Hesla začínající na písmeno C

Píseň písní; viz Píseň Šalomounova.

Druhorozený syn Izmaelův; jméno velkého arabského kmene v severozápadní části poloostrova.

Svatyně; jméno několika míst; kananejské hrazené město dobyté Jozuem a přidělené pokolení Neftalím.

Komára (Mt 23,24); víno bylo cezeno hustou látkou kvůli příkazu Lv 11,20.23.

Hebrejsky kedmá = k východu; nějaký arabský kmen, odvozující svůj původ z Izraele.

Košatý strom jehličnatý, ozdoba a sláva hor libánských; obraz síly ve Starém zákoně.

Kalný, temný; pět kilometrů dlouhé údolí na východní straně Jerusalema pod horou Olivetskou.

Ve 2. Samuelově 6,5 jde o dříví cypřišové (bᵉróš), z něhož byly zhotovovány desky k hudebním nástrojům.

Z lat. list, krátké psaní; Jr 32 smluvní listina psaná dvojmo, řezem rozdělena.

Řecky Kéfas z aramejského Kefa = skála, ze skály; viz Petr.

Hebr. káfár = vesnice; ammonitská vesnice přidělená Benjaminovi, snad Chirbet Kafr 'Ana.

„Shromáždění“; zastávka Izraelců na poušti mezi Ressa a Sefer; snad Kuntilet Krajé.

Staročesky z němčiny známka, znamení, obyčejně vlastnické znamení; cejchovaly se zvířata, nádoby a otroci.

V 1Tm 4,2 o svědomí: 'vypáleno znamení'; lidé mají bezectnost vpálenu do vlastní duše.

Město přidělené Judovi; David je osvobodil od Filištínských, opustil pro nevděčnost obyvatel.

Úplně, jistě, skutečně, vpravdě, až do krajnosti; cele držeti = být přesvědčen.

Pevný, slitý, bez pohnutí.

Latinsky publicanus; vyběratel daní v římských provinciích, v Judstvu nenávistný lidu.

V Titovi 2,7; řecké slovo znamená „neporušenost“, snad přesněji „neúplatnost“, „nepodplatitelnost“.

Staročesky úplný, neporušený, zdravý; „celá oběť“ = celopal.

Nerozdělený, neporušený; 'celá oběť' = celopal, beze zbytku spálená oběť.

Odhad, ocenění; zvážiti, vyvážiti, ježto cena byla odhadována vážením.

Východní přístav korintský na zátoce Saronicus; obchodní středisko; sbor už v této době.

Opevněné starokananejské město v pokolení Neftalím, které dalo jméno moři Genezaretskému.

Praotec rodiny Cenezejských, k níž patřili Kálef a Otoniel; patřili k praobyvatelům Palestiny.

Nejvyšší jednotka váhy, kterou Izraelci převzali od Kananejců; 60 liber neboli 3.600 lotů.

Římská armáda rozdělena na legie; centurio velel setnině po 100 mužích, 60 setnin v legii.

Železnými zuby opatřený válec, jímž se jezdilo po obilí při mlácení; též mučící nástroj.

V Ko 2,20 předpisy pohanské theosofie; mystické a asketické nauky patřící k živlům světa bez Krista.

Snad obyvatel Kréty usazený v Filištínsku; někteří patřili k tělesné stráži Davidově.

Přímořské město mezi Joppe a pohořím Karmél, přestavěné Herodesem Velikým a pojmenované po Augustovi.

Obvyklá cesta; přeneseně způsob života, cesty Boží; Ježíš sám nazývá sebe cestou k Otci.

V Palestině většinou pěšky, zámožnější oslem, mezkem nebo velbloudem; koně jen vojensky.

Kmen, sídlící někde mezi Egyptem a Eufratem; jméno znamená „východní lid“.

Potomci Javanovi — řečtí Iónové sídlící na Kypru a dalších ostrovech Středozemního moře.

Hebrejsky kitliš; vesnice v nížině judské, v LXX zvaná Maachós; snad dnešní Chirbet el-Makház.

Město na území Zabulonova, snad Tell el-Fár; nepodařilo se vypudit Kanaance.

Kouř, dým; žena nebo ženina Abrahamova, pramáti 16 kmenů, z nichž dva jsou arabské.

Jeden z Rechabitských, jehož potomek odepřel pití vína, věren starému ustanovení.

„Hospodin se ukryl?“; otec Židů, kteří nemohli prokázat kněžský původ.

Přítok Eufratu v krajině Gozan; Tiglatfalazar sem zavedl půl třetího pokolení Izraele do zajetí.

Otec Nehemiášův.

Moudrý; zakladatel rodiny Chachmonoviců.

Město na j. Judstva; snad Azor Ch., kde aram. = 'nová vesnice'.

Benjaminské město, ztotožňované dnes s městem Adida sv. od Lyddy; jméno znamená „ostrý, zašpičatělý“.

Ustávající?; jeden z předních mužů pokolení Efraimova, kteří zabránili uvésti zajaté Judejce do otroctví.

1. Druh kobylek dovolených k jídlu (sušené, vařené, pečené); 2. zakladatel rodiny Netinejských.

Aramejsky kobylka; zakladatel jedné z rodin Netinejských, odlišný od Chagab.

Zakladatel jedné z rodin Netinejských.

Odrůda křemene různé barvy podle města v Malé Asii; třetí základní kámen nebeského Jerusalema.

Jedno z nejstarších měst assyrských, vystavěné Nimrodem; sídlo Asurnasirpala; zříceniny Nimrud.

Ozdoba, šňůrka na krk; ves na hranicích území pokolení Asserova; snad dnešní Chirbet 'Alia.

Kraličtí Kalkol; jeden ze tří synů Mácholových vynikajících moudrostí; syn Záře z Judova.

1. Město v Babylonii v Nimrodově království; 2. město spojené s Emat a Gát.

Jedno z měst, které marně odporovalo Assyrii; snad totožné s Chalne.

Hlídačská chýše, ale také visuté lože zavěšené vysoko ve větvích, aby byl hlídač chráněn před divokou zvěří.

Druhorozený syn Noé; praotec Chamitů – Chus, Mizraim, Put a Kanán; Egypt zván zemí Chamovou.

Národní božstvo moabské; uctívané obětováním dětí jako Moloch; Šalomoun mu vystavěl výsost.

Syn Náchora a Melchy, praotec jednoho z aramejských pokolení.

Dcera Jeremiášova z Lebna, žena Joziášova, matka králů Joachaza a Sedechiáše.

Syn Sallumův, bratranec Jeremiášův.

Milosrdný; jméno několika osob; Davidův bojovník, Benjaminovec, potomek Jonatanův, levité.

Bůh byl milostiv; věž tvořící část hradeb jerusalemských; druhé jméno věže Mea.

Milostivý; jméno několika osob; syn Hemanův a prorok, jenž pokáral Azu, též bratr Nehemiášův.

Hospodin je milostiv; jméno ve Starém zákoně často se vyskytující u dvanácti různých osob.

Město v Egyptě, asi 80 km jižně od Memfís na západním břehu Nilu; známé jako Herecleopolis Magna.

Smrdutý či omilostněný; 1. Král ammonitský, jenž zneuctil vyslance Davida; 2-3. Další opraváři.

Pochopiti slovo; poznání, jež plyne z úzkého poměru; nemožné tam, kde chybí naslouchání slovu.

V Žd 1,3 razidlo odražené v minci; v Synu je viditelně přítomna nejvnitrnější podstata Boží.

Otec jakéhosi Jedaiáše, jenž opravoval zdi jeruzalémské; jméno snad „s probodeným nosem“.

Místo v Mesopotamii, kam se vystěhoval Abraham z Ur Kaldejských; čilé obchodní město.

Třetí ze sedmi komorníků (kleštěnců) krále Asvera.

Praotec Salluma, manžela prorokyně Chuldy; ve 2. Paralipomenon 34,22 nazýván Chasra.

Zakladatel rodiny Netinejských, jejíž potomci se vrátili z Babylona se Zorobábelem; jméno znamená „prudké horko, horečka“.

Syn Kálefův, praotec obyvatelů města Betgader.

Druh kobylek dovolených k požívání, nebo larva kobylky stěhovavé.

Otec zlatníka Uziele.

Podzimní?; zakladatel rodiny, jejíž potomci se vrátili se Zorobábelem; totožný s Jorahem z Ezdráše 2,18.

1. Potomek Áronův, třetí třída kněžská; 2. zakladatel rodiny vrátivší se z Babylona.

Starodávné město v Sýrii na Eufratu; r. 605 př. Kr. tam Nabuchodonozor porazil faraóna Necho.

Vinař; 1. Čtvrtý syn Rubenův, zakladatel čeledi charmitské; 2. Muž z Judova, otec Achanův.

Syn Zofachův z pokolení Asserova.

„Posvátná hrůza“; studnice na sz Gelboe, kde Gedeon utábořil bojovníky proti Madiánským.

Obyvatel města Charod (snad dnešní Chirbet Chareidan asi 6 km jv. od Jeruzaléma).

Zakladatel rodiny Netinejských, jejíž potomci se vrátili z Babylona se Zorobábelem; jméno snad „němý“ či „rytec“.

Jeden z princů perských na dvoře krále Asvera.

Sefatiáš z Benjaminova, jenž se připojil k Davidovi v Sicelechu; snad jméno jako Charif.

Tchán krále Manassesa; jméno snad „zlato“ nebo „znetvořenina“.

Jméno několika levitů; nejznámější praotec Etanův z pokolení Merari.

Jeden z těch, kteří s Nehemiášem stvrdili smlouvu s Bohem.

„Hospodin mne prozkoumal?“; 1. otec Chattuse; 2. levita připravující smlouvu s Bohem.

Syn Zorobábelův; jméno znamená „Hospodin je milostiv“.

Jeden z těch, kteří stáli po boku Ezdrášovi při jeho řeči k navrátilcům ze zajetí.

Hebrejsky kislón; otec knížete z pokolení Benjaminova za časů Mojžíšových.

Gízonský, jeden z bojovníků Davidových; ve 2. Samuelově 23,32 nazýván Jasen.

Místo při cestě z Babylona do Jerusalema, patrně v Babylonii nebo v její blízkosti.

Potomek Chámův v seznamu synů Mizraim, z čehož soudíme, že byli usazeni v Horním Egyptě.

přesměrování na Charchas

1. Syn moabského Pachata, opravce zdi; 2. Žid opravující naproti domu; 3. Otec Semaiášův.

Syn Zorobábelův; jméno znamená „uvážený“.

Zakladatel jedné z rodin Netinejských, jejíž členové se vrátili se Zorobábelem ze zajetí.

Zakladatel rodiny, jejíž potomci se vrátili se Zorobábelem z Babylona.

Syn Otonielův; jméno znamená „zděšení“.

Chatrný, zchátralý, bídný, nuzný; překlad šesti různých hebrejských výrazů.

Aramejsky zajatec?; zakladatel rodiny Netinejské, jejíž potomci se vrátili se Zorobábelem.

Vrátný, zakladatel rodiny, jejíž potomci se vrátili z Babylona se Zorobábelem.

Jeden ze služebníků Šalomounových, zakladatel rodiny, jejíž potomci se vrátili se Zorobábelem.

Několik mužů: syn Semaiášův, náčelník kněží, hlava Davidovské, syn Chasabneiášův, kněz.

Černá země; úrodný sopečný kraj jižně od Damašku; řecky Auranitis, věnován Herodovi Velikému.

Hospodin viděl; muž z pokolení Judova, jemuž bylo přiděleno obydlí v Jerusalemě.

Viz Tábor, 4.

Řeka v zemi kaldejské, kde byli umístěni Izraelci v zajetí; Ezechiel tam měl vidění.

Hebrejsky kabbón; vesnice v nížině judské, snad totožná s Makbenou.

Služebník božstva Lagamar; král elamitský, jenž v době Abrahamově vytáhl s jinými proti Sodomě.

Není vlastní jméno; aramejský výraz znamená 'a tak dále' nebo 'a nyní'.

Není místo; vzniklo v českém překladě špatným porozuměním textu u Ezd 4,17.

Studna, cisterna?; město západně od Jordánu, jež dalo jméno celému kraji; snad v rovině Sáronské.

Má rozkoš je v ní; královna, matka krále Manassesa.

Nemoc či rez?; jedna ze dvou žen Ashurových.

Kraj říše assyrské, do něhož byli odvedeni zajatci desíti kmenů izraelských, snad Chalkitis.

Dokonalost; syn Pachata Moabského, jenž na naléhání Ezdrášovo propustil pohanskou manželku.

Úrodný?; ves asi 20 km severozápadně od Damašku, kde se dařilo nejjemnější víno proslulé v Assyrii.

1. Netofatský, hejtman dvanácté třídy měsíční u chrámu; 2. zajatec vrátivší se z Babylona.

přesměrování na Chéla

Druhý syn Davidův z Abigail Karmelské; v 1Pa 3,1 jméno Daniel.

Tuk, tučný; jeden z udatných bojovníků-velitelů Davidových.

Viz Cheldai, 2.

Pelonský, hejtman nad Davidovým houfem pro sedmý měsíc; též potomek Ezronův z pokolení Judova.

Hynoucí, stravující se?; mladší syn Elimelechův a Noemi.

Kněz z čeledi Meraiotovy.

„Ptačí klec“; 1. bratr Suchův z Judova; 2. otec Davidova úředníka přes polní hospodářství.

Hebrejsky z kálef = pes; syn Ezronův, bratr Jerachmeelův; také nazýván Kálef.

Milost; syn Sofoniášův, jeden z těch, na jejichž památku měly být v chrámě kladeny koruny.

Zakladatel levitské rodiny, jejíž potomci pomáhali Zorobábelovi při kladení základu chrámu a Nehemiášovi při výstavbě hradeb.

Hospodin se slitoval; levita, jenž modlitbami vedl navrátilce z Babylona ke slibu sloužit Hospodinu.

Hospodin zaštítil; přední z levitů z rodiny Izarských, nesl truhlu Boží při přenášení do Jerusalema.

Levita, který se vrátil z Babylona; jméno znamená „němý, mlčící“ nebo „vyrývající“.

Tělesná stráž Davidova, původně žoldnéři z cizinců; jádro 600 mužů pod Ittaiem Gittejským.

Zvláštní okřídlená bytost sloužící Bohu; strážce posvátných míst a nositel Božího trůnu.

Jeden ze Šalomounových nakupovačů; jméno znamená „milost“.

„Blázen?“; vesnice v jižním Judstvu, též Betul/Betuel; snad Chirbet er-Rás.

Město na hranicích území Judova na hoře Jeharim; snad dnešní ves Keslá, 16 km západně od Jerusalema.

Osmé písmeno hebrejské abecedy, jímž počíná každý verš osmého oddílu Ž 119; číselná hodnota je 8.

Místo na severní hranici Palestiny při přechodu do Emat, snad dnešní Heitela severovýchodně od Tripolis.

Podvodný, lstivý; místo poblíž Adullam, snad dnešní 'Ain el-Kezbé.

„Kanec?“; 1. potomek Aronův, 17. skupina kněžská; 2. vůdce lidu, stvrdil smlouvu.

Karmélský, jeden z rytířů Davidových; v 1. Paralipomenon 11,37 nazýván Chezro.

přesměrování na Chezrai

Syn Barzillaie Galádského; doprovázel Davida ze Zajordání; pozemek u Betlema.

Hornatý ostrov v Egejském moři; Pavel se tu zastavil; doly na mramor a hrnčířské dílny.

Můj bratr je Vznešený; král tyrský, pomocník Davida a Šalomouna při stavbě chrámu cedrami.

(Hospodin?) má síla, staženina z Ezechiáš; syn Élpálův z pokolení Benjaminova.

Viz Chios.

Byl nejobvyklejším pokrmem již od nejstarších dob, vyráběl se z různých druhů mouky a pekl se na horkých kamenech nebo v pecích.

Hltavě pít.

Nevázanost pohlavní, bezuzdnost; v Novém zákoně v seznamech neřestí; též silné vzplanutí smyslnosti.

Řecké jméno; žena, o níž zmínka v 1. Korintským 1,11; její křesťanský otrok donesl Pavlovi zprávu o různicích.

Základní vlastnost bezbožníka spoléhajícího sám na sebe, která před Bohem má umlknout, oprávněná jedině jako chlouba v Bohu.

Jméno Cinejského; spor, zda Mojžíšův tchán nebo švagr; pravděpodobnější zkušený beduinský šejk.

Místo severně od Damašku, kam až pronásledoval Abraham krále, kteří vyplenili Sodomu.

Manželka Šachraimova z pokolení Benjaminova; jméno znamená „nový měsíc“.

V přeneseném smyslu žíti; obrat choditi v Zákoně Hospodinově = žití v poslušnosti Zákona.

Viz Farao, 11.

Míra, jež obsahovala přibližně 360 l; 10 bathů pro tekutiny nebo 10 ef pro sypké věci.

„Jeskyně Gidgad“; zastávka Izraelců; snad totožné s Gadgad ssz od zálivu Akaba.

Syn Izarův, vnuk Kahat z pokolení Lévi; vůdce vzpoury proti Mojžíšovi a Aronovi na poušti.

Potomci Chóre; Samuel a Héman; organisováni Davidem do sboru zpěváků; vrátní stánku, pekaři.

Viz Chorejský.

Dvě jeskyně; moabské město či svatyně jmenované s ségorskou a luchitskou; dnes el-'Arák.

Obyvatel buď Choronaimský, anebo Betoronský.

„Útočiště“; 1. místo na hranicích Asser j. od Tyru; 2. vrátný z doby Davidovy.

„Útočiště“; vrátný domu Hospodinova za Davida.

Hebrejsky kallá; nevěsta, snoubenka, jež bývala korunována věncem.

„Pečeť“; 1. syn Heberův z Asser; 2. Aroerský, otec rytířů Davidových Sama a Johicha.

„Chouliti se v řečech“ (Jb 29,9), tj. zdržovat se řeči, nemluvit.

Malodušnost, zkormoucenost; sevřenost ducha; bázlivost; umdlenost duše.

Chůva, pěstounka, kojná; podle Písma byla jí prokazována zvláštní úcta.

Kojiti, objímati, hýčkati, uchovati, opatrovati; chovati se = počínati si, jednati, žíti.

Pisatel prorocké knihy popisující události doby Manassesovy.

„Proradná?“; místo v Judstvu obydlené potomky Sélovými, snad totožné s Achzib.

Ve smyslu stezka, způsob života (Ž 139,3).

Hebrejsky kachaš; jinde překládáno lež, klam, hubenost; v Žalmu 59,13 dnes překládáno „lež“.

Budova pro bohoslužbu Hospodinovu, jejíž nejdůležitější částí byla svatyně svatých s truhlou úmluvy jako symbolem neviditelného Boha.

Dvě slova: plevel na poušti; bodláčí, jež bude míti účast na slávě dítek Božích.

Snad lesík; nejde-li o poruchu textu, jak se domnívá většina badatelů v souhlasu se LXX.

Od slovesa chřestiti = rámus, hluk; přezdívka, jež má naznačovati osud faraónův (snad Hofra).

Zevní nosní otvory, nos; frkání (Karafiát); nozdry.

přesměrování na Kulhavý

Chrápání, tvrdý spánek.

Snad také larva; v 1Kr 8,37 hebr. chásíl jindě 'brouk'; míněn druh kobylek.

Zelená průzračná odrůda olivínu; na náprsníku ve 4. řadě; 7. základ Nebeského Jerusalema.

Celistvá odrůda křemene, barvy zelené jako nezralé jablko; tvoří desátý základ zdi nebeského Jerusalema.

Mají význačnou úlohu v Písmu; absolutní vůle Boží i lidské rozhodnutí, jež má blízko k víře.

V bibli předmět zvláštní péče Zákona a proroků, častý důsledek nespravedlnosti, lichvy a bezbožného zacházení s bližním.

„Krtice“; prorokyně, žena Salluma; Joziáš k ní vyslal poselstvo o nalezené knize zákona.

Kotouč prachu nebo smuchlaných suchých lodyh artyčoku, poháněných jako točící se kola.

Chumelenice; hebrejsky galgal = kolo, točení, vír; v Žalmu 83,14 zvířený prach.

Snad dnešní 'Ain Berdai nebo Bereitán jižně od Ba'albeku; viz Berota.

Kněz v době Davidově, na něhož připadl los třináctý při rozdělení na kněžské třídy.

Náčelník benjaminské rodiny; v Numeri 26,39 se jmenuje Hufam.

Skvělost, bělost; 1. Otec Refaiášův, hejtman u Nehemiáše; 2. Syn Churův, Šalomounův správce.

Nazývaný v 2S 23,30 Haddai.

Syn Bély, prvorozeného Benjaminova; snad totožný s Hufamem.

Bídný, hubený, špatný, vadný.

Prvorozený syn Chámův; země v Africe, pravděpodobně Ethiopie (mouřenínská); v Gn 2,13 sporné.

Nějaké místo v Judstvu, jz. od Betléma; jméno snad „spěch, vzrušení“.

Přítel Davidův; předstíráním příchylnosti k Absolonovi zrušil radu Achitofelovu.

Snad totožný s Chusanem Risataimským, králem syrským, nebo kraj v Arabii s Kušity.

Obyvatel místa Chusa.

Muž z Benjamina v Ž 7; hebrejsky Kúš, snad Ethiopejec; též otec proroka Sofoniáše.

1. Syn Danův, též Suham; 2. Synové Aherovi z Benjamina; 3. Jedna ze žen Šacharajima.

Viz Chusim, 3; jméno znamená „spěch, uspěchaná“.

Obyvatelé Ethiopejští, tj. v širším smyslu obyvatelé Nubie, severní Habeše, potomci Chámovi.

„S chutí“ = s celou duší; ve smyslu osobitost, národní charakter.

Chuť, zálibu v čem nalézati, oblibovati si; doslovně čichati s rozkoší.

Sladký, příjemný; „krmě chutná“ (Gn 27,4.14) = pochoutka.

přesměrování na Chovačka

1. Úředník Herodesa Antipy, jeho žena Johanna sloužila Ježíši; 2. předek Judův.

Chussimský, ethiopejský osobní přidělenec Joabův.

Uznání něčí zásluhy; chválou se podle Starého zákona zvyšuje čest, sláva a moc chváleného.

Hodný chvály; 'chvalitebná píseň' = chvalozpěv; 'chvalitebné před Bohem' = milé Bohu.

Chvatně, spěšně, v poděšení; snažně toužiti, usilovati, přispěchati, upínati se.

V Ž 60,4 ve smyslu kolísat.

Ve smyslu vrávorat (při rozsudcích).

Skláněti se, směřovati, blížiti se, chystati se.

V 1Kr 20,33 pevně se držeti něčeho jako dobrého znamení; také násilně se zmocniti, zadržeti.

Lstivec, zchytralec; v 1. Korintským 1,20 má smysl „debatér“ slovních hádek.

Lest, zrada, podvod, úklad; v NZ řecky panúrgia = lstivé chytráctví; Pavel 2K 4,2; 12,16.

Patřila vedle póru, česneku, okurek a melounu k nejoblíbenějším druhům zeleniny; Izraelci na poušti vzpomínali.

Babyloňané stavěli z hlíny pálené v cihelnách, spojené horkou živicí; v Egyptě sušeny jen na slunci.

Ustanovený konec prostoru, hranice prostorová i časová, terč, konečný bod, určený čas.

Jihovýchodní přímořská provincie Malé Asie; rodný kraj Pavlův, s hlavním městem Tarsus.

přesměrování na Cymbál

Zaujímal důležité místo mezi kovy; dovážel se ze Španělska a Anglie; součást bronzu s mědí.

Větev lidu amalechitského nebo madiánského; žili s Izraelci v přátelském poměru a byli pohlceni.

Kananejský kmen, jejž se doposud nepodařilo identifikovat.

Viz Kirchareset; Kir, 2.

Shromáždění nového lidu Božího založeného na nové smlouvě v Kristu Ježíši jako pravý Izrael.

Otec Saulův, syn Abielův, z čeledi Matri, z pokolení Benjaminova.

Označení panovníka světové říše římské, který byl nejvyšším nositelem státní moci nade všemi územími NZ.

Vladařství, panství, vláda.

Hebrejské pojmenování klikaté řeky v Palestině; vlévá se u Haify; místo porážky Zizara a proroků Bálových.

Viz Harfa, Hudba.

přesměrování na Cetim, Citejští, Citim

V Numeri 24,24 ostrov Cypr.

Pozorovati, býti si vědom, větřiti, viděti, rmoutiti se; řecké fronein ve F 2,5 smýšleti.

Cizozemec, osoba neizraelská bydlící v Zaslíbené zemi; liberální zacházení dle Zákona.

Velekněz obětoval krev obětních zvířat, kdežto Kristus obětoval svou vlastní krev (Židům 9,25).

Oheň vzatý nikoli z oltáře, nýbrž z profánního zdroje; Nadab a Abiu zaplatili účastí v modloslužbě životem.

Nevěstka.

Staročesky = štítit se, odcizit se, odvracet se.

Vedle doslovného významu také obrazně „cizoložiti slovo Boží“ (2K 2,17), tj. falšovat či kupčit s evangeliem ze zištných důvodů.

Nemanželské, cizí dítě, jemuž není věnována dostatečná péče.

Proroci chápali Boží vztah k Izraeli jako manželství; odpad ke kultům = cizoložství.

Zločin vdané ženy s mužem, jenž není jejím manželem; podle Zákona měli být oba ukamenováni.

Ten, kdo se odchýlil z obvyklých cest, aby bydlil jako cizinec v jiné zemi, někdy chápán jako nepřítel Izraelův.

Posměch; v Jr 51,37 spojeno s 'užasnutím', s něčím, co vyvolává hrůzu.

Staročesky šveholiti, pomlaskovati, syčeti k vyjádření úžasu i posměchu.

Celník.

V hellenistické a římské době označení Židů na rozdíl od uctívačů model; ten, kdo se bojí Boha.

Několik hebr. a řec. výrazů: sloužiti, prokazovati úctu, vyznamenávati, chváliti, uctívati.

V NZ není jako v profánní řečtině; statečný postoj v životě i při smrti; mocné skutky milosti.

Často ve smyslu bezúhonnost.

Řec. paideia; výchova, vyučování, kázeň.

Cvičiti se, napravovati ranami, kárati, napomínati, učiti; 1Tm 4,7 'cvič se k pobožnosti'.

Hudební nástroj; dva druhy hlasité a zvučné; starověký cimbál nebyl strunový, podobal se činelám.

Ostrov v Středozemním moři; první zastávka apoštola Pavla s Barnabášem na první misijní cestě.

Přepis hebrejského kôfer; vonná rostlina, jejímž práškem si orientálky barvily nehty.

Nezaručený překlad hebrejského tirzá; strom tvrdého dřeva rostoucí na pohoří Taurus, stále zelený.

přesměrování na Cypr

Nyní Krenna; město na pobřeží Afriky, odkud pocházel Šimon, který pomohl nést Ježíšův kříž.

Řecký tvar římského Quirinius; legát syrský, provedl daňový soupis v Judstvu.

Zakladatel perské říše; dekretem r. 538 povolil Židům v zajetí návrat a znovuzbudování chrámu.