Utěšení, -ý, utěšiti

Utěšení, -ý, utěšiti. Tak překládají Kral. ve SZ-ě šest různých hebr. výrazů, nejčastěji kořen n-’-m, který ovšem tlumočí také výrazy rozkošný [Ž 147,1 o zpívání žalmů; Ž 135,3 o jménu Hospodinovu], libý [Ž 81,3 o harfě; sr. 2S 23,1], veselý [Ž 16,6 o krajině], potěšení [Jb 36,11] a pod. s příslušnými slovesy. Všecky tyto překlady ukazují, co vše zahrnují výrazy u-í, u-ý, u-iti. Saul a Jonata byli milí a u-í za svého života [2S 1,23], u-ý je milý z Pís 1,16, uá je i jeho choť [Pís 7,6], u-é jsou cesty božské Moudrosti [Př 3,17], jednomyslnost bratří je u-á [Ž 133,1], u-é [přívětivé, vlídné] řeči jsou jako plást medu [Př 16,24] a slova u-á možno zmařit, když se člověk stýká se závistivcem [Př 23,6.8]. Je u-ou věcí, když člověk ve svém srdci ukládá slova moudrých [Př 22,18]. Dokonce i zboží, nabyté *uměním, může být u-é [Př 24,4]. V Boží pravici jsou vždy roztomilosti [něco milého, Ž 16,11]. Ve všech těchto výrazech prosvítá rozkoš, potěšení, radost. K Za 11,7.10 viz heslo *Svazující. Ez 32,19 se ironicky ptá, zda snad Egypt byl krásnější než ostatní země. A přece budou jeho obyvatelé ležet v podsvětí s neobřezanci. Je známo totiž, že se Egypťané obřezávali. Přesto nebudou mít v podsvětí žádnou výhodu. Budou ležet s pohany [sr. Ez 31,18; Jr 9,26].

Kral. utěšiti je překladem tvaru hebr. slovesa nácham = míti soucit, lítost, dát útěchu s účinnou, přátelskou domluvou a pomocí [Ž 71,21; Iz 12,1; Za 1,17]. *Utěšitel.

Manželka je v Př 5,19 přirovnávána k u-é [hebr. chén = krásný, lepý, půvabný] srně, láska choti z Pís 4,10 je u-á [hebr. jáfá = býti krásný]. Vyvrácený Jerusalem v Pl 1,7 se rozpomíná na všecka u-í [hebr. machᵉmuddím = vzácné, drahé věci]. Snad se tu právě tak jako ve v. 11, kde je užito téhož hebr. výrazu [‚drahé věci‘], myslí na poklady jerusalemských paláců [2Pa 36,19], zvláště však na poklady chrámové [2Pa 36,10, sr. Iz 64,11]. Neboť Jerusalem byl radostí, útěchou celé země [Kral. ‚u-ť‘, hebr. mâsôs sr. Iz 24,8; Ž 48,3, kde je užito téhož hebr. slova].

V NZ-ě jde o překlad tří řeckých výrazů. Ve Sk 2,28 je řecké eufrosyné = radost [je citován mesiášský Ž 16,8-11, který je vztaho ván na vzkříšení Ježíše Krista], ve Sk 4,36 je tak přeloženo řecké paraklésis s [= útěcha, potěšení, *Barnabáš], a ve F 2,1 je řecké paramythion [= domluva, „platí-li nějaká laskavá domluva“].