Rejstřík
Hesla začínající na písmeno Z
V této části rejstříku najdete 559 hesel slovníku začínajících na písmeno Z, jako například Zákon, Znamení, Zjevení Janovo, Zroditi se, Zavrci, a další.
-
Za
K obratům 'chodit za někým' ve spojení s Bohem či Ježíšem viz heslo Následovat.
-
Zaanan
Krajina anebo posvátný dub, poblíž které měl stan Heber Cinejský; snad totožné se Sananím.
-
Zabachtani
Viz Elói.
-
Zabad
Jméno několika osob; potomek Efraimův z rodiny Sutelach, též muž z pokolení Judova.
-
Zabbai
Syn Bebaiův, jeden z těch, kdo zapudili manželky cizozemky; otec Bárucha.
-
Zabbud
Syn Bigvaiův, navrátilec ze zajetí babylonského.
-
Zabdi
1. Děd Achaná z Judy; 2. Benjaminovec; 3. Davidův správce vinic; 4. Syn Azafa v rodokmenu.
-
Zabdiel
Otec Jasobama, důstojníka Davidovy osobní stráže; též syn Gedolimův, dozorce nad přisluhujícími v chrámě.
-
Zabíti
V Mt 5,21n Ježíš odsuzuje smýšlení, jež je kořenem vraždy, ne teprve čin.
-
Zablesknouti se
Zazářit.
-
Zabradla
Staročesky = zábradlí.
-
Zabřísti
Staročesky = sejít s brodu, obrazně sejít na scestí, zaplést se, poklesnout; u Iz 31,6 odpadnout.
-
Zábud
Syn Nátanův, jeden z předních rádců Šalomounových.
-
Zabulon
Bydliště, osídlení; desátý syn Jákobův a šestý syn Líe, a jeho pokolení v Galileji.
-
Začátek
Počátek; v Ž 119,130 výklad; v Pís 7,12 'kvete-li vinný květ, otevřel-li se'.
-
Zachariáš
Jméno znamenající „Hospodin pamatoval“; nese je řada biblických postav včetně krále izraelského a proroka.
-
Zachariáš (prorocká kniha)
Prorocká kniha, jejíž první část pochází od proroka Zachariáše působícího na konci 6. století před Kristem při stavbě druhého chrámu.
-
Zacházeti
Staročesky nakládat, jednat, bojovat s někým, pěstovat, osvědčovat na někom svou moc.
-
Zacheus
Zakkai; bohatý muž vybírající daně v Jerichu; výnosný úřad; stal se učedníkem Ježíšovým.
-
Záchod
Trest neuposlechnutí král. nařízení: rozboření domu, obrácení v hnojiště či žumpu.
-
Zachovalý
Aram. gᵉmîr = dokonalý, vyhotovený; v Ezd 7,12 začátek dlouhého perského pozdravu.
-
Zachován, zachování, zachovati, zachovávati
Přivést do bezpečí, zabezpečit, vysvobodit; v Novém zákoně též eschatologická spása pro věčný život.
-
Zachutnati
Staročesky = oblíbit si, cítit.
-
Zachvátiti
Uchvátit, strhnout, zasáhnout, náhle překvapit, zahubit; Ga 6,1 přistižen v poklesku.
-
Zadek
V Dt 28,27 nežity na příslušné části těla; Karafiát překládá hebr. šét 'rozkrok'.
-
Zadělání
Těsto.
-
Zadržení, zadržeti, zadržovati
Olupování o možnost soudu; v Iz 58,1 nepřestávat; zadržeti hříchy = ponechati v hříchu.
-
Zafír, zafirový
Novočesky safír; drahokam modré barvy, průsvitný až průhledný, barvy jižního nebe.
-
Zafíra
Manželka Ananiáše, spoluvinnice ve lži proti Duchu sv.; s manželem zemřela trestem.
-
Zahaleč
Povaleč.
-
Zahálet
Žilka v 2. Korintským 12,13: „Leda tím, že jsem já sám vám nepřipadl na obtíž“.
-
Zahálevý
Líný.
-
Zaham
Hnusný, odporný; syn Roboáma a jeho manželky Abichail z rodu Izai.
-
Zahanben, -í, zahanbiti (se), zahanbovat
Viz hesla Hanba, Hanění, Pohanění, Potupa, Stydět se, Utrhat.
-
Zahladiti, zahlazovati
Ve smyslu učinit neplatným, neúčinným, odsoudit k nečinnosti; Bůh vyřadil Zákon příkazů s nařízeními.
-
Zahnati
Často ve smyslu vypovědět do vyhnanství; též zavrhnout, zamítnout.
-
Zahnojiti (se)
Staročesky = podebrat (se), zhnisat, o ranách.
-
Záhon
Brázda.
-
Zahrada
První zahrada v bibli je Eden; v Palestině bylo známo umělé zavodňování zahrad ze studní i kol.
-
Zahrdlitá nádoba
Zakončená úzkým hrdlem.
-
Zahříti (se)
Novočesky zahřát (se).
-
Zahrnouti, zahrnovati
Připojit, spojovat; odvlékat, zachvacovat; zabrat.
-
Záhubce
V 1K 10,10 SZ představa o andělu zhoubci (mašchît); zařazen mezi anděly satanovy.
-
Zahubení
Záhuba, zkáza, smrt; v 1Te 5,3 znenadání přikvapí na nebdící.
-
Zahubiti
Usmrtit, ničit.
-
Zahustiti se
Zahustit se jako keř = vypouštět ratolesti jako keř.
-
Zahvízdnouti
V Iz 5,26 Hospodin jako včelař přivolá daleký národ k pomstě nad Izraelem.
-
Zahynouti, zahynutí
V Novém zákoně nemíní pouhý zánik fysického života, nýbrž konečné ztroskotání související s peklem.
-
Zajetí
Deportace obyvatel do cizích zemí; v bibli zvláště assyrské zajetí Izraele a babylonské zajetí Judy.
-
Zajíc
Hebr. 'arnébet; v Lv 11,6 kulticky nečistý, ač hlodavec, nikoli přežvýkavec; hojný v Palestině.
-
Zajíkavý
Jde o člověka nejasně, přerývavě a s těžkostí mluvícího, koktavého.
-
Zajin
Sedmé písmeno hebrejské abecedy, jímž začíná každý verš sedmého oddílu Ž 119; číselná hodnota je 7.
-
Zajíti
Odejít, vzdálit se, zapadnout (o slunci), zacházet, potratit lesk (o zlatě).
-
Zajíti
Staročesky zajmout.
-
Zajordání
Kraj východně od Jordánu; na jihu Moábské, střed Galád, sever Bázan; Ruben, Gád a Manasses.
-
Zakkai
Nejspíše staženina jména Zachariáš; zakladatel rodiny, jež se vrátila ze zajetí se Zorobábelem.
-
Základ
Staročesky zástava; ve stavebním i přeneseném smyslu to, na čem se staví nebo co je založeno.
-
Zakládati
Položiti, klást základy; 'zakládat na časích' (Lv 19,26) = ohledy na uhrančivé oko.
-
Zakletí, zaklínač, zaklínání, zaklínati
Zaklínači byli media duchů zemřelých, vyvolávajíc je zaříkávacími formulemi; též hadů.
-
Zákon
Označuje zjevenou vůli Boží, vyjadřuje zavazující stránku Boží milosti, jež je základem bytí Izraele.
-
Zákoník
Původně písař nebo opisovač, v pozdní době znalec a vykladač Mojžíšova zákona spojující teologii a právo.
-
Zakur
Jméno několika osob; muž z Rubena, otec Sammue, jednoho z vyslaných vyzvědačů.
-
Zakusiti
přesměrování na Okusiti
-
Zalaf
Otec Chanuna, jenž pomáhal opravovat jerusalemské zdi za Nehemiáše.
-
Záležeti
Být na něčem založen, záviset na čem; všecky předpisy Zákona závislé na dvojpříkazu lásky.
-
Zalíbiti (se, si)
O Božím milostivém přijetí vyvoleného lidu, v němž má svou rozkoš; zalíbení = Boží vyvolení.
-
Zalibovati se sobě
Řecky authadés = nestydatý. Viz Svémyslně, -ý.
-
Záloha
Staročesky nástraha, úklad; obležení, v skrytě položené vojsko.
-
Založen, -í, založiti
Položit základ hor, země, chrámu; Bůh předzvěděl Krista i vyvolil věřící před založením světa.
-
Založit se
Vsadit se; o sázce; Rabsak: „Vsaďme se, že nemáš 2 000 jezdců, když ti dám 2 000 koní!“
-
Zámek
Malá tvrz či strážná věž; vojenská zásobárna; Jozafat a Jotam budovali na ochranu země.
-
Zaměkati
O hroznech, jež počaly zráním měknout.
-
Zamést
Smést, odklidit; u Iz 28,17 odplavit.
-
Zaměstknání, zaměstknati, zaměstknávati
Novočesky zaměstnání, obtěžovat, unavovat.
-
Zamilovati
Pojmout lásku ke komu, k čemu, oblíbit si koho, co.
-
Zamítati
Odmítat, zavrhovat, zahazovat, vyhazovat, odhazovat.
-
Zamluviti se
Staročesky = zavázat se; slíbit.
-
Zamordovati
Zavraždit.
-
Zámoří, zámořský
V Jeremiáši 10,9 a Ezechieli 27,12 překlad hebrejského místního označení Tarsis.
-
Zamotání
V Jb 18,8 oka sítě; zde obraz lidských rad a plánů, do nichž se chytí.
-
Zamran
„Antilopa?“; nejstarší syn Cetury z Abrahama; jméno v městě Zabram a kmeni Zamareni.
-
Zamri
Pátý král izraelský; vládl pouze sedm dní r. 886 př. Kr., uhořel ve svém paláci.
-
Zámutek
Novočesky zármutek. Viz Smutek, Zarmoucení.
-
Zámysl
Staročesky záminka; v řečtině aformé = základna, odrazový můstek, příležitost k uplatnění.
-
Zamzomim
Mocný kmen vých. Jordánu, snad totožný se Zumimskými; Gesenius: 'hlučící' o cizí řeči.
-
Zanečišťovati
Znečišťovat, obrazně poskvrnit.
-
Zaněcovati, zanícený, zanítit
Zapálit, podpálit, rozdělat oheň.
-
Zaneprázdnění
Zbytečná práce, námaha.
-
Zanoe
1. Město v nížině Judské, opět osazeno po zajetí; 2. v pahorkatině judské.
-
Zapájeti
Staročesky napájet, zavlažovat; Hrozný: „Aby napojena byla poušť a zpustošená krajina“.
-
Zápal
Většinou oběť zápalná, cele strávená ohněm; v L 1,9 kadidlová oběť.
-
Zapálení
Staročesky = požár.
-
Zapečetění, zapečetiti
přesměrování na Pečeť
-
Zapírati, zapříti
Popírat, zatajit; v Novém zákoně zvláště o odmítnutí víry, oddanosti a příslušnosti ke Kristu.
-
Zápis
Rukopis, listina, dlužní úpis; v Kolosským 2,14 Zákon jako dlužní úpis proti nám smazaný smrtí Kristovou.
-
Zaplakat
U J 11,35 doslovně „zaslzet“.
-
Záplata
Staročesky zaplacení; Př 6,35 hebr. kófer = výkupné, úplatek; v NZ kus látky na správku.
-
Zaplésti (se), zaplétati (se)
Plotem zahradit; zamotat do sítě; obrazně do zla, lživých slov, svárů, poskvrn světa.
-
Zapojiti
Staročesky = napojit (Žilka překládá 1K 12,13: „Všichni jsme byli napojeni jedním Duchem“).
-
Zapomenouti (se), zapomínati (se)
Opak vzpomínání; Bohu je nemožné zapomenouti na věřící právě tak jako matce na dítě.
-
Zapominatelný
Zapomnětlivý.
-
Zápona, záponka
Spona, ozdobný kroužek, řetízek na nohu či ruku; v Př 11,22 kroužek v nosních dírkách.
-
Zápověď
Zákaz.
-
Zápřež
Hebrejsky sémed, pár volů spřažených jhem; též plocha země zoraná za den, jitro.
-
Zapřísáhnouti [se]
Viz Přísaha.
-
Zapříti
přesměrování na Zapírati, zapříti
-
Zapsání
Zápis; pamětní spis.
-
Zapuditi
přesměrování na Lístek rozloučení, zapuzení
-
Zapustiti
V Izaiáši 5,6 o vinici, která je ponechána ladem, aby zpustla; Bůh udělá té vinici konec.
-
Zapýřiti se, zapyřovati se
Hanbou se začervenat, zardít.
-
Zára
1. Idumejský potomek Ezauův; 2. Syn Támar, zplozenec Judův, dvojče Fáresovo; 3-4. Další.
-
Zaraha
Pomezní město pokolení Dan; bydliště Manue, otce Samsonova, rodiště a místo Samsonova hrobu.
-
Zarati, Zaratští
Obyvatelé města Zaraha, potomci Kariatjeharimských; část kolonisovala Menucha.
-
Zarchejský
přesměrování na Záretská čeleď
-
Záře
Viz Zára, 1.
-
Záred
Údolí ústící k Mrtvému moři na hranici Moáb-Idumea; snad údolí Ghésá nebo přítok Arnonu.
-
Záretská čeleď
Potomci Záry, syna Judova a nevěstky Támar; Achán byl z této čeledi.
-
Zařítiti
Staročesky zaházet, zasypat; o studních, jež Izákovi zničili Filištínští.
-
Zarmoucení, zármutek (stč. zámutek), zarmoutiti (se), zarmucovat
Bolest tělesná i duševní; podle Přísloví patří k údělu člověka narozeného z ženy.
-
Zároveň
Staročesky = stejně.
-
Zarský
Viz Zaraha.
-
Zasaditi
Umístit dobývací stroje, veliké vrhací praky a bořící berany proti hradbám.
-
Zasaditi se, zasazovati se
Ujímat se někoho, přičiňovat se o něco, postavit se za někoho svým vlivem.
-
Zašijkovati
Staročesky bít v šíji, pohlavkovat; u Pavla spojeno s andělem satanovým a tělesnými bolestmi.
-
Záškodnice
U Micheáše 5,1 'dcera záškodného, loupeživého houfu'; výklady jdou na Assyřany nebo Jerusalem.
-
Zaslíbení, zaslíbiti
Označuje zjevení Boží, jež ovšem zároveň znamenají jeho splnění a naplnily se teprve v Ježíši Kristu.
-
Zasmušile, zasmušilý, zasmušili se
Smutně, pošmourně, rmoutit se; o nebi zatemnit; 'chodit zasmušile' = ve smutku.
-
Zasnoubiti
Smlouva uzavíraná před sňatkem mezi rodiči snoubenců; dávala snoubencům všechna manželská práva.
-
Zástava
Zástava; zastavení.
-
Zastávati
Staročesky bránit, stranit; též vysvobozovat, soudit, zjednat právo, prohlašovat za dobré.
-
Zastavení
„Na zastavení“ v 1K 16,7 = mimochodem, při přecházení, na skok.
-
Zastaviti, zastavovati
Vzíti do zástavy či rukojmí; přerušiti, zameziti, zaraziti; vyhýbati se, varovati se.
-
Zastěhovati (se)
Staročesky = přestěhovat (se).
-
Zastěňování, zastínění
To, co vrhá blahodárný, ochranný stín: oblak nad Siónem, ochranná stěna.
-
Zasteňovati, zastíniti
Přikrýt stínem; přeneseně chránit; L 1,35 navazuje na Gn 1,2 o tvůrčím Duchu Božím nad vodami.
-
Zástěra
Zastření očí, závoj; Mojžíš zakrýval obličej, když měl mluvit s lidem po setkání s Hospodinem.
-
Zastínění
přesměrování na Zastěňování, zastínění
-
Zastírání, zastírati
Přikrývati, pokrývat; chránit; v Ez 24,17 zastření brady jako znamení smutku.
-
Zastkvíti se
Novočesky zaskvít se, zazářit.
-
Zastonati
Staročesky zasténati, zalkati; řecké embrimásthai = vrčet, supět; rozhořčení, rozhněvanost.
-
Zastoupiti
Postavit se do cesty, zabrat; zaručit se za někoho.
-
Zastřeliti
Prostřelit šípem.
-
Zastření, zastříti
Závěs, záclona, opona; ochrana před žárem slunce, nebo závoj zastírající vyhlídku na Boží zjevení.
-
Zástup
Označení pro dav, vojsko nebo hejno, užívané o lidech, Božích tvorech i nebeských zástupech Hospodinových.
-
Zástupce
Ten, kdo někoho zastupuje, za někoho se zástupně přimlouvá; útočit na někoho modlitbami.
-
Zastyděti se
přesměrování na Styděti se
-
Zasvěcovati se, zasvítiti
Ozářit, dát svítit, svítit, zazářit, zastkvíti se.
-
Zasvitávat
Svítat na den; doslovně o vycházení jitřenky.
-
Zasypati studnice
Skutek nejvyššího nepřátelství; znemožnění života v poušti; Ezechiáš tak učinil proti Assyrským.
-
Zatmíti se
Zatmění slunce a měsíce patří k příznakům Božího soudu; rabínsky měsíce jen nepřátelům Izraele.
-
Zátoka
Hebrejsky jazyk = záliv; u Iz 11,15 zátoka Egyptského moře (Suezský záliv) bude vysušena.
-
Zatracení, zatracovati, zatratiti
Zkáza, odsouzení, zahubit, vyhubit; ve SZ souznačný výraz pro peklo a smrt.
-
Zattu
Hlava rodu vrátivšího se se Zorobábelem; muži z rodu zapudili pohanské manželky.
-
Zatvrdilost, zatvrdilý, zatvrditi, zatvrzovati (se)
Označuje duchovní a mravní dění, jež končí úplnou neschopností slyšet Boží hlas a přijímat jeho pokyny.
-
Závan
Syn Eserův, kníže Horejských.
-
Zavázati, zavazovati
Ve smyslu dát náhubek; ve smyslu svázat; ve smyslu zastřít.
-
Závaží
V nejstarší době malé kameny nošené v koženém sáčku; později olověné a cínové.
-
Závdavek
Zástava, první splátka; věřící dostali Ducha sv. jako záruku Boží spásy.
-
Zavěsiti, zavěšovati
V Žalmu 137,2 zavěsili harfy na vrby; „zavěsiti oči“ = zastřít oči (snad maskou).
-
Záviděti, závist, závistivý
Hnutí mysli projevující se začervenáním: lačná závist, nezřízený zájem nebo sžíravá žárlivost.
-
Zavíjeti (se), zavinouti
Zahalovat se závojem, pláštěm, rouškou.
-
Zavilý
Staročesky = zatočený, stočený, přeneseně urputný, svéhlavý (Sicher: „Rod zvrácený a znetvořený“).
-
Zaviniti
Staročesky provinit se proti komu, zhřešit.
-
Zavinutí
Něco zavinutého, obal; v Nu 12,8 hebr. chídá = hádanka; Bůh mluví k Mojžíšovi přímo.
-
Zavírat (se)
Zavírání dveří, bran, člověka do vazby; též obsahovat; Zákon se shrnuje v lásce k bližnímu.
-
Závist
přesměrování na Záviděti, závist, závistivý
-
Závistivý
V Př 23,6; 28,22 doslovně z hebrejštiny „zlého oka“.
-
Zavití
Viz Zavíjet se.
-
Zavíti se
Zavít se v rouchu = zakrýt se závojem.
-
Závod
Pavel navazuje na přípravu závodníka k veřejným hrám starověkého Řecka, zvl. olympijským.
-
Zavoditi, zavozovati
Svádět s pravé cesty; v Ž 36,12 zahánět; v Př 29,8 'rozdmychují jako oheň'.
-
Zavolati
Voláním přivolat; viz hesla Povolán, povolání, povolat, Volat.
-
Závora
Vše, co slouží k uzavření něčeho; nejčastěji otesaný dřevěný hranol, jímž se zastrkovala vrata.
-
Zavozovati
přesměrování na Zavoditi, zavozovati
-
Závrativý
Ten, kdo má závrať; „duch závrativý“ = duch, který působí závratě.
-
Zavrci, zavrhnouti, zavržen, -í
Označuje Boží odpor a zamítnutí kvůli neposlušnosti, které nemusí být s konečnou platností.
-
Zavříti (se)
Uzavřít o dveřích, bráně, nebi, pramenech; v Novém zákoně Bůh zavřel Izrael v nevěře.
-
Zavřitý
Staročesky uzavřený; o městech jako pevnost; 'město, které má brány a závory'.
-
Zavržený
přesměrování na Zavrci, zavrhnouti, zavržen, -í
-
Záza
Judovec z čeledi Ezronovy a z rodiny Jerachmeelovy, syn Jonatanův.
-
Zažéci (se)
Novočesky zažíci; o svíci, ohni, hněvu (vzplanout hněvem), závisti.
-
Zažehati
Zapalovat.
-
Zažhnouti
Zapálit.
-
Zažhnutí
„Zažhnutí hněvu“ (2K 7,11) = rozhorlení, nevole.
-
Zažíti
Staročesky jídlo strávit, požít, užít; Hrozný v Jobu 20,18: „Čeho nabyl, zvrátí, aniž to pozře“.
-
Zázrak, zázračně, -ý
Označuje to, co nějak odkazuje na Boha, ukazuje k němu a dává okoušet jeho bezprostřední blízkost, takže nese na sobě rys nápadnosti, mimořádnosti, neočekávanosti a naléhavosti.
-
Zbaviti (se)
Připravit se o něco, odnít, odloučit; též vytrhnout, vysvobodit z přítomného i budoucího zlého.
-
Zběhlý
Hebrejsky máhír; v Ezd 7,6 o Ezdrášovi: pohotový, obratný, zkušený vykladač Božího zákona.
-
Zběř
Staročesky sebranka, cháska, rota v hanlivém smyslu; též shromáždění či synagoga satanova.
-
Zbičování, zbičovat
Viz hesla Bič, Důtky, Trest.
-
Zbíjeti
Usmrcovat; v Žalmu 59,12 prosba za pomalý zánik nepřítele, aby zůstal co nejtrvalejší dojem z Božího soudu.
-
Zbílený
Každoročně se 15. Adaru bílily hroby vápnem jako varování před rituální nečistotou; tak přirovnal Ježíš farizeje.
-
Zbírka
Novočesky sbírka.
-
Zbití
Zbití, zabití; v Iz 1,6 čerstvá modřina, v Iz 30,26 jizva po ráně.
-
Zbíti
Pobít, poranit, zabít.
-
Zbláznění
Zblázniti se; viz heslo Blázen.
-
Zbloudit
Zabloudit, pobloudit, upadnout v blud.
-
Zbohacovati, zbohatiti, zbohatnouti
Viz Bohatství.
-
Zboř
Novočesky = sbor.
-
Zboží
Staročesky statek, majetek, jmění, bohatství.
-
Zbraň
přesměrování na Zbroj
-
Zbřidnouti
Staročesky tučný, mastný; Kraličtí: „Ztučnělo srdce jejich a jako tukem se zalilo a zarostlo“.
-
Zbrocený
V Žalmu 68,24 postříkaný, pomazaný krví.
-
Zbroj
Staročesky ozbrojení, vojenská výstroj; i Bůh je oděn ve válečnou zbroj, když vykonává soudy.
-
Zbrojný
Vyzbrojený, ozbrojenec; zbrojná komora = zbrojnice, arsenál.
-
Zbuditi
Vydráždit někoho, aby vstal; probudit, vzbudit.
-
Zbujněti
Divoce poskakovat; oddat se zhýralému životu.
-
Zchápati
Novočesky = uchopit, zdvihnout, přinést (kamení).
-
Zchoditi
Novočesky = projít, prochodit.
-
Zchopiti se
Novočesky vzchopit se, vyskočit; v Rút 3,8 doslovně obrátit se, naklonit se.
-
Zchovati
Staročesky vychovat, krmit; v Leviticu 24,16 doma zrozeného v protikladu proti cizinci.
-
Zchytiti se
Sebrat se, vyskočit, vzchopit se.
-
Zcizoložiti
přesměrování na Cizoložství
-
Zdáni
Staročesky mínění, názor; výmysl, náklonnost; zdání noční (Iz 29,7) = sen.
-
Zdařilý
Staročesky = dokonalý, ušlechtilý; doslovně z hebrejštiny: tučný.
-
Zdárnost, zdárný
Staročesky zdařilost, ušlechtilost, dobrota; Kraličtí tak překládají po každé jiný hebrejský výraz.
-
Zdáti se
Míti za to, připadati, myslit; míti sen; být pokládán, uznáván za něco.
-
Zdechnouti
Staročesky vzdychnout, vydechnout, vypustili duši, umřít; příhanlivý význam teprve druhotně.
-
Zdělati
Staročesky = udělat, zhotovit.
-
Zdělovati se
Dělit se, podílet se, dávat díl.
-
Zděšený
Strnulý děsem, omámený; zlomený, ochromený hrůzou.
-
Zděsiti (se)
přesměrování na Děsiti se, ztrnouti, zhroziti se
-
Zdmýchnouti
Staročesky sfouknout, zafunět; v Malachiáši 1,13 pohrdání oběťmi Hospodinu pohrdavým fouknutím.
-
Zdobývati
Zmocnit se, dobýt.
-
Zdráv, zdravě, zdraví, zdravý
Dobrý stav tělesného i duševního ústrojí; v pozdravech přání pokoje a Boží milosti.
-
Zdráždění
Podráždění, podráždit, rozezlit.
-
Zdřímat
Novočesky zdřímnout; upadnouti v podřimování.
-
Zdrobiti (se)
Rozdrobit (se).
-
Zdrobna kráčeti
Cupkat, dělat malé, taneční krůčky.
-
Zdrželivost, zdrželivý
Schopnost ovládat sebe sama; v řecké filosofické etice jedna ze základních ctností.
-
Zdržeti (se), zdržovati
Zadržet, vzít zpět hněv či zlost; bránit, držet na uzdě, šetřit, chránit, podepřít.
-
Zdutí, zdutý
Vzdutí, rozbouření a vystoupení vod, příboj; rvavý; též o pýše Jordánu.
-
Zéb
„Vlk“; kníže madiánský; s Gorébem chyceni a zabiti při přechodu přes Jordán.
-
Zebadiáš
Jméno několika osob; Benjaminovec ze synů Beriových, též Davidův válečník a levita.
-
Zebah
Oběť; Zebah a Salmun, králové madiánští, padli do rukou Gedeonových.
-
Zebedeus
Pořečtěné Zebadiáš; rybář galilejský, manžel Salome, otec Jakuba a Jana.
-
Zebina
Jeden ze synů Nébových, kteří po návratu z Babylona zapudili své pohanské manželky.
-
Zeboim
Město, jež zabrali Benjaminovci po návratu ze zajetí; snad na jih hornatiny u roviny Sáronské.
-
Zebuda
Dcera Pedaiova z Ruma, manželka krále Joziáše a matka krále Joakima.
-
Zebul
Úředník, dozorce Abimelechem ustanovený nad Sichem; jednáním s Gálem zpustošil Sichem.
-
Zecher
Syn Jehiele, zakladatele Gabaonu, a jeho manželky Maachy; v 1. Paralipomenon 9,37 nazýván Zachariáš.
-
Zechri
Pamětlivý; levita z čeledi Kahat, z rodiny Izarovy.
-
Zechtít se
Staročesky = zachtít se.
-
Zeď
V Gn 49,6 nejde o zeď, nýbrž o býka; jinak obraz ochrany a bezpečnosti, i překážek.
-
Zednický, zedník
Patří nejen stavění zdí, ale i opracovávání kamene; Egypťané vynikali ve stavitelství.
-
Zefora
Pták, snad vrabec; dcera Raguele madiánského, manželka Mojžíšova, matka Gerona a Eliezera.
-
Zefron
Místo na pomezí zaslíbené země, snad dnešní Za'feráné jihovýchodně od Restanu.
-
Zelek
Jeden z Davidových rytířů původu ammonitského.
-
Zelelfoni
Stín hledící na mne?; sestra synů Etamových; spíše jméno rodiny než jednotlivce.
-
Zelfa
Služebnice Líe; jako ženina Jákobova matka synů Gád a Asser.
-
Zelí
Staročesky zelenina, byliny; v Ř 14,2 vegetariáni v římském sboru, snad židovského původu.
-
Zelina
Staročesky rostlina; v Jobovi 30,4 lebeda křovitá rostoucí na pobřeží v Sýrii, Arábii a Řecku.
-
Zelótes
Přívlastek apoštola Šimona Kananitského; snad bývalý příslušník sekty vlasteneckých horlivců.
-
Zelzach
Místo u hrobu Ráchelina; první zastávka Saulova po pomazání za krále.
-
Zemdlít, zemdlívati
Podlomit, oslabit, zeslábnout, znavit; Hospodin neustává ani zemdlívá, občerstvuje zemdleného.
-
Země
Označuje lidmi obydlený svět na rozdíl od nebe a moře, podle biblických představ upevněný na základech.
-
Zeměplaz
Staročesky vše, co se plazí po zemi, jako hadi, draci, červi, ještěrky; překlad dvou výrazů.
-
Zemětřesení
V bibli znamení Božího hněvu nebo přítomnosti; obraz soudního konání Božího nad zemí.
-
Zemira
Jeden ze synů Bechera, syna Benjaminova.
-
Zemříti
Viz hesla Smrt, Smrtelný, Umírající.
-
Zemský
přesměrování na Země
-
Zénas
Staženina Zenodóros = Diův dar; křesťan, pomocník Pavlův, učitel poroučený péči Titově a Kréťanům.
-
Zepnouti se
Staročesky = vzepnout se, vzpínat se, vyrůst.
-
Zepříti se
Vzepřít se, odpírat, postavit se proti někomu.
-
Zerach
Východ slunce; jméno několika osob; egyptský farao, který přitáhl proti Azovi, králi judskému.
-
Zerachiáš
„Hospodin povstal“; 1. kněz, praotec Ezdrášův; 2. otec Eliehoenaie po zajetí.
-
Zererat
Město v jordánském údolí, snad totožné se Sartan v 1. Královské 4,12.
-
Zeres
Žena Amana Agagského; radila oběsit Mardochea; když poznala Žida, předpověděla Amanův pád.
-
Zeret
Syn Ashura a jeho druhé manželky Chéle z pokolení Judova.
-
Zeri
Syn Jedutunův, jeden z vedoucích chrámových zpěváků za Davida; v 1. Paralipomenon 25,11 nazýván Izar.
-
Zerzavěti
Zrezivět; v Jakubovi 5,3; ryzí zlato a stříbro nepodléhá rzi, řecky katiústhai = zkazit, zničit.
-
Zesnouti
Usnout, umřít.
-
Zespod
Staročesky od spodu, zdola; Deuteronomium 33,27: Bůh je krytem svrchu; zdola jej podpírají jeho věčná ramena.
-
Zestrašiti
Poděsit se, uleknout se; přeneseně o rozvlnění vod v Žalmu 77,17.
-
Zetam
Syn Ladana, levita z rodu Gersonova; podle 1. Paralipomenon 26,22 syn Jehielův a vnuk Ladanův.
-
Zetan
Benjaminovec z rodiny Jediaelovy.
-
Zetar
Staropersky 'bitec, vrah'; jeden ze sedmi eunuchů krále Asvera.
-
Zetřený
Viz Setřít.
-
Zevnitř
Zevně.
-
Zevnitřek
Zevnějšek; „ze zevnitřku“ = zvenčí.
-
Zevnitřní
Zevnější; 'temnota zevnitřní' = peklo.
-
Zevříti
Vřít, vařit se, být ve varu; Hrozný překládá Job 30,27: „Mé vnitřnosti jsou bez ustání ve varu“.
-
Zformovati
přesměrování na Sformovati
-
Zhaněti
přesměrování na Hanění
-
Zhanobiti
U Za 14,2 ve významu znásilnit, zprznit.
-
Zhlupěti
Zhloupnout, stát se hloupým; o faraónových rádcích a o izraelských i babylonských modlářích.
-
Zhnízditi se
Uhnízdit se.
-
Zhořknouti
O srdci (Ž 73,21 doslovně „zkyselelo“) ve smyslu roztrpčovat se.
-
Zhoršiti se
Viz hesla Horšit (se), Pohoršit, Urazit (se).
-
Zhošťovati
Zbavovat se, opouštět někoho.
-
Zhouba
Rána, násilí, útisk, násilné zacházení; též zpustošení, vyhubení, ruiny, zkáza.
-
Zhoubce
Hebrejsky mašchít; pustošitel, drancovač, násilník, utiskovatel, rozptylovač, mor.
-
Zhrániti, zbraňovati
Zabránit, zakázat, zapovědět, odepřít či odejmout; zbraňovat se = dát se odstrašit.
-
Zhřešiti
Viz Hřích, Hříšník.
-
Zhříti se, zhřívati se
Ohřát se, zahřát se; ohřívat se.
-
Zhroziti se
přesměrování na Děsiti se, ztrnouti, zhroziti se
-
Zhrubnouti
Zatvrdit se; ztučnět, otupět.
-
Zhrzeti
Pohrdat, opovrhovat, nedbat.
-
Zhubeněti
Sofoniáš o moabských a ammonitských božstvech, která se ukáží slabými, neuchrání své ctitele.
-
Zhubiti
Viz Zahubení, Zahubit.
-
Zhůru
Novočesky vzhůru, nahoru; na vrchu.
-
Zhynouti
V 1Tm 1,19 řec. nauagein = ztroskotat; přeneseně o ztroskotání ve víře.
-
Zia
Gádovec z Bázan, hlava rodiny.
-
Zicha
Hlava rodiny Netinejských vrátivších se z babylonského zajetí; bydlili v Ofel.
-
Zichri
Jméno několika osob; Benjaminovec, Levita, Rubenovec, Judovec, Efraimovec, kněz.
-
Zif
1. Město v jižním Judstvu; 2. v hornatině, kde se David ukrýval před Saulem; 3. Judovec.
-
Zifa
Judovec z rodu Jehalleleelova.
-
Zifejští
Rodáci nebo obyvatelé města Zif, kteří přišli k Saulovi prozradit Davidův útulek.
-
Ziletai
Benjaminovec, syn Simeiův; jméno znamená „(Hospodin je) zastínění, ochrana“.
-
Zilla
„Stín, ochrana“; jedna z Lámechových žen, matka Tubalkainova a sestry Noemi.
-
Zilletai
Hejtman nad 1000 mužů z pokolení Manassesova; připojil se v Sicelechu k Davidovi.
-
Zima
přesměrování na Rok
-
Zimma
Levita z rodiny Gersonovy; jméno snad „rada, nápad“.
-
Zimnice
Nemoc s vysokou horečkou; hebr. kaddachat (žár), řec. pyretos (oheň); snad tyfus.
-
Zimri
Viz Zamri.
-
Zisk
Výhoda, prospěch, výtěžek; Pavel ve Fp 1,21 vyjadřuje, že pro něho je smrt ziskem v Kristu.
-
Získati
Vytěžit, vydělat; v Novém zákoně odborný výraz pro misijní činnost a přivedení ke spáse.
-
Ziv
Nádhera květů, jasnost; jméno druhého měsíce izraelského kalendáře, přibližně květen.
-
Ziz
„Ozdoba květů“; stráň, kterou postupovali Moabští a Ammonitští z Engadi; snad Vadi Chasásá.
-
Ziza
1. Muž ze Simeona; 2. levita Gersonův (Zina); 3. syn Roboáma z Maachy.
-
Zizara
Velitel vojska kananejského Jabína z Azor; po porážce u Císona zabit Jáhelí v jejím stanu.
-
Zjednat
Pořídit, opatřit, koupit; též umluvit, projednat, vyřídit.
-
Zjeven
přesměrování na Zjevení; zjeviti (se), zjevovati (se)
-
Zjevení Janovo
Jediná prorocká kniha v Novém zákoně, která patří k literatuře apokalyptické a představuje sled obrazů řazených do skupin.
-
Zjevení; zjeviti (se), zjevovati (se)
Označuje činy, jimiž Bůh mocně zasahuje do života světa skrze slovo a skutky, aby ukázal svou vůli, moc a lásku.
-
Zjeviti
Ve smyslu státi se zřejmým, ukázati se v 1. Korintským 3,13.
-
Zjevně, zjevný
Veřejně, do obličeje, zřejmě, zřetelně, zevně.
-
Zjevovati (se)
Ve smyslu odpovídati, vyvraceti; též rozhlašovati, otevřeně hlásati, zřetelně mluviti.
-
Zjímání
V 2Pt 2,12 ve smyslu lovení.
-
Zjímati
Zajmouti, vésti do zajetí; přeneseně o zajetí zlostí, ďáblem, lstí.
-
Zkáleti
Pošpinit, potřísnit (krví).
-
Zkaziti
Zničiti, zahubiti, zpustošiti, vyvrátiti, vypleniti; v NZ též zmařiti, zrušiti, učiniti konec.
-
Zklamání, zklamati, zklamávati
Staročesky oklamání, selhati, obelhati; Ko 2,8 varování před prázdným klamem filosofie.
-
Zkormoucen, -í, zkormoutiti
„Duch zkormoucen“ v Římanům 11,8 = duch omámení, zaslepenosti.
-
Zkroušený
Žalostí naplněný, zlomený; o srdci a duchu, jichž si váží Bůh; v L 4,18.
-
Zkulhavěti
Státi se kulhavým, chromým, ochromnouti; Žd 12,13 napomíná sbor ujímat se trpících.
-
Zkusiti, zkušení, -ý, zkušování, zkušovati
Označuje podrobení zkoušce a stavění před rozhodnutí, nejčastěji Boží zkoumání člověka, aby se ukázalo, zda jej miluje a co je v jeho srdci.
-
Zkvésti
Vzkvésti, vypučeti, vyrašiti; obrazně o prospívání spravedlivého v mesiášské době.
-
Zlámání
Zlomenina.
-
Zlatník, zlato
Drahý kov hojně užívaný v biblických dobách; hebrejština má více výrazů pro zlato než řečtina.
-
Zlatohlav
Těžká látka protkávaná zlatými nitkami, podobná brokátu; též drahocenná látka purpurové barvy.
-
Zle, zlé
přesměrování na Zlý
-
Zlehčení, zlehčiti (si), zlehčovati (si)
Potupa, hanba; potupiti, pohrdati; o rodičích, bratru, Bohu, jeho jménu či slovu.
-
Zlekati se
Polekat se, poděsit se.
-
Zlézti
Ztéci (hrad), dobýt.
-
Zlobivost
Vlastnost zlého člověka, zloba, zlost, jež narušuje pospolitost.
-
Zlobivý
V 1. Samuelově 25,17 doslovně „syn Belijja-'alův“.
-
Zloděj
Každý, kdo se dopouští krádeže; ve Starém zákoně jeden z hlavních hříchů v Desateru.
-
Zlolejce
Kralický překlad řeckého loidoros a blasfémos; člověk nadávající, spílající, utrhač, posměvač, rouhač.
-
Zlomovati
V Deuteronomiu 33,11 má smysl rozdrtiti, potříti.
-
Zlopověstný
O Jeruzalémě v Ez 22,5 jako o městu vykřičeném, zlé pověsti pro spáchané zlo.
-
Zlořečení, zlořečenství, zlořečiti
Jde o vyslovené nebo napsané slovo, o němž se věří, že přináší neštěstí tomu, proti komu bylo vysloveno.
-
Zlost, -ně, zlostník, zlostný
Zloba, špatnost, nepravost se zdůrazněním svévolné lstivosti a záměrnosti hříšníkových činů.
-
Zloupiti
Staročesky uloupiti, oloupiti, vyloupiti; v Ž 119,61 'osídla bezbožníků mne obklíčila'.
-
Zlý
Označuje vše, co je opakem dobrého a užitečného, v mravním smyslu znamená hřích a nepravost vycházející z lidského srdce.
-
Zmámiti
Omámiti, uvésti v omyl; v Ga 3,1 řecky baskainein = očarovati, uhranouti; Galatové pošetilí.
-
Zmařen, zmaření, zmařiti (se)
Zkažen, zničen; v NZ se praví, že věčný Kristus se zřekl božských výsad a přijal podobu otroka.
-
Zmásti
Poplésti, zamíchati, uvésti ve zmatek, rozděliti, mravně zkaziti.
-
Zmatek
Ve smyslu trápení, soužení; o výtěžku úrody, jenž působí jen nesnáze a potíže.
-
Zmazaný, zmazati (se)
Umazaný; o kněžském rouchu potřísněném hříchy lidu; potřísniti; znečistiti se.
-
Změkčovati
V Iz 1,6 ošetření hnisavých ran: vytlačit hnis, ovázat, pokrápět olejem.
-
Změnění
V Ezdráši 6,12 ve významu nedbání, přestoupení (výnosu královského).
-
Změniti (se)
O mzdě, výměně šatstva, přestrojení, předstírání, proměně kůže, výměně božstev.
-
Zmenšení
Umenšení, úbytek, porážka.
-
Zmenšovati
Umenšovat, činit malým; v hebrejštině doslovně odsekávat (kus po kuse) ve 2Kr 10,32.
-
Změřiti
Ve Zj 11,1n 'změřiti' znamená zachovati; chrám obraz věrné části církve, nádvoří těch vnějších.
-
Zmetati
Shazovat, svrhnout.
-
Zmítati (se)
Sem a tam házeti, pohybovati, natřásati; o obilí sítem, o lodi bouří, o listí a plevách.
-
Zmoci se
O vodě, jež stoupá a přibývá, zmohutnět, zesílit.
-
Zmocniti (se)
Mocným učiniti, posíliti, propůjčiti sílu; též uchvátiti, nabýti vrchu, prokázati se silným.
-
Zmocňovati se
přesměrování na Zmocniti (se)
-
Zmolovatěti
Být prožrán moly (řec. červy); obraz ohlašované bídy a Božího soudu v Jk 5,2.
-
Zmordovati
Staročesky z němčiny povražditi, zavražditi, popraviti, zabíti, pobíti, usmrtiti.
-
Zmořiti
Umořit k smrti, usmrtit.
-
Zmotati
Zmásti, zaplésti; v Ez 21,27 hebr. 'avvá = zničení, třikrát opakováno.
-
Zmrhati se
Připraviti se o něco, zhubiti se, uškoditi si, býti poškozen.
-
Zmrskati
přesměrování na Mrskati, mrskání
-
Zmrtvěti
Státi se jako mrtvý, ztuhnouti, zdřevěněti, omdlíti.
-
Zmrtvýchvstání
přesměrování na Vzkřísiti, vzkříšení
-
Zmužile, zmužilý
Statečně, srdnatě, udatně, mužně; 'věk zmužilý' = mužný věk dospělého.
-
Zmýliti
Ve smyslu klamati, býti nevěrný v Jobu 6,15.
-
Zmýti (se)
Umýt (se).
-
Znám, známý
Ten, o němž se ví, koho známe; Bůh zjevuje svou spasitelnou slávu skrze Ježíše Krista.
-
Známě
V Kralickém překladu = patrně, viditelně, znatelně.
-
Znamenán, znamenaný, znamenati
Jménem uvedený, pozorovat, naznačit; ve Zjevení o pečetění Duchem svatým jako ochraně věřících.
-
Znamení
Označuje fenomén, kterým Bůh zjevuje svou vůli a jehož smysl a význam je určen zjevujícím slovem, v rozlišení od pouhé podivuhodnosti.
-
Znamenitý
Staročesky poznatelný, nápadný, pozoruhodný, důležitý; veliký, vzácný, vážený, vynikající.
-
Známiti se
Dáti se poznati; znáti se k někomu.
-
Známost
Pro Izraelce pochopení toho, co jest a co se děje; znáti Boha znamená uznat jej za Pána a jednat podle jeho vůle.
-
Známý
přesměrování na Znám, známý
-
Znáti
Neznáti může znamenat zapříti někoho, nebrati ohled, nemíti žádného vztahu k někomu.
-
Zneduživěti
Státi se neduživým.
-
Znenáhla
Ve smyslu pomalu, pozvolna.
-
Znepokojení, znepokojit, znepokojiti
Neklid, rozčilení, nejistota, zděšení, uleknutí; v Jb 34,29 'upokojí, dá klid'.
-
Znik
Staročesky vzrůst, prospěch (Zeman překládá Ž 66,7: „Odbojní se nemohou pozdvihnout“).
-
Zniknouti
Staročesky obstáti před někým; uniknouti někomu, utéci něčemu, vyváznouti.
-
Znovuzrození
přesměrování na Zroditi se, zrozen, -ý
-
Znuziti
Staročesky ožebračiti, oslabiti, jednati zle, vyprázdniti, učiniti neplodným.
-
Zobláčeti
Obléci, odíti.
-
Zochet
Syn Jesi z pokolení Judova.
-
Zodkrývati
Odhalit.
-
Zofach
Syn Helemův, potomek Heberův z pokolení Asserova.
-
Zofai
Plást medu; syn Elkánův, v 1. Paralipomenon 6,35 nazývaný Suf.
-
Zofar
Jeden ze tří přátel, kteří přišli k Jobu a vedou s ním hovor o příčině jeho utrpení.
-
Zofim
Hlídači, strážní; místo v krajině moabské, odkud Balám měl zlořečiti Izraeli, spojené s kultem.
-
Zohaven, -ý, zohaviti, zohavovati
Znetvořiti, zmrzačiti, zraniti, potupiti, znesvětiti, poskvrniti, ponížiti.
-
Zohelet
„Had nebo plaz?“; kámen u studnice Rogel; Adoniáš zde připravil tučnou hostinu.
-
Zopasovati
Opásati, přepásati, opatřiti pasem.
-
Zopíchati
V Př 27,22; ječmen, pšenice či proso se tloukly v moždíři dřevěným tloukem, pichem.
-
Zopravovati
Opravovat, vylepšit; u Jr 33,6 sloveso může znamenat „nechat narůst“ (kůži na ranách).
-
Zor
V Jozuovi 19,29 je město Týrus při Středozemním moři na hranicích území pokolení Asserova.
-
Zorobábel
Sémě Babylonu; potomek davidovského rodu, vůdce navrátilců ze zajetí a obnovitel chrámu.
-
Zoškliviti
Kraličtí tak překládají asi devět hebr. kořenů; nejčastěji o zápachu, nepřístupnosti, nenávisti.
-
Zoufalec
Hebr. bógéd = nevěrný, lstivý; staročesky beznadějný, potrhlý, běsný; Př 23,28 o nevěstce.
-
Zoufati sobě
Vzdáti se vší naděje; Ef 4,19 též 'otupěle oddali nezřízenosti'; Ko 3,21 drážděním k malomyslnosti.
-
Zpáčiti se
Staročesky = zpět se obrátit, rozmyslet se.
-
Zpátkem
Pozpátku, s obrácenými zády; „zpátkem jíti“ = odvolati.
-
Zpečeťovati
Staročesky jistiti, potvrzovati; v Jobu 33,16 se tak děje snem.
-
Zpěčovati se
Staročesky odporovati, vzpírati se, zdráhati se.
-
Zpěv
Patřil k nejstarším projevům radosti i žalosti u všech národů; byl jednohlasý a rytmický.
-
Zpěvák
Zpěváci měli důležitou úlohu v bohoslužebném životě; tvořili pevně organisované chrámové řády.
-
Zpíčiti se
Staročesky stavěti se na odpor, protiviti se; v Dt 32,15 o Izraeli jako ironická výtka nevěrnosti.
-
Zpilý
Opilý.
-
Zpínati se
Vzpínati se, vypínati se, pozdvihnouti se proti někomu.
-
Zpívání
U Kral. někdy hudba či hudební nástroj; v Dn 3,5 a L 15,25 sûmpónjá/symfónia.
-
Zpívati
Zpívat žalmy, hymny a duchovní písně jako prostředek poučování a napomínání věřících.
-
Zpjal
Viz Zepnouti se.
-
Zplácený
Viz Splácený.
-
Zplésati
přesměrování na Plésání, plésati, zplésati
-
Zpletení
Popletení, zmatek, pomatenost; Karafiát v Micheáši 7,4: „Již nastane v jejich mysli sevření“.
-
Zpletený
Překlad řec. adokimos; neosvědčené, co nesnese zkoušky, ať o člověku nebo věci.
-
Zploditi
V přeneseném smyslu o původci a působci; Bůh zplodil věřící slovem pravdy a hlásáním evangelia.
-
Zplynouti, zplývati
Staročesky vyplavat (o sekeře); plout, vznášet se na vodě (o korábu).
-
Zpodepříti
Podepříti; v Iz 59,16 Bůh sám pomohl, podepřen mocí a spravedlností.
-
Zpomínati
Vzpomínati, vzpomenouti si, připomínati si.
-
Zpoura
Zpupnost v neposlušnosti, odboj, odpadnutí; šest různých hebrejských výrazů ve Starém zákoně.
-
Zpouzení, zpouzeti
Vzpouzeti se; ve smyslu pýcha, zpupnost; hněvati se, osopovati se, roztrpčovati se.
-
Zpozdilý
Staročesky zdlouhavý, liknavý, neumělý, váhavý, pomalý; též o řeči; 'zpozdilý k hněvu'.
-
Zpráva
Sdělení, jistota, výklad; Ž 19,5 'měřičská šňůra'; též obhajoba (Sk 26,1) a účty (1Pt 3,15).
-
Zpřetínati
Přeřezat.
-
Zpřímiti
Novočesky vzpřímiti, napřímiti se, narovnati se.
-
Zpronevěřiti se
Státi se nevěrným, odpadnouti; hřešiti; o neposlušném Izraeli a jiných přestupcích.
-
Zprostiti
Zbaviti; „býti zproštěn od někoho“ v Lukášovi 12,58 = vyrovnati se s kým.
-
Zprotiviti se
Vzbouřiti se, podzvihnouti se; Žd 12,4 'zprotiviti se až do krve' = odpor až do nasazení života.
-
Zprovoditi
přesměrování na Sprovoditi, sprovozovati
-
Zprubovaný, zprubovati
Z něm. podrobit zkoušce; obraz pruhování stříbra a zlata o Božích zkouškách.
-
Zprýštění
Staročesky naskočení puchýře na spálenině.
-
Zprzniti
Poskvrniti, znečistiti, zaneřáditi; zneuctívati, hanobiti.
-
Zpurně, zpurný
Novočesky vzpurně; hebrejština má celou řadu výrazů pro odbojnost, nezkrotnost, tvrdošíjnost.
-
Způsob, způsoba
Podoba, tvárnost, obyčej nebo charakter; může označovat způsob jednání i vzhled věci.
-
Způsobiti, způsobovati
Staročesky být příčinou, původcem něčeho, zformovat, utvořit, zjednat, opatřit, získat.
-
Způsobný
Vycvičený v boji, vyškolený, připravený, vybavený; dobrý, správný, spravedlivý, schopný, vhodný.
-
Zpuštěn
přesměrování na Zpustlý, zpustnouti
-
Zpuštění
Staročesky zpustošení, opuštění, pustota; také ohavnost zpuštění jako hanebná zkáza a spoušť.
-
Zpuštěný
Zpustošený.
-
Zpustlý, zpustnouti
Pustým, pustinou, pouští; ztrnouti hrůzou, býti osamocen, znásilněn, popleněn, zpustošen.
-
Zpytatel, zpytování, zpytovati
Hledání rady, důkladné prohlížení, rozvažování; Bůh zkoumá srdce jako tavič kovy.
-
Zrádce, zraditi, zrazovati
Řecké paradidonai = odevzdávati, vydávati; tak o Jidášovi i o údech církve vydávajících věřící.
-
Zrádně
Zákeřně; Heger v Abdiáši 7: „Přátelé tvoji smyčku nastraží ti. Nebudeš věděti o tom“.
-
Zradovati se
Zaradovati se, potěšiti se.
-
Zraniti
Probodnouti, smrtelně poraniti, potříti, zbíti; u Iz 53,8 'pro přestoupení lidu mého rány'.
-
Zrazovati
přesměrování na Zrádce, zraditi, zrazovati
-
Zrcadlo
Ve starověku kus vyleštěného bronzu; v Novém zákoně obraz nedokonalého duchovního vidění.
-
Zřejmě, zřejmý
Co zříme, ve smyslu očitě, velmi; viditelný, odhalený, zjevný, jasný.
-
Zřetel
Zření, ohled, pohled.
-
Zřetelně
Jasně.
-
Zřezati se
Zákon zakazoval kultické poraňování jako bálovskou modlářskou praxi; později snad uvolněno.
-
Zříditi
Ustanoviti, zaříditi; 'zříditi dům' = učinit poslední pořízení; v Tt 1,5 naříditi.
-
Zřídlo
Staročesky ústa, hrdlo nádoby, ústí, otvor; ozdobený válcový nástavek pod umyvadlo.
-
Zřítelnice oka
Zornice, panenka v oku, již bylo třeba co nejpečlivěji chránit před úrazem.
-
Zřízení
Ustanovení, řád; 'zřízení měsíce a hvězd' = ustanovené změny a oběh; rozkaz, příkaz.
-
Zřízený
Zařízený, ustanovený, nařízený; zvolený, určený.
-
Zrnatý
Zrnitý. Viz Jablko zrnaté.
-
Zrní
Jednotlivé bobulky hroznu, hrozníčku, jež odpadly při vinobraní.
-
Zrno
Království nebeské přirovnáno k hořčičnému zrnu; pšeničné zrno obrazem vzkříšení.
-
Zrodilý
Zrozený; „tu zrodilý“ (Ex 12,49; Ez 47,22) = domorodý, domorodec.
-
Zroditi se, zrozen, -ý
Základem znovuzrození je vzkříšení Krista; uskutečňuje se skrze živé slovo Boží, tj. evangelium.
-
Zrostínati
Rozetnout, rozříznout; rozpárat.
-
Zrostlina
Staročesky = rostlina, bylina, porost.
-
Zrostlý
Vzešlý, vyrostlý.
-
Zrotiti se
Viz Rota, Rotiti se.
-
Zrozen
Viz Zroditi se.
-
Zrozrážeti
Roztřískat. Viz Rozrážeti.
-
Zrušiti
Rozbít, zlomit a zničit; zvláště o zrušení smlouvy, slibu, zákona; Písmo nemůže být zrušeno.
-
Zrůst
Vzrůst; 'dáti zrost' = rozmnožit, učinit plodným; 'přivésti k zrůstu' = vypěstovat.
-
Zrůsti
Novočesky vyrůsti; vzniknouti, povstati.
-
Zsiliti (se)
Staročesky posíliti, dodati síly, nabýti síly; též zatvrditi se, dodati odvahy.
-
Zsinalost
Staročesky zsinalá namodralá barva mrtvoly; rána, modřina, podlitina.
-
Zšíří
Staročesky zšíři = v šířce, široký.
-
Zsmraditi se
Zasmrádnout, začít zapáchat.
-
Zstáří
Staročesky = ve věku.
-
Zstrašiti se
přesměrování na Zestrašiti
-
Ztáhnouti
Staročesky vztáhnout, roztáhnout; J 21,18 myslí na ukřižování (ruce přivázány k příčnému břevnu).
-
Ztížiti
Zatížiti, obtížiti, zatěžkati, těžce dopadati; „ztížiti srdce“ = zatvrditi srdce.
-
Ztlačený
Pošlapaný, rozmačkaný; o varlatech.
-
Ztlouci
Potlouci, rozbíti, roztlouci.
-
Ztlouští
Původně staročesky ztloušti = na tloušťku.
-
Ztlučený
Roztlučený, vyřezaný, rozmačkaný.
-
Ztracení
Opak nalezení; podle Nového zákona lze duši svévolně promrhat nebo naopak zachránit pro věčnost.
-
Ztrápiti (ztrápený)
Staročesky zmučiti, utrápiti, zbědovati; oslabiti, sevříti, pokořiti, zbědovati, týrati.
-
Ztratiti (se)
přesměrování na Ztracení
-
Ztrestán, -í
V 1Tm 1,20 Hymeneus a Alexander vydáni satanu ne ke zničení, ale ke kázni nemocemi.
-
Ztřískati
Roztřískat, rozbít.
-
Ztrnouti, ztrnutí
Ustrnouti hrůzou, úžas; být zdrcen, roztřesen; smrtelná křeč.
-
Ztroskotání, ztroskotati
Staročesky polámati, rozbíti, roztlouci; Př 15,4 'převrácenost v jazyku = ztroskotání ducha'.
-
Ztučněti
Ztloustnouti; zhrubnouti, otupěti.
-
Ztuha
Staročesky = zostra, přísně.
-
Ztupiti
Otupit (např. ostří meče), v přeneseném smyslu o lidech omámených vínem nebo o zatvrzení mysli.
-
Ztužiti
O zesílení útoku izraelských vojsk proti Rabba.
-
Zuf
Plást medu; 1. Jeden z předků Samuelových z Kahatova rodu; 2. Země původního sídliště rodiny.
-
Zúmyslný
V Žalmu 19,14 myšleno na lidi pyšné, vzpurné nebo na hříchy opovážlivosti, svévole.
-
Zúplna
V plnosti, úplně, dokonale.
-
Zur
Skála; Benjaminovec, syn zakladatele Gabaonu Jehiele a jeho manželky Maachy.
-
Zurážeti se
Klopýtnout, zakopnout o něco, přijít k pádu.
-
Zuření, zuřivost, zuřivý
Staročesky přísnost, prudkost, ukrutnost; nesmíme vnášet dnešní pojmy.
-
Zůstati, zůstávati
Setrvati na místě, v určitém stavu, přenocovati, zbýti nebo plniti Zákon, přičemž bible staví proti proměnlivosti člověka neproměnlivost Boha.
-
Zůstaviti, zůstavovati
Nechati, zanechati, odkázati; „zůstaviti koho při čem“ = neodjímati mu toho.
-
Zustřihovati
Ustřihnouti zajatcům zadní díl pláště do výše pasu na znamení potupy.
-
Zutínati
Izraelci nemrzačili zajaté nepřátele; Peršané usekali ruce 4000 řeckých zajatců.
-
Zuzanna
Jedna z žen, které přisluhovaly ze svého majetku Ježíšovi a dvanácteru; jméno znamená „lilie“.
-
Zuzimští
Kmen obývající v krajině Gham východně od Jordánu; poroben Chedorlaomerem; snad totožní se Zamzomimskými.
-
Zvážiti
Zvážiti na váze; též ve smyslu uvažovati, přemýšleti.
-
Zváznouti
Staročesky uváznouti; v Ez 29,4 Egypt jako krokodil chytaný na udici v vepřovém mase.
-
Zvěděti
Dověděti se, uviděti, poznati, vyzvěděti, zjistiti, porozuměti; ,Z-i jistotu' = přesvědčiti se.
-
Zveleben, -í, zvelebiti (se)
přesměrování na Velebiti
-
Zvelebovati
Oslavovati; v Ř 3,5 řec. synistanein = spojiti, prokázati.
-
Zveličený
Velkým učiněný; ve Skutcích 2,22 o Ježíši Kristu, jehož Bůh prokázal jako Mesiáše.
-
Zveličiti
Velkým učinit, zvětšit.
-
Zvěř
Souhrnné označení všeho, co žije mimo člověka a ptactvo; též dobytek; snadno obraz zlých mocností.
-
Zvěšeti
přesměrování na Zvěstovati
-
Zvěsiti, z věšeti
Staročesky = oběsit, pověsit.
-
Zvěstovatel
přesměrování na Zvěstovati
-
Zvěstovati
Označuje oznámení dobré nebo zlé zprávy, zvláště oznamování Božích spásných činů, jeho moci a království prostřednictvím Krista.
-
Zvetšeti
Proměniti se ve veteš, státi se vetchým, zetlelým, zastaralým; 'jejich tvářnost je k zetlení'.
-
Zvídati
Dovědět se.
-
Zviklání
Rozkolísání; hebrejsky pûká = závada na cestě, která vede ke klopýtnutí.
-
Zvíře
Ve starém Orientě byla různá zvířata symbolem božstev, chovaná v příslušných svatyních.
-
Zvítěziti
přesměrování na Vítěz, vítěziti, vítězství
-
Zvláště
Odděleně, především, hlavně, jmenovitě, mimořádně.
-
Zvláštní
Oddělený; hebrejsky sᵉgullá = vlastnictví, poklad; Izrael je Hospodinův osobní majetek.
-
Zvolati
přesměrování na Volati, volání
-
Zvolení synů
Řecky hyiothesia = adopce, přijetí za syna; Bůh skrze Krista znovu přijímá odpadlé za dítky.
-
Zvoliti
přesměrování na Vyvolení, -ý, vyvoliti
-
Zvolovati
Přát si; vyvolit.
-
Zvonec
Cimbál, činela, puklice; v Za 14,20 o koňských zvoncích, patrně rolničkách, užívaných v kultu.
-
Zvoneček
V Ex 28,33n rolnička; velekněžské roucho ozdobeno zlatými rolničkami k oznámení příchodu.
-
Zvrtati
Rozvrtat, provrtat.
-
Zvrtkati
přesměrování na Vrtkati
-
Zvučeti
Vydávati zvuk, zníti, o cimbálech a hudebních nástrojích; též o ječení moře nebo hřmění hromu.
-
Zvučně, zvučný
Hlasitě, jasně, slyšitelně; rozléhající se; též jásavý hlahol.
-
Zvuk
Hlas lidský, zvířecí, ptačí či hluk přírodních živlů, v nichž věřící slyší zvuk Všemohoucího.
-
Zvyklost
V Žd 5,14 znamená návyk; dokonalí mají smysly návykem vycvičeny rozlišovat dobré a zlé.
-
Zvyknouti
Navyknout, přivyknout.
-
Zvyrážeti
Rozraziti, vyraziti.
-
Zvýši
Ve výšce, na výšku, vysoký.
-
Zvýšiti, zvyšovati
Povýšiti, zvelebiti; přivésti k slávě, moci, vyšvihnouti se, dodati sílu, ochraňovati.
-
Zželeti se
Slitovat se; ztratit trpělivost nad něčím.
-
Zžírati
přesměrování na Sžírati
-
Zžíti
přesměrování na Sžíti