Heslo
Thumim
Thumim [? = dokonalost, dokonání; nevinnost, pravda. *Thav slovo t., bylo konečným písmenem hebr. abecedy], nejčastěji ve spojení s *urim hebr. ('ûrîm) začíná první písmenou hebr. abecedy [Ex 28,30; Dt 33,8]. Snad šlo o dva kaménky nebo dvě tyčinky nebo šípy. V Taanaku našel prof. Sellin hliněné střepy, označené první a poslední písmenou abecedy. Snad šlo o obdobu urim a t., jež nosil velekněz v *náprsníku pomocí určoval vůli Boží [Ezd 2,63; Neh 7,65] nikoli pro jednotlivce, nýbrž pro všechen lid. Proto urim a t. byly v náprsníku se dvanácti jmény izraelských pokolení [Lv 8,8]. *Tázati se. O významu kamínků není shody ani mezi židovskými vykladači. Někteří se domnívají, že šlo o ploché kamínky po jedné straně černé, po druhé bílé. Padly-li oba bílou stranou nahoru, znamenalo to kladnou odpověď. Byly-li oba černé, odpověď byla záporná. Byl-li jeden kámen bílý, druhý černý, znamenalo to, že odpověď je odepřena. Někteří vykladači slovo t. tlumočí jako nevinnost, urim jako vinu; jiní zase naopak t. pokládají za tmu, urim za světlo, tedy smrt a život, „ne“ a „ano“. Podle 1S 14,41n, kde v LXX místo „los“ stojí urim, šlo o pomůcky při vyhledávání viny. Mohlo se ovšem stát, že „Bůh neodpověděl“ ani skrze urim [1S 28,6]. Zdá se, že urim a t. záhy vyšly z užívání, třebaže se octly v náprsníku nejvyššího kněze. Poexilní pisatelé už ani nevěděli, jak se s kameny nebo tyčinkami anebo šípy zacházelo. Aspoň to nikde nepopisují.