Barnabáš

Barnabáš [aramejsky = syn utěšení, potěšení Sk 4,36], jméno dané Jozesovi z pokolení levitského, rodem z ostrova Cypru, který se stal záhy učedníkem Kristovým a projevil vážnost svého obrácení tím, že prodal svůj majetek ve prospěch sboru v Jerusalemě. Byl příbuzný Jana Marka [Ko 4,10]. Ze Sk 9,27 se dovídáme, že B. uvedl obráceného Saula [Pavla] mezi apoštoly v Jerusalemě, zaručiv se za něho, z čehož někteří uzavírají, že se tito dva přátelé znali už od dřívějška [snad ze studií v Tarsu]. Na zprávu, že někteří mužové z Cypru a Cyreny kázali s úspěchem evangelium Řekům v Antiochii Syrské, byl apoštoly vyslán B., aby se přesvědčil o pravdivosti těchto zpráv [Sk, 11,19-26]. B. velmi záhy poznal, že Pavel by se hodil k práci v tomto městě. Vyhledal jej v Tarsu a přivedl do Antiochie, kde se rozvinula velmi pěkná a úspěšná práce. Po nějakém čase byli oba vysláni se sbírkou do Jerusalema k bratřím, kteří byli postiženi hladem [Sk 11,30]. Z Jerusalema vzali s sebou Jana Marka [Sk 12,12.25] a vrátili se do Antiochie. Netrvalo dlouho a byli odděleni pro misijní práci mezi pohany [Sk 13,2]. Od té doby požívali Pavel a B. titulu apoštolů. První jejich misijní cesta je vylíčena ve Sk 13 a 14. Byla omezena na Cypr a Malou Asii. Po dvou letech se navrátili do Antiochie, odkudž po nějakém čase byli posláni do Jerusalema ještě s několika jinými na t. zv. první apoštolský koncil, který rozhodoval o otázce, zda věřící z pohanů se mají státi nejprve Židy, než budou přijati do křesťanské církve. Je to otázka obřízky [Sk 15]. Pavel a B. zastávali názor, že obřízky není třeba. Koncil se rozhodl pro tento názor. Pavel a B. byli pověřeni, aby usnesení apoštolského koncilu vyřídili sborům v Sýrii a Malé Asii [Sk 15,22-31]. Po návratu do Antiochie nastalo mezi oběma apoštoly rozladění pro Jana Marka [Sk 15,36n]. Rozešli se. Barnabáš s Markem se odebrali na ostrov Cypr, aby tam kázali evangelium; Pavel se obrátil do Malé Asie, ale stále se zájmem sledoval práci svých bývalých druhů, jak to dosvědčují zmínky v Ga 2,1n; 1K 9,6; Ko 4,10. Podle pověsti se stal B. prvním biskupem v Miláně. Podle jiných zemřel v Římě nebo v Alexandrii mučednickou smrtí. Epištola Barnabášova pochází z počátku 2. stol. a byla neprávem připisována Barnabášovi. Už Tertullian pokládal [sotva právem] Barnabáše za autora epištoly k Židům.