-
Řad
Staročesky řada, řádek; skupina.
-
Řád
Uspořádání, pořádek, pravidlo; Kristus kněz mocí neporušitelného života, ne zákona.
-
Řádně bojovati
Bojovat podle pravidel.
-
Řeč
Označuje konkrétní mluvené slovo s důrazem na osobu mluvícího a jeho působivost, může znamenat výrok, promluvu, zvěst, rozkaz i Boží zjevení.
-
Řecky, řecký
přesměrování na Řekové (Řek, řecký, řecky)
-
Řečník
Staročesky přímluvce, obhájce; advokát; řecky rhétór; ve Skutcích 24,1 o Tertullovi.
-
Ředitel
Řecky paideutés = vychovatel.
-
Řehtání, řehtati
V Jb 39,19 snad o chvění či hřívě koně; též o vášnivém ržání či o vášnivé touze po zakázaném.
-
Řek
přesměrování na Řekové (Řek, řecký, řecky)
-
Řeka
Velké vodní proudy; Eufrat, Tigris, Nil, Jordán a další řeky známé starým Izraelcům.
-
Řekové (Řek, řecký, řecky)
Národ, který sám sebe nazýval Helleny a který obýval jižní část Balkánského poloostrova, na Egejských ostrovech a na západním pobřeží Malé Asie.
-
Řemen, řemének
Kus úzké kůže, kterým byly připevňovány sandály; rozvazování bylo prací otroků.
-
Řemení
„Rozvázat řemení divokého osla“ = pustit jej na svobodu; „svázati řemeny“ = natáhnout do řemenů.
-
Řemeslně, řemeslný
Staročesky uměle, umělecký; „řemeslně složen“ = pestře utkán; snad o červených žilách prosvítajících koží.
-
Řemeslník
Staročesky umělec; umělecký řemeslník; v Žd 11,10 stavitel a budovatel.
-
Řemeslo
Staročesky práce, umění, rukodílné povolání; každý Izraelec se vyučil nějakému.
-
Řeřáb
Jeřáb obecný, dlouhonohý brodivý pták hnízdící v sev. Evropě; překlad hebr. sûs nejistý.
-
Řeřavý
Staročesky = žhavý. Viz Uhlí.
-
Řeřicha
Hebr. mᵉrórím = nahořklé byliny; Hejčl 'polní saláty'; rabíni: locika, čekanka, řeřicha.
-
Řetěz
Odznak úřední hodnosti; ozdoba mužů i žen, korálová či kovová; také pouta vězňů a ďábelníků.
-
Řezání, řezaný, řezati
Rozřezávat pilou, rýt, vyřezávat; také obřad řezání těla nad mrtvým zakázaný Izraeli.
-
Řezba
Umění řezbářské bylo značně vyvinuto přes zákaz; dokonce pokládáno za umění inspirované Bohem.
-
Říditi
V 1K 7,17 = nařizovat; řízení v Př 16,33 = rozhodnutí.
-
Řím [Římané, římská říše]
Hlavní město antického impéria a jeho dějinný vývoj – správa provincií, římské občanství, mravní a náboženský život, vztah k Židům a obraz Říma v Novém zákoně.
-
Římanům
Nejdelší a nejsoustavnější list apoštola Pavla římskému křesťanskému sboru, v němž vyložil podstatu své apoštolské zvěsti a theologického myšlení.
-
Řízení
V Př 16,33 = rozhodnutí.
-
Řváti
O zvuku, který vydávají žíznivý jelen, stáda, hlavně však lev a lvíčata; o nářku člověka.