Hesla začínající na písmeno T

Kruhy nebo pečetní prsteny; jedna z rodin Netinejských, jež se vrátila z Babylona se Zorobábelem.

Hořící; nezjistitelné místo na poušti mezi Sinajem a Kibrot Hattávem; oheň Hospodinův Izraelce.

Hebrejsky porážka, zabíjení; syn Náchora a Rémy; jméno kmene, snad v aramejském Tibchatu.

Aramejsky ne dobrý; pohrdlivá zkomolenina „Bůh je dobrý“; otec nápadníka trůnu za Achasa.

Aram. „Bůh je dobrý“; perský vládce, snad aramejského původu, stěžoval si na Židy.

Aramejsky srna, gazela; křesťanka v Joppen proslulá dobročinností; Petrem opět oživena.

Vojenské ležení nebo dočasné shromaždiště putujícího lidu; kolem stánku úmluvy dvojí stráž.

Kuželovitá hora 562 m v rovině Jezreel; místo pozdější tradice proměnění Páně.

Aramejsky „Rimmon je dobrý“; syn Hezionův, otec Benadada I., krále syrského.

Z lat. deska, prkno; kamenné desky Desatera; obrazně 'tabule srdce'.

Ležení, tábořiště; potomek Efraimův a zakladatel čeledi; v Numeri 26,35 má v Kral. jméno Tehen.

Co je vespod; jméno tří mužů: levity z čeledi Kahatovy, Efraimovce a syna Eladova.

Snad nutno čísti Chachmonský; zakladatel čeledi, jež se úzce stýkala s rodem Davidovým.

Opevněné město na vých. hranici Dolního Egypta; Židé se tam utekli po zavraždění Godoliáše.

Prsa; jeden ze Dvanácti, slově Lebbeus či Judas; snad syn nebo bratr Jakubův.

Město na syrské poušti, opevněné Šalomounem; Římané je přejmenovali na Palmyra.

Dcera Šalomounova, provdaná za syna Abinadabova.

Z němčiny; o všem, co je obkládáno něčím širokým jako prkny, kameny, deskami, plechem.

Hebrejsky tachpénés, egyptsky 'hlava věku'; egyptská královna, sestra manželky Adada.

Jablko; město v nížině judské, snad dnešní Beit-Nettif; též město Efraimovo jihozápadně od Sichemu.

Jedna ze stanic, kde se Izraelci utábořili na cestě z Egypta do Kádes; jméno znamená „to, co je pod něčím“.

O kočovnících, kteří vytrhli kolíky stanů, i o bojovnících vytahujících k boji; také přitahovat.

Označuje důvěrný rozhovor, tajný plán Boží a v Novém zákoně Boží spasitelnou vůli uskutečněnou v Kristu Ježíši.

Zatajovati, utajovati, skrývati, zapírati; tajiti se = skrývati se, zůstat nepovšimnut.

Potajmu; ve skrytosti; Gn 31,20 Jákob oklamal Labana, neoznámiv mu svůj úmysl utéci.

To, co je známo jen někomu; Bohu ovšem není nic tajno a každou věc tajnou přivede na soud.

Viz Tajno, tajnost; Tajemství.

Aramejský rozkaz, jímž se Ježíš obrátil na dceru Jairovu: „Děvečko, vstaň!“

Aram. 'utlačený'; levita-vrátný domu Hospodinova; rodina sloužila při druhém chrámu.

Samaritánsky smích; zakladatel čeledi Netinejských, z níž se někteří vrátili ze zajetí.

Palma; manželka Hera, syna Judova, a pramatka Davidova; také dcera Davidova a dcera Absolonova.

Akkadsko-babylonské božstvo, snoubenec Ištary a král podsvětí; vegetativní božstvo ročního cyklu.

Zápověď, zákaz; 1. Dcera Seirova, ženina Elifaza, matka Amalecha; 2. Kníže edomský.

Jméno několika biblických míst i osob — především města na pomezí Judova území poblíž Betsemes, později přiděleného Danovi.

Viz Tamna, Tamnata.

přesměrování na Tamna, Tamnata

Podíl slunce; místo v hornaté krajině efraimské, kde byl pochován Jozue; snad dnešní Tibná.

přesměrování na Tamnatheres

Rodák nebo obyvatel města Tamna, Tamnata.

Starobylé královské město kananejské, Tell Ta'anák; jeho král byl poražen a zabit Jozuou.

Město na hranicích mezi územím Efraimovým a Manassesovým, dnešní Chirbet Ta'na, asi 12 km jv od Sichemu.

Útěcha; Netofatský, otec Saraiáše, hejtmana vojska, jenž přišel vyjednávat s Godoliášem.

Od nejstarších dob projev radosti a plesání spojený se zpěvem, hudbou a náboženskými úkony.

„Pece“; v Jerusalemě stálo několik veřejných pecí na chléb poblíž věže.

Staročesky = hnutí mysli, vnuknutí, úmysl, záměr.

Syn Hebronův; jméno znamená „jablko“.

Jedno z tábořišť Izraelců na poušti mezi Tahat a Metka.

Jméno měsíčního božstva; syn Náchorův, otec Abrahama, Náchora a Hárana; praotec Izraelců.

Jeden ze synů Saulových.

Nějaké místo na území Beniaminově.

Národ přesídlený Assyřany do samařských měst; snad Tibarenští z Pontu, nebo titul úředníků.

přesměrování na Tarsus

Národ vzešlý z Javana, vnuka Jafetova; též vzdálená zámořská krajina, snad v dnešním Španělsku.

Lodi tarské původně obchodovaly s Tarsisem; označení každé obchodní lodi mimořádné velikosti.

Hlavní město římské provincie Cilicie v Malé Asii; rodiště apoštola Pavla s vysokými školami.

Snad hluboká tma či kníže temnosti; nebo babylonské božstvo Tartachu, či Hevejci.

Assyrsky tartánu; titul vrchního velitele assyrského vojska, který zastupoval krále.

Místodržitel perské provincie Koilosyrie a Fénicie, který se stavěl proti obnovení chrámu.

Hledat radu u Hospodina, vyptávat se, dotazovat se; často o dotazu orakula ve Starém zákoně.

Pochodování, cestování, cesta; tažené kovy v plátech či prutech na rozdíl od litého do formy.

Levita-vrátný z čeledi Merariovy, třetí syn Chosův; jméno znamená „ten, kterého Hospodin kulticky očistil“.

Město poblíž Abelmehula, snad dnešní Řás Abú Tábát.

Město u Sichemu s opevněnou věží; při obléhání byl Abimelech zabit.

Akkadsky tebétu = měsíc propadání, bahnitý měsíc; desátý měsíc izraelského kalendáře (prosinec-leden).

Stavení Hospodinovo; syn Ginetův, získal na čas polovinu Izraele po Zamrim; padl v bitvě.

Milost, ponížená žádost; muž z pokolení Judova, z čeledi Chelubovy, prapředek obyvatel města Náchas.

Novočesky tyglík, z němčiny = kelímek na přečišťování kovů.

Viz Tachan.

Viz Naroditi se.

Potulovati se, běhati sem a tam; blázen nesoustředí se na cíl, rozptyluje síly.

Z aramejského t'kal = vážiti.

Rodiště a domov proroka Amose; judské město jihozápadně od Jerusalema k Mrtvému moři.

Viz heslo Tekoa.

Hebr. tikvá = naděje; 1. otec Salluma, manžela Chuldy; 2. otec Jachziáše.

„Tekuté vody“ = pramenité, stále tekoucí, nevysychající řeky a potoky.

Polohou nezjistitelné město kaldejské při řece Chebar, kde byli usazeni izraelští vyhnanci.

Jehňátka; místo, kde Saul shromáždil lid proti Amalechitským; snad totožné s Tělem.

„Vrch Aššurův?“; assyrské město obydlené pokolením Eden; uctívalo Marduka.

Tj. nezvyklé tahání, nezkrocené (Kraličtí v 1S 2,12: „Bez jha, neupřáhaní, svévolní, bez bázně Boží“).

Čarovný pahorek; město babylonské, odkudž se vrátili lidé tvrdící, že jsou Izraelci, ale neprokázali to.

Mladá telata měla důležitou úlohu v obětním kultu a při uzavírání smluv ve Starém zákoně.

Potomek Efraimův.

Jméno místa v nejjižnějším Judstvu a jednoho z vrátných, jejž Ezdráš přiměl zapudit pohanskou manželku.

V Ko 2,9 o Kristu: v něm přebývá všecka plnost božství tělesně, tj. v jeho lidství i božství.

To, co přísluší tělu, co je hmatatelné, hmotné; opak duchovní stránky člověka.

Místo nálezu 350 hliněných tabulek, dopisů vasalských knížat faraónům 15.-14. stol.

Solný pahorek; místo v Babylóně, odkud se navrátili lidé tvrdící bez důkazu, že jsou Izraelci.

Označuje masitou složku lidského nebo zvířecího těla, v rozšířeném smyslu pak celou lidskou přirozenost.

Arabsky poušť; devátý syn Izmaelův, po němž byl pojmenován kmen i kraj v Arábii.

Po pravici, jižní kraj; 1. Syn Elifazův, zakladatel idumejské čeledi; 2. Syn Aschura.

V Gn 36,34 v Kralické bibli tisková chyba za Temanské.

Země T-á (Gn 36,34); Elifaz Temanský byl jedním ze tří předních Jobových přátel.

Téměř, skoro, zakrátko; ve Sk 26,28 'zakrátko si troufáš udělati ze mne křesťana'.

Obrazný výraz pro neštěstí, zkázu, smrt, vzdálenost od Boha a hříšníkův stav v protikladu ke světlu.

přesměrování na Temnost, temný, tma, tmavý

přesměrování na Temnost, temný, tma, tmavý

Staročesky síť, léčka.

Staročesky = nehustý, slabý.

Řecky milovaný Boží, Bohumil; vznešený příznivec Lukášův, snad rytíř či římský úředník.

Staročesky tlouci, bíti; 'bíti se v prsa' bylo výrazem kajícího smýšlení a úžasu.

Obrazy domácích bůžků, ochránců a strážců domácnosti nebo domácího božstva; věštecké praktiky.

Písař Pavlův, jemuž nadiktoval epištolu Římanům; patrně křesťan, jenž připojil svůj pozdrav.

Komorník královský, který s Bigtanem usiloval o život králův; byli vyzrazeni Mardocheem a oběšeni.

Město v krajině samařské, královské sídelní město Jeroboáma I. a jeho nástupců až po Omriho.

Římský advokát, pozvaný kněžími, aby u Felixe vypracoval obžalobu na Pavla v Cesareji.

Staré oltáře byly z netesaných kamenů; chrám Šalomounův byl stavěn z tesaných kvádrů.

Jakýkoli řemeslník, zvláště ten, jenž zpracovává dřevo, kov nebo také kámen.

Viz Tesaný, Tesař.

Přídomek Eliášův podle rodiště v krajině galádské; jiní myslí na Tysbe z knihy Tobiášovy.

Žilka v Lukášovi 16,25: „Nyní pak on se raduje“, protože došel konečné spásy.

Být tesklivý, mít starost, trápit se, být sklesný; řec. adémonein = cítit úzkost.

Tíseň, úzkost; ve starší češtině nedostatek místa nebo soužení; vehnat do úzkých.

Dva listy apoštola Pavla zasílané křesťanskému sboru v makedonském městě Tessalonice k povzbuzení, vedení a napomínání.

Lázeňské město při zálivu Thermaiském; hlavní město římské provincie Makedonie, kde Pavel kázal.

Staročesky = tchán.

Těsto na chléb z pšeničné či ječné mouky; u Pavla obraz varující před kvasem hříchu ve sboru.

Deváté písmeno hebrejské abecedy; mělo podobu stočeného hada; česky znamená snad závit.

Novočesky tětiva, šňůra, napínající luk.

Čtvrták, vladař nad čtvrtinou země; nesamostatní panovníci pod svrchovaností římskou.

Jméno povstalce, kterého uvádí Gamaliel ve Skutcích 5,36 jako doklad pro spravedlivost apoštolů.

Staročesky = taktéž, stejně.

Velmi, s tíhou, nesnadně, pracně, závažně, tíživě; s nepříjemným pocitem, bolestně, rozmrzeně.

Staročesky = znepokojen, smuten.

Novočesky = těžit, užitku dobývat z čeho, pracovat s čím, obchodovat.

Tíže, obtíž, nesnáz, potíž; též utrpení, neštěstí, tíseň, zkáza, poškozování.

Označuje něco vážícího mnoho i v přeneseném smyslu obtížný, útlakový nebo neunesitelný jako těžké břemeno zákoníků.

Král Goimský, spojenec Chedorlaomera; snad Tudchul či hettitský Tutchalijaš.

Syn Náchora, bratra Abrahamova, s ženinou Rémou.

Poslední písmeno hebrejské abecedy; jím začíná poslední oddíl Ž 119; původně značka kříže.

Hebrejsky poučení, nauka, řád, zákon; převážně zjevení vůle Boží v Pěti knihách Mojžíšových.

Dokonalost, nevinnost; nejčastěji ve spojení s urim, kamínky v náprsníku velekněze pro věštění.

Dřevo stromu sandarakového či thujového; oblíbeno v Římě jako ozdobné, vonné dřevo.

Porážka, jatky; město syrského kraje Soba.

Viz heslo Genezaretské jezero.

Město na záp. pobřeží jezera Genezaretského, založené Herodem Antipou na počest císaře Tiberia.

Druhý římský císař, syn Livie Drusilly, adoptovaný Augustem; vládl od r. 14 do r. 37.

Označuje člověka, jenž snáší v důvěře v Boha bezpráví a násilí a odevzdaně přijímá Boží vůli.

Král assyrský 746-727 př. Kr., ve Starém zákoně zvaný Púl; dobyl severoizraelské kraje.

Biblický Hiddekel; vzniká z ramen Antitauru a jezera Van; teče kurdistanskými horami.

Syn Šimonův z pokolení Judova.

Řecky Timaios = velmi vážený; otec jerišského slepého žebráka.

Jeden ze sedmi diakonů-hellenistů; podle tradice byl biskupem v arabském městě Bosra a upálen pohany.

Spolu s epištolou Titovi tvoří jasně rozeznatelnou skupinu novozákonních spisů adresovaných blízkým spolupracovníkům apoštola Pavla s pokyny pro sborový život.

Uctívající Boha; pomocník a průvodce Pavlův pocházející z Lystry v Lykaonii.

Město v nejsevernější části říše Šalomounovy; proslulé brodem přes střední Eufrat.

Potomci syna Jafetova; ztotožňováni s Thrácií, řekou Dněstrem nebo piráty Turuša.

Rodina písařů cinejských, bydlících v Jábezu.

Syn Kálefa, bratra Jerachmeelova, a jeho ženiny Maachy.

Třetí a poslední farao z 25. ethiopské dynastie; velel egyptské a mouřenínské armádě proti Senacheribovi.

Syn Jehalleleelův.

Perské 'obávaný'; čestný titul vladaře judského pod Persií (Zorobábel, Nehemiáš).

Hebrejské 'elef označovalo původně pospolitost těch, kteří patří k sobě, tedy čeleď, rod.

Není přímo biblický výraz; vytvořen na podkladě Zj 20 pro očekávanou vládu Krista na zemi.

Tlačiti se; dráti se.

Pastorální epištola; ustanovení starších, výstraha před bludaři, sborové řády.

Průvodce Pavlův pohanského původu; doprovázel apoštola do Jerusalema k apoštolskému koncilu.

Označení nějakého Jochy, snad podle jeho rodiště, nám dosud neznámého.

Staří Izraelci tkali především vlnu a len; předení i tkaní se naučili od Egypťanů.

Něco utkaného, zvláště o delších stuhách k lemování a uvazování; ozdobné pásy nevěst.

přesměrování na Tkadlec, tkáti

Zvláště o tlačení hroznů či oliv šlapáním nohama nebo presem; obrazně o Božím trestu.

Izraelci měli za kulticky nečisté čtvernožce, kteří nemají kopyt a plíží se po tlapách (šelmy, pes).

Tlesknouti rukama bylo výrazem hněvu, posměchu, pohrdání i škodolibosti.

Roztloukat, bít, tlouci na dveře; obraz vytrvalé prosby a Kristovy trpělivé lásky u dveří.

Tlumočník, vykladač, prostředník.

Charakteristika všeho, co patří k podsvětí, do oblasti smrti; prvkem původního chaosu.

Viz hesla Světlo, Stín, Temnost, Tma.

Dobrý; jedno z aramejských území vých. od Jordánu, útulek Jeftův, když byl vyhnán bratry.

Dobrý je můj Pán Hospodin; jeden z levitů, jež vyslal Jozafat po městech judských vyučovat lid.

Jméno několika osob; služebník Ammonitský, který brojil proti znovuvybudování Jerusalema.

Staročesky něco točeného jako náhrdelník; nošen ženami i muži; perly či korály.

„Dílem točeným“ (Ex 28,22), tj. vzniklým kroucením několika drátů jako se kroutí provazy.

Nějaká vesnice, patřící kmeni Simeonovu.

Točit se o větru; o těch, kdo se dají strhovat každým novým učením; o bludařích.

Místo zastávky Izraelců na cestě z Egypta; někteří ztotožňují s Tafílé jv od Mrtvého moře.

Navršené kultiště v údolí syna Hinnom; zde jerusalemští spalovali své syny a dcery Molochovi.

Syn Gomérův, vnuk Jáfetův; potomci v Arménii obchodovali s Tyrem v koních.

přesměrování na Togarma, Togorma

Král ematský, snad Hettita; poslal poselstvo Davidovi blahopřát k vítězství nad Hadadezerem.

1. Levita z Kahat; 2. syn Zufa Efratejského, předek Samuelův.

Řečiště, příkop, směr řeky; též krvotok, menstruace, u mužů výtok semene.

Červ; 1. Syn Izacharův, praotec čeledi Tolatské; 2. Syn Fua, soudce Izraele 23 let v Samir.

Staročesky = rovněž, také tolik.

Jen, jenom.

1. Syn Enakův, vyhnaný Kálefem z Hebronu; 2. král gessurský, otec Maachy a děd Absolona.

Dvojče, blíženec; jeden ze dvanácti apoštolů, známý jako nevěřící Tomáš po zmrtvýchvstání Krista.

Tvrdý drahokam z třídy křemičitanů; v Ex 28,17 mezi drahokamy první řady na náprsníku kněze.

Hebr. libné, strom poskytující stín; topol bílý nebo sturač lékařský.

Dřevěná násada k sekeře.

Závěsné pouzdro na šípy; obrazně Bůh přirovnán k lukostřelci, jehož střely letí ze svého toulu.

Choditi bez cíle, blouditi; v Jr 2,20 o modlářských praktikách pod kultickými stromy.

přesměrování na Toulati se

Velice, usilovně žádati duší i tělem; v NZ řecké epipothein; v Tt 1,6 naříkati, stýskati si.

Staročesky druh, společník, spolčenec; v Novém zákoně spolupracovník ve víře a práci pro Krista.

Spolčiti se; smysl Kaz 9,4: pokud člověk žije, má nějakou naději; naděje je jen pro živé.

Průvodkyně života; o manželce u Mal 2,14, kde životní a právní spojení je stejně zdůrazněno.

Spojenectví; 'podat pravici na tovaryšství' v Ga 2,9 na znamení obecenství apoštolů.

Staročesky pak, tedy; v Jobu 8,19 ve významu „hle“; Hrozný: „Hle, taková jest radost jeho cesty“.

„Drsný, skalnatý“; panství Herodesa Filipa j. od Damašku, plné vulkanického pohoří.

Označuje různé druhy ponížení, útlaku a utrpení, přičemž Starý zákon vyjadřuje přesvědčení, že Bůh vidí každého poníženého a vyzdvihuje jej z trápení.

Trýznitel; v Jb 20,22 překládají Kraličtí ztrápeného či zbědovaného, podle Zofara.

Staročesky mučicí nástroj; v Ž 106,38 hebr. 'ásáb spíše tvořiti, zobraziti = pohrdlivě modla.

Viz Trápení.

Vlastně srážeti prutem nebo holí; olivy byly česány oklepáváním holemi.

Slovesa označují otřásání země před přítomností Boží a úděs před jeho hněvem či soudy.

Hebrejsky chasir; obraz pomíjitelnosti lidského života, neboť v Palestině rychle zaschne.

Otravování, podávání jedu; řecky farmakon může znamenat magický nápoj; též čarování.

Staženina z troje; v 1K 13,13: „to troje, tyto tři, tato trojice“.

Z něm. náhodou přijíti, zastihnouti, znáti cestu; setkati se, hoditi se.

Stolička.

Třapec. Viz Podolek.

Viz heslo Trest.

Výraz hrůzy, bázně, uctivosti; F 2,12 Žilka: 'pracujte o spáse s bázní a strachem'.

Staročesky třtina, rákos; v Mt 27,48 lehká tyč z pevného rákosu (Arundo donax).

Označuje Boží výchovnou kázeň, jež je výsledkem jeho soudcovské činnosti a výchovným prostředkem pro nápravu hříšníků.

přesměrování na Tresť

Ten, kdo trestá, napomíná, usvědčuje.

přesměrování na Tresť

Číslo s pradávnou zvláštní symbolikou; pohanská božstva vystupovala ve skupinách po třech.

Řecky agora; v Jerusalemě obchodní ulice jako orientální bazary, v řeckých městech náměstí s podloubími.

Zastávka na Appiově silnici, kde se Pavel setkal s křesťanskými přáteli; dnes Cisterna di Roma.

Staročesky = čistit, zbavovat kazů, zušlechťovat.

Ze synů Áronových vzešlo 24 rodin pověřených službou při stánku; každá konala službu týden.

Vyspělá jalovice předepsaná k obětem; v Iz 15,5 přízvisko města Ségor značící jeho krásu.

Trojzubec; Karafiát v 2Pa 4,16 vynechává označení „třírohý“, poněvadž v hebr. textu není.

Staročesky poslední díl osnovy, který se po odříznutí utkané látky třepí.

Staročesky = třást se.

Kráčet ve vítězném průvodu; v Novém zákoně o kříži Kristově jako triumfálním pochodu nad odpůrci.

Bodlinaté rostliny a keře hojně se vyskytující v Palestině; častý obraz Božího soudu a trestání.

V ustrnutí žasnout, hrůzou zmrtvět.

Viz Trn, trní.

Přístavní město na území maloasijské Myzie; Pavel zde měl vidění zvoucí ho do Makedonie.

Pohan z Efezu obrácený ke křesťanství; doprovázel Pavla; vedl k Pavlovu zatčení v Jerusalemě.

Skalnaté výběžky proti ostrovu Samos, kde se Pavel zastavil ve 3. misijní cestě.

U Iz 28,10 série jednoslabičných výrazů; nejspíš napodobení bezbarvého hlasu učitele.

Z něm. těšiti se, dávati naději, kojiti se nadějí.

Hudební nástroj, zejména šofar z beraního rohu, užívaný k boji, bohoslužbě i ohlášení svátku.

Radostný svátek novoroční prvního dne sedmého měsíce, ohlašovaný troubením na šófár.

Signály dávané troubením se lišily délkou zvuku a pomlk; Mt 6,2 kritizuje okázalost při almužně.

Trpělivost je výsledek spolehnutí na Boha a věřícího očekávání na něj, nikoli vlastnost lidské statečnosti a sebeovládání.

Snést, strádat; zvláště o zástupném spasitelném utrpení Krista a utrpení věřících pro Krista.

Pomnožný tvar podstatného jména tresť, staročesky trest.

Jakákoli širokolistá travina na vlhkých místech; pro výšku snadno kolísá, obraz nestálosti.

Zaměstnáni při chrámové bohoslužbě i ve válečnictví; při pohřbech flétisté a kvílečky.

Pět hebr. + řec. slov; stupnice smutku od nespokojenosti po těžkomyslnost.

Rakev; truhla smlouvy, svědectví, Boží, Hospodinova, archa; též pokladnice.

přesměrování na Truhla

Tak překládají Kraličtí řecké failonés ve 2Tm 4,13; jde však o plášť, nikoli o truhličku.

Vyvýšená stolice s opěradly; k Šalomounovu trůnu se vystupovalo po šesti stupních se lvy.

V Ko 1,16 mezi bytostmi stvořenými skrze Syna; jedna z nejvyšších tříd andělských.

Staročesky hmota, kus; hebr. gólem = beztvará hmota; v Ž 139,16 snad embryo.

Holubí trus; podle Josepha Flavia byl kupován na místo soli; někteří myslí na koření.

Struska, škvár při tavení rudy; přeneseně něco bezcenného, brak, šmejd.

Co vydrží, je stálé, trvalé, pevné; mravně ustálená země má trvanlivou vládu rozumných.

Zůstávati na jednom místě, existovati, bydliti, vytrvati; Boží milosrdenství trvá na věky.

Dvě křesťanky v Římě, jež Pavel zahrnuje do svých pozdravů jako ty, „jež vedou práci v Pánu“.

V Izaiáši 30,13 „zeď tržená“, hebrejsky trhlina, průlom ve vyvalené, převislé zdi.

přesměrování na Trh, tržiště

Osmnácté písmeno hebrejské abecedy, mající číselnou hodnotu 90.

Poušť, část Fáranu či u oasy Kádes; hranice Kanaanu, záp. Edomu, jv dědictví Judova.

Syn Jáfetův, bratr Javana a Mešecha; zprostředkovali obchody s Týrskými, otroci a nádoby.

Syn Kainovce Lámecha a jeho manželky Zilly; „řemeslník všelikého díla od mědi a železa“.

Přeneseně úrodnost, bohatost, bohatství; Hejčl Ř 11,17 'účast kořene a ušlechtilé mízy'.

Staročesky na témž místě, téže doby, zároveň, hned, brzy; nyní; 'již tudíž' = ještě maličko.

Silný, neúprosný, prudký, tvrdý; v Gn 30,8 doslovně „Boží boje jsem bojovala se sestrou“.

Podle Mojžíšova Zákona patřil Hospodinu všechen tuk obětních zvířat a nesměl být požíván lidmi.

Člověk bez stálého bydliště a zaměstnání; nespolehlivý povaleč; potulní mágové v NZ době.

přesměrování na Thumim

Staročesky nevelký sud; Kral. překlad hebr. bat (asi 40 l v době NZ).

Souditi, pohrdati.

Tupost srdce, hebrejsky timmáhón = hrůza, ochromující úžas, ustrnutí.

Hádat, předvídat; „tušit sobě“ = mít naději, troufat si.

Ztuha, pevně, tvrdě, silně, velmi; v Ester 9,31 přísně.

Viz hesla Obličej, Osoba, Vidění.

Staročesky vnější podoba, forma, zdání, krása; to, co lze spatřit očima.

Staročesky hezký, pěkný, sličný; Ga 6,12 'býti tvárný podle těla' = zalíbiti se tělesně.

Doslovně 'královna nebes' v Jr 7,18; měsíční božstvo Astarta, Ištar, či egyptská Neit.

Přísně, nemilosrdně, hrubě, pyšně; pevně.

Opravovati, ustalovati, stvrzovati; Pavel v Ř 3,31 dotvrzuje, o čem svědčí Písmo.

Zle se ti vyplatí, přijde ti draze, těžko ti bude.

Tvrdého čela, zatvrzelý.

Tvrdé šíje, tvrdohlavý; původně o dobytčeti, vzpouzí se; přeneseně o svéhlavosti proti Bohu.

Tvrdost srdce = vytrvalá zatvrzelost vůči Boží milosti; hromadí Boží hněv; neochota k pokání.

Obtížný, těžký, nesnadný, krutý, nemilosrdný, násilný; o řeči, vidění, horlivosti, tváři.

Maloasijské město na silnici z Pergamu do Sardis; obchodní město proslulé barvením látek.

Společník Pavlův z provincie Asie; doručitel Pavlových listů do Efezu a Kolos.

Sedmidenní cyklus; podle biblického podání souvisí se stvořením a ustanovením soboty jako dne odpočinku.

Rostlina z řádu tykvovitých; kolokvinta nebo tykvice stříkavá, rostoucí divoce v Palestině.

přesměrování na Týrus

Z řeckého tyrannos = samovládce, krutovládce; ve Sk 19,9 snad jméno učitele nebo budovy.

přesměrování na Tiratští

Skalnaté přístavní město ve Fénicii na pobřeží Středozemního moře, jedno z nejproslulejších středisek obchodu starověku.

Tučnět, tloustnout; přeneseně těžit, kořistit.

Staročesky tečka, čárečka; nejmenší písmenko hebr.; nejmenší ustanovení Zákona.

Staročesky = časem, někdy, opět a opět.