Hesla začínající na písmeno A

Hebrejsky zkáza; ve Zj 9,11 zhoubce, anděl-král štírovitých kentaurů v posledním čase.

Jeden ze sedmi dvořanů-eunuchů, jež poslal král Asverus pro Vasti ke královské hostině.

Judský prorok a snad chrámový zpěvák kolem roku 600 př. Kr., v době náboženského úpadku.

Kamenitá; jedna ze dvou damašských řek, dnes Barada; Náman ji jmenuje na prvním místě.

Části za Jordánem; pohoří východně od Jordánu proti Jerichu; hora Nebo s Mojžíšem.

Důrazná forma aramejského výrazu znamenajícího otec; Ježíš tak často oslovoval Boha.

„Sluha, otrok“; 1. otec Adoniramův, správce odvodů za Šalomouna; 2. levita za Nehemiáše.

Otec Selemiášův, jednoho z těch, kteří dostali rozkaz zatknout Barucha a Jeremiáše; jméno znamená „služebník Boží“.

Z „Abednebo“ = služebník boha Nebo; babylonské jméno Azariáše, druha Danielova.

Můj sluha; jméno tří mužů, mj. praotec Etamův a otec Císův, či manžel cizozemky.

Služebník Hospodinův; prorok, autor nejkratší knihy Starého zákona o porážce Idumejských.

Služebník Boží; z pokolení Gádova, bydlící v Galád.

Otrocký; jméno několika osob; syn Hellela Faratonského, osm let soudcem v Izraeli, měl 40 synů.

Vánek, pára, pomíjející nicota; druhý syn Adama a Evy, zavražděný Kainem, první mučedník.

Zeměpisný výraz značící pastvinu, lučinu; jméno několika míst ve Starém zákoně.

Obyvatel Abel-Betmaacha.

Jeden z menších soudců, kteří nastoupili po Jeftovi; pocházel z Betléma Zabulonova.

Město v pokolení Izachar, snad na místě nynějších trosek el-Beidhah, na východ od Karmélu.

„(Můj) Otec je Hospodin“; 1. syn Samuelův; 2. matka Ezechiášova; 3. manželka Ezronova.

Arbatský, jeden ze třiceti rytířů Davidových; v 1Pa 11,32 Abiel; snad z Abibaal.

přesměrování na Abiáš

Jméno několika osob; nejznámější syn a nástupce Roboámův, panoval pouze tři léta.

Syn kněze Achimelecha z Nobe; utekl k Davidovi s posvátným efodem a zůstal jeho knězem.

(Můj) Otec shromáždil; potomek Leví.

Klas; starokananejské jméno měsíce zralých klasů; Nisan = březen-duben; první izraelský měsíc.

Otec je silný válečník; několik mužů: otec rodu Gád, otec Ester, otec Suriele, manželka Roboáma.

Syn Madiánův, vnuk Abrahamův; jméno znamená „Otec ví“.

„Otec je soudce“; syn Gedeonův (ne soudce); kníže Benjaminova za putování pouští.

Otec je božstvo; 1. Otec Císův a Nerův, děd Saulův; 2. Abiel Arbatský z třiceti rytířů Davidových.

Můj Otec je pomoc; 1. Člen pokolení Manassesova, k němuž patřil Gedeon; 2. Abiezer Anatotský.

Příslušník rodiny Abiezrovy.

Žena Nábalova, po jeho smrti Davidova; též sestra Davidova, dcera Náchasa, matka Amazy.

Krajina s městem Abila na vých. svahu Antilibanonu; čtvrták Lyzaniáš ji spravoval za Ježíše.

Můj Otec je Bůh; v rodokmenu Jektanovu; nejistota, zda osoba, kmen či místo v Arábii.

Můj Otec je Král; titul nebo vlastní jméno filištínských králů z Gerar; také syn Gedeona.

Druhý syn Izaiův a starší bratr Davidův; též levita z Kariatjeharim, v jehož domě byla truhla úmluvy.

Otec soudce Baráka; jméno znamená „Otec je příjemný, milý“.

Prvorozený syn Hiela bételského; podle tradice zazděn při stavbě Jericha do základů.

Otec je Vznešený; syn Eliabův z Rubena, s Dátanem a Chóre povstal proti Mojžíšovi, pohlcen.

Viz Absolon.

„Otec je spása“; 1. syn Bély, prvorozeného Benjamina; 2. syn Finesa, otec Bukkiho.

Otec je zeď?; z pokolení Judova, z rodu Ezronova, z rodiny Jerachmeelovy.

Otec je rosa (občerstvení); jedna z Davidových manželek, matka Sefatiáše.

Otec je dobrota; benjaminita, syn Sacharaima a jeho manželky Ghusimy.

On je můj Otec; syn Aronův, zabit bleskem s bratrem Nádabem, neboť obětoval oheň cizí.

Otec vznešenosti, skvělosti?; syn Bély, vnuk Benjaminův; též syn Zorobábelův v rodokmenu Ježíšově.

Otec pobloudil; sunamitská kráska přivedená Davidovi v stáří; Adoniáš za ni zaplatil životem.

Syn Sarvie Davidovy; horkokrevný voják, který zachránil Davida před filištínským obrem.

Otec je svíce; udatný vojevůdce Saulův a bratranec Saulův, zabitý úkladně Joábem v Hebronu.

Praotec Izraelců, první z velkých biblických patriarchů, bratr Náchora a Hárana, syn Táre z Ur Kaldejských.

Židovské označení ráje; Lazar odpočívá na čestném místě vedle Abrahama jako hostitele.

Otec je pokoj; třetí syn Davidův, zosnoval proti otci vzpouru a zahynul v lese efraimském.

Bratrem je Otec; sedmý izraelský král v Samaří, který kvůli Jezábel uctíval Bále.

Akkad, sídelní město první semitské říše v sev. Babylonii; založil jej Nimrod.

Římská provincie vedle Makedonie zahrnující Epirus a jižní Illyrii; Pavel zde začal misijní práci.

Křesťan v Korintu, jenž s jinými navštívil Pavla v Efezu; jméno svědčí o otroku z Achaie.

Syn Gharmi z čeledi Záře; vzal z prokletých věcí po dobytí Jericha, za to s rodinou ukamenován.

Viz Achán.

Syn Harumův, zakladatel čeledi v pokolení Judově.

Jedenáctý král judský, syn Jotamův; obětoval syna Molochovi a volal Tiglatfalasara na pomoc.

Otec Elifeleta, jednoho z rytířů Davidových.

Syn Ashurův z čeledi Ezronovy v pokolení Judově.

Polodrahokam, druhý ve třetí řadě na náprsníku nejvyššího kněze; jméno z řeky na Sicílii.

On (Jahve) uchvátil; potomek Jonatův, jeden ze synů Míchových.

(Božský) bratr věnoval pozornost; jeden z pokolení Judova, z rodiny Ezronovy, z domu Jerachmeelova.

Myš, myšák; 1. Otec edomského krále Bálanana; 2. Dvořan za Joziáše, otec Elnatanův.

Benjaminita; jméno znamená „jiný“ (1Pa 7,12 pouze v překladu Karafiátově; u Kralických „vně zplozený“).

„Jahve je Bratr?“; 1. předák z pokolení Gád; 2. syn Somerův z Asser z rodiny Beriovy.

přesměrování na Achiáš

Jeden z rytířů Davidových.

Potomek Manassesův z rodu Semidova.

Jméno několika osob; nejznámější prorok v Sílo, předpověděl roztržení izraelského království.

(Božský) Bratr je vznešenost; hlava rodu bydlícího v Gabaa, z pokolení Benjaminova.

Viz Ahiezer, 2.

„Bratr povstal“; vyslán k Chuldě; chránil Jeremiáše; otec Godoliáše, správce Judy.

Otec kancléře Davidova Jozafata a pravděpodobně i otec Baana, Šalomounova dodavatele potravin.

Člen rodokmenu Ježíšova z linie Josefovy.

Jeden ze synů Enakových; pravděpodobně zakladatel čeledi obrů, vypuzených Kálefem z Hebronu.

Jméno několika osob; syn Sádocha, nejvyššího kněze, proslul svižným během jako posel Davidův.

Syn Achitobův, kněz v Nobe; Davidovi utíkajícímu před Saulem podal chleby a meč Goliášův.

Bratr je smrt? Spíše Bratrem je Mót; jeden z levitů, syn Elkánův.

(Božský) Bratr je ochotný; Šalomounův dodavatel v Mahanaim, syn Iddo.

Bratr je líbezný; 1. Žena Saulova; 2. Žena z Jezreel, Davidova manželka, matka Amnonova.

1. Syn Abinadabův, pomáhal s dopravou truhly Boží; 2. Gabaonan; 3. Benjaminec.

Filištínský král Gát; David u něho dvakrát nalezl útočiště před Saulem.

„Bratr je úsvit“; syn Bilanův, vnuk Jediaelův z Benjaminova.

„Bratr vzložil ruku“; otec Aholiabův z Dan, umělec-řemeslník chrámového vybavení.

(Božský) Bratr je zpěvák nebo upřímný; jeden z úředníků Šalomounových, vladař jeho domu.

Bratr je dobrota; 1. Syn Finesův, otec kněze Achiáše; 2-3. Otec (či praotec) Sádocha.

Gilonský, královský rada Davidův, proslulý moudrostí; za povstání Absolonova radil vzbouřencům.

Sporné vlastní jméno z Ezd 8,17 [= „jeho bratří“]; jiné překlady je nečtou jako jméno, nýbrž jako obecný výraz.

Dcera Sesanova; též otec Zabadův.

Ekbatana, hlavní město v zemi médské; letní sídlo perských králů, kde byl královský archiv.

Město jižně od Tyru na pobřeží, přidělené pokolení Asserovu; pozdější Ptolemais, dnes Akko.

Benjaminita z rodiny Bélovy.

Myš; muž z pokolení Edomova.

Potomek Benjaminity Achoacha.

„Nesnáz, neštěstí“; údolí poblíž Jericha, kde byl ukamenován Achan pro svatokrádež.

Syn Benjaminův; snad v Gn 46,21 nazýván Echi a v Nu 26,38 Ahiram.

Královské město kananejské, ležící na hranicích území Asserova někde na východ od Tyru.

Kněz z rodu Immerova, jeden z těch, kteří se dobrovolně přihlásili k pobytu v Jerusalemě.

„Podvodný, lstivý“; 1. město v Judově; 2. město v Asser na pobřeží Středozemního moře.

přesměrování na Skutky apoštolů

Skvost či světlo, jas; 1. Jedna ze dvou žen Lámechových, matka Jabala a Jubala; 2. Žena Ezauova.

Jméno semitského božstva ve složkách Ben-adad; jméno několika králů idumejských.

Město v jižním Judstvu; někteří mají za chybný přepis jména Ar'ára.

Složenina dvou jmen božstva Adad-Rimmon, pán vzduchu, hromu, blesku; místo u Za 12,11.

Viz Adaiáš, 2.

Hospodin je ozdoben; několik mužů: otec Joziášovy matky, levita, kněz, syn Jojaribův.

Jeden z desíti synů Amanových.

Hebrejsky 'adaljá. Viz Adalia.

Hebrejské 'adám = z (červené) země vyrobený, pozemšťan – původně kolektivní označení člověčenstva, později jednotlivý praotec lidstva, manžel Evy a v Pavlově teologii předobraz Krista („druhého Adama“).

Město při Jordánu nedaleko ústí Jabboku poblíž Saretanu, kde se voda zastavila při přechodu Izraele přes Jordán [Joz 3,16].

1. Hrazené město v Neftalím mezi Generet a Ráma; 2. Zničené se Sodomou a Gomorou.

Obyvatel města Adama.

Pohraniční město pokolení Neftalím jihozápadně od jezera Genezaretského, při ústí průsmyku se starou karavanní cestou.

Babylonské jméno 12. měsíce po zajetí; shoduje se s naším březnem.

Vesnice v nížině judské; nevíme přesně, kde ležela; jméno znamená „nová“.

Od slovního kořene 'db = hynouti; kmen z potomků Izmaelových, sídlil nedaleko hranic egyptských.

Místo na jižním pomezí pokolení Judova mezi Ezron a Karhaka.

Pořečtěné Iddo; jeden z předků Ježíšových, jenž žil několik generací před Zorobábelem.

Viz Addan.

Benjaminec z rodu Elpálova. Viz Eder.

„Bůh je ozdoba“; 1. Simeonovec; 2. kněz; 3. otec správce Davidových pokladů.

Rozmařilý, choulostivý; praotec rodiny, jejíž členové se vrátili se Zorobábelem a Ezdrášem.

Rozmařilý, choulostivý; jeden z Davidových rytířů z pokolení Rubenova.

Město na rovinách v Judstvu, severně od Ajalon.

Otec jednoho ze skotáků Davidových.

Jeden ze sedmi předních knížat perských a médských za krále Asvera.

Rozkoš; současník Ezdrášův s cizozemkou; důstojník Jozafatův; člen kněžského rodu.

Hejtman nad tisíci, který s jinými přešel od Saula k Davidovi.

„Červené předměty“; město za Jerichem na silnici Jerusalem-Jericho; snad scéna Samaritána.

Čtvrtý syn Davidův, jenž za života otce činil nároky na trůn; Šalomoun ho dal zavraždit.

„Můj pán je Bezek?“; král přemožený Simeonem a Judou; zmrzačen, zemřel před Jerusalemem.

Můj Pán povstal; náčelník židovské rodiny, jejíž členové se vrátili ze zajetí.

Pán je Vznešený, tj. Bál; královský úředník nad robotou za Davida, Šalomouna a Roboáma.

Můj Pán je spravedlivý; král jerusalemský, který se spojil s 4 králi proti Gabaon, poražen Jozuem.

Hrazené město v Judstvu, vystavěné Roboámem; 8 km jz od Hebronu; dnes vesnička Důra.

1. Arabský kmen z Jektana; 2. syn krále Tohu z Emat.

Božstvo samařské podobné koni či mezku; též syn Senacheribův, jenž otce s bratrem zabil.

Loď, na níž se Pavel plavil jako vězeň z Cesaree do Myry; podle Adramyttia v Myzii.

Místo, odkud někteří navrátivší se nemohli prokázat izraelský původ; v Neh Addon.

Ve Sk 27,27 značná část Středozemního moře včetně Jónského a oblasti u Malty.

Syn Barzillai, oženil se s nejstarší dcerou Saulovou Merob; měla náležeti Davidovi.

1. Starožitné město v Judsku, někdejší sídlo kananejského krále; 2. Jeskyně úkrytu Davidova.

Vrchní berní úředník za Davida, Šalomouna a Roboáma; ukamenován za vzpoury kmenů.

Jalovice; vesnice na území pokolení Benjamin, asi 9 km severovýchodně od Jerusalema.

Nějaký kmen východní, převedený Asnaperem do Samaří.

Kmen z kraje za Eufratem, převedený Asnaperem do Samaří.

Síla, ovládání; jméno několika obtížně lokalizovatelných hrazených měst ve Starém zákoně.

Místo v pohoří judském, snad totožné s Afekem; jméno znamená „pevnost“.

Jeden z předků krále Saula.

Křesťanský prorok z Jerusalema, který předpověděl hlad za Klaudia a Pavlovo uvěznění.

Patrně titul králů amalechitských jako farao egyptských; Saul porazil a zajal A., Samuel jej rozsekal.

Viz hesla Agag a Aman.

Egyptská otrokyně, již Sára dala za ženinu Abrahamovi; porodila Izmaele, poté vypuzena z domu.

Beduinský kmen arabského či aramejského původu východně od Galád; pěstoval velbloudy, ovce.

Muž z rodu Harar, otec jednoho z rytířů Davidových.

Sváteční; první prorok po návratu ze zajetí babylonského, kázáním povzbudil ke stavbě chrámu.

Syn Gádův, zakladatel čeledi; jméno znamená „sváteční“.

Levita z rodiny Merariovy.

přesměrování na Heródés

„Uschovaný, koupený“; syn Jáke, židovský mudrc, snad sepsal přísloví v Př 30.

Město na území přiděleném pokolení Asser, z něhož se nepodařilo vypuditi kananejské praobyvatele.

Místo či řeka, kde Ezdráš shromáždil druhou výpravu z Babylona; snad moderní Hit na Eufratu.

přesměrování na Achi

Bratr je pomoc; 1. Syn Amisadaiův z Dan; 2. Kníže Benjamina, spojenec Davidův proti Saulovi.

(Božský) Bratr je zlý, původně Ra je Bratr; kníže z pokolení Neftalím při sčítání.

(Božský) Bratr je Vznešený; Benjaminita, zakladatel rodiny, snad totožný s Achrachem.

„Bratr je vznešenost“; 1. kníže Asser, vyslán rozdělit zemi; 2. otec čeledi v Gába.

Je vznešený; 1. Levoruký osvoboditel Izraele zabivší krále Eglona; 2. Syn Bilanův z Benjaminu.

Obrazné jméno Samaří v Ez 23 (s Aholiba pro Jeruzalém); manželka Hospodinova svedená smilníky od východu.

Můj stan je otec; umělec z Dan, hlavní pomocník Bezeleelův při výrobě zařízení stánku.

přesměrování na Ahola

Potomek Judův; jméno snad „bratr je voda“.

„Jestřáb“; 1. syn Sebeonův z kmene Horejských; 2. otec Rizpy, ženiny Saulovy.

Starodávné město kananejské severozápadně od Jerusalema; pověstné prosbou Jozuovou o zastavení měsíce.

V Iz 10,28 cesta Assyrských; je to asi totéž, co Hai.

Oko, pramen; 1. Město na východním pomezí; 2. Nejjižnější místo v Judovi, později Simeonovo.

Šestnácté písmeno hebrejské abecedy, mělo původně podobu obrysu oka; není samohláska, ale souhláska hrdelnice.

Nejsevernější z pěti měst knížat filištínských; odtud poslali truhlu Boží zpět Izraelcům.

„Pole krve“; pole hrnčířovo u Jerusalema, koupené po smrti Jidášově za peníze zrady.

Lstivý; 1. Potomek Zorobábelův; 2. Vrátný chrámové brány; 3-4. Další muži navrátivší se.

„Štíři“; pahorkatina na jv hranici Judova na jihu Mrtvého moře u pouště Tsin.

Orel; židovský proselyta z Pontu, manžel Priskin, pomocník Pavlův v Korintu a Efezu.

Výraz v Ž 9,1; snad hudební nástroj, nápěv, nebo počátek písně s vlastním nápěvem.

Úběl, jemnozrnný sněhobílý sádrovec; alabastrová nádoba s mastí k pomazání Ježíše v Betany.

Hebrejsky množné číslo od 'alma = dospělá dívka; snad 'vysoký' dívčí zpěv či druh nápěvu.

Spíše, raději, naopak.

„Skot“; první písmeno hebr. abecedy, hrdelnice; z něj vzniklo řec. alfa.

Jméno Benjamínky a potomka krále Saula; též města v pokolení Benjaminově.

Pět mužů mimo Alexandra Velikého: syn Šimona Cyrenenského, člen velekněžské rodiny a další.

Obhájce lidí; makedonský král Alexandr Veliký, podmanitel Orientu a zakladatel Alexandrie.

Hlavní město na pobřeží Dolního Egypta, založené r. 332 př. Kr. Alexandrem Velikým.

Tamní Židé proslaveni snahou smířiti Starý zákon s řeckou, zvl. platónskou a stoickou filosofií.

První hláska řecké abecedy; v Kristu je počátek i konec, stvořitel i dokonavatel všeho.

1. Otec apoštola Jakuba menšího, ztotožňován s Kleofášem; 2. Otec Leví-Matouše.

Dříví z Ofír ke stavbě chrámu a hudebním nástrojům; snad červené santalové dříví.

Alvan Hořejšky, syn Sobalův.

Kníže idumejské, potomek Ezauův (též Alva).

přesměrování na Alemet

Potomek Semaiášův z pokolení Simeonova; jméno znamená „posvátný strom“ (zpravidla překládáno „dub“).

Dub pláče; pojmenování dubu u Betel, pod nímž byla pochována chůva Rebeky, Debora.

Vesnice v území Benjaminově, přidělená kněžím; v 1. Paralipomenon 6,60 nazývána Allemet.

přesměrování na Algumim

Z řeckého eleémosyné = smilování, soucit; konkrétní skutek milosrdenství prokázaný chudému.

Ne projímavá aloe, ale drahocenné voňavé dříví stromu aquilaria agallochum z Indie a Číny.

Jméno jednoho z 12 okrsků, z nichž byly pro Šalomouna opatřovány potraviny.

Vesnička v pahorkatině Judské 6 km s. od Hebronu; podle tradice zde byly hroby proroků Jonáše a Gáda.

Viz Alja.

Vysoký?; příslušník Horejských; hebrejské jod a vav byly snadno zaměňovány.

„Boží přísaha“; 1. žena Aronova; 2. žena Zachariášova, matka Jana Křtitele.

Pohraniční vesnice na území pokolení Asser; je známa jen podle jména.

Námaha; syn Helemův z pokolení Asser.

Syn Elifaza, vnuk Ezauův, kníže v zemi Idumejské.

Starý arabský kmen mezi Palestinou a Egyptem; bojovný a zavile nepřátelský vůči Izraeli.

Vesnice v jižním Judstvu v dnešním údolí es-Sini (Joz 15,26).

Syn Hammedata Agagského, nejvyšší ministr krále Asvera [= Xerxa, Est 3,1]; strůjce nástrahy na vyhubení Židů v perské říši.

Ve starověku pohoří v Sýrii, táhnoucí se od Tauru podél zálivu Issos na jih a dosahující 2000 m výšky [Pís 4,8].

Jméno několika osob; nejznámější nejvyšší kněz za krále Jozafata, syn Azariášův.

Amasai1. Levita ze synů Kahatových, praotec Samuele a kantora [zpěváka] Hemana [1Pa 6,33-35].2. Snad jiný potomek z téže rodiny jako 1. [1Pa 6,25].

Amassai, syn Azraele, kněz za časů Nehemiášových, který se rozhodl žíti v Jerusalemě [Neh 11,13].

Otec proroka Jonáše; také hrazené město v pokolení Neftalím a zakladatel Rechabitských.

Amateus, potomek Kanána, jmenovaný v seznamu synů Noe [Gn 10,18; 1Pa 1,16].

Jméno dvou mužů ve Starém zákoně — hejtmana, jenž přešel od Saula k Davidovi, a Davidova synovce, kterého Absolon postavil do čela vojska.

1. Levita troubící před truhlou Boží do Sionu; 2. otec Machata, snad totožný s Amasai.

Osmý král judský 797-769 př. Kr.; porazil Idumejské, později padl palácovým spiknutím.

Pevný, spolehlivý, pravdivý; ano, pravda, jistě, tak budiž; uznání slova a přísahy.

Drahokam fialové barvy; 3. kámen ve 3. řadě náprsníku; 12. základ Nebeského Jerusalema.

Město se všech stran obklopené řekou; město ve východní Makedonii, jímž prošel Pavel se Sílou.

přesměrování na Amon

Bůh je Příbuzný nebo Strýc; jméno několika osob; kníže z pokolení Dan, otec Betsabé.

Syn Arama a otec Názona, kníže z pokolení Judova, tchán Aronův; jeden z praotců Ježíše Krista.

(Božský) Strýc je Všemohoucí; otec Ahiezerův z pokolení Danova.

„Příbuzný je vznešenost“; čtyři otcové: Elisamův, Samuelův, Tolmaie, Uttaie.

Syn Davidova vojevůdce Banaiáše; jméno znamená „(božský) Strýc, Příbuzný vybavil“.

Pahorek na cestě z Gabaonu k Jerichu; až sem honil Joáb Abnera po zabití bratra.

Pastýřský národ semitský odvozující svůj původ od Ben Ammona, syna mladší dcery Lotovy.

Cizozemské ženy: Naama, matka Roboáma; Simata, matka vraha Joasa.

1. Prvorozený syn Davidův, zneuctil Támar a byl zavražděn Absolonem; 2. potomek Judův.

Hluboký, nezbadatelný; jeden z předních kněží, kteří se vrátili z Babylona se Zorobábelem.

Syn Manassesa, krále judského; také staroegyptské božstvo slunce a hlavní bůh Théb.

Jeden z praobyvatelů země Kananejské před příchodem Izraelitů, který přišel kolem roku 2500 před Kristem ze severu.

přesměrování na Amorejští

První z proroků SZ, s jehož jménem je spojena celá kniha prorocká. a) Osobnost Bydlel v Tekoa, v malém judskem městečku asi 10 km na jih od Betléma…

Z latinského Ampliatus = zvětšený; římský křesťan, snad z otroků při domě císařově.

Král sinearský, připojil se k vítěznému tažení Chedorlaomerovu proti králům sodomskému.

(Božský) Strýc je Vznešený; 1. Levita z Kahat, otec Mojžíše, Arona a Miriamy; 2. Syn Bani.

Potomci Amramovi, kteří tvořili pododdělení pokolení Leví.

Hejtman izraelského vojska, zakladatel třetí bezbožné dynastie; zakoupil horu Šomeron za sídlo.

Drobné ozdobné předměty, o nichž se věřilo, že chrání před démony; víra v ně se protiví biblické zbožnosti.

Snad zkrácenina z Amaziáš; jméno levity z rodu Merari či kněze z rodu Malkiášova.

Staročeská spojka = a + on; ana = a ona, ano = a ono, ani = a oni.

Vlastní jméno v rodokmenu Edomců; syn Sebeona Hevejského, který nalezl mezky nebo horké prameny.

Město v horách judských, asi 20 km jz. od Hebronu; jméno znamená „hrozny“.

Město na hranicích území v pokolení Izachar, asi 8 km severovýchodně od Jezreel.

Hospodin odpověděl; jeden z těch, kteří stáli u Ezdráše, když předčítal lidu zákon.

Božstvo Anu je Králem; božstvo Sefarvaimských kolonistů v Samaří, jemuž obětovány děti.

Jméno nějakého egyptského kmene.

Jeden z těch, kteří stvrdili s Nehemiášem smlouvu s Bohem; jméno znamená „oblak“.

Syn Elioenaiův.

Otec Maaseiášův; též město na území Benjaminově, snad Betanie východně od Jerusalema.

Jméno několika osob; nejvyšší kněz žalobce proti Pavlovi, též manžel Zafiry, také Ananiáš z Damašku.

Severosemitská bohyně se zbraněmi; otec soudce Samgara, jenž pobil 600 Filištínských.

Pohraniční město na území pokolení Zabulonova na cestě z Maggeda do Akko.

Město asi 4 km severovýchodně od Jerusalema, kdysi na území pokolení Benjaminova; rodiště Jeremiáše.

Syn Sasákův z pokolení Benjamin.

Posel zprostředkující styky mezi Bohem a lidmi, v pozdějších představách prostředník mezi Boží transcendencí a člověkem.

Muž, který vítězí nad lidmi; křesťan žid. původu, spoluvězeň Pavlův, vzácný u apoštolů.

„Dva prameny“; město území Izachar, patřilo synům Gersonovým; jindě Engannim.

1. Město v území Manasses západně od Jordánu; 2. Příslušník Amorejských, spojenec Abramův.

Já jsem strýc s otcovy strany, příbuzný?; muž z pokolení Manassesova z rodu Semidova.

Město v pohoří Juda, 17 km jižně od Hebronu; jméno znamená „studnice, prameny“.

Milost; matka Samuele; též dcera Fanuelova z Asser, zbožná 84letá vdova, která vítala Ježíše v chrámě.

Hospodin je milostivý; nejvyšší kněz od r. 6-15 po Kr.; nejdříve vyslýchal Ježíše, Petra a Jana.

Ba, dokonce, ba dokonce. Viz Alebrž.

Odpůrce Kristův, Vzdorokristus, uchvatitel jména Kristova a jeho práv, nakonec bude potřen.

Město na pomezí Pisidie v galatské provincii; Pavel je navštívil čtyřikrát.

Město na levém břehu Orontu založené Seleukem Nikatorem, v Novém zákoně zmíněné ve Skutcích 11,19.

Syrští panovníci z rodu Seleukovců mezi Starým a Novým zákonem; Antiochus III. a IV. Epifanes.

Podle tradice biskup v Pergamu v Malé Asii; za císaře Domitiana zemřel smrtí mučednickou.

Viz Herodes.

Město na římské silnici z Jerusalema do Cesaree; Herodes Veliký je přestavěl ke cti otce Antipatera.

Syn Kózův z pokolení Judova.

Starověký lékárník; připravoval masti, fíkovou náplast, léky, prášky; známi už od exodu.

Křesťan v Římě, jehož Pavel vzpomíná v Římanům 16,10; podle pověsti biskup ve Smyrně.

Frygijské jméno snad ženy Filemonovy v Kolossách a matky Archippovy.

Jméno, jež je často dáváno poslední knize Nového zákona, Zjevení Janovu.

Vyrostla z eschatologických nadějí Izraele; upíná se na konec věku, který zajde strašným soudem.

Starozákonní spisy nezařazené do kánonu, obsažené v Septuagintě; protestanté je většinou vypouštějí.

Křesťan židovského původu z Alexandrie, výmluvný a zběhlý ve Starém zákoně.

Město v Makedonii na Via Egnatiana; prošli jím Pavel a Sílas z Filippis do Tesaloniky.

Zhoubce; zosobňující překlad hebrejského Abaddón; snad narážka na boha Apollona a kult císařů.

Označuje člověka, který byl poslán a zplnomocněn jako zástupce pověřovatele, především nositele novozákonní zvěsti.

Postupně vybíráni Ježíšem na počátku jeho veřejného působení; vybaveni mocí k evangelizaci světa.

V Novém zákoně pouze čtyřikrát; označuje pověření a zplnomocnění od Krista ke kázání a budování církve.

Nozdry, tvář; syn Nadaba, potomek Jerachmeele, zakladatel význačné rodiny v pokolení Judově.

Forum Appii, dnes Foro Appio; zastávka na silnici Via Appia 43 římských mil od Říma.

Hlavní hraniční sídlo moabské v údolí Arnon, později u Řeků Areopolis, dnes Rabba; jméno znamená „město“.

Syn Jeterův z pokolení Asserova.

1. Město v zemi judské nedaleko Hebronu; 2. Obyvatel Arabie pouště.

přesměrování na Betaraba

Arabská země nazývaná „východní země“ nebo Arabia, rozdělená na vlastní Arábii, severní poušť a Arabia Petraea.

Potok moabský na hraniční čáře s Idumejskými; snad 'potok roviny'; rostou tu vrby.

Kmen, jehož praotcem syn Chámův Kanán; snad přeneseno na 'Arka v Sýrii.

Poutník; praotec rodiny 775 mužů vrátivších se se Zorobábelem; též syn Ullův z pokolení Asserova.

„Divoký osel“; 1. kananejské město j. od Hebronu; 2. Benjaminita; 3. tábořiště Izraelců.

Kmen z nejsevernější Fénicie; námořníci v tyrských službách; dnes Ruvád 200 km od Tyru.

Předkožka; pahrbek, kde byli hromadně obřezáváni dospívající jinoši.

Izraelští tak označovali zemi obývanou Aramejci, severovýchodně od Palestiny, totožnou se Sýrií.

Rovina či krajina dvou řek; Mesopotamie; sídlili tu patriarchové před vstupem do Palestiny.

Výšina, pahorek; vesnice poblíž Sichem, kdysi sídlo Abimelechovo, snad totožná s Ruma.

Semitský lid, jehož jméno bývá odvozováno od pátého syna Semova Arama; do dějin vstupují v 2. tisíciletí.

Potomek Dizanův z pokolení Horejských.

Vysočina v Arménii a nejvyšší hora pohoří; místo, kde Noe přistál se svým korábem po potopě.

Přízvisko několika Davidových rytířů; jméno znamená „horal“ (v 1Pa 11,34 Kraličtí mají Hararský).

Obyvatel jebuzejský; David koupil jeho humno na hoře Moria pro stavbu chrámu.

Přízvisko bojovníka provázejícího Davida v útěku před Saulem; vytrval do smrti.

Rodiště obrů synů Enakových; Kirjat-Arba je pozdější Hebron; zde Abraham pochoval Sáru.

přesměrování na Bet Arbel

Druh kobylky, který směl být požíván.

Rodák z Arabu, ležícího někde v horách judských, jeden z udatných bojovníků Davidových.

Z latinského arca, truhlice; v bibli označení Noemovy archy i archy smlouvy s deskami Zákona.

Ve Starém zákoně se výraz nevyskytuje; Pavel v 1Te 4,16 mluví o hlasu archanděla při příchodu Kristově.

Starší syn Heroda Velikého; po otcově smrti etnarcha nad Judskem, Samařím a Idumeou.

Člen kananejského kmene nebo obyvatel vesnice Archi (Érech) na hranicích Efraima a Benjamina.

Křesťanský učitel v Kolosách, jejž Pavel nazývá „spolurytířem“; bezpochyby člen rodiny Filemonovy.

Jeden ze spolehlivých rádců Davidových.

Syn Kálefův z pokolení Judova.

Syn Bélův z Benjaminova; snad totožný s Addarem.

Syn Gádův, zakladatel rodu (čeledí).

Skalnatý pahorek v Athénách; zde konal svá sezení staroslavný soudní dvůr téhož jména.

Dionyzius, člen vrchní rady (areopagu); uvěřil Pavlovi; pověst první biskup athénský.

Čtvrtý král nabatejský ze sídla Petra; na krátkou dobu se snad stal vládcem Damašku.

Město v Sýrii v područí Damašku, blízko Emat; dobyto Tiglatfalasarem a Sargonem.

Syn Sémův, děd Hebrův, vzdálený praotec Abrahamův; území hledáno sev. od Ninive.

Území v království Ogově v Bázan s asi 60 městy; dobyto Jairem; též jeden ze zavražděných s Pekachiem.

Jeden z těch, kteří byli spolu s Pekachiem zavražděni na dvoře královském v Samaří.

Jeden z desíti synů Amanových.

Jeden z desíti synů Amanových.

Jméno neprůhledného významu; lev Boží nebo hora bohů; též pojmenování dané Izaiášem Jerusalemu.

Množné číslo hebrejského výrazu 'îr = město.

Místo známé pouze ve spojení se jménem Josefa z Arimatie, snad Ramatajim.

1. Král Elazarský, spojenec Chedorlaomera; 2. hejtman nad žoldnéři Nabuchodonozora.

Jeden z desíti synů Amanových.

Z Tessaloniky; doprovázel Pavla na 3. misijní cestě i do Říma; spoluvězeň; biskup Apamejský.

Křesťan v Římě pozdravovaný Pavlem; tradice: jeden ze 70 učedníků; snad vnuk Heroda Velikého.

Příslušníci východního kmene, kteří byli po přesazení desíti kmenů usídleni Asnaparem v Samaří.

Výraz, jímž Vulgáta a Kraličtí překládají hebr. ‘áš; zpravidla mol, ale též hvězda/souhvězdí.

Pahorek Mageddo; kde se mají shromáždit králové nižšího světa s drakem a šelmou proti Hospodinu.

Zakladatel čeledi, příbuzný Davidův.

Potok tvořící hranici mezi Moabskými a Amorejskými; dnešní vadi el-Modžib, bohatý na ryby.

Syn Gádův, praotec čeledi.

Nahota, ruina; jméno několika měst v Palestině, zvláště na severním břehu potoka Arnon.

Snad obyvatel města Aroer; jméno Chotam v 1. Paralipomenon 11,44.

Mladší bratr Mojžíšův, mluvčí a pomocník při vyvedení z Egypta a dědičný nejvyšší kněz.

Ve smyslu Aronovci, tj. kněží.

Vladař města Tersy, v jehož domě byl zabit Ela, izraelský král, rukou hejtmana Zamri.

Perský král; umožnil Nehemiášovi navštívit a opevnit Jerusalem; za něho se vrátil Ezdráš.

Mřížoví?; místo jmenované v souvislosti se Socho a Chefer; pravděpodobně na silnici ze Socho do Dotaim.

Viz Aradius.

Levita, syn Elkánův ze vsi Netofatských.

Hospodin dělá; 1. Kníže Simeonův, vyhnal potomky Chámovy z Gedor; 2. Posel Joziášův k Chuldě.

„Kouř“; město v nížině přidělené Judovi, pak Simeonovi, vyhrazené levitům.

Syn Jehalleleelův.

Syn Azafův; ve verši 14 se jmenuje Jesarel.

Syn Selův z pokolení Judova; rodina Asbeova vynikala tkaním kmentu.

Syn Benjaminův, zakladatel čeledi.

Nejstarší syn Gomera; potomci u Araratu; v Jeremiášovi znamená kraj.

Dcera Potifera, kněze z On, žena Josefova a matka Efraima a Manassesa.

Syn Ezrona z Kálefova, otec obyvatel Tekoa; měl 2 ženy a 7 dětí.

přesměrování na Azia, Azie, Asie

Božstvo uctívané Ematskými; snad patřilo mezi hetejská božstva, příbuzné s fénickým Ešmun.

Filištínské město na pobřeží Středozemního moře; jedno z pěti spolkových knížetství filištínských.

„Silné“; místo na jižním pomezí Kanánu, záp. od Kades Barnea u potoka Egyptského.

1. Vesnice v nížině judské u Zaraha; rodiště otce Samsonova; 2. Netinejský po zajetí.

Vysoký assyrský hodnostář; dnes ztotožněn s Assurbanipalem, jenž dobyl Théby a knihovnu.

Jeden ze synů Amanových.

Správce kleštěnců (eunuchů) Nabuchodonozorových.

Potomek Manassesův, zakladatel čeledi.

Opevněné město, patřící kmeni Neftalímovu; podle talmudu jde o Chattin, 8,5 km SZ od Tiberiady.

Asedot Fazga; část pohoří Abarim poblíž sv konce Mrtvého moře.

Osmý syn Jákobův ze Zilfy; též území jeho pokolení na severu Palestiny u Středozemního moře.

Hebrejsky háj; kananejské božstvo plodnosti; matka bohů; k poctě se vztyčovaly dřevěné kůly.

„Zajatec, vězeň“; 1. syn Choré z pokolení Leví; 2. vnuk Choré, syn Assira (1.).

Námořní přístav v provincii Asii naproti Lesbos; Pavel tam pěšky z Troady vstoupil na loď.

Nejstarší hlavní město assyrské na Tigridu; podle něho nazván stát a jeho obyvatelé.

Lid patřící k panství Izbozetovu; Vulgáta a syrský překlad je jmenují Gessuri.

Národ v Arábii, jehož praotcem byl Dedan, vnuk Abrahamův z Cetury.

Země mezi Babylonií a vysočinami Iránskou a Arménskou, obývaná bojovným a výbojným národem.

Polyteistické náboženství staré Mezopotámie, prošlo značnými změnami v souvislosti s politickým vývojem země; každý samostatný stát původně uctíval své vlastní městské božstvo.

Bohyně semitských národů; úrody a pohlavního života na jedné straně, zániku a smrti na druhé.

Domorodec z Astarotu.

Syn Jafletův z pokolení Asser, z čeledi Heberovy.

Biblické jméno jednoho krále medského a dvou králů perských, zvl. Xerxa, manžela Ester.

Křesťan, kterého pozdravuje Pavel spolu s jinými čtyřmi v Římanům 16,14.

Lokalita v jižním Judstvu, kam David poslal část kořisti ze Sicelechu; snad totožná s Eter.

„Trní“; místo mezi Jerichem a Jordánem, kde Izraelité 7 dní truchlili nad Jákobem.

Syn Uziáše z pokolení Judova z čeledi Fáresovy; snad totožný s Uttaiem.

Jediná žena na trůně judském, dcera Achaba a Jezábel; vládla 6 let a podporovala modloslužbu Bála.

Člen pokolení Benjaminova; též otec Izaiáše z čeledi Elamovy, jenž se vrátil z vyhnanství s Ezdrášem.

Manželka Jerachmeelova; jméno znamená „koruna, čelenka“.

1. Město u Dibonu, vystavěné Danem; 2. rodina v rodokmenu Judově; 3., 4. osady efraimské.

Vesnice na jižní hranici Efraimu, dnešní Tell en-Nasbe, asi 12 km severně od Jeruzaléma.

Z rodu Ezechiášova, z jehož potomků se 98 vrátilo ze zajetí; též vrátný.

Proslulé řecké město, středisko starořecké osvěty; Pavel zde kázal na Areopagu.

Jeden z těch, kteří na popud Ezdrášův propustili své pohanské manželky.

Město v hornatině judské; jméno snad „místo ještěrek“ (hebr. chumtá).

Město, které vystavěli potomci Gádovi, snad totožné s Atarot; Kralický text mylně mluví o dvou městech.

Jméno několika osob; Judovec, udatný bojovník z Gada u Davida, syn Roboáma a Maachy.

Pobřežní město v Pamfylii, založené Attalem Filadelfem; nejlepší přístav v Malé Asii.

První římský císař, jenž panoval v době narození Ježíše Krista; ve východních provinciích ctěn jako božský spasitel.

Císařská kohorta, snad jedna z pěti kohort, jež ležely posádkou v Cesareji.

Město v Assyrii; pocházeli odtud kolonisátoři Samaří; uctívali Nibchaze a Tartaka.

Nepravost jako modloslužba; 1. Údolí A. snad v Sýrii; 2. Zkrácenina Betaven = dům nepravosti.

Město na území přiděleném pokolení Benjaminovu, snad dnešní Chirbet Chajján jižně od Hai.

Idumejské město, rodiště krále Adada.

„Nánožek, šperk na noze“; dcera Kálefova zaslíbená dobyvateli Kariatsefer; získal Otoniel.

Třetí král judský po roztržení říše (913-873 př. Kr.); obnovil bohoslužbu Hospodinovu.

Jméno několika osob; synovec Davidův, nejmladší syn Sarvie, proslavený svižným během, bratr Joaba.

Syn Berechiáše, levita a mistrný zpěvák ze zpěváckého sboru Davidova.

přesměrování na Azael

Hospodin učinil; 1. Levita Merari za Davida, přenesl truhlu; 2. Syn Baruchův z Judova.

Místo někde u Jerusalema, snad jméno přítoku potoka Cedron.

Hospodin upevnil nebo odložil; syn Mesullamův, otec písaře Šáfana.

Syn Náchora a Melchy.

Levita, otec Jesuův; jméno znamená „Hospodin propůjčuje sluch“.

Místo na hranicích pokolení Neftalím, poblíž hory Tábor.

Ves na severní hranici Palestiny na cestě z Damašku do Palmyry.

Místo na již. hranici Judstva, snad dnešní Ghirbet Ghazza.

Levita, který se připojil k Davidově skupině bojovníků v Sicelechu; jméno znamená „Bůh pomáhá“.

„Bůh pomáhá“; 1. zpěvák Davidův; 2. zapudil ženu cizozemku; 3. kněz; 4. trubač.

Jméno znamenající „Hospodin pomohl“; nejznámější byl král judský Uziáš, jenž panoval 52 let do r. 737 před Kristem.

Ves smrti; potomek Jektanův, jehož lid obýval v Arabia Felix.

Liščí ves; místo v nejjižnější části Judstva, přidělené pokolení Simeonovu.

Ves, přidělená Simeonovcům; v 1. Paralipomenon 4,31 mají Kraličtí Azarsusim.

Viz Azarsusa; jméno znamená „vesnice koní“.

Silný; otec Béla z čeledi Joelovy z pokolení Rubenova.

Zlý duch, jehož sídlem byla poušť; v den smíření na něj posílán kozel s hříchy lidu.

„Hospodin je silný“; 1. harfeník Davidův; 2. otec správce Efraima; 3. dozorce chrámový.

Otec jakéhosi Nehemiáše, hejtmana nad polovicí kraje Betsur.

Město v pokolení Juda v Šefele u Sochot; Goliáš s Filištínskými se zde utábořili.

Potomek syna Saulova Jonatana, otec šesti synů.

Sídliště Hevejských Ava; jméno znamená „tábořiště“.

Božstvo Gad je silné?; zakladatel čeledi, jejíž členové se vrátili z Babylona za Zorobábela i Ezdráše.

V Novém zákoně vždycky římská provincie zabírající západní část Malé Asie s hlavním městem Efezem.

Mužové přední (Asiarchové). Viz Azia.

Člen pokolení Simeonova; jméno znamená „Bůh učinil“.

Kdysi přístavní město na Rudém moři v zálivu Akaba; Šalomoun odtud dovážel zlato z Ofir.

Jeden z mužů, kteří na naléhání Ezdrášovo propustili ženy cizozemky; jméno snad „silný“.

Smrt je silná; několik mužů: bojovník Davidův, Benjaminita, správce pokladů; též vesnice.

Jméno několika míst; opevněné město v pokolení Neftalím mezi Ráma a Kádes nad jezerem Meromským.

Město ve filištínském pětiměstí mezi Gázou a Joppen, kam byla přenesena truhla úmluvy.

„Má pomoc je Bůh“; 1. náčelník Manasse; 2. otec Jerimotův; 3. otec Saraiášův.

„Má pomoc povstala“; 1. syn Neariášův; 2. Saulův potomek; 3. levita; 4. správce paláce.

Zapomenutá; žena Kálefa, syna Ezronova; též matka krále Jozafata.

Otec falešného proroka Chananiáše či otec Jazaniáše „knížete lidu“; také potvrzující smlouvu Nehemiášovu.