koně, jímž táhne vůz.

Opak těsného, prostorný, volný; 'prostranně mluviti' = plynně mluviti.

Prostranné místo; volnost, odlehčení, uvolnění, pohodlí.

Rozhodčí a vyjednavač mezi Bohem a lidmi, který se za někoho ujímá a přimlouvá.

Jednoduchý, přímý; neumělý, nevzdělaný; volný, zbavený; bezelstný, nevinný, laik.

V J 12,13 řec. hypantésis = přátelské přijetí, setkání; jinde ve smyslu pronásledování.

Výrazy označující v bibli většinou pronásledování z důvodů náboženských, kdy jde o odpůrce Božího i jeho lidu.

Staročesky protivící se, nepřátelský, nepříznivý, vzpurný.

V Genesis 38,29 o jednom z dvojčat, jež se při porodu násilně dralo z matčina lůna.

„Protřít cestu“ (Jb 30,12), tj. ušlapat cestu.

Vykračovat si, procházet se.

Příval, vír.

Hebr. šébet = kmen (pokolení); chóter = ratolest; jónék = výhonek (kojenec).

Často stará délková míra k měření polí, označující vyměřené území; též stříbrný provaz jako obraz života.

„Provésti skrze oheň“ = spáliti jako oběť (Moloch).

Staročesky doprovoditi, převésti, říditi.

Staročesky ozdobné překládání, protkávání (Žilka překládá 1Pt 3,3 o pletencích vlasů a navlékání zlatých šperků).

Překlad hebr. výrazů 'ášám, chét', péša', 'ašmá bez ohledu na různý obsah; též šéker = lež.

Staročesky páchati, činiti, jednati, prováděti; též doprovoditi a modlářsky obětovati.

Prokřikování, prokřikovat.

Staročeský výraz pro prozíravost; v teologickém smyslu Boží svrchované řízení všech věcí podle jeho plánů.

přesměrování na Prozřetelnost

Hlinou, prachem posypaná hlava byla symbolem hlubokého zármutku, často v důsledku veřejného pokání.

Patří k biblickým anthropomorfismům, jež činí Boha přístupným; Ježíš vymítal ďábly prstem Božím.

Prsten s pečetí byl nutnou součástí vybavení zámožnějšího orientálce; odznak hodnosti.

Kojenec; hebrejské matky měly zvyk kojit děti až tři léta, lze i odrostlejší děti.

Staročesky zkouška, zkoušeti, podrobiti zkoušce; převzato z hutnictví a zlatnictví.

V obrazném smyslu „míti průchod“ = míti možnost vstupu, míti vstup volný, míti úspěch.

Staročesky = otvor.

Staročesky z němčiny puškvorec; vonná součást posvátného oleje; dovážen z Řecka a Malé Asie.

Čtyři různé hebrejské výrazy pro prut, větev, hůl, kyj, dřevce, metlu, žezlo, pastýřskou berlu.

Staročesky prve než, dříve než, nejprve, předtím, předem.

Dřívější.

Staročesky prvotní, prvnější, přednější, předešlý, dřívější, předcházející; též významný.

Mimořádné postavení prvorozeného syna, který náležel Hospodinu a dědil dvojnásobek po otci.

přesměrování na Prvorozenství, prvorozený

První zralé a nejlepší ovoce stromů, obilnin a révy, odevzdávané Hospodinu jako projev díků.

Staročesky první, nejdůležitější místo.

Staročesky obruba; třepení na 4 rozích modlitebního pláště; Židé se tím odlišovali.

Staročesky vystřikovati, vyvěrati jako pramen; v Gn 9 o černých neštovicích.

Znalost psaní byla ve starověku vzácná; Pavel diktoval listy písaři, sám psal jen závěrečné pozdravy.

Písemná zpráva, nápis, dopis.

Pěstována od nejstarších dob v Babylonii, Palestině i Egyptě; seta v říjnu, sklízena v dubnu až červnu.

Vědecké jméno pro spisy židovského původu, kolující pod fingovaným jménem, ale nepřijaté do masoretského kánonu ani do LXX.

Africký pštros mezi nečistými ptáky; samec se sdružuje se 3-4 samičkami kladoucími vejce do hnízda.

Obrazně o tom, kdo klade nástrahy nevinným, přivádí k mravnímu pádu.

V Palestině hojné, 348 druhů; čistí i nečistí ptáci jsou obrazem Boží péče, kterou Ježíš přirovnává k péči o člověka.

Ve smyslu tázati se, žádati o něco, vyptávati se, pátrati, žádati o věštbu, hledati, toužiti.

V starověku Akko; syrské město s jediným bezpečným přístavem; za války přístaviště Římanům.

přesměrování na Celný

„První, předák“ na Maltě; tři dny hostil Pavla po ztroskotání lodi.

V Ezechieli 40,17 vlastně podlaha, vyložená kameny.

Ostýchavý; křesťan v Římě, přítel Timoteův; podle tradice hostitel Petrův a přítel Pavlův.

Staročesky hnáti, nutiti; Ježíš voděn Duchem po poušti; svatí mluvili unášeni Duchem svatým.

Izraelci měli Zákonem přikázáno ochotně půjčit soukmenovci v nouzi, a to bezúročně.

Staročesky = vzít, brát, pojmout.

Staročesky = vypouklá ozdoba.

Jméno krajiny či národa v Iz 66,19; snad ostrov Filai v Horním Egyptě; někteří čtou Put.

Staročesky (z lat. a něm.) = uhlazený, vytříbený, zpracovaný, čištěný.

Sever, severní; protiklad poledne, polední (jih, jižní).

Bod, řecky keraia = háček, čárka označující přízvuk; označení něčeho zdánlivě bezvýznamného.

Staročesky podlouhlé přikryvadlo ženských prsů; podle slovníků spíše nádobka na voňavku.

Z němčiny spiknutí, srocení; spiknouti se, smluviti se proti někomu.

Tři hebr. výrazy: šórer, šor (pupeční šňůra), šárír (šlacha); tabbúr o zaslíbené zemi.

přesměrování na Purim

Vinný lis?; služebník Gedeonův, zbrojnoš doprovázející ho při noční návštěvě ležení Madiánských.

Výroční slavnost 14. a 15. měsíce Adar na památku vysvobození Židů z rukou Amana.

Rozkaz, nařízení, přísluha; také energeia, energie, působivost; dokázána na vzkříšení Krista.

Dělat, činit, jednat; většinou o Bohu a jeho spasitelském jednání skrze Ducha a Slovo.

Zimostráz; podle Iz 60,13 roste na Libanonu; tvrdé dříví na psací destičky a lodě.

Označuje dobrovolné vzdání se jídla z náboženských důvodů, které může být průvodcem modlitby a pokání nebo projevem žalu.

Staročesky poušť; v hebrejštině často jen pusta, poskytující jen bídnou pastvinu, neobydlenou.

Propustiti, zanechati, poslati pryč, vypustiti, zahnati; 'pustiti duši' = zemříti.

Prázdný, neplodný, kamenitý; 'pusté moře' = Mrtvé moře; 'pusté místo' v evangeliích.

Jméno národa a kraje poblíž Egypta a afrických krajin; praotcem třetí syn Chámův.

Latinsky 'malé studně'; obchodní město v zálivu neapolském; Pavel zde přistál na cestě do Říma.

Tchán Eleazara, syna Aronova.

„Zasvěcený bohu Ra“; egyptský dvořan, hejtman tělesné stráže, koupil Josefa.

„Zasvěcený bohu Ra“; tchán Josefův, snad velekněz boha Ra v On.

Dočasný pobyt; cestování.

Příslušník jedné z čeledí osazené v Kariatjeharim.

Staročesky = začátek; původce, působce.

přesměrování na Puditi

Staročesky zpupnost, svévole; hebrejsky „v ruce vztažené“ = hrozivě, vzpurně; pýcha.

Kořen hříchu a přímá vzpoura proti Boží svatosti; přisvojuje si čest náležející jedině Bohu a vyvolává jeho hněv.

Staročesky pyšný býti, pyšně si vésti, pyšniti se.

Staročesky = litovat, želet.

Staročesky = pýrem obrůstat; stydět se.

Chlouba.

Hrubá látka tmavé barvy z velbloudí nebo kozí srsti; v době smutku nošena na holém těle.

Vak, váček, v němž bylo nošeno závaží nebo vzácné kovy; v Novém zákoně též měšec na peníze.