Starý Zákon
Hebrejská bible v křesťanské tradici – tři části Tóra, Proroci a Spisy; vznik a kanonizace textu, starověké překlady (LXX, targumy) a recepce v církvi od antiky po reformaci.
Kategorie
Biblické knihy Starého a Nového zákona, historické knihy, žalmy, prorocké knihy, evangelia, epištoly a další knihy Bible a spisy.
Hebrejská bible v křesťanské tradici – tři části Tóra, Proroci a Spisy; vznik a kanonizace textu, starověké překlady (LXX, targumy) a recepce v církvi od antiky po reformaci.
Kniha obsahující 150 náboženských zpěvů a modliteb, určených k bohoslužebnému použití s hudebním doprovodem.
Křesťanský kánon spisů z apoštolské doby – vzrůst autority knih, kanonisace v řecké, západní a národních církvích, nejstarší rukopisy, překlady a novodobá textová kritika.
Zahrnuje pět knih Starého zákona od Stvoření světa až po smrt Mojžíšovu, obsahuje souvislé dějové pásmo přerušované rozsáhlými vložkami rázu zákonodárného.
Nejstarší řecký překlad Starého zákona; podle 70 překladačů pro knihovnu Ptolemea II. v Alexandrii.
Obsahují děje lidu izraelského od Davidova posledního roku až po zajetí, více než 400 let.
Nejstarší evangelium, vyrostlé z osobních vzpomínek, vypravování a kázání apoštola Petra.
Prorocká kniha knížete proroků, kniha útěchy a radosti spojená s mesiášskými zaslíbeními pro Boží lid.
Pavlova epištola sboru ve Filippech, nazývaná „zamilovaným dopisem“ plným napomínání k jednotě a následování Krista.
Pastorální epištola; ustanovení starších, výstraha před bludaři, sborové řády.
Vědecké jméno pro spisy židovského původu, kolující pod fingovaným jménem, ale nepřijaté do masoretského kánonu ani do LXX.
Kniha Přísloví v hebrejské bibli – sbírka mudroslovných výroků Šalomouna i dalších, rozdělená do devíti částí pokrývajících různé etapy izraelské tradice moudrosti.
Kniha věnovaná problému utrpení nevinného, řešící otázku, proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého.
Čtvrté z biblických evangelií, jehož účelem bylo působit na křesťanské čtenáře, aby byla posílena jejich víra v Ježíše Krista jako Syna Božího.
Poslední z listů Pavlových v Kralické bibli, který je však spíše kázáním než dopisem a jehož autorství Pavlovo je sporné.
Novozákonní obecná epištola adresovaná dvanácteru pokolení v rozptýlení, plná praktických napomenutí.
Z řečtiny „východ“; druhá kniha Mojžíšova o vyjití z Egypta, vydání Zákona a stánku Božím.
Pětikapitolová kniha pohřebních písní po pádu Jerusalema, čtyři kapitoly abecedně řazené.
„Píseň písní“ spojovaná se jménem Šalomounovým, čtená při velikonočních svátcích a vykládaná různě.
Kniha se dělí na dvě části vypravující o životě Daniela a jeho viděních, sloužila k povzbuzení Židů v době pronásledování.
Radostná zvěst o Ježíši Kristu ukřižovaném a zmrtvýchvstalém, v němž je Boží moc ke spasení.
Původně jedna kniha rozdělená ve Starém zákoně na dvě, věnovaná králi Davidovi a Saulovi, s úvodem o Samuelovi.
Pavlova epištola sborům galatským, obhajující evangelium o Kristu jako konci zákona proti judaistům.
Náležejí k obecným epištolám, protože nejsou určeny jen jednomu sboru, nýbrž obracejí se na celou církev.
Hesla jsou rozdělena na Knihy Starého zákona a Knihy Nového zákona.
Křesťanský kánon spisů z apoštolské doby – vzrůst autority knih, kanonisace v řecké, západní a národních církvích, nejstarší rukopisy, překlady a novodobá textová kritika.
Spolu s epištolou Titovi tvoří jasně rozeznatelnou skupinu novozákonních spisů adresovaných blízkým spolupracovníkům apoštola Pavla s pokyny pro sborový život.
Epištoly řeší konkrétní praktické otázky sboru tak, že je stavějí do světla posledních skutečností zvěsti o Ježíši Kristu.
Nejdelší a nejsoustavnější list apoštola Pavla římskému křesťanskému sboru, v němž vyložil podstatu své apoštolské zvěsti a theologického myšlení.
Dva listy apoštola Pavla zasílané křesťanskému sboru v makedonském městě Tessalonice k povzbuzení, vedení a napomínání.
Písmo o činech oslaveného Ježíše, který uplatňuje své panství mocným svědectvím evangelia od Jerusalema až do nejzazších končin země.
Náležejí k obecným epištolám, protože nejsou určeny jen jednomu sboru, nýbrž obracejí se na celou církev.
Jediná prorocká kniha v Novém zákoně, která patří k literatuře apokalyptické a představuje sled obrazů řazených do skupin.
Čtvrté z biblických evangelií, jehož účelem bylo působit na křesťanské čtenáře, aby byla posílena jejich víra v Ježíše Krista jako Syna Božího.
Poslední z listů Pavlových v Kralické bibli, který je však spíše kázáním než dopisem a jehož autorství Pavlovo je sporné.
Psané zprávy o životě, učení, utrpení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jejichž původním smyslem je radostná zvěst o něm.
Pavlova epištola sboru ve Filippech, nazývaná „zamilovaným dopisem“ plným napomínání k jednotě a následování Krista.
… a dalších 12 hesel – otevřít celou podkategorii Knihy Nového zákona
Hebrejská bible v křesťanské tradici – tři části Tóra, Proroci a Spisy; vznik a kanonizace textu, starověké překlady (LXX, targumy) a recepce v církvi od antiky po reformaci.
Kniha obsahující 150 náboženských zpěvů a modliteb, určených k bohoslužebnému použití s hudebním doprovodem.
Zahrnuje pět knih Starého zákona od Stvoření světa až po smrt Mojžíšovu, obsahuje souvislé dějové pásmo přerušované rozsáhlými vložkami rázu zákonodárného.
Kniha věnovaná problému utrpení nevinného, řešící otázku, proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého.
Prorocká kniha, jejíž první část pochází od proroka Zachariáše působícího na konci 6. století před Kristem při stavbě druhého chrámu.
Starozákonní kniha obsahující záznamy o soudcích Izraele, zasazené do deuteronomistického teologického rámce.
Kniha Přísloví v hebrejské bibli – sbírka mudroslovných výroků Šalomouna i dalších, rozdělená do devíti částí pokrývajících různé etapy izraelské tradice moudrosti.
„Píseň písní“ spojovaná se jménem Šalomounovým, čtená při velikonočních svátcích a vykládaná různě.
Prorocká kniha knížete proroků, kniha útěchy a radosti spojená s mesiášskými zaslíbeními pro Boží lid.
Kniha se dělí na dvě části vypravující o životě Daniela a jeho viděních, sloužila k povzbuzení Židů v době pronásledování.
Původně jedna kniha rozdělená ve Starém zákoně na dvě, věnovaná králi Davidovi a Saulovi, s úvodem o Samuelovi.
Čtvrtá kniha Mojžíšova, hebrejsky „na poušti“, nazvaná podle dvojího sčítání Izraelců.
… a dalších 16 hesel – otevřít celou podkategorii Knihy Starého zákona
Soubor 39 starozákonních a 27 novozákonních knih; kniha svědectví o Bohu a jeho činech ke spáse člověka.
Vědecké jméno pro spisy židovského původu, kolující pod fingovaným jménem, ale nepřijaté do masoretského kánonu ani do LXX.
Starozákonní spisy nezařazené do kánonu, obsažené v Septuagintě; protestanté je většinou vypouštějí.
Nejstarší řecký překlad Starého zákona; podle 70 překladačů pro knihovnu Ptolemea II. v Alexandrii.
Procházejte všech 8 433 hesel podle počátečního písmene, nebo otevřete celý abecední rejstřík.