Rejstřík
Hesla začínající na písmeno P
V této části rejstříku najdete 1036 hesel slovníku začínajících na písmeno P, jako například Peklo, Pravda, Pentateuch, Prorok, Poznání, a další.
-
Paběrek, paběrkování, paběrování
Staročesky paběrek = co se po sebrání ještě pobere nebo najde na polích či vinicích.
-
Páchat Moáb
„Vládce Moábův“; zakladatel čeledi po zajetí; podepsali smlouvu s Hospodinem.
-
Pachole
Staročesky výrostek, chlapec, mládenec, panoš, páže.
-
Pacholek
Staročesky sluha, prostý voják.
-
Pacholík
Staročesky výrostek, chlapec.
-
Pád
Pád, zřícení ve fyzickém i mravním smyslu; vědomé sejití z cesty, hřích vyžadující milost odpuštění.
-
Padající s nebe
L 10,18 o satanu, jenž Ježíšovým příchodem ztratil svou moc; ve Zj 12,7-11 bude svržen zcela.
-
Pádan Syrská
Též Pádan Aram; severozápadní rovinná část Mesopotamie při Eufratu, na rozdíl od horské.
-
Padati, padnouti
Při vstupu do chrámu poklona, na zemi v postě, úzkosti, zármutku; i před králem či pánem.
-
Padesátník
Velitel nad padesáti muži.
-
Padesátý den
Viz Slavnost téhodnů.
-
Padnouti
Viz Padati, Pád.
-
Páfos
Město na jz. pobřeží Cypru, v době Pavlově sídlo římských správců; Pavel zde kázal římskému úředníkovi.
-
Pahrbek
Staročesky malý hrb, vršek, hůrka, kopec; často kultické místo nebo modloslužebný pahrbek.
-
Pahu
Zhluboka vzdychající, bečící?; sídelní město edomského krále Adada; LXX čte Peor = Fégor.
-
Palác
Starověké paláce byly většinou větší domy různého typu; palác Šalomounův stál na hoře Moria.
-
Pálal
(Bůh) usoudil, rozhodl; syn Uzaiův, který pomáhal opravovat zeď jerusalemskou.
-
Pálati
Staročesky hořeti, pláti, plamen vydávati; přeneseně o prchlivosti, hněvu, ale také o lásce.
-
Palec
V Sd 1,6 utnuty králi palce jako znamení neschopnosti k boji; při svěcení kněží krví pomazán palec.
-
Palestina
Jižní polovice vápencovité vysočiny mezi Sýrií a Arábií, rozdělená řekou Jordánem na dvě polovice.
-
Palič
V Žalmu 57,5; hebrejsky žhnouti, páliti, plápolati; paliči, kteří svým sočením krále podněcují.
-
Palice
Staročesky = hůl, kyj, obušek.
-
Páliti
Páliti obyčejně ve spojení s obětí (zvířecí či lidskou); též při pohřebním obřadu králů.
-
Páliti se
Hořeti; v přeneseném smyslu sžírati se vášní, být rozhořčen; Pavel o pohoršovaných ke zlému.
-
Pálívati
Viz Páliti.
-
Pálivost
Žár, požár.
-
Palma
V Palestině byla kdysi nejrozšířenější palma datlová; stala se symbolem Palestiny.
-
Památka
Vzpomínka a znamení, jímž se vzpomínka obnovuje, často v podobě kamenného sloupu připomínajícího událost nebo zjevení Boží.
-
Pamatovati
Udržet v paměti, připomínat, slavit památku; patří ke vděčné víře v Boží spasitelné činy.
-
Pamět
Staročesky vzpomínka, památka, připomínka; dobrá nebo zlá pověst, jméno.
-
Pamětliv býti
přesměrování na Pamatovati
-
Pamětné
Část oběti suché spálená na oltáři; mělo Bohu připomenout obětníka a svolati na něho požehnání.
-
Pamětný
Staročesky sloužící k upamatování; o oběti za podezření cizoložství, o pamětných sloupech tyrských.
-
Pamfylický
Viz Pamfylie.
-
Pamfylie
Pobřežní krajina na jihu Malé Asie; za dob Pavlových římská provincie, kde Pavel vystoupil v Pergé.
-
Pán
Označuje výrazem úcty osobu společensky výše postavenou a v náboženském smyslu vyjadřuje svrchovanou moc a panství Boha.
-
Pán Bůh
Viz Bůh, Pán.
-
Pancíř
Brnění chránící původně břicho a prsa, později celé tělo; obraz Boží spravedlnosti a víry.
-
Páně večeře
přesměrování na Večeře Páně
-
Panenství
Stav dospělé dívky, která nepoznala pohlavního spojení s mužem; ve SZ chráněno přísnými tresty.
-
Pánev
Tři hebr. výrazy: umyvadlo/kotel, plochá pánev k smažení a pečení, menší pánev.
-
Paní
Hebrejsky ta, která rozkazuje, vládne; paní domácnosti a otrokyň; obrazně i o Babyloně.
-
Panic
Řecky eunuchos, kleštěnec; ve Starém zákoně vyloučen z bohoslužby, Ježíš mluví o třech druzích.
-
Panictví
přesměrování na Panic
-
Pankhart
Přezdívka; vztahuje se na ty, kdo jsou nemanželského původu a na kleštěnce; vyloučeni ze shromáždění.
-
Panna
Staročesky děvice, mladice; nevdaná žena neokusilá pohlavního styku, neporušená dívka.
-
Panování, panovati
Vyjadřuje jednak moc a autoritu nad někým, jednak oblast spadající pod něčí správu, a konečně vládcovský úřad.
-
Panovník
O zemském vládci hebr. móšél, nebo o Mesiáši; o Bohu užito 'adón či 'adónáj.
-
Panovník Hospodin
přesměrování na Panovník
-
Panství
V Ju 8 řec. kyriotés; označení Božího majestátu, jímž bludaři vědomě pohrdají.
-
Panstvo
Množné číslo řeckého kyriotés; označení jedné andělské třídy stvořené skrze Krista.
-
Pant
Z německého Band, kovová spona u dveří; v 1Kr 7,50 jde snad o dveřní závěsy zhotovené ze zlata.
-
Pánvice
Plochá nádoba, jaké užívají beduini v Sýrii k prudkému pečení pokrmů, koláčů a lívanců.
-
Papír
Z papyrové třtiny rostoucí na březích Nilu; dodavatelem byl Egypt od 3. tisíciletí př. Kr.
-
Paprslek
Novočesky paprsek.
-
Paralipomenon
1.–2. Paralipomenon, dvě starozákonní knihy, doplňující dějiny zaznamenané v knihách Samuelových a Královských.
-
Pardus
Pardál nebo levhart; kočkovitá šelma se srstí červenožlutou s tmavými skvrnami; symbol Persie.
-
Pařez
To, co po kácení stromu zůstane v zemi s kořenem; v Izaiáši 11,1 symbol rodu Davidova, jenž znovu ožije.
-
Pargamén
Novočesky pergamen.
-
Parimasta
Staropersky = nejprvnější; jeden z desíti synů Amonových, kteří byli Židy vyvražděni.
-
Páriova podlaha
Ze vzácného, žlutobílého mramoru z ostrova Paros; nejisté, zda správně překládáno.
-
Parménas
Jeden ze sedmi diákonů, „mužů dobropověstných, plných Ducha svatého a moudrosti“; mučednická smrt ve Filippis.
-
Paros
Viz Faros.
-
Parsandata
Staropersky „zvědavý“; jeden z desíti synů Amanových, které Židé vyvraždili.
-
Partští
Národ v krajině mezi Kaspickým mořem a Indem; r. 40 př. Kr. napadli Malou Asii a Sýrii, vyplenili Jerusalem.
-
Paruach
Kvetoucí; otec Šalomounova nakupovače potravin Jozafata, jenž měl na starosti území Izachar.
-
Parvaim
Neznámé místo na východě (snad ve vých. Arábii), odkud zlato pro Šalomounův chrám.
-
Parvarim
Oblast chrámového nádvoří na záp. straně; místnosti pro úředníky slunečního božstva.
-
Pás
Podstatná část oděvu mužů i žen na východě; kožený, lněný nebo vyšívaný zlatem a stříbrem.
-
Pasach
Asserovec, syn Jafletův z rodiny Beriovy.
-
Paschur
Syn Malkiáše, přední kníže za vlády Sedechiáše; žádal usmrcení Jeremiáše jako vlastizrádce.
-
Pasdammim
Viz Dammim.
-
Paseach
„Chromý“; 1. Judovec z Chelubovy; 2. otec Joiady, opraváře staré brány v Jerusalemě.
-
Past
Viz Osidlo.
-
Pastevný
Přicházející přímo z pastvy, o dobytku.
-
Pásti (se)
Činnost pastýřů; přeneseně vedení knížat a moudrá péče Boží o svůj lid jako pastýře.
-
Pastva
Jídlo, potrava, píce, obrok; pastviště, travnaté místo; též zavodněné místo a tráva.
-
Pastvisko, pastviště
Místo pastvy.
-
Pastýř
Označuje osobu pečující o ovce a stal se symbolem nejvyšších služebníků Božích, včetně Mesiáše a Ježíše Krista.
-
Pata
Gn 3,15 o Božím soudu nad hadem; símě hadovo chňapá po patě, símě ženy drtí hlavu hada.
-
Patara
Přístavní město na jz Lycie naproti Rhodu; věštírna Apollonova; Pavel zde nastoupil loď.
-
Pátek veliký
V Mt 27,62 řec. paraskeué; jindě 'den připravování' beránka nebo 'pátek před velikonocí'.
-
Patmos
Ostrov v Egejském moři, kam Římané vypovídali odsouzence; Jan zde měl své vidění.
-
Patriarcha
Z řeckého arciotec; hlava rodové čeledi, nejvyšší kněz přinášející oběti a vedoucí války.
-
Patřiti
Staročesky hleděti, dívati se, pozorovati, míti ohled, zachovávati, vztahovati se k čemu.
-
Patrně
Očividně, zřetelně, jasně.
-
Patrný
Jasně viditelný, zřetelný; též znamenitý, slavný.
-
Patrobas
Křesťan v Římě, jemuž Pavel posílá pozdrav; snad z domu císařova.
-
Patros
Část horního Egypta patřící mizraimské čeledi; sídlo prvního faraona Menea.
-
Páv
Jedna ze zvláštností z lodí Šalomounových a Chíramových z ciziny; hojný v Indii.
-
Pavel
Apoštol z Tarsu, jedna z klíčových osobností prvotního křesťanství, hlavní postava misijní činnosti podle Skutků a autor devíti listů Nového zákona.
-
Pavel Sergius
přesměrování na Sergius Pavel
-
Pavéza
Součást starověké vojenské výzbroje; těžký štít z kůže či dřeva potažený koží, s rukojetí.
-
Pavézník
Vojín ozbrojený pavézou, tedy těžkooděnec, štítonoš.
-
Pavlač
Staročesky ochoz, přístavek, besídka, krytá chodba kolem hradu nebo chrámu.
-
Pavouk
Hebr. 'akkábíš; v Palestině 600-700 druhů; přirovnání pavučin k marnému doufání.
-
Pazdeří
Odpadky lnu, dřevnatá část stonku.
-
Pazour
Dráp.
-
Pe
Ústa; sedmnácté písmeno hebrejské abecedy, jímž začíná sedmnáctý oddíl Žalmu 119.
-
Pec
Různé druhy: pec chlebová, tavěcí na kovy, tyglík, vápenice, hrnčířská i cihlářská.
-
Péče, pečování, pečovati
Starost o někoho či něco, zájem a ochrana; bible přisuzuje péči nejen člověku, ale především Bohu.
-
Pecen, pecník
Bochník z mouky pšeničné či ječmenné, kulatého tvaru; nebyl krájen, nýbrž jen lámán.
-
Pečeť
Znak připojovaný místo podpisu na ověření listin a jako znamení neporušenosti, symbol moci a autority.
-
Pečlivě, pečlivý
Ž 37,7 pečlivé očekávání = vytrvalé; Mt 6,27 úzkostlivé; R 8,19 toužebné; Marta starostlivá.
-
Pečování
přesměrování na Péče, pečování, pečovati
-
Pečovati
přesměrování na Péče, pečování, pečovati
-
Pedai
„Hospodin vykoupil“; 1. otec Zebudy, matky Joakima; 2. otec Zorobábelův.
-
Pedaiáš
Hospodin vykoupil; jméno několika osob; otec Joelův, kníže pokolení Manassesova za Davida.
-
Pehulletai
Syn Obededomův, levita, jeden z vrátných při chrámu.
-
Pekach
Bůh otevřel oči; syn Romeliův, hejtman, uzurpátor trůnu izraelského po zabití Pekachia.
-
Pekachia
„Hospodin otevřel“; 17. král izraelský, syn Manahema; zabit Pekachem po roce vlády.
-
Pekař
Pečení chleba obstaráváno ženami v domácnosti; jen zámožnější měly pekařské otroky a otrokyně.
-
Pekelný
přesměrování na Peklo
-
Peklo
Označuje říši mrtvých, oblast zkázy, do níž sestupují bez rozdílu všichni zemřelí a kde přestává jakýkoli styk s Bohem.
-
Pěkně, pěkný
Na pohledění libý, krásný; příjemný, dobrý, přívětivý; žádoucí.
-
Pěkný břeh
Viz Břeh.
-
Pekodští
Mocný aramejský kmen Pukûdu v nížině v. od Tigridu; pod vládou Nabuchodonozorovou.
-
Pelaiáš
„Hospodin je divuplný“; 1. levita pomáhal Ezdrášovi; 2. potomek Sechania.
-
Pelaliáš
Kněz z doby Nehemiášovy z rodu Malkiášova; jméno znamená „Hospodin soudil“.
-
Pelatia
Hospodin osvobodil; 1. Syn Chananiášův, vnuk Zorobábelův; 2. Syn Simeonův proti Amalechitům.
-
Pelatiáš
Hospodin osvobodil; 1. Vůdce lidu podepsavší smlouvu; 2. Syn Banaiášův, kníže, náhle zemřel.
-
Peleg
Rozdělení; syn Heberův a bratr Jektanův; za dnů jeho rozdělena byla země.
-
Peleš
Pelech, komůrka, doupě, brloh, jeskyně; místo, kde divoká zvěř číhá na svou kořist.
-
Peletejští
Tvořili jádro vojska Davidova a jeho osobní stráž; snad zkomoleninu Filištínských z Kréty.
-
Pelikán
Nečistý pták, žije u potoků a bažin s plovacími blanami; v Ž 102,7 obraz osamocenosti.
-
Pelonský Ghelez
V 1Pa Ghelez Pelonský, ve 2S Faltický; Pelonští patřili k Efraimovi.
-
Pelyněk
Keřnatá rostlina s hořkou šťávou; v Písmě znázorňuje hořkost soužení, trampot a nesnází.
-
Peň
Kmen stromu na rozdíl od kořene a koruny; jinde Kral. překládají 'pařez'.
-
Penenna
Korál; jedna z obou žen Elkánových.
-
Penězoměnec
Směnárník, jenž vyměňoval za poplatek cizí mince za peníze domácí používané v chrámě.
-
Peníz
Řec. dénarion; stříbrná mince Římanů s hodnotou denní mzdy zemědělského dělníka.
-
Peníze
Označují platidla vyvíjející se od výměnného obchodu přes vážené kusy drahých kovů až k raženým mincím různých období a vladařů.
-
Penízek
Viz heslo Peníz a Peníze.
-
Pentateuch
Zahrnuje pět knih Starého zákona od Stvoření světa až po smrt Mojžíšovu, obsahuje souvislé dějové pásmo přerušované rozsáhlými vložkami rázu zákonodárného.
-
Perazim
Jméno hory, snad totožné s Bálperazim, kde David porazil Filištínské; snad modloslužebné lomy.
-
Peres Uza
„Lom Uzův“; jméno humna Náchonova na památku úmrtí Uzy při převážení archy.
-
Peřestost, peřestý
Staročesky strakatost, strakatý; o levhartu pruhovanost; o ovcích strakatost.
-
Perez
přesměrování na Peres Uza
-
Pergamén
Nevydělaná, ke psaní upravená zvířecí kůže; jméno má snad od Pergamu v Malé Asii.
-
Pergamenský
Viz Pergamon.
-
Pergamon
Město na západním pobřeží Malé Asie; hlavní město stejnojmenné říše, původce pergamenu.
-
Perge
Hlavní město v Pamfylii na řece Cestros; uctívání Artemis; Pavel je navštívil dvakrát.
-
Peří
Ve vlastním smyslu peří; v přeneseném smyslu jako perutě, křídla.
-
Perla
Výměšek těla perlorodky vzniklý vniknutím cizího tělesa; v NZ vzácnost a obraz království Božího.
-
Péro
Hebrejsky 'ét; kovové rydlo, rafije k vyrývání písmen; v Jeremiášově době už rákosové.
-
Persie, Perský
Západní část starého Iranu, v době rozkvětu říše sahající od Indu po Egypt, s náboženstvím Zoroastrovým.
-
Persis
Křesťanská žena v Římě, jíž apoštol Pavel posílá pozdrav.
-
Pes
Polodivoké zvíře potulující se po ulicích, pokládané za kulticky nečisté; nazvat psem bylo nadávkou.
-
Pěstoun
Vychovatel nebo chůva; v NZ překlad řeckého paidagógos = otrok dozírající na děti.
-
Pěstounka
Viz Chovačka, Pěstoun.
-
Pěstovati
Staročesky v rukou nositi, hýčkati, vychovávati; od zavinování přes nošení až k výchově.
-
Pět knih Mojžíšových
přesměrování na Pentateuch
-
Petachiáš
Hospodin otevřel; 1. Kněz 19. třídy za Davida; 2. Levita u Ezdráše; 3. Syn Mesezabelův.
-
Pětmecítma
Staročesky pětmezidesietma, pětmezcietma = pětadvacet.
-
Petor
Město na západním břehu Eufratu jižně od Charkemisu v Mesopotamii Syrské, bydliště Balámovo.
-
Petr
Přízvisko Šimonovo znamenající skála či skalník, kterým Ježíš chtěl naznačit budoucí sílu Šimonovu založenou na víře v Ježíše Krista.
-
Petrovy epištoly
Náležejí k obecným epištolám, protože nejsou určeny jen jednomu sboru, nýbrž obracejí se na celou církev.
-
Petuel
Otec proroka Joele.
-
Pevně, pevný
Tuhý, trvalý, nepohnutelný; skutečně pevné je podle bible jen to, co nějak souvisí s Bohem.
-
Pevnost
Místa ohrazená vysokým hliněným náspem, vyztuženým balvany, později tesanými kameny a cihlami.
-
Pevný
Viz Pevně, Stálý.
-
Pich
Staročesky náčiní ke stloukání, tlouk; ječmen se ve stoupách otlouká pichem na kroupy.
-
Píď
Staročeská míra délková; délka mezi palcem a malíkem při rozevřené ruce; třikrát větší než dlaň.
-
Pijan
Staročesky piják, opilec.
-
Pijavice
Hojně v pramenech a potocích, způsobují lidem obtíže; Př 30,15 jako obraz neuhasitelné žízně.
-
Pijavice
Nejspíše červi z čeledi vlasovců nebo tasemnice cizopasící v zažívacím ústrojí člověka.
-
Pila
Ozubený nástroj k řezání dříví či kamene; egyptské jednodržadlové bronzové, arabské železné.
-
Pilát Pontský
Pátý římský prokurátor judský v době Ježíšově, známý násilnickými způsoby a krvavými konflikty se Židy.
-
Pilcha
Jeden z těch, kteří za Nehemiáše stvrdili smlouvu s Bohem.
-
Pilen, pilně, pilný
Staročesky býti bedliv; snažně, bedlivě, pozorně; ustavičný při práci, starati se o něco.
-
Pilník
Míněny patrně kovářské kleště; „Kovář pilníkem dělá při uhlí“ v Iz 44,12 z Šestidílky.
-
Pilnost
Staročesky péče, snaha, horlivost; „vyučen s pilností“ = přesně.
-
Piltai
Vysvobození; kněz, hlava otcovské čeledi Moadiášovy v době velekněze Joiakima.
-
Pinta
Staročesky z němčiny máz, asi 1,9 l; hebrejsky hin, míra na tekutiny, přibližně 6 l.
-
Písař
Státní sekretář, tajemník králův; zvláště levité se zabývali písařským uměním, opisováním Zákona.
-
Píseň
Izraelci zpívali od nejstarších dob při všech příležitostech a většina písní Starého zákona je náboženská.
-
Píseň Šalomounova
„Píseň písní“ spojovaná se jménem Šalomounovým, čtená při velikonočních svátcích a vykládaná různě.
-
Pisidie
Hornatá krajina západního Tauru v Malé Asii; Pavel ji prošel s Barnabášem na první misijní cestě.
-
Pískati
V Mt 11,17 dětinská náladovost pokolení; v 1K 14,7 o hudbě s nerozeznatelnou melodií.
-
Písmo
Systém znaků a symbolů, který se vyvinul z obrázků představujících určité předměty a umožňoval lidem dorozumět se s osobami nepřítomnými a vzdálenými.
-
Písmo svaté, písma svatá, svatá písma
Označení biblických spisů jako autoritativní vyjádření vůle Boží; Písmo, písma.
-
Písnička
Ve smyslu posměšném; jinak většinou píseň nebo chvalozpěv; Šalomoun složil 1005 písniček.
-
Píson
Řeka vytékající jako rameno hlavní rajské řeky; obchází zemi Hevilah; území neznámé.
-
Píst
Staročesky náboj, silný a dutý díl kola, do něhož jsou nabity špice.
-
Pištec, píšťala, píšťalka
Kraličtí tak překládají dvě hebrejská a jedno řecké slovo; nejstarší foukací nástroj z rákosu.
-
Pištěti
Švitořit (o vlaštovce Iz 38,14).
-
Pitel
Staročesky = pijan.
-
Píti, pití
Viz Nápoj, Opilec.
-
Piton
Potomek Jonatův, syn Míchův.
-
Pivnice
Staročesky špižírna, sklep.
-
Plac
Z němčiny prostranství, náměstí; ve Sk 19,29 řec. theatron = divadlo s veřejnými shromážděními.
-
Pláč
Výraz zármutku, studu a pokorné odevzdanosti Bohu; u věřících se promění v radost, u nevěřících v zoufalé pokání.
-
Pláč Jeremiášův
přesměrování na Jeremiášův Pláč
-
Plácek
Prostor, chodba.
-
Plachta
Lodní plachta; v Iz 33,23 a Ez 27,7 lodní vlajka; jindě 'korouhev'.
-
Plachý
Staročesky = divoký, zdivočelý, rozčilený, neklidný; lehký, nevážený.
-
Plakati, plakávati
Viz hesla Naříkati, Kvíleti, Pláč.
-
Plamen, plamenný
přesměrování na Oheň
-
Planetáři
Astrologové, hvězdopravci, věřili v předvídání osudů z hvězd; planetářství zakázáno v Izraeli.
-
Planetník
přesměrování na Planetáři
-
Planety
Hebr. mazzálót a kᵉsîlîm; snad hvězdy zvířetníku; uctívány jako božstva.
-
Planý
Staročesky pro vyschlost neúrodný, vyprahlý; divoký; nesoucí plané ovoce.
-
Plášť
Svrchní tunika natahovaná přes hlavu; odznak proroků, královského rodu a chrámového personálu.
-
Pláštěk
Hebrejsky ma'táfót, roucho s dlouhými rukávy.
-
Plat
Poddanský poplatek, daň v penězích, zboží nebo uhrazovaný robotou; ukládali jej králové podrobeným.
-
Plátno
Staří Izraelci vyráběli různé druhy plátna nejprve v domácnostech, později tkalci z povolání.
-
Platnost
Staročesky síla, moc, účinek; užitek.
-
Platný
„Lékařství platné“ (Jr 30,13), hebrejsky te'álá = náplast.
-
Plavec
Námořník, lodník.
-
Plavení
Plavba; pro námořní lodi doby Pavlovy nebezpečná po Středozemním moři od října.
-
Plaviti se
Jeti na lodi nebo jiném plavidle.
-
Plavý
Z lat. flavus, staročesky temně žlutý; jezdec na plavém koni je Smrt (Zj 6,8).
-
Plece
U člověka záda, rameno; u zvířete hořejší část přední nohy.
-
Plechovice
Plechové brnění k ochraně nohou.
-
Plejtev, plejtva
Staročesky = ploutev.
-
Pleniti, pleniti
Staročesky hubiti, kaziti, vytínati; loupiti.
-
Plésání, plésati, zplésati
Staročeský výraz pro tleskání, tancování a radostné projevy, zejména kultické veselí při slavnostech a po vítězství.
-
Plésti
Micheáš 7,3: kníže, soudce a boháč splétají své zločiny proti chudým v jeden provaz.
-
Plésti se
Provokovati, vyzývati, popouzeti; též začínati spor, zaplésti se do sporu, rozhněvati se.
-
Pleva
Obilní šupiny oddělené při mlácení; plevy ponechány větru nebo spáleny; hříšníci jsou k nim přirovnáni.
-
Plinouti, plíti
Staročesky plivnouti, plivati; plivnutí do tváře je jedno z největších pohanění, vylučuje ze společenství.
-
Pln, plný
Vrchovatě, dokonale naplněný; plnost dnů znamenala naplnění ovocem života a Boží přízeň.
-
Plniti
Splnit, dodržet, uskutečnit, činit, vykonat; tak Kraličtí překládají tři hebrejské výrazy o dodržení slibů.
-
Plniti
Viz Naplněn.
-
Plnost
Vyplnění, hojnost, sytost, náplň; v Ježíši Kristu přebývá veškerá božská plnost tělesně.
-
Plný
Viz hesla Pln, Naplněn, Plnost.
-
Plod
Potomek, potomstvo, zárodek, ovoce; 'všeliký plod' = všeliký druh.
-
Plodistvý
Staročesky = plodný.
-
Plovati
Plavecké umění známo dávno; nafouknuté měchy z koží; v Ez 32,6 nilské zátopy.
-
Plození dětí
V 1Tm 2,15 prohlašováno za prostředek záchrany ženy z následků hříchu Evina, setrvá-li ve víře.
-
Pluh
Vyvinul se ze starověké motyky zasazené do kolu; stačil jen k povrchnímu zbrázdění půdy.
-
Plvání, plvati
Viz hesla Plinouti, plíti.
-
Plynouti
Plovati, téci, odplavati (z řečtiny: odpadnouti, vypadnouti).
-
Plzkost, plzký
Kluzkost, slizkost; hladký, kluzký; o kluzkých cestách a místech.
-
Poběhlec, poběhlík
Staročesky tulák, zběh, přeběhlík, odpadlík; ve Starém zákoně uprchlík, vzbouřenec.
-
Poběhnouti
Staročesky dáti se na útěk, odpadnouti; opovrhnouti; utíkati, vzdáliti se, toulati se.
-
Pobloudilý, poblouditi, poblouzení
Nevědomky zhřešit, zmýlit se, zbloudit; o hříších z poblouzení spáchaných z nedopatření.
-
Pobočnice
Poboční stěny domu nebo oltáře.
-
Pobožně
Bohabojně; dva řecké pojmy: jednání, jež se hodí do svatyně, a zbožně v bázni Boží.
-
Pobožnost
To, čím se víra v Boha projevuje navenek ve skutcích i slovech; zbožnost z hellenistického ovzduší.
-
Pobožný
Dokonalý, zbožný, laskavý; chasídové podporovali Judu Makkabejského; v NZ nábožně svědomitý.
-
Pobrati
Vzíti, odejmouti, obdržeti, zajmouti, zmocniti se; Ježíš slibuje 'poberu vás k sobě' učedníkům.
-
Pobýti
Zdržovati se jako host, uprchlík; v Ř 15,24 'až vás trochu užiji'; 'vesel pobýti' = poveseliti.
-
Počat
Viz Naroditi se.
-
Počátečně naučen
Řec. katéchémenos = prošlý vyučováním; poučení o základech před křtem.
-
Počátek
Okamžik zrodu něčeho; Bůh na počátku stvořil nebe a zemi, čímž začal čas a jeho spasitelné dílo.
-
Pocestný
Pohostinnost k pocestným byla základní ctností starověku; v Novém zákoně služba evangeliu.
-
Počestný
Hebrejsky tôb = dobrý; ctěný, vážený; v Novém zákoně euschémón = vznešený, zámožný, vážený.
-
Počet
Staročeský výraz pro množství, cifru nebo účet; biblická čísla často míněna symbolicky, ne matematicky doslovně.
-
Početí
Pro svou víru i neplodná Sára dostala sílu státi se matkou (Židům 11,11).
-
Pocházející
Staročesky procházeti se, potulovati se, dále jíti; u Za 5,5 o míře efi žádostivé rozšiřovat se.
-
Pocházeti
Vycházeti, míti původ; působiti, vésti k něčemu; zroditi se.
-
Pocheret Hazebaim
Vazačka gazel?; jméno skupiny Šalomounových služebníků, jejichž potomci se vrátili ze zajetí.
-
Pochlebenství, pochlebně, pochlebný, pochlebovati
Bezobsažnost, marnost, lež, faleš, svůdné lichotky, hladké a lahodné slovo.
-
Pochlubiti
přesměrování na Chlouba, chlubiti se, chlubný
-
Pochodně
Kus pryskyřnatého dřeva nebo látky nasáklé olejem; obraz Božích soudů a přítomnosti Boha.
-
Pochopiti
Uchopiti, chápati; v Ř 1,20 neviditelná podstata Boží se od stvoření světa spatřuje na tom, co učinil.
-
Pochotný
Staročesky chutný (jsoucí po chuti), příjemný, libý, milý, rozkošný.
-
Pochovati
přesměrování na Pohřeb
-
Pochvala, pochváliti
přesměrování na Chvála, chváliti, chválení
-
Pochybiti
Staročesky omýliti se, neuroditi se, chyběti, pochybovati, zklamati, zoufati.
-
Pochybnost, pochybování, pochybovati
Stav rozpolcenosti mezi vírou a nevěrou, nemíti jistoty; podle Pavla protiklad pravé víry.
-
Pochytiti
Uchvátiti, chytiti, zmocniti se; v Ž 50,22 snad výstraha určená chasidím před rozchvácením.
-
Počínání
Oplozování; Gn 3,16 lze překládat: „Rozmnožím bolesti tvé při tvém oplození“.
-
Počínati
Začínati; počíti, otěhotněti; v přeneseném smyslu o početí sužování, bolesti, žádosti.
-
Počísti
Vypočítati, spočítati; započítati; „počísti se s někým“ = zúčtovati s někým, vyrovnati se s někým.
-
Počítán, počítati, počten
Sčítati, považovati za něco nebo připočítávati; víra Abrahamova byla počítána jako spravedlnost.
-
Počíti
Učinit začátek, začít.
-
Počíti
Otěhotnět. Viz Počínati.
-
Počíti
Pocítiti, ucítiti.
-
Pocta
Překlad hebr. minchá = dar, oběť; šóchad = úplatek; kófer = výkupné.
-
Počten
přesměrování na Počítán, počítati, počten
-
Poctíti
Prokázati čest, oslaviti, vyznamenati; ten, kdo následuje Ježíše, bude poctěn od Otce.
-
Poctivě, poctivost, poctivý
Čest, počestnost a mravní nevinnost; křesťané mají žít slušně v očích nekřesťanů, aby nebyli překážkou v získání pro Krista.
-
Pocvičen
Kraličtí tak překládají řecká slova gymnazein a myeisthai; cvičiti se, být zasvěcen do mystérií.
-
Podál
Staročesky = v dáli, daleko.
-
Podati
Podati ruku znamenalo potvrditi slib, uzavříti smlouvu; 'podati pokoje' = nabídnouti.
-
Podati se
Staročesky jíti, odebrati se, vyraziti; též dobrovolně se rozhodnouti, projeviti ochotu.
-
Podávati
přesměrování na Podati
-
Podávati se
přesměrování na Podati se
-
Poddán (býti)
Znamená býti něčemu nebo někomu podroben, podříditi se komu nebo čemu, poslouchati a býti poslušen.
-
Poddanost
přesměrování na Poddán (býti)
-
Poddaný
Viz hesla Poddán, Poddati se.
-
Poddati
Podrobiti.
-
Poddati se
V moc se dáti, podvolovati se; o pohlavním styku se zvířetem či o podrobení nepříteli.
-
Podejíti, podjíti
Staročesky vlouditi se uskokem; v Ga 2,4 o judaistech vloudivších se do sboru.
-
Podělování
Podíl, úděl; v Žd 2,4 spása dosvědčena rozdělováním duchovních darů.
-
Podešlý
přesměrování na Podejíti, podjíti
-
Podíl
Vykázané území, kus země přidělený losem; také úděl, osud, sudba, přidělená práce nebo pensum.
-
Podívati se
Pohleděti, hleděti; uhlídati; rozvažovati, uvažovati, dáti na něco pozor.
-
Podivení
Úžas, podiv, úlek nad tím, co prozrazuje Boží přítomnost, zásah nebo podivuhodné vedení.
-
Podjeti
Sk 27,7 ve smyslu podplout: „Odpluli jsme pod Krétu k Salmoně“.
-
Podjíti
Staročesky znenadání přijíti; 'podsel strach' = pojal, přepadl strach; v Ju 4 vlouditi se.
-
Podjíti
Uchvátiti, napadnouti, zmocniti se (o strachu, úžasu, hrůze).
-
Podkloniti
V Neh 3,5 = sklonit.
-
Podkopati
Řecky prokopati; domy ze sušených cihel bylo snadno prokopat; výzva k bdělosti u Mt 24,43.
-
Podkopávání, podkopávati
přesměrování na Podkopati
-
Podlaha
Hebr. gág = plochá střecha; karkas = naše podlaha; obyčejné domy z udupané hlíny.
-
Podlážený
Podlážděný nebo potažený koberci.
-
Podložiti
Podložit pod nohy = podmanit.
-
Podmaněn, podmaniti, podmaňovati
Podroben, státi se pánem, uvésti pod moc; Pavel udržuje tělo v kázni, aby byl příkladem druhým.
-
Podměstí
Staročesky pole pod městem, předměstí; pastviny vyhrazené levitům; prostranství.
-
Podniknouti
Staročesky = pod něco vejít, podstoupit, vzít na sebe něco.
-
Podnož, podnoží
Podnožní stolička, stupadlo; chrám, země a truhla smlouvy jsou podnoží noh Hospodinových.
-
Podoba
Vzhled, vzezření, tvar.
-
Podobenství
Obraz, napodobenina nebo podoba, zvláště ve smyslu stvoření člověka k obrazu a podobenství Božímu.
-
Podobenství II
Zjišťuje podobnost mezi známou skutečností ze zkušenosti a duchovní pravdou, je to obraz ze všedního života, kterým se něco nového znázorňuje něčím známějším.
-
Podobizna
Staročesky podobenství, obraz, vyobrazení, napodobenina; „podobizna zadků“ = napodobení hemoroidů.
-
Podobnost
Pavel praví, že Bůh poslal Syna v podobnosti těla hřícha; Kristus byl skutečným člověkem bez hříchu.
-
Podobný
Mající stejnou podobu nebo téhož druhu při vyzdvihování shodných rysů, rovnocenný, nikoli však totožný nebo shodný.
-
Podolek
Staročesky nejdolejší část roucha; Izraelci měli mít třepení na podolcích svých oděvů.
-
Podpásati
Podpásati loď = podvázati ji provazy proti bouři; podpásati bedra = symbol síly a připravenosti.
-
Podpopelný
Chléb upečený pod popelem na rozpálených kamenech; po chvíli obrácen a znovu zahrabán.
-
Podpora
Staročesky opora, pomoc, zastání; Hospodin je podporou; hůl chleba a vody u Iz 3,1.
-
Podpůrce
Ten, kdo podpírá, podporuje; staročesky také ručitel.
-
Podroben, podrobiti
V hebrejštině a řečtině doslova zotročen, vésti do otroctví; Pavel týrá své tělo jako závodník.
-
Podruh
Staročesky nájemník, cizí, host, přistěhovalec bez občanského práva; výsady i omezení.
-
Podstata
Staročesky podstať; to, na čem stojí jiné věci; závažnost, bytnost, tělo, jmění.
-
Podstatný
Staročesky co má podstatu; v 2K 9,4 'podstatná chlouba' = Pavlova jistá důvěra v Achajské.
-
Podstavec, podstavek
To, co se pod něco podkládá; Šalomoun ulil 10 čtyřhranných podstavců se 4 koly pro umyvadla.
-
Podtrhnouti
Staročesky přivésti k pádu, podraziti; oklamati; hebr. 'ákab = chytit za patu.
-
Podvázati
Dole zavázat, přivázat (sandály).
-
Podveseliti se
Trochu se rozveselit.
-
Podvésti
Ošiditi, oklamati; Bůh sám může dát podnět k oklamání člověka, jehož srdce je od něho odvráceno.
-
Podvod
Klam, lest, iluse; modly jsou dílem podvodů; Antikrist přijde se všelikým podvodem nepravosti.
-
Podvodně
Podvodně činit ve smyslu křivě udávat, vydírat; lstivě vymáhati, zmocniti se.
-
Podvodný
Viz Podvod, Podvodně.
-
Podvoj
Staročesky veřeje nebo spodní práh u dveří; snad odborný stavitelský výraz pro násloupí s vlysem.
-
Podvraceti, podvrátiti
Od spodu vyvrátiti, převraceti, zkřiviti; Pavel boří rozumové úvahy proti Bohu.
-
Podzimní déšť
Raný déšť v říjnu a listopadu napájí vyprahlou půdu před obděláním; pozdní byl důležitější.
-
Poesie
přesměrování na Píseň
-
Poeta
Básník; Pavel cituje stoiky Arata či Kleanta v Sk 17,28.
-
Pohádka
Staročesky hádanka, podobenství, spor; záhada či tajemná průpověď vyvolávající přemýšlení.
-
Pohan
Ten, kdo nepatří k vyvolenému Božímu lidu; v Novém zákoně se pohané skrze víru stávají součástí pravého Izraele.
-
Pohanění
Opak slávy, síly, vítězství a úspěchu; podle Starého zákona nějak souvisí s hříchem a poměrem k Bohu.
-
Pohanka, pohanský, pohanstvo
přesměrování na Pohan
-
Pohlavkování
Ježíš před synedriem potupen pohlavkováním; naplnění prorokování o Služebníku Božím.
-
Pohledati
Vyhledat, hledat.
-
Pohltiti
Požít, spolknout, sehltit; podle 1K 15,54 bude smrt pohlcena ve vítězství nad posledním nepřítelem.
-
Pohnouti se
Dáti se do pohybu; o střevech, vnitřnostech k vyjádření hlubokého hnutí mysli zachvacujícího člověka.
-
Pohnutelný
V Žd 12,27 to, čím lze otřásti; země i nebe proměněny, aby zůstaly neotřesitelné.
-
Pohnutí
Třesení; hrčení kol válečných vozů; válečný ryk a hřmot.
-
Pohodlí, pohodlný
Hebrejsky tôb = dobro, příjemné opatření, dobrodiní; v NZ péče, požitek, povzbuzení, tichý život.
-
Pohoršení
To, co přivádí někoho k pádu nebo ke zničení, oč klopýtne; řecky skandalon, nástraha.
-
Pohoršiti, pohoršovati
Jednání, jež vede k něčímu pádu a zkáze; v NZ podnět k protibožskému jednání a k záhubě.
-
Pohostinný
Cizinec, přistěhovalec bez občanství; věřící v Krista jsou na této zemi příchozí a pohostinní.
-
Pohostinu býti
Bydlet v cizí zemi bez domovského práva; v Novém zákoně o křesťanu vzdáleném od Pána v těle.
-
Pohráti
V 2S 2,14 'harcovati', bojový turnaj 12 z každé strany; hebr. žertovati, tancovati.
-
Pohrávati
Viz Hráti.
-
Pohřben jest
Článek apoštolského vyznání víry; Ježíšovo pohřbení dokládá lidskou složku spasitelného dění.
-
Pohrbený
Od úzkosti, bolesti a starosti.
-
Pohrdání, pohrdati, pohrdnouti
Překládá několik hebrejských a řeckých výrazů znamenajících podceňovati, nedoceňovati, zlehčovati, opovrhovati, míti za nic, nedbáti a potupiti.
-
Pohřeb
Odevzdání mrtvých lidských těl do hrobu nebo ke zpopelnění, spojené s náboženskými obřady.
-
Pohřeb osličí
Prosté pohození mrtvoly v polích, kde se stala potravou divoké zvěře a dravých ptáků.
-
Pohřížiti (se)
Staročesky potopit, potápěti se; v 1Tm 6,9 vrhati v zahynutí, snad peklo.
-
Pohroma
Ve staročeštině náhle přišlé neštěstí; v Palestině kobylky, neúroda, zemětřesení, nájezdy beduínů.
-
Pohrůžka
Vyhrůžka, pohroziti; výrok Boží tak závažný, že je současně vyhrůžkou Božím soudem při neposlušnosti.
-
Pohubení, pohubiti
Záhuba, zahubení; v Ř 9,28 překlad řeckého 'slova' ve smyslu úradku Božího vůči Izraeli.
-
Pohybovati
Pohybovat (se), také zatěžovat (J. Hrozný překládá Jb 37,10: „spoustou vod zatěžuje oblaka“).
-
Pojednou
Staročesky zároveň, současně, najednou; náhle, hned; v okamžiku.
-
Pojímati, pojíti
„Býti bludem pojat“ = býti klamán, dát se strhnout bludem.
-
Pojišťovati
Staročesky ujišťovati, ubezpečovati; Kraličtí překládají hebr. nᵉ'um (výrok) = řekl, praví.
-
Pojíti
Sejíti stářím, zhynouti; vzniknouti, míti původ, pocházeti; též vyjíti, býti pronesen.
-
Pojíti (pojdu)
Staročesky sejíti, zhynouti; též vzejíti, míti původ, pocházeti.
-
Pokání
Znamená nejen změnu smýšlení a cítění a lítost nad hříchem, nýbrž proměnu celého života a přijetí nových norem mravních a náboženských, odvrácení od hříchu a obrat k spra...
-
Poklad
Staročeský výraz pro to, co se skládá na hromadu, zvláště peníze a drahocennosti, nebo místo, kde se to skládá.
-
Pokládati
Ve významu klásti, obětovati se; též souditi, za co míti, domnívati se, vážiti si.
-
Pokladnice
V chrámu 13 nálevkovitých pokladnic na dary; u Mt 27,6 míněn chrámový poklad z dobrovolných darů.
-
Pokleknouti
Viz Klekati, Klaněti se.
-
Pokléska
Staročesky poklesek, klopýtnutí; přeneseně provinění, vina; hebr. 'ašmá, řec. paraptóma.
-
Poklesnouti se
Staročesky podvrtnouti se, klesnouti, klouznouti; omýliti se; zakolísati, klopýtnouti.
-
Poklesnutí
Hebr. dᵉchí = pád; séla' = klopýtnutí, zhroucení, bída.
-
Poklona, pokloniti se
Výraz hluboké úcty; spočívala v úklonu s rukama na prsou nebo padnutí na zem.
-
Pokoj
Označuje neporušenost, celost a dokonalost, je především náboženský pojem a dar Boží.
-
Pokoj míti
Staročesky „pokoj míti“ o něco = nestarat se o to.
-
Pokojen
Staročesky pokojný, krotký, tichý, spokojený; 1Te 4,11 'zakládejte si na klidném životě'.
-
Pokojiti
Staročesky pokoj zjednávati, uklidňovati.
-
Pokojné oběti
přesměrování na Oběť
-
Pokojně, pokojný
Klidný, mírumilovný, nerušený, bezpečný, přátelský; Ježíš blahoslaví ty, kdo tvoří pokoj.
-
Pokolení
To, co vyjde z jednoho kolena lidské rodiny, rod, druh, kmen; v Novém zákoně současná generace.
-
Pokora, pokorně, pokorný
Ochotné snášení ponížení a útlaku ve víře v Boha, nikoli jen opak pýchy; vyrůstá z poznání vlastního hříchu.
-
Pokořiti se
Podrobiti se, podvoliti se, ponížiti se v pokání; prositi za slitování, vrhnouti se k nohám.
-
Pokoušeti
Vystavit, podrobit zkoušce; každý projev nedůvěry k Bohu je popouzením a jeho drážděním.
-
Pokoušeti se
Učiniti pokus, snažiti se o něco, osměliti se, odvážiti se.
-
Pokoušín
Viz hesla Pokušeti, Pokušení, Zkusiti.
-
Pokoutně, pokoutný
Postranně, tajně, tajný; 'chléb pokoutní' = tajně jedený.
-
Pokrm
Podle Starého zákona původně rostlinná strava lidí a zvířat, později doplněna o maso kulticky čistých zvířat.
-
Pokropiti
Kropení obětní krví ve Starém zákoně symbolizovalo očištění, smlouvu s Bohem a odstranění zla.
-
Pokřtěn, pokřtíti
přesměrování na Křest
-
Pokruta
Staročesky od kroutiti; koláč, koláček, bochníček; hebrejsky rákík = tenký obětní koláč, oplatka.
-
Pokrytě
Staročesky skrytě (2Kr 17,9); pokrytecky, s předstíráním.
-
Pokrytec
Ten, kdo je navenek zbožný, ale vnitřně a před Bohem světský a bezbožný; Ježíšova ostrá kritika farizeů.
-
Pokrytství
Novočesky pokrytectví. Viz Pokrytec.
-
Pokrytý
Staročesky pokrytecký. Viz Pokrytec.
-
Pokrývati se
Staročesky skrývat se, tajit se před někým.
-
Pokušení
Zkouška věrnosti, jíž Bůh podrobuje své věrné, ale také svod ke zlému a odpadnutí od Boha.
-
Pokušitel
Řecky peirazón = v pokušení uvádějící; označuje jednu z hlavních činností satanových: svádění k hříchu.
-
Pokusiti se
Viz heslo Pokoušeti se.
-
Pokuta, pokutován, pokutovaný
Souvisí s pojmem trestu nebo soudního nálezu, peněžitou náhradou nebo konfiskací majetku.
-
Pol
Staročesky půl; „do polu“ = napolo, z polovice.
-
Polámaný, polámati
V Mt 15,30n = zkřivený, mrzák; jinde různá slovesa rozbíjení.
-
Polapiti
„Polapit v řeči“ (Mt 22,15) = chytit v řeči do léčky.
-
Pole
Rovina, planina, osevné pole, pastvisko, krajina, též hřbitov či kultické místo.
-
Poléci
Staročesky poléknouti, nástrahu učiniti.
-
Polečiti
Nastrojiti osidlo, poléknouti; v Ž 12,6 nesnadný překlad ('na nějž foukají').
-
Poledne
Má dvojí význam: část dne, kdy slunce nejsilněji svítilo, a jižní světová strana.
-
Polední
přesměrování na Poledne
-
Polepšiti, polepšovati
Zlepšiti, napravovati; v Kaz 7,3 'zarmoucenou tváří se napravuje srdce'.
-
Políbení svaté
Znamení úplného smíření a bratrství při bohoslužbě, zvláště Večeři Páně; obyčej prvotní církve.
-
Políbení, políbiti
Viz Líbání, líbati.
-
Polití
Polití olejem u Gn 28,18 je starobylý orientální zvyk náboženské úlitby na posvátné kameny.
-
Polívka
Masová polévka, jíž se užívalo k náboženské úlitbě.
-
Pollux
přesměrování na Kastor a Pollux
-
Položiti
Klásti co kde; též určiti, ustanoviti, pokládati za něco; obětovati, dáti život či duši.
-
Položiti se
Usaditi se, bydleti; rozbíti stany (utábořiti se); oblehnouti.
-
Pomáhati
Opásati, posíliti, podpírati; dopomoci k vítězství, zachrániti; spolupracovati, přispívati.
-
Pomazání
Symbolické oddělení olejem pro zvláštní Boží službu; pomazáváni byli kněží, králové i proroci jako znamení Ducha a radosti.
-
Pomazaný
Viz hesla Mesiáš, Mazání olejem, Pomazání.
-
Pometlo
V Nu 4,14 hebr. já'ím = lopata; v Iz 14,13 matté' = koště.
-
Pomezí
Hebrejsky gᵉbûl = hranice či území; Kral. překládají většinou 'končiny'.
-
Pomíjeti, pominouti
Přecházeti, mizeti, zahynouti; starozákonní pisatelé si bolestně uvědomují pomíjitelnost lidského života.
-
Pominouti se
Pominutí smyslu, zblázniti se, bláznění.
-
Pominuly
Předešlý, přešlý.
-
Pomlouvání, pomlouvati, pomluvač
Uvedení někoho nebo něčeho v lehkost, v ošklivost nebo ve zlou pověst; v bibli příznak bláznovství.
-
Pomněti
Vzpomínati, pamatovati; rozpomínati se na skutky Boží v minulosti, udržuje víru v čistotě.
-
Pomoc, pomoci
Pomoc zejména Boží; Izraelec ví, že marná je pomoc lidská, a hledá ji jen u Hospodina, jenž dává i spásu a odpuštění.
-
Pomocník
Ten, kdo pomáhá, spolupracovník; Pavel tak nazývá ty, kdo ho podporují v šíření evangelia.
-
Pomořiti
Staročesky zmořit, usmrtit.
-
Pomořský
Staročesky přímořský.
-
Pomsta, pomstiti (se)
Viz hesla Mstitel, Odměna, Odplata.
-
Pomyšlení
Představa (Zeman překládá Ž 73,7: „Z tuku se vyvalují jejich oči, překypují výplody srdce“).
-
Pomysliti
Ve smyslu rozmyslit se, umoudřit se (Jb 18,2), pečlivě rozvážit (1S 25,17; 2S 24,13).
-
Ponebí
Staročesky strop; poschodí, patro.
-
Poněkud
Staročesky na čas, v jistém smyslu; „poněkud i zcela“ = ať zakrátko či zadlouho.
-
Poníženě
Při modlitbě za milost; u kořene hebrejského výrazu je vždycky chnn = milost.
-
Ponížiti (se)
Pokoření a sebeponížení, přiznání viny a uznání Božích nároků, jež Bůh v očích příznivě hodnotí a povyšuje.
-
Ponocný
Noční, obyčejně vojenská stráž v městech.
-
Ponoukati, ponuknouti
Pobídnout, namluvit, podnítit, pudit; mohou jím být lidé, satan, pohled na hvězdy i Duch Boží.
-
Pontský
Viz Pilát, Pontus.
-
Pontus
Rozsáhlý severovýchodní kraj Malé Asie podél břehu Černého moře; římská provincie.
-
Ponuknouti
přesměrování na Ponoukati, ponuknouti
-
Poobloupiti
Z části oloupat.
-
Poočerstviti
Staročesky trochu občerstviti; Žilka v 2. Korintským 7,13: „Jeho duch ze všeho u vás došel klidu“.
-
Poodjíti
Staročesky popojíti, dál odejíti, uchýliti se stranou.
-
Poodjíti
Staročesky = trochu odejmout, ulehčit.
-
Poodpočinouti
Trochu si odpočinout.
-
Poodstoupiti
Trochu odstoupit; Jb 7,16 prosí Boha, aby na něho nedoléhal, aspoň na chvíli odstoupil.
-
Poodvésti
Trochu odvést, vylákat.
-
Poopustiti
Na chvíli opustit, nechat na holičkách.
-
Poostati
Staročesky = zůstat.
-
Popadnouti
Chytiti, uchopiti, lapiti, přistihnouti, dopadnouti, chytit za slovo.
-
Popatřiti
Vidět, hledět, dbát; ve Starém zákoně modlitební obrat o Božím spasitelném zákroku a smilování.
-
Popel
Popel na hlavě byl obvyklým znamením smutku nad úmrtím příbuzného nebo nad ponížením.
-
Popis
Staročesky soupis, seznam; Hospodin si pořizuje seznamy o svých lidech, blahoslavený, kdo je v nich.
-
Popisovati
Staročesky zapisovati do seznamu mužstva, povinného vojenskou službou; sebrati a cvičiti vojsko.
-
Popleněn, popleněný, popléniti
Novočesky popleněn, popleněný, poplenit. Viz Pleniti.
-
Popluží
Staročesky prostor, který stačilo vzdělati jedno spřežení jedním pluhem; orné pole, dvůr.
-
Poplynouti, plynouti
Plouti, plavati, téci.
-
Popouzeti
Drážditi k hněvu, urážeti, zvl. Boha modlářstvím; v NZ drážditi k žárlivosti nebo roztrpčiti.
-
Popravištný, popravný
„Místo, kde bylo učiněno po právu“; řec. kranion = lebka; viz Golgota.
-
Popsaná kniha
„Zpředu i zezadu“ v Ez 2,10 a Zj 5,1; svitek psaný i po hřbetní straně, což bylo neobvyklé.
-
Popsání
Pořízení seznamu s údaji o poplatnících; daňový soupis Augustův vedl k narození Ježíše v Betlémě.
-
Popsati
Viz Popisovati, Popis.
-
Popuditi
přesměrování na Popouzeti
-
Popuzení
přesměrování na Popouzeti
-
Pór
Cibulovitá zelenina, na niž se Izraelci na poušti rozpomínali jako na egyptskou pochoutku.
-
Pořád
Staročesky řadem, po řadě, po pořádku, po sobě, jeden po druhém, postupně.
-
Pořádek
Pořadí.
-
Poraditi se
Společně se uraditi, obrátiti se o radu; „P. se s Hospodinem“ = doptávati se na věštbu.
-
Pořádně
Po pořádku.
-
Pořádný
Řádný, zákonný.
-
Porata
Jeden z desíti Amanových synů; jméno staropersky znamená „štědrý“.
-
Porcius
přesměrování na Festus
-
Porfirián
Z latinského Porphyrio caeruleus, druh vodní slípky; rituálně nečistý pták, snad egyptský sup.
-
Porfyretová podlaha
Podle jedněch křišťálová, podle jiných vykládaná z různobarevného mramoru.
-
Poroba
Poddanství, otroctví, zvláště lidu izraelského v Egyptě a v zajetí babylonském.
-
Porod, poroditi
Porodní bolesti jsou obrazem utrpení pro hříchy i utrpení, jež bude předcházeti zrození nového věku.
-
Poroubati
Staročesky = posekat, pokácet.
-
Poroučeti, poručen, poručiti
Rozkázat, přikázat, odevzdat, svěřit k úschově, doporučit, vydat dobrovolně.
-
Porouhání, porouhati se
Staročesky posměch, utrhání, haněti; popírání záchranné moci Boží a snižování jeho důstojnosti.
-
Porozuměti
Rozumem pochopiti, domýšleti se, poznati, seznati, postřehnouti.
-
Poručení
Tři řec. výrazy: dogma (císařský výnos), epitropé (povolení), epitagé (rozkaz).
-
Poručiti
přesměrování na Poroučeti, poručen, poručiti
-
Porušen, porušení, porušený
Fysický zánik, rozklad; také mravní a náboženská zkaženost a zrůdnost v bibli.
-
Porušitelnost, porušitelný
Podléhající zkáze, pomíjející, smrtelný; tělo a krev se nehodí do království Božího.
-
Porůznu
Tu a tam; jeden zde, druhý onde.
-
Posaditi
přesměrování na Seděti, sednouti
-
Posečení královské
Královo přednostní právo žnouti; nejasné, zda na kterékoli pole či jen vlastní.
-
Posečkati
přesměrování na Očekávání, očekávati
-
Posedlý
Ďábelník, člověk ovládaný démony; vymítání ďáblů bylo důkazem vlomu království Božího v Kristu.
-
Posekání
přesměrování na Údolí
-
Posel
Ten, kdo přináší vzkaz pod zvláštní ochranou božstva; Bůh má své posly ve prorocích a kněžích.
-
Poselství
Poselstvo, radostná zvěst, vzkaz.
-
Pošeptati
Viz Moucha.
-
Pošetilý
Hebrejsky blázen.
-
Pošetřiti
Dobře pozorovat, rozhlížet se.
-
Poshověti
Staročesky odložiti, míti strpení, čekati; Ž 52,11 'poshovím na jméno tvé' = budu očekávat.
-
Posílati, poslati
Vyjadřuje činnou vůli a autoritu posílajícího, zvláště Boží svrchovanou vůli posílat proroky, posly a nakonec Syna.
-
Posíliti (se), posilniti (se)
Přírůstek síly způsobený Bohem, jediným zdrojem moci, ať skrze potravu, rozhodnutí, druhé lidi nebo přímý zásah.
-
Poskakovati
Točiti se, tančiti; skákati radostí či strachem; též klátiti se, potřásat hlavou v posměchu nebo lítosti.
-
Poskvrna, poskvrniti
Označuje kultické vady, jež znečišťovaly tak, že vylučovaly z účasti na bohoslužbách.
-
Poslán, poslati
Viz Posel, Posílati.
-
Pošlapati
Rozdupati nohama nebo kopyty; výraz nejhlubšího opovržení, ponížení a naprostého vítězství.
-
Poslechnouti, poslouchati, poslušnost
Znamená usposlechnouti přikázání, zákon, slovo či hlas Boží a je obsahem starozákonního náboženství.
-
Posledek
Staročesky konec, ostatek; „k posledku“ = na konec.
-
Poslední
Nejzazší v pořadí nebo významu; v eschatologickém smyslu poslední dny, které začaly příchodem Krista.
-
Poslední soud
přesměrování na Soud, soudce, souditi
-
Poslední večeře
přesměrování na Večeře Páně
-
Posloužení, posluhovati
Viz Sloužiti.
-
Poslušen, poslušenství, poslušný
Viz Poslechnouti.
-
Pošlý
Pošlý: pochodit = pocházet, vzejít.
-
Posměch, posměvač, posmívati se
Výraz povýšenosti a pohrdání, často hraničící s hříšným odporem vůči Bohu a jeho lidu.
-
Posmíšek
přesměrování na Posměch, posměvač, posmívati se
-
Pošmourný, pošmuřovati
Staročesky zakaboněný, zachmuřený, zamračený, pokrytecký; kaboniti se, přetvařovati se.
-
Posmýkání
Od smyk = nástroj k mlácení obilí; posmýkání = přesouvání sem a tam, aby neměli jistého místa.
-
Posnésti
Strpět, trpělivě snášet.
-
Posouditi
Rozvážiti, uvážiti, povážiti, vyšetřiti.
-
Posouzený
Zúžený.
-
Pospíchání, pospíchati
Ukvapenost, rozrušení; spěchati, být rychlý, obratný, zručný, bdíti nad něčím.
-
Pospokojiti
V Neh 8,11 = uklidnit.
-
Post
Správně Půst.
-
Pošta
Rychlý běžec, posel; vybíraný obyčejně z královské tělesné stráže.
-
Postava
Vnější vzhled, velikost, vzrůst; v Mt 6,27 řecky hélikia znamená nikoli postavu, nýbrž délku života.
-
Postávati
Zdržovat se zastavováním, přerušovat chůzi.
-
Postavec
Něco utkaného na stavu; drahá tkanina; stánkové opony z modrého purpuru, šarlatu, kmentu.
-
Postaviti
Ustanoviti, určiti; připraviti, přichystati; postaviti Pánu = odborný výraz pro zasvěcení Bohu.
-
Postel
V Palestině byla přepychem; chudí a pocestní spávali na zemi přikrytí pláštěm.
-
Postihati
Dohoniti, honiti, dotýkati se; v Oz 4,2 o nepřerušeném řetězu vražd; Am 9,13 o úrodnosti.
-
Postihnouti
Stihnouti, dopadnouti, dostihnouti, polapiti.
-
Postiti se
přesměrování na Půst
-
Postlaný
V Pís 3,10 = vydlážděný.
-
Postoupiti
Následovati, jíti za někým; couvnouti, ustoupiti zpět; odevzdati.
-
Postranní
Staročesky nepořádný, nepravý, mimo řád; syn postranní = nemanželský, žena postranní = cizí.
-
Postrčen
V Jobu 34,20 „uveden v neklidný pohyb“, „roztřesen“; v Jeremiáši 23,12 „zahnáni, rozptýleni“.
-
Postrojiti se
Uchystat se, pojmout úmysl.
-
Postupovati
Viz Postoupiti.
-
Pošva
Nověji pochva; kožené pouzdro na meč, připásané k opasku.
-
Posvátný
Příslušný k svatyni; Izrael znal posvátné kameny, pahrbky, hory, stromy, háje, prameny.
-
Posvěcen, posvětiti
Znamená oddělení od obecného užívání pro Boha, spojené s kultickou čistotou.
-
Posvěcení
Duchovní proces prokazování příslušnosti k Bohu, cíl věřícího; povolování Duchu svatému.
-
Posvěcovati se
V 1Tm 4,4 vše stvořené od Boha je dobré; děkovnou modlitbou je vše posvěceno a očištěno.
-
Posvědčovati
Staročesky = dosvědčovat, dávat za pravdu; přisvědčovat, pochvalně mluvit.
-
Posvětitel
Viz Posvěcen, Posvěcení.
- Posvětiti (se)
-
Posvícení
Výroční židovská slavnost od Judy Makkabejského 165 př. Kr. na oslavu očištění chrámu.
-
Pot
Vyráží se při tělesné námaze a silném rozrušení; v L 22,44 lékařsky diapedesis.
-
Potahovati
přesměrování na Táhnouti
-
Potentát
Z latiny = mocnář, vládce.
-
Potěšen, potěšení, potěšiti
Ve většině případů spasitelné zasažení Boží, potěšení, jež Bůh poskytuje svému lidu v zármutku a těžkostech.
-
Potěšeně
Staročesky radostně; Žalm 68,12 mluví o hlasatelkách, jež zvěstovaly vítězství.
-
Potěšený
Staročesky dávající potěšení; Iz 52,7 'potěšené věci' = zvěst pokoje.
-
Potěšitelný
Staročesky = schopný potěšovat.
-
Potešiti(se)
přesměrování na Potěšen, potěšení, potěšiti
-
Potěšování
přesměrování na Potěšen, potěšení, potěšiti
-
Potěšovati(se)
přesměrování na Potěšen, potěšení, potěšiti
-
Potírati
Podrobovati, pošlapati, sraziti, drtiti.
-
Potiskati
Staročesky = tlačit.
-
Potkati se
Někdy ve smyslu utkat se, bojovat.
-
Potkávati
Karafiát Jb 36,32: „Ruce zakrývá bleskem a přikazuje rozrážeti to, co potkává“.
-
Potknouti se
Staročesky = klopýtnout, zaklopýtnout.
-
Potlačení, -ý, potlačiti
Staročesky pošlapaný, utlačiti; v 2K 4,8 stenochórein = vháněti do úzkých.
-
Potlouci
O krupobití; roztlouci, rozbíti; zatlouci na dveře.
-
Potok
Egyptský potok = dlouhé údolí el Aríš, jihozápadní hranice mezi Palestinou a Egyptem.
-
Potomní
Staročesky pozdější, příští, budoucí.
-
Potopa
Katastrofa postihující lidstvo, zachovaná v tradicích starověkých národů; biblické podání o Noemovi užívá běžných obrazů s jedinečnou teologií.
-
Potřásati se
Staročesky sápati se; v L 3,14 řec. diaseiein = třásti, vydírati.
-
Potratiti
Staročesky ztratiti, nedonositi; v 1Tm 1,19 svévolné odhození dobrého svědomí jako přítěže.
-
Potřeba
Něco nutného a nezbytného k životu, živobytí, k vykonání úkolu, k dosažení duchovního stavu.
-
Potřebný
Ve smyslu nuzný, potřebující; též ve smyslu užitečný, nutný, nezbytný.
-
Potřebovati
Pavel polemisuje: Bůh ničeho nepotřebuje, protože učinil vesmír a všecko, co je v něm.
-
Potření
Staročesky záhuba, pohroma, zničení, porážka.
-
Potřený, potřín
Zdrcen, zmítán, zničen, přemožen; Mesiáš 'potřín pro naše nepravosti' = zástupné utrpení.
-
Potrestati
Staročesky pokárati, domluviti; též pokořiti, pohroziti, zakázati; v 2Pt 2,9 nespravedlivé k soudu.
-
Potrhnouti se
Staročesky sebou trhnouti, ve smyslu stavěti se, „činiti jakoby“.
-
Potříti
Rozdrtiti, rozmačkati, rozšlapati, přelomiti, zlomiti, zkaziti, roztřískati, zničiti.
-
Potroskotati
Staročesky potlouci, pošlapati, roztřískati, rozlámati.
-
Potupa, potupen, potupiti
Výraz označuje kopání, bití nohama, v přeneseném smyslu odsouzení, zničení, zahanbení, zavržení nebo pohrdnutí.
-
Potupení
přesměrování na Potupa, potupen, potupiti
-
Potupně
S pohrdáním, s výsměchem.
-
Potupník
Pohrdač (řecky katafronétés).
-
Potupný
Rouhavý.
-
Potupovati
přesměrování na Potupa, potupen, potupiti
-
Potupující
Viz Potupa.
-
Potvora
Staročesky nestvůra, obluda; o zvířatech zpotvořených či neobvyklých; snad mythologická bytost.
-
Potvrditi, potvrzovati
Utvrditi, dosvědčiti nebo ratifikovati; když Bůh své slovo potvrzuje, zároveň je uskutečňuje a naplňuje.
-
Potýkání
Půtka, boj, utkání.
-
Potýkati se
Utkat se, bojovat.
-
Poučiti
Hrozný v Jobovi 26,3: „Jak jsi poradil nemoudrému, a projevil velkou rozmyslnost!“ (ironicky).
-
Poučník
Staročesky = jemná tkanina, závoj.
-
Poučovati
V 1K 11,32 = ukázňovat. Viz Učiti.
-
Poukázati
Staročesky poučiti, hádati se, usuzovati.
-
Poušť
Může označovat stepní pastviny nebo skutečnou poušť bez vody a života, měla pro Izraelce náboženský význam jako místo utvářející lid Boží.
-
Poustka
Staročesky pustá, opuštěná chalupa; pusté, opuštěné místo.
-
Pouta
Pouta vězňů z provazů, železa, mědi; připevňována na ruce či nohy a spojována řetězy.
-
Poutník
U Mt 27,7 doslovně cizinec; šlo o tzv. příchozí, připojivší se ke společenství Izraele.
-
Povaha
Staročesky vlastnost, přirozenost, obyčej, mrav, způsob; v 2S 7,19 překlad hebr. tór nebo tóra.
-
Povaleč
Hebr. rékím = člověk nejsoucí k ničemu; dal vznik aram. rácha (Mt 5,22).
-
Povážiti
Staročesky uvážiti, rozebrati, dokonale zkoumati, rozjímati; Ježíš vyzývá, aby pozorovali lilie.
-
Povědění
Řecky réma; výrok, rozkaz, slovo, oslovení; důraz na vysloveném rozkazu, učiněném výroku.
-
Povědom
Znáti, býti znalcem.
-
Povědomost
Staročesky znalost, chápavost; „dojíti povědomosti“ = krok za krokem se seznámiti, důkladně vyzvěděti.
-
Pověrný
Staročesky pověrčivý; hebrejsky věštící podle oblaků; jiní myslí na zpívání kouzelných průpovídek.
-
Pověšený
přesměrování na Pověsiti, pověšený
-
Pověsiti, pověšený
Trest za provinění proti zákonům; pověšení na dřevo; pověšený je zlořečený před Hospodinem.
-
Pověst
To, co se povídá, zpráva, řeč; jméno dobré nebo zlé u lidí; dobrá i zlá pověst.
-
Povětří
Staročesky vzduch; sídlo nedokonalých duchů a démonů; v 1Te 4,17 věřící půjdou Pánu do povětří.
-
Povětrný
Staročesky vzdušný, lehký, nestálý; planý o umění; o řeči 'řeči do větru'.
-
Povinen
Býti dlužen, zavázán, vázán; Pavel se cítí pod Božím tlakem hlásat evangelium jako nutnost.
-
Povolán, povolání, povolati
Označuje Boží vůli, která dává jméno, vyzývá k úkolu, odděluje od ostatních a pozývá k spasitelným darům.
-
Povolání
přesměrování na Povolán, povolání, povolati
-
Povolaný
přesměrování na Povolán, povolání, povolati
-
Povolati
přesměrování na Povolán, povolání, povolati
-
Povolávati
Staročesky pokřikovati; nechati přivésti; dávati vznik tím, že se něčemu dá jméno.
-
Povolen, povolný
Býti po vůli, ochotně se podrobovat; opak neústupnosti, neposlušnosti, vzpurnosti.
-
Povoliti
Býti po vůli, věnovati pozornost, zalíbiti se, býti laskav; též dovoliti, svoliti, souhlasiti.
-
Povolovati
Staročesky uvolňovat, natahovat, činit po vůli, poslouchat, souhlasit, svolovat.
-
Povonění
Staročesky = čich.
-
Povrhel
Staročesky něco odhozeného, vyvrženého, opovrženého, vyvrhel.
-
Povrhnouti, povrci
Staročesky odhoditi, pohoditi.
-
Povstání
Staročesky vstávání; v L 2,34 návrat k novému životu; řec. anastasis = vzkříšení.
-
Povstati, povstávati
Staročesky vstát, postavit se, vzpřímit se, vystoupit nepřátelsky proti někomu nebo vzbouřit se.
-
Povydchnutí
Povydechnutí.
-
Povýšen, povýšení, povýšiti (se)
Staročesky vyšším učinit, zvelebit, čest dát; Ježíš povýšen k božské slávě skrze vzkříšení.
-
Požádati
Ve smyslu žádati, vyprositi; býti chtivý, žádostivý, zatoužiti; vyhledávati.
-
Pozadržeti se
Pozdržet se.
-
Pozastaviti se
Zastavit se.
-
Pozblouditi
Staročesky poblouditi; o hříších neúmyslných z lidské slabosti.
-
Pozčernalý
Načernalý.
-
Pozdní
Co pozdě přichází, roste, zraje; nevzrostlý, slabý, vyčerpaný.
-
Pozdravení
Jest znamením přátelství a úcty při setkání, návštěvách a rozloučení, doprovázený pozdravnou formulí s náboženským významem.
-
Pozdraviti, pozdravování, pozdravovati
Viz Pozdravení.
-
Pozdvihati, pozdvihnouti, pozdvihovati (se)
Zvedati a nadzdvíhati, nejčastěji jako modlitební gesto – pozdvihnouti ruce, oči, duši k Hospodinu.
-
Pozdvižení
Srdce, ducha = pýcha; znovupostavení; oběť pozdvižení.
-
Pozdychati
Staročesky zdechnouti, umříti; Hrozný: „Zahynou, nic nevědouce“.
-
Požehnání
Znamenalo zvláštní životní sílu umožňující člověku úspěch na světě a vnitřní mohutnost s vnějšími důsledky, jejímž původcem je Bůh.
-
Požitek
Staročesky zisk, užitek, úrok.
-
Požívání
Užívání.
-
Pozlehčiti
Staročesky = trochu zlehčit, nedotírat tak těžce.
-
Poznamenaný
V Ju 4 bludaři jsou poznamenaní = určení k Božímu odsouzení; Kalvín se zde mylně dovolává.
-
Poznání, poznati, poznávati, znáti
Nejde o pouhé rozumové pochopení, nýbrž o poznání plynoucí z praktické zkušenosti a zúčastněného prožívání skutečnosti.
-
Pozor míti
Pozorovati, věnovati pozornost někomu.
-
Pozorovati
Staročesky pozor míti, poslouchati.
-
Pozoun
Hebrejsky šófár; jasně znějící nástroj z rohu beraního, kamzičího či volského k troubení.
-
Požříti
Novočesky pozříti, pohltiti, polknouti.
-
Pozůstati
Staročesky zůstati, zbýti.
-
Pozůstaviti
Staročesky zanechati, ponechati.
-
Pozvaný
Viz Host.
-
Práce
Byla pokládána za Boží rozkaz a úděl člověka, jak vysvítá z vypravování o stvoření světa.
-
Prach
Symbolizuje ponížení, nicotu a nestálost; člověk byl učiněn z prachu a v prach se navrátí.
-
Práh
U svatyní po pravidle kamenný; práh a brána byly pokládány za posvátné, spojené s oběťmi.
-
Prahnouti
Povlovným horkem schnout, vysychat, chřadnout.
-
Prak
Jednoduchá zbraň pastýřů z kusu kůže s provazy; David zabil Goliáše prakem.
-
Prakovník
Člen zvláštního oddílu vojska, který byl vyzbrojen praky.
-
Pramen
Nevysychající prameny byly ve starověku pokládány za posvátné; v přeneseném smyslu pramen života.
-
Praporec
Každý kmen putující po poušti měl svůj vlastní praporec; podmaňující sílu.
-
Prášek
Viz Prach.
-
Prašivina
Staročesky strup, svrab; v bibli často malomocenství, svrab, pohlavní nemoc; kultická nečistota.
-
Praštění
Praskání.
-
Přátelství
přesměrování na Přítel
-
Práv býti, zůstati
Mít pravdu.
-
Pravda
Je harmonie člověka s objektivním řádem života vyjadřující spolehlivost, stálost a věrnost v osobních vztazích, zejména mezi Bohem a člověkem.
-
Pravdomluvný
Pravdivý, spolehlivý, věrný, spravedlivý; zvláště o Bohu, že je pravdivý a držící slovo.
-
Právě
Staročesky spravedlivě, pravdivě, náležitě, správně, po právu; opravdu, skutečně, zrovna.
-
Pravé, pravý
Staročesky spravedlivý, správný, upřímný, dobrý, náležitý, skutečný, pravdivý, opravdový, věrný.
-
Právětě
Doslovně „právěť“ (= správně) je: právem, správně.
-
Pravice
Pravá ruka byla ve starověku především symbolem moci; Bůh svou pravicí činí mocné dílo.
-
Pravidlo
Ve Sk 27,40 kormidlo.
-
Pravidlo
Staročesky pravítko, míra, pravda, zákon, předpis; Pavel mluví o Božím přídělu úkolu.
-
Praviti
Výrok, vyhlášení, předpověď; formule 'praví Hospodin' označuje Boží výrok vdechnutý prorokům.
-
Právo
Staročesky výsada, zvyk, nařízení, předpis, zákon, slušnost, povinnost, řád.
-
Pravo, napravo
2. Korintským 6,7 tlumočí Žilka: „Se zbraní spravedlnosti na útok a na obranu“.
-
Pravost
Staročesky správnost, spravedlnost; země pravosti = uspořádaná podle Božího Zákona.
-
Pravý
přesměrování na Právě
-
Prázden, prázen
Staročesky býti bez, býti zbaven.
-
Prázdno
Prázdnota; „na prázdno“ = nadarmo, pro nic za nic, bez účinku.
-
Prázdný
Staročesky nic v sobě nemající, dutý, bez obsahu, bez účinku, bez plodů či darů.
-
Pražma
Pražené obilí jako pokrm; nevyzrálé klasy sežehnuté suchou trávou nebo trním k upražení.
-
Prchlivost
Vystupňovaný, náhlý a prudký hněv, ať už lidský nebo Boží.
-
Pře
Spor, právní případ, rozepře, soudní jednání; Bůh sám vede sporné případy svých věrných.
-
Přeběhnouti
V Ab 2,2 očima přehlédnouti, rychle přečísti; nebo 'aby čtoucí mohl běžet jako posel'.
-
Přebíhati v náhle
V Ž 90,9 = tratit se, mizet.
-
Přebrati
Staročesky přečišťovat. Viz Pec.
-
Přebřísti
Staročesky = přebrodit.
-
Přebývání, přebývati
Bydlení nebo zůstávání; Bůh přebývá v chrámu, v nebesích a skrze Ducha v srdcích věřících.
-
Preč
Staročesky = pryč.
-
Přečekati
Přečkat; hebr. rásá = cítit uspokojení; Hrozný 'ať se těší jako nádeník'.
-
Přechovati
Pro určitý čas chovat, živit.
-
Přečísti
Staročesky, ve Zj 7,9 ve smyslu spočítat, přepočítat.
-
Přečistiti, přečíslovati
Přetavením vyčistiti kovy od přimíšenin; Boží slovo je přirovnáno přetavenému, čistému kovu.
-
Před(e)
Předložka s rozmanitým významem — „přede mnou“ = v mé přítomnosti; „jíti před někým“ = připravit cestu; „před skutky svými“ = dříve než.
-
Předce
Staročesky před sebe, kupředu, pořád, dále, vždy; též přece, nicméně, přesto.
-
Předcházeti
Jíti před někým, předstihovati, vésti; v Ř 12,10 'výše ceniti, předstihovati se v uctivosti'.
-
Předchvacovati
Staročesky napřed uchvátiti, vyrvati; Ko 2,18 Žilka: 'nechť vás nikdo nepřipravuje o cenu'.
-
Předčiti
Staročesky předcházeti, jíti napřed; učiti, vynikati.
-
Předek
Přední část věci; u Ez 27,25 snad ochranné ohrady lodí; nejčastěji praotec.
-
Předěsiti, předěšeni
Viz Děsiti se.
-
Předešlý
Minulý: „předešlé věky“ = minulá pokolení; „předešlé hříchy“ = hříchy předtím spáchané.
-
Předhradí
Staročesky předhradbí; hebrejsky chél = nižší hradba, val před vlastní pevnostní hradbou.
-
Předivný
Něco, co vzbuzuje posvátnou hrůzu a úžas.
-
Předjíti
Napřed jíti, jíti před kým, předstihnouti; postaviti se proti, vyjíti vstříc, předem něco učiniti.
-
Předkládáni
Viz Chléb 3.
-
Předkládati
Staročesky klásti před někoho, dávati na uváženou, nařizovati; v Ga 1,10 řecky přemlouvati.
-
Předložen, předložený
Býti v čele, být představeným; předložená naděje = ležící před námi; sobě určená radost.
-
Předložení
Viz hesla Chléb (3) a Stůl.
-
Předložiti
přesměrování na Předkládati
-
Předměstí
Hebrejsky migráš = pastvina; volný prostor kolem města.
-
Přednější
přesměrování na Přední
-
Přední
O hlavě rodiny, starším bratru, představeném města; též o nejlepším, vybraném, elitě.
-
Přednost
Přední místo, vynikající postavení; 'býti v přednosti' = míti dozor, úřad; v Jr 13,18 ozdoba.
-
Předpověděti, předpovídání, předpovídati
O Božím předpovídání užito většinou výrazů pro sdělení; Hospodinovy výroky se jistě splní.
-
Představiti, představovati
Dvojí význam: a) postaviti v čelo, svěřiti správě; b) předložiti, postaviti před.
-
Předstíhati, předstihnouti
Předejít, předběhnout, přepadnout, obklíčit; také obraz Boží zkoušky srdce krále za noci.
-
Předuložiti, předzříditi, předzvěděti
Označuje Boží prozřetelnost a to, co křesťanské bohosloví nazývá predestinací, založenou na Božím věčném rozhodnutí a úmyslu.
-
Předůstojný
V 2K 3,10 = nesmírný.
-
Předzříditi
přesměrování na Předuložiti, předzříditi, předzvěděti
-
Předzvěděti
Sloveso má význam „napřed, předem viděti, již dříve viděti“ (řecky proorán).
-
Předzvěstovati
Předpovídati; slavnostně zvěstovati.
-
Přeháněti
Přetavovati; o čištění kovů.
-
Přehleděti se
Přílišným hleděním se zkazit.
-
Přehlídati
Ve smyslu přes něco hleděti a nepozorovati toho, nedbáti na to, přehlédnouti.
-
Přehršlí
Obě ruce žlábkovitě spojené, obě hrsti v jedno spojené, přeplněná hrst.
-
Přejistý smysl
Jistota přesvědčení, plná jistota.
-
Překaziti (překážka)
Překážku činit, zabránit, poškodit; satan a lidé působí překážky v šíření evangelia.
-
Přelouzen, přeluzovati
Staročesky = přelstít, oklamat, na svou stranu lákat.
-
Přeluda
Staročesky lest, mámení, obluda; hebrejsky lîlît, ženský dvojenec babylonského lilû, božstva bouře.
-
Přeluzovati
Svádět. Viz Přelouzen.
-
Přemáhati
Staročesky předčiti, vítěziti; usvědčovati; přesvědčovati.
-
Přemetati
Ve smyslu přeházet, prohledat.
-
Přemísiti se
Staročesky = promísit; řecky enkrinein = počítat se, do jedné řady zahrnout.
-
Přemoci
Zdolat, získat převahu, zvítězit; Ježíš je přemožitelem satana a nepřátel církve.
-
Premování
Staročesky (z němčiny) = obroubení, obruba, lemování, třepení.
-
Přemrštiti
Staročesky mrštěním na dvé rozděliti, roztíti, rozbíti; hebrejsky odříznouti, přeneseně zničiti.
-
Přemýšleti, přemyšlování, přemyšlovati
Tiché rozjímání, dumání, rozvažování, meditace; též plánování nebo pochybnosti.
-
Přenášeti (se), přenesen, přenesení, přenésti
Přesun z místa na místo; Bůh přenáší hory, hříchy, lidi z moci tmy do oblasti Kristovy vlády.
-
Přenestydatý
Viz Nestydatost.
-
Přepáliti
Hebr. sáraf = přetaviti, tavením přezkoušeti; rostlinnou žíravinou k urychlení čištění.
-
Přepásán, přepásaný, přepásati (se)
Pasem převázati, opásati se; žháři přepasují se zápalnými šípy (Iz 50,11).
-
Přepásání
V Ex 27,10n stříbrná příčka či kroužky u sloupů stánku; v Ex 28,8 pás přes nárameník.
-
Pres
Lis na víno; kamenné kádě vytesané do skály, kde se hrozny šlapaly a lisovaly kládou.
-
Přeskočiti zeď
Myslí se na ztečení nepřátelských hradeb.
-
Přesnice
Slavnost přesných chlebů trvající sedm dní; původně zemědělská složka jarní slavnosti fáze.
-
Přesný
Bez kvasnic; koláče, oplatky.
-
Presovník
přesměrování na Pres
-
Přestati
V Sofoniáši 3,17 „přestane na milování svém“ snad = umlkne (vůči hříchu, odpustí) ve své lásce.
-
Přestati, přestávati
Ustati od čeho, upustiti, nechati, vzdáti se; pominouti, konec vzíti; spokojiti se.
-
Přestěhování
Hebrejsky gólá = obnažení země, zbavení obyvatel, vystěhování, exil.
-
Přestěhovati
Zavést do exilu.
-
Přestoupení, přestoupiti, přestupovati
Vykročit ze stanovených hranic; v bibli vědomé, věrolomné jednání vůči Bohu a Božím rozkazům.
-
Přestřižení dnů
V Iz 38,10 noviny o konci Ezechiášova života; novější výklady: klid, pokoj v poledne života.
-
Přestupitel
Viz Přestupník.
-
Přestupník
Ten, kdo přestupuje Zákon.
-
Přestupování
přesměrování na Přestoupení, přestoupiti, přestupovati
-
Přestupovati
přesměrování na Přestoupení, přestoupiti, přestupovati
-
Přesukovaný
Tj. utkaný z nití kroucených ze dvou slabších v jednu.
-
Přetížiti
V 2. Korintským 1,8; „abych nepřetížil“ = „abych neřekl příliš mnoho“, „abych nepřepínal“.
-
Přetrhnouti
Staročesky konec učiniti, zastaviti.
-
Přetři biti
Přečistit, převát. Viz Věječka.
-
Přetrubování
Staročesky = přetrhované troubení, troubení s přestávkami, na poplach.
-
Přetržen
přesměrování na Přetrhnouti
-
Přeužitečný
Žd 12,10 překládá Žilka: „Bůh nás vychovává k našemu dobru“, Škrabal: „k našemu prospěchu“.
-
Převedení
Exil, vyhnanství.
-
Převésti
Zavést do vyhnanství.
-
Převiseti
Staročesky přes něco dolů viseti.
-
Převíti, převívati
Obilí převáti, přehazovati a tak větrem čistiti.
-
Převrácenec, převrácenost, převráceně, -ý
Staročesky zvrhlík, odpadlík; nevěrnost, odchýlení od Boha, vzpoura a odpor k Bohu.
-
Převraceti, převrátiti
Ohnouti, zkřiviti, zkaziti, kaliti, obrátiti, odvrátiti; v NZ obraceti, pokřivovati, překotiti.
-
Převrhlý
Staročesky = zvrhlý; řecké diabolos v Tt 2,3 znamená vlastně ďábelský, pomluvačný.
-
Převyšovati
Býti vyšší, předčiti, býti cennější; 'převyšuje rozum' = Boží pokoj nedá se rozumem pochopiti.
-
Přežívati
Přežvykovat. Viz Čistý, Nečistý.
-
Přezvěděti
Staročesky = domakat se, vyzvědět, poznat, zkoumat.
-
Příběh
Hebrejsky tólᵉdót = rodina, rod, pokolení; v širším smyslu sled pokolení a jejich dějiny.
-
Přiblížiti se, přibližovati se
Blíže přistupovat; v Novém zákoně o bezprostřední blízkosti království Božího v Ježíši Kristu.
-
Přibrati se
Staročesky přijíti, dojíti.
-
Příbuzenství, příbuznost, příbuzný
Předpokládá obyčejně společného předka, ale mohlo být uzavřeno i smlouvou smíšením krve.
-
Příbytek
Obydlí od kočovnického stanu po pevnost a dům; v přeneseném smyslu Boží přebývání uprostřed lidu.
-
Přicházeti, příchod, přijíti
Mají kulticko-náboženský význam ve Starém zákoně a označují především eschatologický příchod Boží a Mesiášův příchod v Novém zákoně.
-
Příchozí
Cizinec neizraelského původu usazený natrvalo mezi Izraelci pod Boží ochranou.
-
Příchylnější
Staročesky oddanější.
-
Příchylnost
Staročesky náklonnost, chuť; v Ř 10,1 Pavlova dobrá vůle vůči Izraeli modlící se za jeho spásu.
-
Příčina
Východisko, podnět nebo důvod něčeho, často se záporným významem záminky nebo popudu.
-
Přičíněti, přičiniti
Staročesky přikládati, přiložiti, přidávati, rozmnožovat; v 2Pt 1,5 připojiti k víře ctnost.
-
Přičiniti se
Snažiti se, pilnost vynaložiti, starati se; ve 2. Timoteovi 4,9 pospíšiti si.
-
Přičísti, přičítati
Připsati, připočítati; Fm 18 Žilka: 'je-li ti dlužen, připiš to na můj účet'.
-
Přídavek
U Izaiáše 15,9 jde o přídavek krvavých soudů; lev je symbolem říše.
-
Přiděditi
Učinit dědicem.
-
Přidržeti se
Držeti se, lnouti, lpěti, následovati, chytiti se; v Tt 1,9 biskup si má dát záležet na kázání.
-
Příhbí
Staročesky přehyb; jamka v pánvi, do níž zapadá hlavice kosti stehenní.
-
Přihlédati, přihlédnouti, přihlídati
Staročesky = zkoumavě přihlížet, starat se o něco; vyřídit si, postarat se o něco.
-
Příhoda
Staročesky nehoda, neštěstí, náhoda; „příhoda noční“ = polluce.
-
Příhodně
Trefně, vhodně, líbezně; ve vhodnou chvíli, příležitost.
-
Příhodnost, příhodný
Vhodnost, vhodný; ustanovený čas, pravý čas; v 2K 6,2 mesiášský čas spásy.
-
Přihrádek
Staročesky mezizeď nebo oddělený prostor; v Ezechieli 41,12 nejvnitrnější nádvoří chrámu.
-
Přijat
V 1Tm 3,16 řec. analambanesthai = býti vzat vzhůru; ustálený výraz pro nanebevstoupení.
-
Příjemnost, příjemný
Způsobilost k přijetí; co se líbí Bohu; jen oběti bez vady jsou příjemné a bezúhonní obětující.
-
Přijetí
V Ř 9,4 o adoptování za syny, synovství Izraele; v Žd 10,26 varování před schválným hřešením.
-
Přijímač
přesměrování na Přijímání, přijíti (nč. = přijmouti)
-
Přijímání osob
Nadržování, stranické ohledy; Bůh nikomu nenadržuje a nesoudí nikoho podle vnějšího vzhledu.
-
Přijímání, přijíti (nč. = přijmouti)
Označuje Boží přijímání oběti, modlitby či člověka, lidské přijímání Božího slova a darů, jakož i přijímání hostů a vstupování do obecenství.
-
Přijíti (přijdu)
přesměrování na Přicházeti, příchod, přijíti
-
Příjmí
Staročesky příjmení, přízvisko k odlišení lidí téhož jména; v Iz 45,4 čestné jméno Kýrovo.
-
Přijmouti
přesměrování na Přijímání, přijíti (nč. = přijmouti)
-
Příjmy kněžské
Zdroje obživy kněží – desátky, výkupné prvorozených, části obětí, prvotiny úrody a kněžská města.
-
Přikázaní (nvč. = přikázání)
Nařízení vydaná od oprávněné autority, ve Starém zákoně většinou jednotlivé příkazy Božího Zákona, v Novém zákoně označující jak Desatero, tak mojžíšovská ustanovení.
-
Přikazatel
Staročesky učitel; řecky epistatés = představený, mistr.
-
Přikázati
Viz Přikázání, Rozkázati.
-
Příklad
Obraz, podobenství, vzor; v Novém zákoně Kristus jako vzor chování a předloha pro věřící.
-
Příkladně
V 2S 14,20 'příkladně vésti řeč' = okolkovati, uvésti příklad k otevření očí.
-
Příkop
V 1Pa 26,18 jde o navršenou cestu, veřejnou cestu, silnici.
-
Příkopa
Příkop u opevněného města.
-
Příkopa
Staročesky struha na vodu; též násyp, val, hráz; v Dn 9,25 spíše příkop.
-
Příkrý
Převislý, od slunce spálený; strmý.
-
Přikrytí
Přikrývka, záclona, opona, střecha; v Iz 30,1 hebr. masséká = spolek úlitbou.
-
Přikrytí
Přikrývka bohoslužebného stánku z kozí srsti; obrazně závoj přikrývající pohanstvo proti Božímu zjevení.
-
Přikrýti, přikrývati
Přikrývati hřích = odpustiti, ale také zatajovati, ukrývati; přikryti hlavu je výraz smutku.
-
Přikryvadlo
Hebrejsky kasvá = pohár, miska k úlitbě, nikoli k přikrývání; prastará forma oběti.
-
Přikvačiti
Staročesky zasypati, pokrýti, zaplaviti; zachvátiti, omráčiti, přepadnouti.
-
Příliš, přílišně
Nadmíru; „přílišně v ranách“ = s nesčetnými ranami.
-
Přiložiti
„Přiložiti k otcům“ (Sk 13,36) = pochovati vedle otců; přiložiti smysl = upnout pozornost.
-
Přímě
Staročesky přímo; bezúhonně, zbožně.
-
Příměří
Smlouva.
-
Přimetati
Staročesky zaházet (kamením).
-
Přimíšený
Pro Izraele příznačné, jak horlivě získává duše jako vyvolený lid ve Starém zákoně.
-
Přimísiti se
V 2K 10,12 má význam „počítat se“.
-
Přimlouvati se, přimluviti se
Staročesky hlásiti se, přidávati se, souhlasiti; jinde prositi za někoho, orodovati.
-
Přimlouvati, přimluviti
Staročesky domlouvati, kárati, hroziti, žehrati, činiti výtky; v ústech Ježíšových přísně nařizovat.
-
Přímluvce
Řecky paraklétos, doslovný překlad latinského advocatus; právní zástupce, obhájce.
-
Přímý
Spolehlivý, pravdivý, budící důvěru; o Bohu a jeho cestách, rozkazech i soudech.
-
Připadati
Staročesky ve smyslu přikrčovati se (ke skoku); též hoditi se, slušeti.
-
Případně
Staročesky jak se sluší, jak náleží; Žilka v 1. Korintským 7,35 překládá „co je slušné“.
-
Případnost
Staročesky zevní vlastnost, která není podstatná; zevní okolnosti.
-
Připadnouti
Přepadnouti, napadnouti; stihnouti; dopadnouti, dolehnouti; zmocniti se.
-
Přípis
Staročesky opis, kopie.
-
Připodobněn, připodobnění, připodobniti
Přirovnání nebo zpodobení; Kristus se stal ve všem připodobněn bratřím, aby mohl být milosrdným veleknězem.
-
Připojili (se), připojovati (se)
O srostlosti s obrazem Kristovy smrti a budoucí plné účasti na jeho zmrtvýchvstání.
-
Připomenouti
přesměrování na Připomínati
-
Připomínání
Část oběti spálená na oltáři, jejíž vůně měla uvést obětujícího u Hospodina v paměť.
-
Připomínati
Honositi se, chlubiti se; Duch sv. připomíná vše, co Ježíš mluvil, jako trvalou spasitelnou vzpomínku.
-
Připověděti
Staročesky = zaslíbit se, zavázat se.
-
Připovídka
Staročesky průpovídka, problém; snad lidové rčení, nad nímž se žalmista zamýšlí.
-
Příprava
Staročesky = náčiní, nářadí, šperky.
-
Připraviti (se), připravovati
Popisují tvůrčí, udržovatelskou, spasitelskou i soudcovskou činnost Boží v přírodě a dějinách.
-
Připravování
Pátek jako den přípravy před sobotou; řecky paraskeué; Kraličtí též 'velký pátek'.
-
Připuštěn
Žilka v Efezským 1,11: „V něm i my jsme se stali dědici“.
-
Přirození, přirozený
To, co je člověku dáno jeho fysickou podstatou, vrozená vloha, vlastnost, povaha nebo stav.
-
Přísaha
Byla slavnostním aktem, jímž přísahající svolával na sebe prokletí pro případ, že by jeho výrok nebyl pravdivý nebo slib nebyl dodržen.
-
Priscilla
Žena Akvilova; doprovázela jej na cestách s horlivostí v šíření evangelia; sbor v domě.
-
Přísedící
Soused, obyvatel; spolustolovník; ten, jenž sedí ve shromáždění.
-
Přisehnouti se na kolena
V Soudců 7,5 pravděpodobně kultický úkon pohanské modloslužby; zasvěcování bojovníků božstvům.
-
Příšera
Staročesky strašidlo, obluda; hebr. sá‘ír = satyr, kozlu podobný démon na poušti.
-
Přísežník, přísežný
Ten, jenž se zavázal přísahou; to, co je zaručeno přísahou.
-
Priška
přesměrování na Priscilla
-
Přiškvrknouti
Připálit se.
-
Přísloví
Kniha Přísloví v hebrejské bibli – sbírka mudroslovných výroků Šalomouna i dalších, rozdělená do devíti částí pokrývajících různé etapy izraelské tradice moudrosti.
-
Přisluhování, přisluhovati
Kultická služba při stánku nebo v chrámě; v Novém zákoně každá služba z křesťanské lásky k bližnímu.
-
Příslušíti
Staročesky náležeti, slušeti.
-
Příslušně, příslušný
Staročesky jak náleží; 'stavení příslušně vzdělané' = budova spojená.
-
Přišlý v těle
Viz Tělo.
-
Přísně, přísný
Krutý, tvrdý, příkrý, ostrý; 'přísně zapověděti' v Mk 1,43 = obořiti se, pohroziti.
-
Přisouditi
Usoudit, rozhodnout se, uznat za dobré.
-
Přispěti
Staročesky přispěchati, přiblížiti se, pospíšiti, zaměřiti kroky.
-
Přispořiti
Staročesky rozmnožiti, rozhojniti, přidati.
-
Přistati
Přiraziti k břehu; přistaviti loď.
-
Přistáti
Staročesky státi při čem, na blízku čeho; ve smyslu obsluhovati, státi v něčem.
-
Přístav
Palestina neměla pobřeží příhodné pro stavbu přístavů; Joppe byla přístavem Jerusalema.
-
Přistaviti
V Marku 6,53 řecké sloveso, znamená přistaviti loď ke kotvišti, zakotviti u nízkého břehu.
-
Přistavovati
V Amosi 6,3 doslovně přistrkovati trůn nátisku; vykladači též: „kteří odmítáte uvažovat o dni bídy“.
-
Příští
Staročesky příchod; o novém a konečném příchodu Ježíše Krista, parúsii očekávané církví.
-
Přísti, předu
Předení lnu nebo kozí srsti bylo prací žen; dálo se ručně kuželem a vřetenem.
-
Přistoupiti, přistupovati
Přiblížiti se, zejména v kultickém smyslu přistoupiti k oltáři, k Bohu skrze kult, modlitbu a Zákon.
-
Přístrach
Staročesky přestrašení; v Ž 91,5 strach před lupiči, nočními dravci či démony.
-
Přístřeší
Ohraničený a podstřešený prostor před hlavní místností, přehrada; podloubí.
-
Přistříti
Přikrýti, zakrýti, pokrýti, kolem dokola zahraditi.
-
Přistrojení
Staročesky = zhotovení.
-
Přistrojiti
Staročesky připraviti, přichystati.
-
Přístup
Cesta, vchod, dveře, řecky prosagógé; věřící má volný přístup k milosti skrze Krista vírou.
-
Přistupovati
přesměrování na Přistoupiti, přistupovati
-
Přítel
Různé stupně přátelství – od příslušníka kmene a blízkého příbuzného po milence a bližního.
-
Přítelkyně
Ženský rod výrazů pro přítele; v Rt 1,15 jebámá = švagrová, žena bratrova nebo švagrova.
-
Přítomně
Staročesky osobně; v 2. Korintským 8,13 řecké „v nynější době“ překládáno „nyní přítomně“.
-
Přítomný
Co tu jest, hotový; přítomná pravda = přijatá; přítomný věk.
-
Přitovaryšiti se
Staročesky přidružiti se, připojiti se, státi se spojencem.
-
Přitrhnouti
Staročesky vléci, uchvátiti; řecky helkein = kouzelně táhnouti; Ježíš v J 6,44 o spasitelné moci.
-
Přitříti
Staročesky = přitisknout.
-
Přítrž učiniti
Staročesky umlčeti, klásti překážky, učiniti konec, zrušiti.
-
Přiúčastňovati se
Staročesky účastným se učiniti, připojiti se, míti podíl.
-
Přivábiti
Zvukem či navnadou přilákati; oklamati; pasivně dát se oklamat, podvést.
-
Přivázati
Uvázati; přeneseně 'míti povinnosti' o vzájemných závazcích manželů.
-
Přívažčivý
Staročesky opovážlivý, řecky propetés = ukvapený, unáhlený; novější překlady: lehkomyslný.
-
Přivésti
Může mít kultický význam obětovat; Kristus svou smrtí přivedl věřící k Bohu jako kněz oběť.
-
Přivésti zase
Hebrejsky šûb šebût = přivoditi obrat; odborný výraz pro dosazení Izraele do zaslíbené země.
-
Přívětivost
Staročesky laskavost, příchylnost, vlídnost, přízeň; též lidumilnost, pohostinnost.
-
Přívětivý
V 1Tm 6,18 řec. koinónikos = sdílnost; v 2Tm 2,24 épios = vlídný, mírný.
-
Přivětšiti, přivětšovati
Staročesky zvětšiti, rozmnožiti.
-
Přivinouti (se)
Přituliti se, ujmouti se, přidružiti se, odebrati se ke komu, navštíviti.
-
Přivítati
Pozdravit. Viz Pozdravení.
-
Přivíti
Staročesky vinutím připojit.
-
Přivlastniti, přivlastňovati
Za vlastní přičísti, prohlásiti; Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků.
-
Přivoditi, přivozovati
Staročesky přiváděti, vésti; působiti, způsobiti; svésti; poskytovati.
-
Přízeň světa
V Jk 4,4 nikoli přátelství světa, ale láska k světu.
-
Proběhnouti
Proniknouti, proraziti; Zeman v Žalmu 18,30: „Podniknu zteč na houf“.
-
Probodnouti
Probodnouti ucho bylo symbolickým úkonem otroka odmítajícího svobodu; Ž 40,7 probodl uši.
-
Probuditi
Probuditi se, vzchopiti se; Bůh může procitnout ze zdánlivé nečinnosti, ale modly nikoliv.
-
Proceniti
Staročesky = cenu ustanovit, ocenit, odhadnout.
-
Procházívati
Procházívat skrze ruce pastýřů (Jr 33,13); o stádu, jež je počítáno.
-
Prochorus
Řecké jméno; jeden ze sedmi mužů vybraných jerusalemským sborem k péči o řecky mluvící vdovy.
-
Procítiti
Většinou ze sna, probuditi se; ze smrti; vystřízlivěti.
-
Prodaj
Staročesky = prodání, prodej.
-
Prodajný
Prodejný, na prodej.
-
Prodati, prodán, prodaný
Ve Starém zákoně často o prodání celých národů; i Bůh prodal svůj lid do otroctví.
-
Prodavač
V nádvoří chrámu obchody s obětními zvířaty; směnárny na výměnu cizích peněz.
-
Prodlení
Staročesky = prodloužení, průtah; „bez prodlení“ (Jb 7,6) = beznadějně.
-
Prodlévání, prodlévati
Bez prodlévání = bez meškání, ihned; prodlévati = váhati, meškati, otáleti.
-
Prodlíti
Staročesky prodloužiti, zdržeti se; 'když se prodlilo' = když už čas pokročil.
-
Prohlédati
Staročesky otevříti oči, dát si pozor, vzhlížeti; Žd 12,15 řecky episkopein = dozírati.
-
Prohlédnouti
Propátrati, prozkoumati; míti výhled; otevřít oči a vidět, nabýti zraku.
-
Prohlubně
Studna, cisterna, v níž snad bývali někdy vězněni zajatci.
-
Prohnati
Prohnat pod hůl. Viz Hůl.
-
Prohřešiti
Dopustit se hříchu.
-
Prokázati, prokazovati
Doklady dokázat skutečnost; v Ř 1,4 o Kristu prokázaném mocným Synem Božím skrze zmrtvýchvstání.
-
Proklatý, prokletý, proklínaní, proklíti
Označuje něco zasvěceného, oddaného božstvu a vyňatého z lidského užívání, u Izraelců převážně naprosté zničení.
-
Prokřikování, prokřikovati
Křik nebo výkřik vyrážeti, výskati; v Jb 39,25 o válečném ryku.
-
Prolamovati
V Jr 22,14 o vylamování oken v zdi; v Mi 2,13 'prolamující' = osvoboditel, snad Mesiášův titul.
-
Proměna, proměniti (se)
Změna nebo přeměna formy, místa či stavu; u Boha, Otce nebeských světel, není žádná proměna ani zastínění.
-
Proměnný
Staročesky proměnlivý, pestrý, různobarevný; „proměnné roucho“ = slavnostní roucho měnivých barev.
-
Promíjeti, prominouti
Doslovně pominouti, nevšimnouti si, shovívavě přehlédnouti, omluviti, odpustiti; smířiti.
-
Pronárod
Staročesky pranárod, nejvzdálenější pokolení; 'od národu do pronárodu' = všecky generace.
-
Pronášeti, pronésti
Rozhlašovati, vyzrazovati (gálá); vynášeti, vyvyšovati.
-
Proniknouti nebesa
V Žd 4,14 Kristus prošel nebeskými oblastmi do nebeské svatyně svatých.
-
Propadnouti
Staročesky = ztratit, zvl. z trestu.
-
Propast
Praoceán, zbytek chaosu; obraz podsvětí, pekla; v Novém zákoně vězení neposlušných duchů.
-
Propouštění, propustiti
Propustit manželku, zrušit manželství podle Mojžíšova Zákona písemným lístkem rozloučení.
-
Prorocký
přesměrování na Prorok
-
Proroctví
Předpověď nebo zvláštní obdarování Duchem svatým k vykládání pravdy Boží a budování církve.
-
Prorok
Označuje člověka oznamujícího autoritativně vůli Boží, stojícího v mimořádné Boží blízkosti a pod mimořádným jeho vlivem.
-
Prorokovati
Viz Proroctví, Prorok.
-
Prorokyně
Žena povolaná Bohem k prorockému úkolu; ve SZ Maria, Debora, Chulda, v NZ Anna a dcery Filipa.
-
Prosba, prositi
O prosebných modlitbách; Ježíš se modlí jen za druhé, nikdy nežádá něco pro sebe.
-
Proso
Rozšířená obilnina; stébla dávají krmivo, ze zrn se v Palestině vařila kaše nebo pekl chléb.
-
Prospěch
Zdar, úspěch, užitek, pokrok; v Iz 55,11 'prospěšně' = úspěšně, se zdarem.
-
Prospěšně
přesměrování na Prospěch
-
Prospěti
Užitečným býti, pomoci, býti pláten, přispěti, získati.
-
Prospívati
Růsti, přibývati, předstihovati; též býti užitečný, míti moc, zmoci, býti k něčemu, platiti.
-
Prost
Ve významu zbaven něčeho, osvobozen, odloučen; „chodili prosti“ = se vztyčenou hlavou, napřímeně.
-
Prostěradlo
Egyptské prostěradlo v Př 7,16 překlad hebr. ’étún; plátno k šití šatů, prádla, plachet.
-
Prostopášně, -ý
Řecky asótos; rozmařilý, nevázaný, zhýralý; prostopášnost = nezřízenost, bujnost.
-
Prostranek
Část postroje tažných zvířat, provaz po stranách koně, jímž táhne vůz.
-
Prostranně, prostranno, -ý
Opak těsného, prostorný, volný; 'prostranně mluviti' = plynně mluviti.
-
Prostranství
Prostranné místo; volnost, odlehčení, uvolnění, pohodlí.
-
Prostředník
Rozhodčí a vyjednavač mezi Bohem a lidmi, který se za někoho ujímá a přimlouvá.
-
Prostý
Jednoduchý, přímý; neumělý, nevzdělaný; volný, zbavený; bezelstný, nevinný, laik.
-
Proti
V J 12,13 řec. hypantésis = přátelské přijetí, setkání; jinde ve smyslu pronásledování.
-
Protivenství, protiviti se, protivník
Výrazy označující v bibli většinou pronásledování z důvodů náboženských, kdy jde o odpůrce Božího i jeho lidu.
-
Protivný
Staročesky protivící se, nepřátelský, nepříznivý, vzpurný.
-
Protrhnouti, protržení
V Genesis 38,29 o jednom z dvojčat, jež se při porodu násilně dralo z matčina lůna.
-
Protříti
„Protřít cestu“ (Jb 30,12), tj. ušlapat cestu.
-
Protulovati se
Vykračovat si, procházet se.
-
Proud
Příval, vír.
-
Proutek
Hebr. šébet = kmen (pokolení); chóter = ratolest; jónék = výhonek (kojenec).
-
Provaz, provazec, provázek
Často stará délková míra k měření polí, označující vyměřené území; též stříbrný provaz jako obraz života.
-
Provésti
„Provésti skrze oheň“ = spáliti jako oběť (Moloch).
-
Provésti
Staročesky doprovoditi, převésti, říditi.
-
Províjení
Staročesky ozdobné překládání, protkávání (Žilka překládá 1Pt 3,3 o pletencích vlasů a navlékání zlatých šperků).
-
Provinění
Překlad hebr. výrazů 'ášám, chét', péša', 'ašmá bez ohledu na různý obsah; též šéker = lež.
-
Provoditi
Staročesky páchati, činiti, jednati, prováděti; též doprovoditi a modlářsky obětovati.
-
Provyskování, provyskovati
Prokřikování, prokřikovat.
-
Prozřetelnost
Staročeský výraz pro prozíravost; v teologickém smyslu Boží svrchované řízení všech věcí podle jeho plánů.
-
Prozřetelný
přesměrování na Prozřetelnost
-
Prsť
Hlinou, prachem posypaná hlava byla symbolem hlubokého zármutku, často v důsledku veřejného pokání.
-
Prst Boží
Patří k biblickým anthropomorfismům, jež činí Boha přístupným; Ježíš vymítal ďábly prstem Božím.
-
Prsten
Prsten s pečetí byl nutnou součástí vybavení zámožnějšího orientálce; odznak hodnosti.
-
Prsy požívající
Kojenec; hebrejské matky měly zvyk kojit děti až tři léta, lze i odrostlejší děti.
-
Průba, prubovati
Staročesky zkouška, zkoušeti, podrobiti zkoušce; převzato z hutnictví a zlatnictví.
-
Průchod
V obrazném smyslu „míti průchod“ = míti možnost vstupu, míti vstup volný, míti úspěch.
-
Průduch
Staročesky = otvor.
-
Prustvorec
Staročesky z němčiny puškvorec; vonná součást posvátného oleje; dovážen z Řecka a Malé Asie.
-
Prut
Čtyři různé hebrejské výrazy pro prut, větev, hůl, kyj, dřevce, metlu, žezlo, pastýřskou berlu.
-
Prvé
Staročesky prve než, dříve než, nejprve, předtím, předem.
-
Prvnější
Dřívější.
-
První
Staročesky prvotní, prvnější, přednější, předešlý, dřívější, předcházející; též významný.
-
Prvorozenství, prvorozený
Mimořádné postavení prvorozeného syna, který náležel Hospodinu a dědil dvojnásobek po otci.
-
Prvorozený
přesměrování na Prvorozenství, prvorozený
-
Prvotiny
První zralé a nejlepší ovoce stromů, obilnin a révy, odevzdávané Hospodinu jako projev díků.
-
Prvotnost
Staročesky první, nejdůležitější místo.
-
Prým
Staročesky obruba; třepení na 4 rozích modlitebního pláště; Židé se tím odlišovali.
-
Prýštiti se
Staročesky vystřikovati, vyvěrati jako pramen; v Gn 9 o černých neštovicích.
-
Psán, psáti
Znalost psaní byla ve starověku vzácná; Pavel diktoval listy písaři, sám psal jen závěrečné pozdravy.
-
Psáni
Písemná zpráva, nápis, dopis.
-
Pšenice
Pěstována od nejstarších dob v Babylonii, Palestině i Egyptě; seta v říjnu, sklízena v dubnu až červnu.
-
Pseudepigrafy
Vědecké jméno pro spisy židovského původu, kolující pod fingovaným jménem, ale nepřijaté do masoretského kánonu ani do LXX.
-
Pštros
Africký pštros mezi nečistými ptáky; samec se sdružuje se 3-4 samičkami kladoucími vejce do hnízda.
-
Ptáčník
Obrazně o tom, kdo klade nástrahy nevinným, přivádí k mravnímu pádu.
-
Ptactvo, ptáče, pták
V Palestině hojné, 348 druhů; čistí i nečistí ptáci jsou obrazem Boží péče, kterou Ježíš přirovnává k péči o člověka.
-
Ptáti se
Ve smyslu tázati se, žádati o něco, vyptávati se, pátrati, žádati o věštbu, hledati, toužiti.
-
Ptolemais
V starověku Akko; syrské město s jediným bezpečným přístavem; za války přístaviště Římanům.
-
Publikán
přesměrování na Celný
-
Publius
„První, předák“ na Maltě; tři dny hostil Pavla po ztroskotání lodi.
-
Půda
V Ezechieli 40,17 vlastně podlaha, vyložená kameny.
-
Pudens
Ostýchavý; křesťan v Římě, přítel Timoteův; podle tradice hostitel Petrův a přítel Pavlův.
-
Puditi
Staročesky hnáti, nutiti; Ježíš voděn Duchem po poušti; svatí mluvili unášeni Duchem svatým.
-
Půjčiti, půjčovati
Izraelci měli Zákonem přikázáno ochotně půjčit soukmenovci v nouzi, a to bezúročně.
-
Půjmouti
Staročesky = vzít, brát, pojmout.
-
Pukla
Staročesky = vypouklá ozdoba.
-
Pul
Jméno krajiny či národa v Iz 66,19; snad ostrov Filai v Horním Egyptě; někteří čtou Put.
-
Pulerovaný
Staročesky (z lat. a něm.) = uhlazený, vytříbený, zpracovaný, čištěný.
-
Půlnoc, půlnoční
Sever, severní; protiklad poledne, polední (jih, jižní).
-
Puňktík
Bod, řecky keraia = háček, čárka označující přízvuk; označení něčeho zdánlivě bezvýznamného.
-
Punt
Staročesky podlouhlé přikryvadlo ženských prsů; podle slovníků spíše nádobka na voňavku.
-
Puntování, puntovati se
Z němčiny spiknutí, srocení; spiknouti se, smluviti se proti někomu.
-
Pupek
Tři hebr. výrazy: šórer, šor (pupeční šňůra), šárír (šlacha); tabbúr o zaslíbené zemi.
-
Pur
přesměrování na Purim
-
Půra
Vinný lis?; služebník Gedeonův, zbrojnoš doprovázející ho při noční návštěvě ležení Madiánských.
-
Purim
Výroční slavnost 14. a 15. měsíce Adar na památku vysvobození Židů z rukou Amana.
-
Působení
Rozkaz, nařízení, přísluha; také energeia, energie, působivost; dokázána na vzkříšení Krista.
-
Působiti
Dělat, činit, jednat; většinou o Bohu a jeho spasitelském jednání skrze Ducha a Slovo.
-
Pušpan
Zimostráz; podle Iz 60,13 roste na Libanonu; tvrdé dříví na psací destičky a lodě.
-
Půst
Označuje dobrovolné vzdání se jídla z náboženských důvodů, které může být průvodcem modlitby a pokání nebo projevem žalu.
-
Pustina
Staročesky poušť; v hebrejštině často jen pusta, poskytující jen bídnou pastvinu, neobydlenou.
-
Pustiti
Propustiti, zanechati, poslati pryč, vypustiti, zahnati; 'pustiti duši' = zemříti.
-
Pustý
Prázdný, neplodný, kamenitý; 'pusté moře' = Mrtvé moře; 'pusté místo' v evangeliích.
-
Put
Jméno národa a kraje poblíž Egypta a afrických krajin; praotcem třetí syn Chámův.
-
Puteoli
Latinsky 'malé studně'; obchodní město v zálivu neapolském; Pavel zde přistál na cestě do Říma.
-
Putiel
Tchán Eleazara, syna Aronova.
-
Putifar
„Zasvěcený bohu Ra“; egyptský dvořan, hejtman tělesné stráže, koupil Josefa.
-
Putifer
„Zasvěcený bohu Ra“; tchán Josefův, snad velekněz boha Ra v On.
-
Putování
Dočasný pobyt; cestování.
-
Putský
Příslušník jedné z čeledí osazené v Kariatjeharim.
-
Původ
Staročesky = začátek; původce, působce.
-
Puzen
přesměrování na Puditi
-
Pych
Staročesky zpupnost, svévole; hebrejsky „v ruce vztažené“ = hrozivě, vzpurně; pýcha.
-
Pýcha
Kořen hříchu a přímá vzpoura proti Boží svatosti; přisvojuje si čest náležející jedině Bohu a vyvolává jeho hněv.
-
Pýchati
Staročesky pyšný býti, pyšně si vésti, pyšniti se.
-
Pykati
Staročesky = litovat, želet.
-
Pýřiti se
Staročesky = pýrem obrůstat; stydět se.
-
Pyšně, pyšný
Chlouba.
-
Pytel
Hrubá látka tmavé barvy z velbloudí nebo kozí srsti; v době smutku nošena na holém těle.
-
Pytlík
Vak, váček, v němž bylo nošeno závaží nebo vzácné kovy; v Novém zákoně též měšec na peníze.