Hesla začínající na písmeno K

Míra pro věci sypké, asi 2 litry; 6 kabů = 1 míra.

Bůh shromažďuje; místo v nejjižnějším Judstvu, domov Davidova udatného přívržence Banaiáše.

1. Město na pomezí Asser a Zabulon; 2. Krajina 20 měst, kterou Šalomoun daroval Chíramovi.

Označení strany; člověk, který rozděluje, rozbíjí jednotu a tvoří strany v církvi.

Káď; v Oz 3,1 však hrudy hroznů, slisované do koláčů.

Vykuřování vonných pryskyřic, kadidla a myrhy při službě stánku k uctění Hospodina.

Viz Vlasy, Pramen vlasů.

Zvlněný, jemně zprohýbaný; hebr. taltalím = splývavé palmové ratolesti, obrazně o splývavých kučerách vlasů.

Zasvěcený, posvátný; velká oasa 75 km jižně od Bersabé s prameny, místo pobytu Izraelců.

přesměrování na Kaditelnice

Klejopryskyřice z kadidlovníků; dováženo z Arábie, Afriky, Indie; dar mudrců od východu.

Malá přenosná kovová nádobka na řeřavé uhlíky a kadidlo ke kadění; u Šalomouna ze zlata.

přesměrování na Kadění

Levita navrátivší se se Zorobábelem; dozíral nad dělníky při obnově chrámu.

Jedenácté písmeno hebrejské abecedy, řecky kappa, naše k; jméno znamená „dlaň“.

Vesnice Nahumova; město na severozápadním pobřeží moře Galilejského a východisko působení Ježíšova.

„Vesnice“; gabaonitské město přidělené Benjaminovi; po zajetí znovu osazeno; snad Kefíreh.

Ostrov nebo pobřeží; podle Jr 47,4 původní vlast Filištínských; zpravidla ztotožňován s Krétou.

Obyvatelé Kaftoru.

Druhý ze tří synů Léví; praděd Mojžíše a Árona, praotec jednoho z levitských rodů.

Plným jménem Josef Kaifáš; židovský nejvyšší kněz za Tiberia, zeť Annášův; odsoudil Ježíše.

Podle Genesis prvorozený syn Adama a Evy, zakladatel rolnictví; zabil svého bratra Ábela.

1. Syn Enosův z rodu Setova, otec Malalehelův; 2. syn Arfadaxův dle LXX (L 3,35-36).

Nohama zkalená voda.

Dřevěné, rohové nebo kovové pouzdro na rákosová péra s nádobkou na inkoust, upevňované za pasem.

Hebr. 'anáfá; stěhovavý pták u vody, zakázán jako nečistý; živí se rybami.

Jižní krajina Babylonie při zálivu Perském; později označení rozšířeno na celou Babylonii.

Hebrejsky Kasdim; obyvatelé Chaldeje; obnovitelé babylonské moci; Nabopalasar a Nabuchodonozor.

Vzhledem k postavení novobabylonských mágů se jméno Kaldeus stalo synonymem za kněze Belmardukovy.

Syn Jefona Cenezejského, jeden z 12 vyzvědačů; s Jozuem jediný vchází do zaslíbené země.

Podle 1Pa 2,24 nejisté: místo smrti Ezrona, či Kálef pojal Efratu k zajištění majetku otcova.

Špinit; potřísnit se.

Nádoba k pití, číše; obrazně o obsahu kalicha, příjemném či hořkém údělu; kalich dobrořečení při večeři.

Místo, kde je kal, kaluž.

Znečišťovat kalem.

Jeden ze synů Záře (Máchol), známých moudrostí.

Prychlý; hlava rodiny Sallaiovy, kněz v době velekněze Joiakima.

Zeman v Žalmu 75,9: „V ruce Hospodinově je kalich pěnícího se vína plného přísad“.

Druh sovy, menší než výr; v Lv 11,16 mezi nečistými ptáky; hebr. janšuf.

přesměrování na Kámen, kamení

přesměrování na Kámen, kamení

Označuje nejen stavební materiál hojný v Palestině, ale také obrazně tvrdost, pevnost, sílu i bezvědomí a ve Starém zákoně bývá obrazem Mesiáše.

přesměrování na Kámen, kamení

Malé kaménky, písek; v Žalmu 77,18 podle hebrejského textu kamenicko, ale také šípy.

přesměrování na Kámen, kamení

Trest obvyklý ve starověku znamenající vyloučení z pospolitosti; za rouhání a jiné zločiny.

Pohřební město Jaira Galádského, soudce izraelského; leželo někde v Galádu.

Kníže z pokolení Efraimova; jeden z těch, jimž bylo svěřeno rozdělení zaslíbené země.

Dvě hebrejská slova; patrně kozorožec Capra beden v oblasti Mrtvého moře, Egypta, Arábie.

Třtinové místo; jméno několika míst; nejznámější ves, kde Ježíš učinil svůj první div.

Syn Chámův, vnuk Noe, praotec Feničanů; též označení země Kananejské západně od Jordánu.

Obyvatelstvo Kanaanu před příchodem Izraelců; kultura pod vlivem Egypta a Babylona.

Viz Kananejský.

Člen vlastenecké strany židovské; řecky zélótés; apoštol Šimon na rozdíl od Petra.

Majetek, vlastnictví; místo na západním svahu Džebel Chamran, nejvýchodnější z Desíti měst.

Hebr. mazkír; nejvyšší úředník královský od Davida, rádce králův, představitel králův.

Titul královen ethiopských; přenášel se celou dynastií královen z jedné na druhou.

Dravý pták, snad jestřáb; v Lv 11 mezi nečistými; jinde Kral. luňák, sup.

Místo v Mesopotamii, jedno z měst obchodujících s Tyrem; snad totožné s Chalneh.

Přední zpěvák, vůdce sboru zpěváků zřízeného Davidem ke chrámové službě.

V Př 19,13 život se svárlivou ženou jako kapající voda pronikající plochou střechou.

přesměrování na Kaf

Hornatá krajina v Malé Asii; římská provincie od r. 17; chov koní; nemravné kulty.

Hebr. galgal, jindě 'kolo'; v Ez 23,24 patrně krytý válečný vůz.

Na rozdíl od otcovské kázně označuje výchovu z Boží soudcovské činnosti až po trest.

Nějaký drahokam, první v druhé řadě drahokamů v náprsníku nejvyššího kněze; snad granát nebo smaragd.

Holý, lysý; otec hejtmanů Jochanana a Jonatana, kteří přišli vyjednávat s Godoliášem.

Město; na území pokolení Benjaminova, snad totožné s Kariatjeharim.

Viz Kariatjeharim; jméno znamená „město Bálovo“.

„Dvouměstí“; město vých. od Mrtvého moře; Ruben jej dostal, později padlo Moabským.

„Čtyřměstí“; staré jméno pro Hebron; zakladatelem byl prý Arbe, otec Enakův.

Odvozeno od Kariat-Jeharim.

Město Judovo na hranicích s Benjamínem; uchovávala se v něm archa Boží 20 let.

Sobal, syn Hurá, vnuk Kálefův, byl otec a zakladatel Kariatjeharim.

Město knihy; středisko písařů, též Kariatsanna a Dabir; dobyto Jozuou a pak Otonielem.

„Města“; 1. moábské město, snad Ar; 2. město v Judě; snad rodiště Jidášovo.

Příkop, stoka, jícen; potok na východ od Jordánu, kde bydlel Eliáš v době hladu.

Místo na jižní hranici území Judova; jméno znamená „podlaha, dno“.

Tábořiště vojska Zebahova a Salomonova vých. od Jordánu.

Jeden ze sedmi komorníků (dvořanů), kteří sloužili králi Asverovi.

Pole úrodné; hora v pohoří vybíhajícím do Středozemního moře, místo zápasu Eliáše s Bálem.

„Dvourohá Astarot“; místo, kterého se zmocnil Chedorlaomer; za Makkabejců Karnaim.

Křesťan v Troadě, u něhož Pavel nechal truhličku a knihy; zřejmě v úzkém přátelství.

Město; na území pokolení Zabulonova, přidělené levitům z čeledi Merari; snad nynější 'Athlit.

Město; na území pokolení Neftalímova, přidělené levitům z čeledi Gersonovy.

„Bedra nebo svahy“; město na hranicích Izachara; dnes Iksal jv od Nazaretu.

Něco vařeného, vaření; totéž hebrejské slovo názíd jinde překládáno krmička.

Vonné dřevo k výrobě posvátného oleje; též skořicovník, jehož kůry se užívá jako koření.

Místo na území Benjaminově v údolí poblíž Jericha a Betogla.

Hebr. 'armón; badatelé mají za to, že jde o platan rostoucí divoce u horských říček.

Blíženci, synové Dia, uctíváni ve Spartě jako Dioskurové; ochránci námořníků; znak lodi Pavlovy.

Řec. výrazy: biřic, dráb (Mt 18,34 vymámiti přiznání) nebo popravčí (Mk 6,27).

Místo na území Zabulonově, ztotožňované někdy s Cetronem, jindy s Kartou.

Podle hebr. textu = dát se varovat, poučit, napravit se, podrobit se kázni.

Veřejné vyhlašování Božího slova, které v Novém zákoně znamená zpřítomňování Boží moci a království prostřednictvím pověřených kazatelů.

Hebrejsky Kohelet, řecky Ekklésiastés neboli mluvčí ve shromáždění; řazen mezi Spisy Starého zákona.

V hebrejském textu věž; vyvýšené místo, aby mluvčí byl viděn a hlas se lépe rozléhal.

Jednotné číslo od kasdím = Chaldejci; syn Náchora a jeho manželky Melchy.

Prostředek výchovné péče v praktickém vedení, cvičení, domlouvání, kárání a trestání.

Zničiti, rozložiti v kusy, strhnouti; Syn Boží přišel odstranit, zrušit skutky ďáblovy.

Dutá nádoba o obsahu asi 9 l, na měření obilí nebo sypkého zboží.

Hliněná nádoba na nošení vody ze studny i na zásobu obilí pro denní potřebu.

Skořičník, cassia; jméno druhé dcery Jobovy, narozené po jeho dlouhém utrpení.

Město východně od Mrtvého moře v pokolení Ruben, přidělené levitským čeledím Merari.

Posvátné místo, svatyně; kananejské město útočištné dobyté Jozuem a přidělené pokolení Neftalímovu.

Starodávný; týká se potoka Cison; vztahovalo by se na bitvu, v níž byli nepřátelé poraženi.

Levita přiměný Ezdrášem propustit pohanskou manželku; též Kelita; vykládal Zákon.

přesměrování na Kelaiáš

Syn Bániův, jeden z těch, jež přiměl Ezdráš k rozluce s pohanskou manželkou.

Levita, otec Chasabiášův.

1. Syn Jediachův z Benjaminova; 2. otec falešného proroka Sedechiáše ovlivňujícího Achaba.

Potomek Ezauův, syn Elifazův; stal se knížetem na hoře Seir.

Hořící keř, z něhož Bůh promluvil k Mojžíšovi; ztotožňován s Acacia vera.

Třetí, nejmladší dcera Jobova, narozená po jeho uzdravení; jméno znamená „nádobka, lžička surmíku“.

Zakladatel rodiny Netinejských, jejíž potomci se vrátili ze zajetí babylonského.

„Tvrdost“; pohraniční místo na území Izachar, přidělené levitům; v 1Pa Kádes.

Hroby žádosti; místo pohřbu zahynulých od moru, když reptali po hrncích egyptských.

Viz Jekmaam, 2; jméno znamená „dvě hromady“.

„Oštěp“; humno, kde Uza byl usmrcen, když se dotkl truhly Hospodinovy; v 2S 6,6 Náchon.

Snad 'stánek, oltář'; planeta Saturn; uctívána Assyrskými, převzata Izraelci.

Místo, které obchodovalo s Tyrem; jmenováno ve spojení se Sabejskými a Assurem.

Místo, z něhož pocházeli Aramejci; též opevněné město jižního Moabu, dnes Kerak východně od Mrtvého moře.

Viz Kir Moabské.

Viz Kir Moabské.

Levita z rodiny Merari z čeledi Musi, nazývaný Kusaia v 1. Paralipomenon 15,17.

Devátý měsíc hebrejského roku, asi náš prosinec; 25. Kislevu posvěcení chrámu.

Dřevěný rám, jímž byly vězni sevřeny nohy; někdy s řetězy na ruce a krk.

Užíváno k tepání kovů, rozrážení skal, tesání; obraz ničivé moci; Babylon kladivem země.

Kraličtí tak překládají několik hebr. výrazů: klamati, lháti, zapírati; v NZ neklamám = nelžu.

Skláněti se k zemi jako výraz nejhlubší úcty; SZ zakazoval klaněti se jinému než Bohu.

přesměrování na Paběrek, paběrkování, paběrování

Dávati na nějaké místo, položiti, zvláště o kultickém kladení chlebů a kadidla.

Utábořit se; sehnout se, pracovat ku porodu; rozestavit se kolem dokola.

Zlořečení, prokletí, opak požehnání; pokládáno za jakousi jedovatou, stravující látku.

Malý ostrov jz od Kréty, kolem něhož plula loď Pavla do Říma; dnes Klaudanesa.

Křesťanka, o níž se Pavel zmiňuje v pozdravu Timoteovi v listě z Říma.

Čtvrtý římský císař 41-54 po Kr.; vydal edikty příznivé Židům, ale vypověděl je z Říma.

Naplněný minerální smolou; snad druh asfaltu u Mrtvého moře či Eufratu nad Babylonem.

Sklánět kolena; výraz naprostého podrobení, ponížení, odevzdanosti a pokory z Východu.

Perlový nebo jiný náhrdelník, zlatá ozdoba, náramky, čelenky; nejvyšším cílem být klenotem Hospodinovým.

Jeden ze dvou učedníků, kteří se vraceli navečer dne zmrtvýchvstání do Emauz.

V řečtině naraziti nohou, klopýtnout; přeneseně chybiti, blouditi, hřešiti.

Nástroj na braní oharků z oltáře; jinde 'nádobky k oharkům' nebo 'utěradla'.

Muž učiněný operací nezpůsobilým k plození; v bibli často prostě komorník, dvořan.

Repták, utrhač, pomluvač; klevetný v 1. Timoteovi 5,13 = žvanivý, pomluvač.

Vodu nepropouštějící tmel podobný smole; užíváno k vymazávání nádob a lodí; asfalt či dehet.

V Palestině užívány jednodušší klíče původem z Egypta; v Novém zákoně v přeneseném smyslu.

Soudruh a pomocník Pavlův za jeho pobytu ve Filippis; ztotožňován s apoštolským otcem Klementem Římským.

přesměrování na Lůno

přesměrování na Klenot, klínot

přesměrování na Klatba, kletba

přesměrování na Slavnost

Kraličtí tak překládají různé výrazy pro čepičku, biret, čepici či korunu; vznešenější nosili turbany.

Pomocný kloub (Ef 4,16); každý úd slouží celku, křesťan láskou tělu Kristovu.

přesměrování na Vinař, vinice, víno, vinobraní

Nejjemnější lněné plátno k bohoslužebným účelům; opony stánku, nárameník, královské roucho.

Vyskytuje se jen v 2Pa 36,17 v souvislosti s mládenci, pannami a starci.

Dvouletá okoličnatá rostlina na suchých lukách; aromatický plod k pokrmům a oleji.

Prostředník mezi člověkem a Bohem u oltáře, u Izraelců zvláštní úřad svěřený potomkům Árona a pokolení Léví.

Velekněz; po pádu království získal na důležitosti i v otázkách politických a rodokmenových.

Zahrnovali snad nejvyššího kněze, jeho předchůdce, jejich rodiny a kněžské funkcionáře.

Tak bývaly nazývány manželky knížat.

Kněžský úřad, hodnost, činnost; Kristovo kněžství nepřechází na nikoho jiného.

V 1Pt 2 navazuje na Ex 19,6; církev má být svatým kněžstvem s přímým přístupem k Bohu, králem Kristus.

Označuje různé formy písemných záznamů od kamenných desek přes papyrové svitky až po pergamenové kodexy, používané k zaznamenání textů.

Stará nedochovaná sbírka izraelských písní o bojích Hospodinových.

Patrně staré jméno nedochované sbírky izraelských písní o bojích Hospodinových.

přesměrování na Kniha

přesměrování na Kniha

Ve Starém zákoně většinou političtí nebo vojenští vůdcové, hlavy pokolení nebo rodu.

Nadzemské andělsko-démonské bytosti závislé na Kristu, přemožené jeho smrtí a vzkříšením.

Kraličtí, tj. statečně.

Vláda, panství (Kralický překlad).

Viz heslo Kniha.

Lněná koudel, jíž se užívalo jako knotu do chrámových svícnů; později byly zhotovovány z obnošených levitských šatů.

Překlad tří hebrejských výrazů: ložní pokrývka, umělejší přikrývka či koberec, stanová látka.

Známý hmyz s dlouhými zadními nohami; nejzhoubnější saranče stěhovavé, zpustoší zeleň v hodinách.

Míti rozkoš, potěšení, radost; o Bohu, o člověku v Hospodinu, v ohavnostech, v manželce.

Kelímkovité a pohárkovité misky, některé s nožkou; obrazem blahoslaveného života i utrpení.

Národ snad totožný s lidem Kutú východně od Tigridu, jeden z těch, kdo přitáhli proti Jerusalému [Ez 23,23].

Domácí pták indického původu; v SZ není jmenován; v NZ kohoutí zazpívání = kuropění.

Izraelské matky kojívaly děti samy, obvykle dvě až tři léta; odstavení bývalo spojeno s oslavou.

Bochník, oplatka, k bohoslužebným účelům z nejjemnější mouky; mohl být smažen či zadělán s olejem.

Hlas Hospodinův?; otec falešného proroka Achaba z doby Jeremiášovy; též Benjaminovec v Jerusalemě.

V Leviticu 11,29 v seznamu zvířat nečistých; někteří myslí na krtka nebo tchoře.

Jenž vše vidí; otec Sallunův, podle některých totožný s otcem Baruchovým.

„Roditi na kolena“ u Gn 30,3: neplodná manželka přijímala dítě otrokyně; slabost na kolenou.

Jednoroční okoličnatá rostlina s aromatickými plody; rodí se v Egyptě a Indii; koření.

O stanových kolíkách, jejichž nepohnutelnost se stala obrazem stálosti.

Lékařská oční mast, snad přicházela do obchodu v podobě oválového bochníčku chleba.

U Kaz 12,6 nad studnicí s provazem na nádobu; u Ez 1,15n obraz rychlých událostí a Boží správy.

V Jk 3,6 = 'běh života' navazující na řecké úsloví; nezvládnutý jazyk ničí běh života.

Pavlova epištola psaná v uvěznění proti falešným učitelům, kteří zkreslovali víru v Krista.

Město v jihozápadní Frygii na řece Lykos; sbor snad založil Epafras, Pavel napsal Koloským list.

Z italsky opona, přikrývka, čaloun; bílé kobercové stěny předsíně stánku s oboustranným lícem.

„Cediti komára a polykati velblouda“ = být úzkostlivý nad malými předpisy a přehlížet velké.

V Ez 46,22 komůrky s ohništi pro oběti; v Oz 13,3 mříž odvádějící kouř.

Ve Starém zákoně síň, skladiště, nebo staročesky důchod.

Dozorce nad komorou s klenoty; na východě dozorci nad harémem, kleštěnci a důvěrníci.

Levita, správce nad oběťmi a desátky za krále Ezechiáše.

Staročesky končiti, skonávati; provádí se něco až do konce, něčím končí, o něco usiluje.

Staročesky konec, hranice; též kraj, krajina; končiny země = celý svět.

V bibli se mluví v dnešním smyslu i přeneseně jako o cíli, záměru, závěru či vyvrcholení.

Konec světa; tohoto údobí aeonu, v němž žijeme, se dostaví nenadále, ale ne bez znamení.

Syn Joakimův (Jekoniáš); 19. král judský; kraloval tři měsíce; viz Joachin.

Z latiny konsul, městský radní; Kraličtí překládají řecké slovo pro prokonsula provincie.

Viz Tok.

Hrabat (o koni).

V Ozeáši 12,11 oltáře jako kopce, rozvaliny; oltáře z neupravených balvanů z hlíny snadno podlehly zkáze.

Devatenácté písmeno hebrejské abecedy; vzniklo z něj latinské Q.

Dlouhá dřevěná rukojeť s měděným či železným hrotem; kopiníci tvořili zvláštní vojenský oddíl.

Viz Koření, Desátky.

Tři hebrejské výrazy pro rostliny, jež rostou jako plevel tam, kde půda je zanedbána a opuštěna.

Izraelci nekovali koně; záleželo na tvrdosti kopyta 'jako křemen'; symbol síly.

Hebrejské slovo znamená vlastně truhlu, bednu, schránu; koráb Noemův měl 3 poschodí.

Polyp jednokružný; ozdobné předměty a amulety; ve starověku předmět obchodu, ceněn.

přesměrování na Asan

Dar či oběť vděčnosti k Bohu; zákoníci užívali formuli k. k vynětí předmětů z obecného užití.

Lysý; 1. Třetí syn Ezaua, kníže Edomitský; 2. Syn Elifazův, vnuk Ezauův.

Hebr. 'éfa = dutá míra asi 36 l; v NZ řec. kór asi 360-525 l.

V přeneseném smyslu základ nebo počátek; Kristus nazýván kořenem Jesse a kořenem Davidovým.

Izraelci kořenili kmínem, černuchou, koriandrem, koprem, mátou, routou, hořčicí.

Hlavní město Korintie na úpatí skalnatého hradu Akrokorintu; obchodní středisko a přístavy.

Epištoly řeší konkrétní praktické otázky sboru tak, že je stavějí do světla posledních skutečností zvěsti o Ježíši Kristu.

Tvořila ve starověku velmi důležitou část blahobytu národa, zvláště v dobách nomádských.

přesměrování na Klaněti se, skláněti se

Uvedení do zmatku, vyprovokování, zastrašení, naplnění starostí; lekati se, zneklidniti.

Římský setník ve vlašském oddílu v Caesareji; jeden z prvních pohanů, kteří se stali křesťany.

Hebr. kóré' = křikloun; pták hojný na horách palestinských; větší než naše, dva druhy.

Zřetelné znamení vztyčené na stožáru; mohla být vojenským praporem nebo příležitostným znamením.

Město nedaleko Kafarnaum u Genezaretského jezera; jedno z hlavních působišť Ježíšových.

Koberec, čaloun; stánek úmluvy pokrýván čtyřmi pokrývkami, první z 10 menších čalounů.

Pokrývka hlavy velmi starého původu; v nejstarších dobách asi věnec chránící vlasy před větrem.

Věnec z bodláčí (Carthamus glaucus) nebo lotusového keře k posměchu Ježíšovy moci.

Král byl uváděn v úřad slavnostními obřady; pomazán olejem, oblečen v roucho, posazen na trůn.

Nyní Stanchio; malý ostrov v řeckém souostroví chvalně pověstný dobrým vínem a lékařskou školou.

Bylo mnoho druhů košů; pleteny z proutí nebo provazů; Pavel byl spuštěn v koši přes zeď damašskou.

Nosívali na holém těle košili z jemného lnu, v níž se i spalo; na ní tunika z vlny či lnu.

Ve SZ obraz pro tělo nebo osobu; symbol zdraví a síly; 'kost z kostí mých' = téže krve.

Hebr. šén = zub; patrně kel slona; Šalomoun si pořídil trůn ze slonoviny přivážené z Indie či Ethiopie.

Staří Izraelci užívali kotlíků v domácnosti i ve svatyni; v domácnosti kotlíky hliněné.

Kotlář, jenž Pavlovi „mnoho zlého způsobil“; snad efezský Žid, jenž po křtu odpadl k židovství.

přesměrování na Kotel

přesměrování na Kotel

Místo, kde stával kotel.

Ve Sk 27,29; přeneseně v Žd 6,19 o naději jako bezpečné kotvě duše pronikající do svatyně.

V Mt 13,24-30 jílek matonoha, rostoucí divoce, téměř nerozeznatelný od pšenice před klasem.

přesměrování na Kos

Kup, kupování, zboží.

„Koupen za mzdu“ (1K 6,20) = křesťané nejsou svým vlastnictvím, patří Kristu.

V Lv 24,7 o kadidle na předkladných chlebech každou sobotu ve svatyni na 'kouření pamětné'.

Doutnat.

Prostor mezi sbíhajícími se stěnami; v Př 21,9 cimbuří; v Jr 9,26 ostříhané po straně.

Kralický kouzedlnice. Viz Čarodějník.

Viz Čarodějník.

Viz heslo Čarodějník.

Starověká víra v samočinnou tajemnou účinnost některých předmětů, pohybů nebo obřadů.

Řemeslník zpracovávající železo či kov v nástroje, zbraně či kultovní předměty; Tubalkain byl prvním.

Viz Hakkoz.

Vedle ovcí patřila k nejrozšířenějším druhům dobytka v Palestině; z kůže se vyráběly měchy na vodu.

Potomek Davidův a předek Zorobábelův a Ježíšův.

„Nevěrná“; dcera Sura; zapletla se s knížetem Simeonovým; oba probodl Fines.

Patřil k nejrozšířenějšímu druhu domácího zvířectva; důležitá součást izraelských obětí o dni smíření.

Kůzle.

Vyskytuje se jen v NZ; ve SZ kožené toulce, štíty potahované kozí, kožený pas Eliášův.

přesměrování na Choditi

Starý zákon zakazoval krádež a stanovil přesné předpisy o náhradě; podle Ježíše kořen v srdci.

Obyčejně ve smyslu tajně, znenadání, ale v pozadí je myšlenka na krádež.

Hebr. nes, nečistý pták; snad krahujec (Falco nisus) nebo poštolka (Falco tinnunculus).

Krajina, místo; okraj, konec; v Dt 3,10 rovina od Arnonu až k Ezebonu.

U Iz 9,20 odkrajování vlastního masa, tj. vlastních soukmenovců, kteří měli pomáhat při obraně.

Označuje vládce, který byl pomazaný Hospodinův a jehož úkolem bylo udržovat Boží řád a uplatňovat spravedlivý soud.

Zdrobnělé z král = malý král.

Hebr. šáfán = pravděpodobně daman syrský u Mrtvého moře; kulticky nečistý.

Provozovati královskou moc; podle SZ ji provozuje Hospodin, podle NZ Bůh i Ježíš Kristus.

Královna od poledne, ze Sáby; obstojí na soudu Božím, protože slyšela moudrost Šalomounovu.

Starobylá silnice z Aziongaber Zajordáním přes Ezebon do Jericha; vydlážděna Římany.

přesměrování na Kněžstvo

Obsahují děje lidu izraelského od Davidova posledního roku až po zajetí, více než 400 let.

Zákon vydaný či schválený samým králem; v Jk 2,8 nejlepší princip života.

Základní význam tohoto pojmu je Boží vláda, panování, označuje stav věcí, v němž Bůh plně a zjevně projevuje svrchovanou moc a autoritu nad člověkem i světem.

přesměrování na Království Boží

Krám masný; vlastně trh, kde bylo prodáváno maso, zvěřina i jiné potraviny.

Hebr. kᵉna'an, jinde kupec či Kananejský; potupné označení kočujícího obchodníka.

Staročesky lesk, světlost, záře; může označovati ozdobu, nádheru, vznešenost, chloubu či půvab.

Viz Chrám, str. 245b.

Ve Starém zákoně pokládáno za jeden z hlavních hříchů; krádež je nelaskavým narušením pospolitosti.

Činiti něco, co vyvolává smích, zábavu; též smáti se, žertovati, pohrávati si, hráti.

Patřila k zemědělskému skotu v Egyptě i Palestině; významná úloha při kultu.

Tres Tabernae, mezi Římem a rynkem Appiovým, asi 5 km s. od dnešního Cisterna.

Kulticky nečistý pták, snad kormoran z rodu pelikánů; v Palestině rozšířen u Středozemního moře.

Ve smyslu rychle, čile vyběhnout.

Stěhovavý pták; vane-li odporný vítr, padá omráčen k zemi a může být snadno chycen.

Pomocník Pavlův kázající evangelium v Galacii; podle tradice založil sbor ve Vienně.

Obřad připojení k lidu, který zdědí království Boží, neboli přijetí do církve s účastí na spasitelném dění Božím.

Odvozeno od Kristus, nikoli od křest; jméno poprvé použité v Antiochii Syrské ve 40. letech.

Prostorný ostrov ve Středozemním moři; Pavel zde zanechal svého žáka Tita.

přesměrování na Kréta

Je sídlem a nositelkou života, má důležitou úlohu v náboženských představách a ve Starém zákoně je její požívání zakázáno.

Pokrevně příbuzný.

Kalných očí; hebrejsky dak; jiní krátkozraký, postižený bělmem; doslovně zakrslý, scvrklý.

Hlasitě volat, často ve smyslu úpěnlivě se modlit k Bohu v důvěře, že Bůh na křik odpoví.

Většinou obvyklé; přeneseně ochrana, symbol rychlosti; Ag 2,13 křídlo sukně = cíp.

Úzkostlivé volání, nářek, válečný křik; Ježíšův křik na kříži; v Mt 26,5 míněna vzpoura.

Staročesky = křik, rozkřikování.

Bůh má moc křísit mrtvé; tu a tam ji propůjčuje prorokům; mimořádná výstroj Ježíše a apoštolů.

Správce židovské synagogy v Korintě, pokřtěný Pavlem; podle pověsti biskup v Aegeji.

Hebr. dvě slova: chalcedon (Iz 54) a průhledný drahokam (Ez 1) na pečetítka.

Postava eschatologického spasitele a vykupitele, která byla předmětem nadějného očekávání v židovstvu.

Staročesky nepravý, falešný, lživý; nespravedlivý, nepravdivý; v neprávu jsoucí, vinný.

Staročesky 1. nepravda, lež; 2. bezpráví; křesťan raději snáší křivdu, než aby křivdil.

přesměrování na Přísaha

Původně označoval zašpičatělý kůl pro trest otroků a vrahů, stal se ústředním bodem křesťanské zvěsti jako místo Kristovy zástupné smrti za hříchy.

V Žd 6,6 o odpadlých, kteří 'znovu křižují Syna Božího'; hřích jako proti Duchu sv.

přesměrování na Havran

Vařený pokrm, pochoutka; koláč z pražmy; porce jídla, pohoštění; příkrm k chlebu, ryba.

Krovní trámec.

Záznamy královských kronikářů o důležitých událostech říší; doslova události dnů.

Viz Oběť, Krev.

Staročesky mírnost; v Novém zákoně mírnost, přátelskost, laskavost, jež pocházejí z Ducha sv.

Kroupy z ječných zrn; Bůh má uloženy ledové kroupy v nebeských komorách; krupobití v Palestině.

V Iz 2,20 patrně druh krysy (Spalax typhlus), ne náš krtek; modly odhozeny do děr.

Z němčiny; nákladná úprava vlasů; Pavel vytýká ženám v 1Tm 2,9; Iz 3,24 umělá ondulace.

Nečisté zvíře, snad chameleon; jindě Kral. labuť, porfirián; slovníky 'sova'.

přesměrování na Křest

V Jeremiáši 18,3 hrnčířský kruh, skládající se ze dvou plochých kamenů, postavených nad sebou.

Staročesky vyšívač; krumpovaný = vyšívaný.

Krumpovaný, pestrý. Viz Krumpéř.

přesměrování na Kroupy

Pohlavní styk s nejbližším příbuzným nebo s dobytčetem; zvrácenost pohanů, kterou Starý zákon přísně zakazuje.

Menstruace kulticky znečišťovala na sedm dní; chronický krvotok celou dobu nemoci.

Z němčiny závěť, poslední vůle; řecky diathéké znamená smlouvu, poslední vůli, odkaz.

Staročesky nějaký, jaký.

Souložník, smilník, chlípník.

Hebrejsky tabbách; jinde tělesná stráž královská; Samuel měl pomocníka obstarávajícího oběti.

Slovo odvozené z téhož hebrejského kořene jako kuchař.

Srovnané kameny v hradbičku.

Obyvatelé krajiny sousedící s Egyptem za časů Nabuchodonozorových; podle LXX snad obyvatelé Libye.

Z latiny = kapuce, jež kryla hlavu a splývala na ramena.

Staročesky kapuce, jež kryla hlavu a splývala na ramena (podle Gesenia „závoj“).

U Iz 22,18 klubko, míč.

„Kulhat na obě strany“ (1Kr 18,21) = potácet se mezi dvěma názory (mezi Bálem a Bohem).

Vyloučen z bohoslužby; v mesiášském období i kulhaví budou mít své místo.

V bibli užíván výhradně k válečným účelům; Izraelci jej přijali teprve za Davida a Šalomouna.

Místo ke koupání.

2. Petrova 2,3 varuje před prvokřesťanskými bludaři, kteří lákali věřící nabubřelými řečmi pro zisk.

Izraelci se zpočátku kupectvím nezabývali; obchod se rozvinul až v době královské.

„Dům kupecký“ (J 2,16) = tržnice, obchodní dům.

Souhvězdí Plejády; skupina hvězd na krku souhvězdí Býka, dojem slepice s kuřátky.

Levita z rodiny Merariovy, nazývaný Kísi v 1. Paralipomenon 6,44.

Staročesky = kotník.

Obyvatelé Kut v Babylonii; přestěhováni Salmanazarem do Samaří po odvedení Izraelců.

Pokožka; též zvířecí a lidská kůže; proroci se odívali chlupatým koženým pláštěm.

Dvě součástky starověkého přástevnictví; na kuželi byl len či vlna, nit se vedla na vřeteno.

Z němčiny: námaha, lopocení, usilování.

Lopotit se; unavit se.

Utíkati; kvapně = unáhleně; kvapný = rychlý, hbitý, lehkovážný, prudký.

Křesťan v Korintu, jejž tradice pokládá za jednoho ze sedmdesáti učedníků Ježíšových a biskupa v Berytu.

Kus vykvašeného těsta schovávaný z předcházejícího zadělávání; zakázán při obětech zápalných.

Staročesky = hodovat.

„Seděti na svých kvasnicích“ = býti sám se sebou spokojen, spokojen s okolnostmi.

V Pís 5,13, hebrejsky migdál, podle Gesenia „schrána“, podle Fürsta „zákony“, podle Karafiáta „pahrbkové“.

Patřilo ve starověku k obvyklým projevům smutku, zvláště v kultu mrtvých a v obřadech pohřebních.