-
Ubezpečený
Bezstarostný, spoléhající na bezpečnost.
-
Ubezpečiti se
Cítiti se bezpečným, míti klid, pokoj, odpočinouti, upokojiti se; spolehnouti na někoho.
-
Ubičovaný, ubičovati
Viz hesla Bič, bičování, Důtky, Mrskati, mrskání.
-
Ubiti
Staročesky udupati, ztlouci, utlouci k smrti; v Př 17,10 domluva pronikne hlouběji do rozumného.
-
Ubitý
V Př 18,8 Kraličtí vidí klevetníka; hebr. mitlahᵃmim znamená věci hltavě polykané, tedy pochoutky.
-
Ublížení, ublížiti, ubližovati
Útisk, násilí, ukřivďování, vydírání; 's ublížením' = s nesnázemi.
-
Ublížiti
přesměrování na Ublížení, ublížiti, ubližovati
-
Ubrocený
V rouše skropeném krví svých nepřátel; praslovanské ubrotiti znamená zmazati krví.
-
Účasten, účastenství, účastnost
Označuje podílnictví a spoluúčast na něčem, v Novém zákoně zejména účastenství věřících na Kristu a jeho darech.
-
Účastnice
Viz Účasten.
-
Účastník
přesměrování na Účasten, účastenství, účastnost
-
Účastnost
přesměrování na Účasten, účastenství, účastnost
-
Učedlnice
Novočesky učednice; řecky mathétria, žákyně; ve Skutcích 9,36 o Tabitě, nejspíše označení křesťanky.
-
Učedlník
Označuje původně učně u mistra, v biblickém kontextu ty, kteří se shromáždili kolem učitele a žili s ním v nejužším obecenství.
-
Učen
Viz Učiti.
-
Učení
Označuje vyučovatelskou činnost, kárání, poučení, nauku i učením získané poznání, jež má úzký vztah k životní praxi.
-
Učený
V písmě silný, mocný v Písmech, znalec Písma; v 1. Korintským 1,20 přeložen výraz pro zákoníky, písaře.
-
Uchal
Jeden ze dvou synů nebo žáků, na něž se obrací Agur svými příslovími; LXX a Vulgáta to překládají jinak.
-
Ucházeti
Staročesky odcházeti, mizeti, vzdalovati se, ujíti, uniknouti.
-
Ucho, uši
Označuje viditelnou část sluchového orgánu i schopnost slyšení, která zahrnuje celou lidskou osobnost a vnímání slova Božího.
-
Uchovati
Chrániti, opatrovati; 'uchovej Bůh' = na žádný způsob, z hebr. 'nechť je mi to vzdáleno'.
-
Uchvacovati, uchvátiti
Zmocnit se, uloupit, obsáhnout; v Novém zákoně satan uchvacuje setbu Slova Božího ze srdcí.
-
Uchýliti se, uchylovati se
Obrátit se stranou, odchýlit se od cesty; přeneseně i od cesty Hospodinovy určené Zákonem.
-
Uchýliti soud
Doslovně z hebrejštiny „natahovati“ právo, odstrkovati stranou něčí právo při soudu.
-
Uchytiti
Staročesky = uchopit.
-
Učící (se)
přesměrování na Učiti se, naučiti se
-
Účinek
Staročesky skutek, dílo, výtvor; Hrozný Jb 40,14: „On je první z díla Božího, jeho meč skýtá“.
-
Učiněn, učiněný, učiniti
Kralický tak překládají mnoho hebrejských výrazů, jež označují rozmanitou činnost, mající výsledky v hotovém díle anebo působící nějaký stav nebo vztah.
-
Učiněný
přesměrování na Učiněn, učiněný, učiniti
-
Učinitel
Staročesky původce, formovatel; o Bohu jako hrnčíři, který formuje člověka.
-
Učiniti
přesměrování na Učiněn, učiněný, učiniti
-
Účinnost, účinný
Staročeské výrazy pro dobrotu, štědrost, laskavost, dobročinnost; též o tom, kdo je štědrý, laskavý.
-
Učištěný
Staročesky = očištěný; o víně: zbavený kalu.
-
Učitel
Označuje osobu, která vychovává a učí, původně především rodiče, později kněží a zákoníci vyučující ve znalostech Zákona.
-
Učiti
Označuje sdělování praktických dovedností a teoretických vědomostí, v Starém zákoně převážně o vůli Boží a jejích projevech v Zákoně a přikázáních.
-
Učiti se, naučiti se
Označuje takové přisvojení Božího Zákona a Boží vůle, jež vede k plnění a uskutečnění v životě.
-
Uctíti
Prokazovati čest, úctu; 'neuctíti' = opovrhnouti, zneuctíti.
-
Uctivost zachovati
Báti se; pravá bázeň před Bohem je uctivá, důvěřivá, vzniká z Božího odpuštění.
-
Úd
přesměrování na Oud
-
Udatně, udatnost, udatný
Většinou statečnost ve válce a v boji; udatný muž síly; Hospodin jako udatný bojovník.
-
Udávené
Maso zvířete roztrhaného šelmami se nesmělo požívati; nesmělo být požíváno ani udušené.
-
Udělaný rybník
Uměle vytvořená nádrž, kterou zřídil Ezechiáš proti obležení Jerusalema Assyrskými.
-
Udělati
Vyrobiti, zhotoviti, postaviti, vystavěti; 'udělati se' = stavěti se jakoby; též postarati se.
-
Uděliti, udělovati, udíleti
Skytnouti, poskytnouti, přiděliti, prokázati, dáti, obdarovávat, rozdávati; Bůh dává duchovní dary.
-
Udeření
Rána.
-
Udeřiti
Uhoditi, napadnouti, přikvačiti, naraziti, přihnati se; 'udeřiti se v bedra' = smutek.
-
Udice
Háček při rybolovu; velký hák se protahoval tlamou ryb či lvů i zajatcům nosem nebo rty.
-
Udidlo
Součástka uzdy, vkládaná do huby dobytčete; Jk 3,3 o krocení jazyka; Zj 14,20.
-
Udílení
přesměrování na Uděliti, udělovati, udíleti
-
Udíleti
přesměrování na Uděliti, udělovati, udíleti
-
Údolí
Široký prostor mezi horami nebo v hornaté krajině na rozdíl od hory, označovaný čtyřmi hebrejskými výrazy.
-
Uel
Syn Bániův, který na podnět Ezdrášův zapudil svou pohanskou manželku.
-
Ufarsin
přesměrování na Mene
-
Úfati
Staročesky = doufat, důvěřovat, spoléhat.
-
Ufaz
Místo, odkud bylo dováženo zlato; snad totožné s Ofir; nebo 'a přečištěné zlato'.
-
Uháněti
Staročesky pohaněti, uraziti; v Lukášovi 18,5 řecké sloveso ve smyslu ztlouci, zpolíčkovati.
-
Uhasiti, uhasnouti, uhašovati
Viz hesla Oheň, Světlo, Šíp; uhašovati ducha v 1. Tessalonickým 5,19.
-
Uházeti
přesměrování na Kamenování
-
Uhel
V Př 26,21 chladný uhel živí rozžhavený; svárlivec rozněcuje každý svár; v Iz 6,6 rozžhavený kámen.
-
Úhel
Staročesky roh, kout, místo, kde se sbíhají dvě přímé čáry, např. roh ulice, nároží.
-
Úhelní, úhelný
Viz Hlava, Kámen.
-
Úhelnice
Pomůcka na měření pravého úhlu; v Izaiáši 44,13 spíše označuje jakýsi hoblík nebo dláto.
-
Úhlavní
Hlavní, zapřisáhlý, nesmiřitelný, svrchovaný.
-
Uhlédati
Staročesky spatřiti, shledati, nalézti.
-
Uhlí
V Palestině se nevyskytuje; všecky zmínky v bibli se týkají jen dřevěného uhlí k topení.
-
Uhoditi
Staročesky = trefit; „uhodit na něco“ = narazit na něco.
-
Uhodnouti
přesměrování na Pohádka
-
Úhona, bez úhony
Mravní čistota a bezúhonnost; ve vztahu k Bohu obdarování spravedlností Kristovou, nikoli vlastní zásluha.
-
Úhor, ouhor
Pole na čas neobdělávané; úhorování nařízeno pro každý 7. rok, aby si země odpočinula.
-
Uhřivý
Staročesky plný uhru, trudovitý, kurdějovatý, stižený prašivinou.
-
Ujec
Staročesky matčin bratr, sestřenec, strýc.
-
Ujímati, ujíti
Ubrat, krást, přivlastniti si, uchopit, popadnout; též starati se, zasaditi se o duši.
-
Ujištěn býti
Býti plně přesvědčen, naprosto jist; Žilka 'každý měj odvahu vlastního přesvědčení'.
-
Ujistiti se čím
Přesvědčit se o čem.
-
Ujíti
Odejít, utéci, uniknout, uprchnout, ubírat se pryč, urazit cestu.
-
Ujíti
Ujmu; odkaz na heslo Ujímati.
-
Ujma
Škoda; „o své ujmě“ = sám od sebe, ze své moci.
-
Ukamenován, ukamenovati
Obvyklý trest smrti předepsaný Zákonem pro rouhačství, modlářství, neposlušnost dětí, cizoložství.
-
Ukázání
Dokázání.
-
Ukázati se, ukazovati se
Objevit se, jevit se; o zjeveních Božích, slávy Boží, anděla i zmrtvýchvstalého Krista.
-
Ukázati, ukazovati
Ukázati rukou nebo prstem, dát vidět, zjeviti, ať už skrze sen, prorocké vidění nebo slovo.
-
Úklad, ukládati
Nástraha, léčka, pikle; strojit léčku, klást nástrahy, číhat, také úmyslnost při zabití.
-
Ukládati se
Uložit se, lehnout.
-
Úkladník
Člověk, strojící úklady.
-
Ukovati
Svázati řetězy, dáti do želez, pout.
-
Ukrácen, ukrátiti
Zkrátiti; Bůh zkrátí dny soužení, aby vyvolení nezahynuli; lhůta tomuto světu krátká.
-
Ukrádati
Krásti; falešní proroci si vypůjčují slova pravých proroků pro svá kázání pro účinnost.
-
Ukraden, ukrásti
Viz hesla Krádež, Krásti, Zloděj.
-
Ukrátiti
přesměrování na Ukrácen, ukrátiti
-
Ukřikati
Staročesky = křikem unavit, přemoci, ukřičet.
-
Ukřivovati hlav
Potřásat hlavami.
-
Ukřižování, ukřižovaný, ukřižovati
Obvyklý způsob popravy u Římanů pro otroky a příslušníky poddaných národů; poprava nesmírně krutá.
-
Ukrocovati, ukrotiti
Krotiti, utišiti; na ostatních místech hebr. káfar = smířiti, očišťovati; Jákob s Ezauem.
-
Ukrutenství, ukrutnost
Čtyři hebrejské výrazy, nejčastěji chámas: násilí, útlak, bezpráví, poškozování, zloba.
-
Ukrutník, ukrutný
Výrazy označující člověka nelítostného, bez milosrdenství, tvrdého tyrana, muže krve.
-
Ukrytě
Tajně, potajmu.
-
Ukrýti, ukrytý, ukrývající, ukrývání
V Iz 53,3 ukrývají tvář z ošklivosti; v 2K 4,2 Pavel odmítá skryté neslušnosti a tajnůstkářství.
-
Ukydaný, ukydati
Staročesky poházený, zkálený; Kral. 'ukydaní bohové' = pohanské modly (hovnivály).
-
Ulai
Dnešní Eulaeus, přítok Tigridu u Susan, kde měl Daniel vidění skopce a kozla.
-
Ulam
Přední, vůdce; potomek Galáda, vnuka Manassesova, či prvorozený syn Ezekův Benjaminovec.
-
Uléčení
Staročesky = vyléčení.
-
Uleknouti se
přesměrování na Lekati se
-
Uleviti
Polevit, zanechat.
-
Ulice
Široké místo, venek; orientální ulice obyčejně úzké a křivolaké kvůli ochraně před sluncem.
-
Ulíčiti
Staročesky = nalíčit pudrem a rtěnkou. Viz Líčidlo.
-
Úlisně, úlisnost, úlisný
Lísající se, lichotný, pochlebný, neupřímný, předstírající city.
-
Ulla
Jho; otec Aracha z pokolení Asserova.
-
Ulnouti
Přilnouti, ulpěti; v Sof 1,12 obraz, že kvasnice vína se stávají lepkavé.
-
Ulovovati
Ulovit, lovením usmrtit.
-
Úložen, uložení, uložiti
Ustanovit, určit, vyměřit; o Božím rozhodnutí o jednotlivci i národech, jež má jedinou platnost.
-
Umdlen, umdlévati, umdlíti
Cítiti slabost, býti zkrušen; Hejčl: „Kdo je slabý, abych nebyl s ním slabý?“
-
Uměle, umělý
Staročesky zkušeně, odborně vzdělaně; učený, znalý, moudrý; o rtu mluvícím moudře.
-
Umělý
přesměrování na Uměle, umělý
-
Umění
Výtvarné umění ve Starém zákoně se soustřeďovalo převážně na kultovní předměty a výzdobu stánku a chrámu, přičemž Izrael měl zakázáno zobrazování Hospodina v lidské podo...
-
Umenšen, umenšení, umenšovati se
Zkrácen, ubývati, zmírňovati se; „umenšení bráti“ = zmenšovati se počtem.
-
Uměti
Dovésti, býti s to, znáti, poznati, věděti, rozuměti, dospět k poznání.
-
Umíněný
Staročesky naplánovaný, předsevzatý; Žilka v Skutcích 27,13: „Myslili, že jsou svým plánem jisti“.
-
Umíniti
Usmysliti si, předsevzíti, rozhodnouti se; připraviti.
-
Umírající, umírání, umírati, umříti
Rozlišuje mezi smrtí bezbožných a spravedlivých; Kristus zbavil smrt pro věřící její ničivé moci.
-
Umítati
Staročesky = vhazovat, o losu.
-
Umlčeti se
Nadobro zmlknout.
-
Umlknouti
přesměrování na Mlčeti, mlčení
-
Úmluva
přesměrování na Smlouva
-
Umříti
Viz Umírající, umírání; Smrt.
-
Umrlčí kosti
Kosti mrtvých.
-
Umrlina
Staročesky = mrtvola, zdechlina.
-
Umrskati
Staročesky = zmrskat.
-
Umrtven, umrtviti, umrtvovati
Vydán na smrt, usmrtit; ve křtu byl starý člověk s Kristem ukřižován a tělo hřícha zničeno.
-
Umučení
Ve Sk 1,3 má význam utrpení.
-
Umy sliti
Staročesky usmysliti si, umíniti si; v Žalmu 37,7: strojiti úklady.
-
Úmysl
Záměr, předsevzetí, myšlenky, ustanovení; 'z úmysla' = úmyslně.
-
Umýti [se], umývání
Označuje kultický a hygienický akt, který se u Izraelců stal obrazem mravní očisty a projevem poslušnosti vůči Božím příkazům.
-
Umyvadlo
Měděná nádoba ve stánku úmluvy a v chrámě, v níž si kněží před obětní službou mývali ruce.
-
Umývati [se]
přesměrování na Umýti [se], umývání
-
Unni
1. Muž z druhé skupiny Davidových levitů s loutnou; 2. levita v době Zorobábelově.
-
Upadati, upadnouti
Upadnouti v ruce lidské, v neštěstí, mezi lotry, v nemoc, v pokušení; též utrpěti ztrátu.
-
Upálen, -í
U Izraelců trest za smilství kněžské dcery a incest; považován za nejsilnější očistný prostředek.
-
Upéci
Viz Upálen, -í.
-
Úpění, úpěti
Hořekování, lkání; žalostně kvíleti, volati o pomoc, vzdychati, bědovati, řváti.
-
Upevněn, -í, -ý, upevniti, upevňovati
Učiniti pevným, položiti pevné základy; Bůh je nezměnitelnou zárukou pevnosti svého lidu.
-
Uplíti, uplvati
Poplít, popliváno.
-
Upokojení, -ý, upokojiti [se], upokojovati [se]
Osm hebrejských výrazů: bezpečnost, jistota, klid; uklidniti, utišiti, urovnati spor.
-
Uposlechnouti
Uslyšeti; oddat se v poslušnost; neuposlechnouti = neuvěřiti.
-
Uprázdniti [se]
Staročesky uvolniti, učiniti před někým prostor; v 1K 7,5 uvolniti se k modlitbě.
-
Upražiti
přesměrování na Pražma
-
Upřímě
Staročesky přímě, rovně, upřímně; ve smyslu bezúhonně, nezávadně, nezáludně, dokonale.
-
Upřímný
přesměrování na Upřímost, upřímnost, upřímý
-
Upřímo
Přímo; též k východu, na východ, pravou cestou.
-
Upřímost, upřímnost, upřímý
Celost, neporušenost a nezáludnost srdce, spojená se spravedlností a dokonalostí před Bohem.
-
Uprostraniti, uprostraňovati
Staročesky opatřiti prostor; Př 18,16 orientální zvyk posílat dary vlivným k zjednání prostoru.
-
Ur
1. Město v Sumeru, rodiště Abrahamovo, snad dnešní Mukajjar; 2. otec Davidova bojovníka.
-
Úřad
Úkol, který kdo vykonává; místo, které kdo zastává, např. dozorce, služba chrámová.
-
Úřadný
Člen synedria, radní (řecky búleutés); v Lukášovi 23,13 vládce (archón).
-
Úraz
To, co přivádí k pádu, oč člověk klopýtne; v přeneseném smyslu příčina k mravnímu pádu.
-
Urážeti se
Viz Uraziti (se).
-
Uraziti
Uhodit, udeřit, poranit; přeneseně urážet se, cítit se odpuzován spásou nabízenou v Kristu.
-
Urážka
To, oč člověk klopýtne; přeneseně o výčitkách svědomí a svodu k hříchu; Hospodin kamen urážky.
-
Urban
Křesťan, jemuž Pavel posílá pozdrav v Ř 16,9; časté jméno mezi otroky v císařském domě.
-
Úředník
V Izraeli vznik úřednického stavu až v době královské; kníže, písař, správce paláce, dozorci i chrámoví hodnostáři.
-
Uri
Zkrácenina jména Uriáš; 1. Otec Bezeleela; 2. Otec Gebera, výběrčího; 3. Vrátný u Ezdráše.
-
Uriáš
Hetejský, jeden z 30 hrdinů-vojevůdců Davidových, manžel Betsabé, zabit v první řadě bitvy.
-
Uriel
Bůh je světlo; 1. Levita z Kahatova rodu za Davida; 2. U. z Gabaa, otec Michaiy, matky Abiáše.
-
Urim
Los či kamínek, který nosil velekněz v náprsníku soudu; poznával jím vůli Boží.
-
Úroda
Výnos polí, vinic, domu; hojná úroda v síle volů; v přeneseném smyslu úroda rtů či spravedlnosti.
-
Uroditi
Ve smyslu porodit, zrodit (Ž 7,15).
-
Úrok
Staročesky daň, roční plat; poplatek za půjčku v penězích nebo naturáliích, zakázán chudým.
-
Urozený
Hebrejsky štědrý, šlechtic, kníže, ale i tyran; Pavel: urozenost není legitimací k nebi.
-
Urputně
Zatvrzele, zarytě, zavilý, neústupný.
-
Usaditi se
„Usadit se na svých kvasnicích“ (Jr 48,11). Viz Kvasnice.
-
Uschlý
O ruce odumřelá ruka; o kostech, jejichž morek vyschl.
-
Úsilé, úsilí, usilování
Práce, lopocení, námaha, snažnost a jejich výsledky; též plány, úmysly, předsevzetí.
-
Usilovati
Namáhati se, snažiti se, pokoušeti se, horlivě se přičiňovati; 1Pt 1,10 'toužili a pátrali'.
-
Ušinouti se
Uchýlit se (z pravé cesty).
-
Uškoditi
Viz Škoda, Škoditi.
-
Uskrovniti
Mírniti se, uskrovniti se; Žilka v 2. Korintským 12,6: „Uskrovňuji se však, aby si někdo nemyslil…“
-
Ušlechtile, ušlechtilost, ušlechtilý
Překlad výrazů pro krásu, výbornost, slávu; Bůh činí všecko krásně; Josef byl krásné postavy.
-
Uslyšán, uslyšeti
Často ve smyslu vyslyšeti modlitbu; Gn 17,20; 25,21; Dt 3,26; 1S 7,9; L 1,13; Sk 10,31.
-
Usmysliti sobě
Staročesky rozumu nabýti, rozmysliti si, napraviti se, litovati.
-
Usnouti
Viz Smrt, Spáti.
-
Usnouti s otci svými
Umřít a odejít tam, kde jsou otcové, do šeolu; výraz víry, že věřící zůstává v rukou Stvořitele.
-
Usouditi, usouzení
Umíniti si, rozhodnouti se; vynésti soud, rozkaz, nařízení; též vyřknouti rozsudek smrti.
-
Uspíšiti se
Pospíšit si.
-
Ústa
Podle biblických představ mají ústa nejen lidé, ale i zvířata, země, peklo i Bůh jako anthropomorfní vyjádření.
-
Ustalý
Staročesky unavený.
-
Ustání
Staročesky unavení, únava, ochabnutí; svízel, trud.
-
Ustanoven
přesměrování na Ustanovený, ustanoviti
-
Ustanovení
Pravidlo nebo zvykový zákon; v bibli nejčastěji kultické předpisy spojené se smlouvou Hospodinovou.
-
Ustanovený, ustanoviti
Pomazati k něčemu, zříditi, dosaditi, naříditi; Kristus ustanoven za dědice a Pána veškerenstva.
-
Ustanovitel
V Iz 33,22 staročesky zakladatel, původce; hebr. spíše vůdce v míru i válce.
-
Ustati, ustávati
Staročesky marně se namáhati, unaviti se, vysílen; Bůh se však nikdy neznaví a neumdlí.
-
Ustávání
V 1Te 2,9 = námaha.
-
Ustávati
přesměrování na Ustati, ustávati
-
Ustavěti
Staročesky vystavěti, pevně stanoviti, naříditi; Ř 14,4 „Pán je mocný udržeti ho zpříma“.
-
Ustavičně, ustavičnost, ustavičný
Stále, vytrvale, na věky; v Novém zákoně o vytrvalé, horlivé modlitbě prvotní církve.
-
Ustavičný
Viz hesla Ustavičně, Horlivě, Horlivost, Opravdový.
-
Ustaviti
Staročesky pevně postaviti, stanoviti, utvrditi; rozhodnouti se; 'u. srdce při Hospodinu'.
-
Ústavně
Staročesky = ustavičně, stále, vytrvale.
-
Ustavovati
Staročesky ustanovovati; stavět se na cestu.
-
Uštipnouti
Staročesky = bodnout.
-
Ustrašiti
Staročesky = nahnat strachu, zastrašit.
-
Ustrčiti
Staročesky = trknout, potrkat.
-
Ustrčiti se, ustrkovati se
Staročesky klopýtnouti, úraz utrpěti.
-
Ustrnouti
Utkvít, zůstávat, setrvávat.
-
Ústupek
V 1Kr 6,6 zúžení zdi; chrám Šalomounův se do výše víc zužoval.
-
Ustydnouti se
Staročesky zastyděti se, leknouti se.
-
Úsudek
Staročesky rozhodnutí, rozsudek, usnesení; v Př 16,11 'váha a závaží' jsou Hospodinovy.
-
Usvadnouti
Obrazně o chřadnutí hladem, srdce, oka a jazyka, o vadnutí boháče.
-
Utai
Potomek Bigvaiův; doprovázel Ezdráše z Babylona.
-
Utajiti se
Umlknouti, ukrýti se; Zeman v Žalmu 22,3: „Nedostává se mi uklidnění“.
-
Útěcha
Potěcha, potěšení, radost; poslední slova Davidova ve 2S 23,5 o věčné smlouvě.
-
Utéci se
Najíti útočiště, obrátit se s důvěrou k někomu.
-
Utěradlo
Staročesky kratiknot na ořezávání a utírání ohořelého knotu, druh nůžek, kleští.
-
Utěšení, -ý, utěšiti
Mít soucit, lítost, dát útěchu s účinnou, přátelskou domluvou a pomocí; rozkoš, potěšení, radost.
-
Utěšitel
Ten, kdo se pomocně slitovává; v bibli především Bůh a v Novém zákoně Ježíš Kristus a Duch svatý.
-
Utěšiti
Viz Utěšení, Utěšitel.
-
Utíkající
Uprchlík; Jr 50,21 'proti zemi zpurných'; snad města Merataim a Pekod pro zkázu.
-
Utíkání
Útěk, úprk; útočiště, vyhnanství; městem k utíkání jsou míněna útočištná města.
-
Utíkati
Prchati; před Bohem marně; vystříhati se čeho, varovati se; v NZ pojednává o duchovním boji.
-
Utišení
V Iz 30,15 pokání odvratem od protibožských činů; úplně spolehnout na Boží pomoc.
-
Utišiti se
Obrazně o meči, který dosud řádí, je však vyzýván, aby se uklidnil.
-
Útisk, utiskati, utisknouti, utiskování, utiskovati
Násilí, nespravedlivé jednání, vydírání, šizení; Izrael byl citlivý k chudým a bezmocným.
-
Utištění
Tíseň.
-
Utištěný
Hebrejsky 'ánáv = ubožák, soužený, chudý, tichý, utiskovaný.
-
Utíti [utnu]
O trestu na válečných zajatcích, jimž byly utínány palce u rukou i u nohou.
-
Útočiště
Kraličtí tak překládají pět výrazů; Hospodin je úkrytem spravedlivých a chudých v den soužení.
-
Útočištný
Viz Útočiště.
-
Útok
Vojenské, nepřátelské napadení; též o nebezpečné zápletce; v Efezským 6,11 ďábelské úklady.
-
Utrápiti se
V 1S 14,24 má význam být znaven, vyčerpán.
-
Utrhač, utrhání, utrhati, utrhavý
Pomluva a hanění; utrhání pro víru v Boha bylo Izraelci živelně bolestné a pokládáno za přímý útok na Hospodina.
-
Utrhání
přesměrování na Utrhač, utrhání, utrhati, utrhavý
-
Utrpení
To, co trpěl Ježíš Kristus; věřící mají podíl na jeho utrpeních i jeho budoucí slávě.
-
Útržka
Staročesky utrhání na cti, pomluva, falešná žaloba, posměch.
-
Uttai
Judovec z rodiny Fáresovy, syn Amiudův; byl hlavou čeledi a bydlel v Jeruzalémě.
-
Utvrditi
Staročesky = opevnit, upravit, upevnit; opevnění (hebrejština má pro tyto výrazy 14 slov, nejčastěji kún a kúm).
-
Utvrzený
přesměrování na Utvrditi
-
Utvrzovati
Viz Pevný, Utvrditi.
-
Uvadnouti
V L 8,6 vlastně uschnutí; v Ju 12 bludaři jako stromy bez plodů na podzim.
-
Uvaliti
Naložiti; obrazně 'uvaliti svou cestu na Hospodina' = nechat někým rozhodnout a spoléhat.
-
Uvázati se
„Uvázati se v něco“ = zmocniti se čeho.
-
Uvázati, uvazovati
Staročesky přivázati, připevniti; také obvázati (Ž 147,3; Iz 1,6; L 10,34).
-
Uvažovati
„Uvažovat mezi sebou“ (L 20,5) = rozvažovat společně, společně promýšlet.
-
Uvěřiti
Viz Věřiti, Víra.
-
Uvésti
Přivoditi, přivésti, seslati, uvaliti, navštíviti, způsobiti; Duch sv. uvede ve všelikou pravdu.
-
Uviniti
Staročesky = usvědčit.
-
Uvlačovati
Staročesky = protáhnout, prostrčit, provlékat, o sochorech (Ex 26,29).
-
Uvoditi
Uváděti, přiváděti; neuvoď nás v pokušení = prosba za vyvarování pokušení posledních dnů.
-
Uvozovati
„Uvozovati v moc“ = podmaniti; „uvozovati pokutu“ = uváděti pokutu; „do země“ = přiváděti.
-
Uvrci, uvrhnouti, uvržen
Vmetnouti, vhoditi, hoditi; též spustiti, snésti, uvaliti, naložiti břímě.
-
Uz
Jméno aramejského kmene odvozujícího původ od Náchora; Job v zemi Uz napaden Sabejskými.
-
Uza
Syn Abinadabův; zemřel při převozu truhly úmluvy do Jerusalema, když se jí dotkl.
-
Uzal
Syn Jektanův, jehož potomci se usadili ve starověkém Sána, hlavním městě Jemenu.
-
Užasnouti se, užasnutí
přesměrování na Děsiti se, ztrnouti, zhroziti se
-
Uzda
Postroj na hlavu tahouna; obrazně o omezení, sebeomezení, ukáznění.
-
Uzdravení, uzdraviti, uzdravování, uzdravovati
Činnost zaměřená na obnovení tělesného nebo duchovního zdraví, kterou v bibli vykonává především Bůh sám jako pravý lékař.
-
Uzen Seera
Vesnice vystavěná Seerou, dcerou Efraimovou; snad dnešní Beit Sírá.
-
Uzi
Hospodin je síla; jméno několika osob; syn Bukkiův, předek Ezdrášův, přímý potomek Sádochův.
-
Uziáš
Jméno několika osob; nejznámější král judský, nazývaný též Azariášem.
-
Uziel
Jméno několika osob; čtvrtý syn Kahatův, zakladatel rodu, příbuzný Áronův se strany otcovy.
-
Užitečný
Prospěšný, potřebný, na čem záleží; věřící má nésti pravé plné ovoce; bludaři jsou neužiteční.
-
Užitek
Prospěch, odměna, zisk, plody, úroda, ovoce; v Novém zákoně o činech člověka jako jeho ovoci.
-
Užiti
Staročesky zakusiti, dostat v náhradu; v Rt 4,6 hebr. gá'al = vykoupiti.
-
Úzko, úzkost, úzký
V prvotním smyslu těsný; v přeneseném smyslu tíseň, sklíčenost a soužení, jež věřící snášejí pro Krista.
-
Uzříti
Viz Spatřiti, Viděti.