Heslo
Cesta
Cesta
1. Ve SZ a) v obvyklém slova smyslu 1S 6,9.12; 2Kr 3,20; – b) v přeneseném smyslu jako směr, zvyk, obcování nebo způsob či metoda Jb 17,9; Ž 1,1; 25,12; 91,11; Dt 31,29; Am 8,14; Ž 139,24; – c) o cestách Božích Jb 21,14; 26,14; Ž 18,31; Př 8,22.32. Ve SZ je asi 18 různých hebrejských pojmenování přeloženo slovem „cesta“.
2. V NZ a) v obvyklém slova smyslu Mt 2,12; 5,25; 10,5; Sk 8,26; – b) v přeneseném smyslu jako ve SZ na př. Mt 7,13-14; 21,32; Sk 14,16; 16,17; Ř 11,33. Ap. Pavel a vůbec Sk. ap. označují nové náboženství a s ním spojený způsob života slovem „cesta“, Sk 9,2;19,9.23; 24,22; 1K 12,31 [cesta = způsob života; sr. 1K 4,17; Jk 5,20; Ju 1,11; Mt 22,16]. Význam slova cesta byl zvlášť obohacen Ježíšovým „Já jsem ta cesta“ [J 14,4-6], totiž k Otci [sr. Žd 9,8; 10,20]. V něm byly spojeny dva světy. Jeho život, smrt a zmrtvýchvstání otevřely cestu k Bohu a umožnily věřícím po této cestě také kráčet. Je to „cesta Hospodinova“, o níž se mluví ve SZ a kterou Ježíš dokonale zjevil a otevřel.