Hesla začínající na písmeno Z

K obratům 'chodit za někým' ve spojení s Bohem či Ježíšem viz heslo Následovat.

Krajina anebo posvátný dub, poblíž které měl stan Heber Cinejský; snad totožné se Sananím.

Viz Elói.

Jméno několika osob; potomek Efraimův z rodiny Sutelach, též muž z pokolení Judova.

Syn Bebaiův, jeden z těch, kdo zapudili manželky cizozemky; otec Bárucha.

Syn Bigvaiův, navrátilec ze zajetí babylonského.

1. Děd Achaná z Judy; 2. Benjaminovec; 3. Davidův správce vinic; 4. Syn Azafa v rodokmenu.

Otec Jasobama, důstojníka Davidovy osobní stráže; též syn Gedolimův, dozorce nad přisluhujícími v chrámě.

V Mt 5,21n Ježíš odsuzuje smýšlení, jež je kořenem vraždy, ne teprve čin.

Zazářit.

Staročesky = zábradlí.

Staročesky = sejít s brodu, obrazně sejít na scestí, zaplést se, poklesnout; u Iz 31,6 odpadnout.

Syn Nátanův, jeden z předních rádců Šalomounových.

Bydliště, osídlení; desátý syn Jákobův a šestý syn Líe, a jeho pokolení v Galileji.

Počátek; v Ž 119,130 výklad; v Pís 7,12 'kvete-li vinný květ, otevřel-li se'.

Jméno znamenající „Hospodin pamatoval“; nese je řada biblických postav včetně krále izraelského a proroka.

Prorocká kniha, jejíž první část pochází od proroka Zachariáše působícího na konci 6. století před Kristem při stavbě druhého chrámu.

Staročesky nakládat, jednat, bojovat s někým, pěstovat, osvědčovat na někom svou moc.

Zakkai; bohatý muž vybírající daně v Jerichu; výnosný úřad; stal se učedníkem Ježíšovým.

Trest neuposlechnutí král. nařízení: rozboření domu, obrácení v hnojiště či žumpu.

Aram. gᵉmîr = dokonalý, vyhotovený; v Ezd 7,12 začátek dlouhého perského pozdravu.

Přivést do bezpečí, zabezpečit, vysvobodit; v Novém zákoně též eschatologická spása pro věčný život.

Staročesky = oblíbit si, cítit.

Uchvátit, strhnout, zasáhnout, náhle překvapit, zahubit; Ga 6,1 přistižen v poklesku.

V Dt 28,27 nežity na příslušné části těla; Karafiát překládá hebr. šét 'rozkrok'.

Těsto.

Olupování o možnost soudu; v Iz 58,1 nepřestávat; zadržeti hříchy = ponechati v hříchu.

Novočesky safír; drahokam modré barvy, průsvitný až průhledný, barvy jižního nebe.

Manželka Ananiáše, spoluvinnice ve lži proti Duchu sv.; s manželem zemřela trestem.

Povaleč.

Žilka v 2. Korintským 12,13: „Leda tím, že jsem já sám vám nepřipadl na obtíž“.

Líný.

Hnusný, odporný; syn Roboáma a jeho manželky Abichail z rodu Izai.

Viz hesla Hanba, Hanění, Pohanění, Potupa, Stydět se, Utrhat.

Ve smyslu učinit neplatným, neúčinným, odsoudit k nečinnosti; Bůh vyřadil Zákon příkazů s nařízeními.

Často ve smyslu vypovědět do vyhnanství; též zavrhnout, zamítnout.

Staročesky = podebrat (se), zhnisat, o ranách.

Brázda.

První zahrada v bibli je Eden; v Palestině bylo známo umělé zavodňování zahrad ze studní i kol.

Zakončená úzkým hrdlem.

Novočesky zahřát (se).

Připojit, spojovat; odvlékat, zachvacovat; zabrat.

V 1K 10,10 SZ představa o andělu zhoubci (mašchît); zařazen mezi anděly satanovy.

Záhuba, zkáza, smrt; v 1Te 5,3 znenadání přikvapí na nebdící.

Usmrtit, ničit.

Zahustit se jako keř = vypouštět ratolesti jako keř.

V Iz 5,26 Hospodin jako včelař přivolá daleký národ k pomstě nad Izraelem.

V Novém zákoně nemíní pouhý zánik fysického života, nýbrž konečné ztroskotání související s peklem.

Deportace obyvatel do cizích zemí; v bibli zvláště assyrské zajetí Izraele a babylonské zajetí Judy.

Hebr. 'arnébet; v Lv 11,6 kulticky nečistý, ač hlodavec, nikoli přežvýkavec; hojný v Palestině.

Jde o člověka nejasně, přerývavě a s těžkostí mluvícího, koktavého.

Sedmé písmeno hebrejské abecedy, jímž začíná každý verš sedmého oddílu Ž 119; číselná hodnota je 7.

Odejít, vzdálit se, zapadnout (o slunci), zacházet, potratit lesk (o zlatě).

Staročesky zajmout.

Kraj východně od Jordánu; na jihu Moábské, střed Galád, sever Bázan; Ruben, Gád a Manasses.

Nejspíše staženina jména Zachariáš; zakladatel rodiny, jež se vrátila ze zajetí se Zorobábelem.

Staročesky zástava; ve stavebním i přeneseném smyslu to, na čem se staví nebo co je založeno.

Položiti, klást základy; 'zakládat na časích' (Lv 19,26) = ohledy na uhrančivé oko.

Zaklínači byli media duchů zemřelých, vyvolávajíc je zaříkávacími formulemi; též hadů.

Označuje zjevenou vůli Boží, vyjadřuje zavazující stránku Boží milosti, jež je základem bytí Izraele.

Původně písař nebo opisovač, v pozdní době znalec a vykladač Mojžíšova zákona spojující teologii a právo.

Jméno několika osob; muž z Rubena, otec Sammue, jednoho z vyslaných vyzvědačů.

přesměrování na Okusiti

Otec Chanuna, jenž pomáhal opravovat jerusalemské zdi za Nehemiáše.

Být na něčem založen, záviset na čem; všecky předpisy Zákona závislé na dvojpříkazu lásky.

O Božím milostivém přijetí vyvoleného lidu, v němž má svou rozkoš; zalíbení = Boží vyvolení.

Řecky authadés = nestydatý. Viz Svémyslně, -ý.

Staročesky nástraha, úklad; obležení, v skrytě položené vojsko.

Položit základ hor, země, chrámu; Bůh předzvěděl Krista i vyvolil věřící před založením světa.

Vsadit se; o sázce; Rabsak: „Vsaďme se, že nemáš 2 000 jezdců, když ti dám 2 000 koní!“

Malá tvrz či strážná věž; vojenská zásobárna; Jozafat a Jotam budovali na ochranu země.

O hroznech, jež počaly zráním měknout.

Smést, odklidit; u Iz 28,17 odplavit.

Novočesky zaměstnání, obtěžovat, unavovat.

Pojmout lásku ke komu, k čemu, oblíbit si koho, co.

Odmítat, zavrhovat, zahazovat, vyhazovat, odhazovat.

Staročesky = zavázat se; slíbit.

Zavraždit.

V Jeremiáši 10,9 a Ezechieli 27,12 překlad hebrejského místního označení Tarsis.

V Jb 18,8 oka sítě; zde obraz lidských rad a plánů, do nichž se chytí.

„Antilopa?“; nejstarší syn Cetury z Abrahama; jméno v městě Zabram a kmeni Zamareni.

Pátý král izraelský; vládl pouze sedm dní r. 886 př. Kr., uhořel ve svém paláci.

Novočesky zármutek. Viz Smutek, Zarmoucení.

Staročesky záminka; v řečtině aformé = základna, odrazový můstek, příležitost k uplatnění.

Mocný kmen vých. Jordánu, snad totožný se Zumimskými; Gesenius: 'hlučící' o cizí řeči.

Znečišťovat, obrazně poskvrnit.

Zapálit, podpálit, rozdělat oheň.

Zbytečná práce, námaha.

1. Město v nížině Judské, opět osazeno po zajetí; 2. v pahorkatině judské.

Staročesky napájet, zavlažovat; Hrozný: „Aby napojena byla poušť a zpustošená krajina“.

Většinou oběť zápalná, cele strávená ohněm; v L 1,9 kadidlová oběť.

Staročesky = požár.

přesměrování na Pečeť

Popírat, zatajit; v Novém zákoně zvláště o odmítnutí víry, oddanosti a příslušnosti ke Kristu.

Rukopis, listina, dlužní úpis; v Kolosským 2,14 Zákon jako dlužní úpis proti nám smazaný smrtí Kristovou.

U J 11,35 doslovně „zaslzet“.

Staročesky zaplacení; Př 6,35 hebr. kófer = výkupné, úplatek; v NZ kus látky na správku.

Plotem zahradit; zamotat do sítě; obrazně do zla, lživých slov, svárů, poskvrn světa.

Staročesky = napojit (Žilka překládá 1K 12,13: „Všichni jsme byli napojeni jedním Duchem“).

Opak vzpomínání; Bohu je nemožné zapomenouti na věřící právě tak jako matce na dítě.

Zapomnětlivý.

Spona, ozdobný kroužek, řetízek na nohu či ruku; v Př 11,22 kroužek v nosních dírkách.

Zákaz.

Hebrejsky sémed, pár volů spřažených jhem; též plocha země zoraná za den, jitro.

Viz Přísaha.

přesměrování na Zapírati, zapříti

Zápis; pamětní spis.

přesměrování na Lístek rozloučení, zapuzení

V Izaiáši 5,6 o vinici, která je ponechána ladem, aby zpustla; Bůh udělá té vinici konec.

Hanbou se začervenat, zardít.

1. Idumejský potomek Ezauův; 2. Syn Támar, zplozenec Judův, dvojče Fáresovo; 3-4. Další.

Pomezní město pokolení Dan; bydliště Manue, otce Samsonova, rodiště a místo Samsonova hrobu.

Obyvatelé města Zaraha, potomci Kariatjeharimských; část kolonisovala Menucha.

přesměrování na Záretská čeleď

Viz Zára, 1.

Údolí ústící k Mrtvému moři na hranici Moáb-Idumea; snad údolí Ghésá nebo přítok Arnonu.

Potomci Záry, syna Judova a nevěstky Támar; Achán byl z této čeledi.

Staročesky zaházet, zasypat; o studních, jež Izákovi zničili Filištínští.

Bolest tělesná i duševní; podle Přísloví patří k údělu člověka narozeného z ženy.

Staročesky = stejně.

Viz Zaraha.

Umístit dobývací stroje, veliké vrhací praky a bořící berany proti hradbám.

Ujímat se někoho, přičiňovat se o něco, postavit se za někoho svým vlivem.

Staročesky bít v šíji, pohlavkovat; u Pavla spojeno s andělem satanovým a tělesnými bolestmi.

U Micheáše 5,1 'dcera záškodného, loupeživého houfu'; výklady jdou na Assyřany nebo Jerusalem.

Označuje zjevení Boží, jež ovšem zároveň znamenají jeho splnění a naplnily se teprve v Ježíši Kristu.

Smutně, pošmourně, rmoutit se; o nebi zatemnit; 'chodit zasmušile' = ve smutku.

Smlouva uzavíraná před sňatkem mezi rodiči snoubenců; dávala snoubencům všechna manželská práva.

Zástava; zastavení.

Staročesky bránit, stranit; též vysvobozovat, soudit, zjednat právo, prohlašovat za dobré.

„Na zastavení“ v 1K 16,7 = mimochodem, při přecházení, na skok.

Vzíti do zástavy či rukojmí; přerušiti, zameziti, zaraziti; vyhýbati se, varovati se.

Staročesky = přestěhovat (se).

To, co vrhá blahodárný, ochranný stín: oblak nad Siónem, ochranná stěna.

Přikrýt stínem; přeneseně chránit; L 1,35 navazuje na Gn 1,2 o tvůrčím Duchu Božím nad vodami.

Zastření očí, závoj; Mojžíš zakrýval obličej, když měl mluvit s lidem po setkání s Hospodinem.

přesměrování na Zastěňování, zastínění

Přikrývati, pokrývat; chránit; v Ez 24,17 zastření brady jako znamení smutku.

Novočesky zaskvít se, zazářit.

Staročesky zasténati, zalkati; řecké embrimásthai = vrčet, supět; rozhořčení, rozhněvanost.

Postavit se do cesty, zabrat; zaručit se za někoho.

Prostřelit šípem.

Závěs, záclona, opona; ochrana před žárem slunce, nebo závoj zastírající vyhlídku na Boží zjevení.

Označení pro dav, vojsko nebo hejno, užívané o lidech, Božích tvorech i nebeských zástupech Hospodinových.

Ten, kdo někoho zastupuje, za někoho se zástupně přimlouvá; útočit na někoho modlitbami.

přesměrování na Styděti se

Ozářit, dát svítit, svítit, zazářit, zastkvíti se.

Svítat na den; doslovně o vycházení jitřenky.

Skutek nejvyššího nepřátelství; znemožnění života v poušti; Ezechiáš tak učinil proti Assyrským.

Zatmění slunce a měsíce patří k příznakům Božího soudu; rabínsky měsíce jen nepřátelům Izraele.

Hebrejsky jazyk = záliv; u Iz 11,15 zátoka Egyptského moře (Suezský záliv) bude vysušena.

Zkáza, odsouzení, zahubit, vyhubit; ve SZ souznačný výraz pro peklo a smrt.

Hlava rodu vrátivšího se se Zorobábelem; muži z rodu zapudili pohanské manželky.

Označuje duchovní a mravní dění, jež končí úplnou neschopností slyšet Boží hlas a přijímat jeho pokyny.

Syn Eserův, kníže Horejských.

Ve smyslu dát náhubek; ve smyslu svázat; ve smyslu zastřít.

V nejstarší době malé kameny nošené v koženém sáčku; později olověné a cínové.

Zástava, první splátka; věřící dostali Ducha sv. jako záruku Boží spásy.

V Žalmu 137,2 zavěsili harfy na vrby; „zavěsiti oči“ = zastřít oči (snad maskou).

Hnutí mysli projevující se začervenáním: lačná závist, nezřízený zájem nebo sžíravá žárlivost.

Zahalovat se závojem, pláštěm, rouškou.

Staročesky = zatočený, stočený, přeneseně urputný, svéhlavý (Sicher: „Rod zvrácený a znetvořený“).

Staročesky provinit se proti komu, zhřešit.

Něco zavinutého, obal; v Nu 12,8 hebr. chídá = hádanka; Bůh mluví k Mojžíšovi přímo.

Zavírání dveří, bran, člověka do vazby; též obsahovat; Zákon se shrnuje v lásce k bližnímu.

přesměrování na Záviděti, závist, závistivý

V Př 23,6; 28,22 doslovně z hebrejštiny „zlého oka“.

Viz Zavíjet se.

Zavít se v rouchu = zakrýt se závojem.

Pavel navazuje na přípravu závodníka k veřejným hrám starověkého Řecka, zvl. olympijským.

Svádět s pravé cesty; v Ž 36,12 zahánět; v Př 29,8 'rozdmychují jako oheň'.

Voláním přivolat; viz hesla Povolán, povolání, povolat, Volat.

Vše, co slouží k uzavření něčeho; nejčastěji otesaný dřevěný hranol, jímž se zastrkovala vrata.

přesměrování na Zavoditi, zavozovati

Ten, kdo má závrať; „duch závrativý“ = duch, který působí závratě.

Označuje Boží odpor a zamítnutí kvůli neposlušnosti, které nemusí být s konečnou platností.

Uzavřít o dveřích, bráně, nebi, pramenech; v Novém zákoně Bůh zavřel Izrael v nevěře.

Staročesky uzavřený; o městech jako pevnost; 'město, které má brány a závory'.

přesměrování na Zavrci, zavrhnouti, zavržen, -í

Judovec z čeledi Ezronovy a z rodiny Jerachmeelovy, syn Jonatanův.

Novočesky zažíci; o svíci, ohni, hněvu (vzplanout hněvem), závisti.

Zapalovat.

Zapálit.

„Zažhnutí hněvu“ (2K 7,11) = rozhorlení, nevole.

Staročesky jídlo strávit, požít, užít; Hrozný v Jobu 20,18: „Čeho nabyl, zvrátí, aniž to pozře“.

Označuje to, co nějak odkazuje na Boha, ukazuje k němu a dává okoušet jeho bezprostřední blízkost, takže nese na sobě rys nápadnosti, mimořádnosti, neočekávanosti a naléhavosti.

Připravit se o něco, odnít, odloučit; též vytrhnout, vysvobodit z přítomného i budoucího zlého.

Hebrejsky máhír; v Ezd 7,6 o Ezdrášovi: pohotový, obratný, zkušený vykladač Božího zákona.

Staročesky sebranka, cháska, rota v hanlivém smyslu; též shromáždění či synagoga satanova.

Viz hesla Bič, Důtky, Trest.

Usmrcovat; v Žalmu 59,12 prosba za pomalý zánik nepřítele, aby zůstal co nejtrvalejší dojem z Božího soudu.

Každoročně se 15. Adaru bílily hroby vápnem jako varování před rituální nečistotou; tak přirovnal Ježíš farizeje.

Novočesky sbírka.

Zbití, zabití; v Iz 1,6 čerstvá modřina, v Iz 30,26 jizva po ráně.

Pobít, poranit, zabít.

Zblázniti se; viz heslo Blázen.

Zabloudit, pobloudit, upadnout v blud.

Viz Bohatství.

Novočesky = sbor.

Staročesky statek, majetek, jmění, bohatství.

přesměrování na Zbroj

Staročesky tučný, mastný; Kraličtí: „Ztučnělo srdce jejich a jako tukem se zalilo a zarostlo“.

V Žalmu 68,24 postříkaný, pomazaný krví.

Staročesky ozbrojení, vojenská výstroj; i Bůh je oděn ve válečnou zbroj, když vykonává soudy.

Vyzbrojený, ozbrojenec; zbrojná komora = zbrojnice, arsenál.

Vydráždit někoho, aby vstal; probudit, vzbudit.

Divoce poskakovat; oddat se zhýralému životu.

Novočesky = uchopit, zdvihnout, přinést (kamení).

Novočesky = projít, prochodit.

Novočesky vzchopit se, vyskočit; v Rút 3,8 doslovně obrátit se, naklonit se.

Staročesky vychovat, krmit; v Leviticu 24,16 doma zrozeného v protikladu proti cizinci.

Sebrat se, vyskočit, vzchopit se.

přesměrování na Cizoložství

Staročesky mínění, názor; výmysl, náklonnost; zdání noční (Iz 29,7) = sen.

Staročesky = dokonalý, ušlechtilý; doslovně z hebrejštiny: tučný.

Staročesky zdařilost, ušlechtilost, dobrota; Kraličtí tak překládají po každé jiný hebrejský výraz.

Míti za to, připadati, myslit; míti sen; být pokládán, uznáván za něco.

Staročesky vzdychnout, vydechnout, vypustili duši, umřít; příhanlivý význam teprve druhotně.

Staročesky = udělat, zhotovit.

Dělit se, podílet se, dávat díl.

Strnulý děsem, omámený; zlomený, ochromený hrůzou.

přesměrování na Děsiti se, ztrnouti, zhroziti se

Staročesky sfouknout, zafunět; v Malachiáši 1,13 pohrdání oběťmi Hospodinu pohrdavým fouknutím.

Zmocnit se, dobýt.

Dobrý stav tělesného i duševního ústrojí; v pozdravech přání pokoje a Boží milosti.

Podráždění, podráždit, rozezlit.

Novočesky zdřímnout; upadnouti v podřimování.

Rozdrobit (se).

Cupkat, dělat malé, taneční krůčky.

Schopnost ovládat sebe sama; v řecké filosofické etice jedna ze základních ctností.

Zadržet, vzít zpět hněv či zlost; bránit, držet na uzdě, šetřit, chránit, podepřít.

Vzdutí, rozbouření a vystoupení vod, příboj; rvavý; též o pýše Jordánu.

„Vlk“; kníže madiánský; s Gorébem chyceni a zabiti při přechodu přes Jordán.

Jméno několika osob; Benjaminovec ze synů Beriových, též Davidův válečník a levita.

Oběť; Zebah a Salmun, králové madiánští, padli do rukou Gedeonových.

Pořečtěné Zebadiáš; rybář galilejský, manžel Salome, otec Jakuba a Jana.

Jeden ze synů Nébových, kteří po návratu z Babylona zapudili své pohanské manželky.

Město, jež zabrali Benjaminovci po návratu ze zajetí; snad na jih hornatiny u roviny Sáronské.

Dcera Pedaiova z Ruma, manželka krále Joziáše a matka krále Joakima.

Úředník, dozorce Abimelechem ustanovený nad Sichem; jednáním s Gálem zpustošil Sichem.

Syn Jehiele, zakladatele Gabaonu, a jeho manželky Maachy; v 1. Paralipomenon 9,37 nazýván Zachariáš.

Pamětlivý; levita z čeledi Kahat, z rodiny Izarovy.

Staročesky = zachtít se.

V Gn 49,6 nejde o zeď, nýbrž o býka; jinak obraz ochrany a bezpečnosti, i překážek.

Patří nejen stavění zdí, ale i opracovávání kamene; Egypťané vynikali ve stavitelství.

Pták, snad vrabec; dcera Raguele madiánského, manželka Mojžíšova, matka Gerona a Eliezera.

Místo na pomezí zaslíbené země, snad dnešní Za'feráné jihovýchodně od Restanu.

Jeden z Davidových rytířů původu ammonitského.

Stín hledící na mne?; sestra synů Etamových; spíše jméno rodiny než jednotlivce.

Služebnice Líe; jako ženina Jákobova matka synů Gád a Asser.

Staročesky zelenina, byliny; v Ř 14,2 vegetariáni v římském sboru, snad židovského původu.

Staročesky rostlina; v Jobovi 30,4 lebeda křovitá rostoucí na pobřeží v Sýrii, Arábii a Řecku.

Přívlastek apoštola Šimona Kananitského; snad bývalý příslušník sekty vlasteneckých horlivců.

Místo u hrobu Ráchelina; první zastávka Saulova po pomazání za krále.

Podlomit, oslabit, zeslábnout, znavit; Hospodin neustává ani zemdlívá, občerstvuje zemdleného.

Označuje lidmi obydlený svět na rozdíl od nebe a moře, podle biblických představ upevněný na základech.

Staročesky vše, co se plazí po zemi, jako hadi, draci, červi, ještěrky; překlad dvou výrazů.

V bibli znamení Božího hněvu nebo přítomnosti; obraz soudního konání Božího nad zemí.

Jeden ze synů Bechera, syna Benjaminova.

Viz hesla Smrt, Smrtelný, Umírající.

přesměrování na Země

Staženina Zenodóros = Diův dar; křesťan, pomocník Pavlův, učitel poroučený péči Titově a Kréťanům.

Staročesky = vzepnout se, vzpínat se, vyrůst.

Vzepřít se, odpírat, postavit se proti někomu.

Východ slunce; jméno několika osob; egyptský farao, který přitáhl proti Azovi, králi judskému.

„Hospodin povstal“; 1. kněz, praotec Ezdrášův; 2. otec Eliehoenaie po zajetí.

Město v jordánském údolí, snad totožné se Sartan v 1. Královské 4,12.

Žena Amana Agagského; radila oběsit Mardochea; když poznala Žida, předpověděla Amanův pád.

Syn Ashura a jeho druhé manželky Chéle z pokolení Judova.

Syn Jedutunův, jeden z vedoucích chrámových zpěváků za Davida; v 1. Paralipomenon 25,11 nazýván Izar.

Zrezivět; v Jakubovi 5,3; ryzí zlato a stříbro nepodléhá rzi, řecky katiústhai = zkazit, zničit.

Usnout, umřít.

Staročesky od spodu, zdola; Deuteronomium 33,27: Bůh je krytem svrchu; zdola jej podpírají jeho věčná ramena.

Poděsit se, uleknout se; přeneseně o rozvlnění vod v Žalmu 77,17.

Syn Ladana, levita z rodu Gersonova; podle 1. Paralipomenon 26,22 syn Jehielův a vnuk Ladanův.

Benjaminovec z rodiny Jediaelovy.

Staropersky 'bitec, vrah'; jeden ze sedmi eunuchů krále Asvera.

Viz Setřít.

Zevně.

Zevnějšek; „ze zevnitřku“ = zvenčí.

Zevnější; 'temnota zevnitřní' = peklo.

Vřít, vařit se, být ve varu; Hrozný překládá Job 30,27: „Mé vnitřnosti jsou bez ustání ve varu“.

přesměrování na Sformovati

přesměrování na Hanění

U Za 14,2 ve významu znásilnit, zprznit.

Zhloupnout, stát se hloupým; o faraónových rádcích a o izraelských i babylonských modlářích.

Uhnízdit se.

O srdci (Ž 73,21 doslovně „zkyselelo“) ve smyslu roztrpčovat se.

Viz hesla Horšit (se), Pohoršit, Urazit (se).

Zbavovat se, opouštět někoho.

Rána, násilí, útisk, násilné zacházení; též zpustošení, vyhubení, ruiny, zkáza.

Hebrejsky mašchít; pustošitel, drancovač, násilník, utiskovatel, rozptylovač, mor.

Zabránit, zakázat, zapovědět, odepřít či odejmout; zbraňovat se = dát se odstrašit.

Viz Hřích, Hříšník.

Ohřát se, zahřát se; ohřívat se.

přesměrování na Děsiti se, ztrnouti, zhroziti se

Zatvrdit se; ztučnět, otupět.

Pohrdat, opovrhovat, nedbat.

Sofoniáš o moabských a ammonitských božstvech, která se ukáží slabými, neuchrání své ctitele.

Viz Zahubení, Zahubit.

Novočesky vzhůru, nahoru; na vrchu.

V 1Tm 1,19 řec. nauagein = ztroskotat; přeneseně o ztroskotání ve víře.

Gádovec z Bázan, hlava rodiny.

Hlava rodiny Netinejských vrátivších se z babylonského zajetí; bydlili v Ofel.

Jméno několika osob; Benjaminovec, Levita, Rubenovec, Judovec, Efraimovec, kněz.

1. Město v jižním Judstvu; 2. v hornatině, kde se David ukrýval před Saulem; 3. Judovec.

Judovec z rodu Jehalleleelova.

Rodáci nebo obyvatelé města Zif, kteří přišli k Saulovi prozradit Davidův útulek.

Benjaminovec, syn Simeiův; jméno znamená „(Hospodin je) zastínění, ochrana“.

„Stín, ochrana“; jedna z Lámechových žen, matka Tubalkainova a sestry Noemi.

Hejtman nad 1000 mužů z pokolení Manassesova; připojil se v Sicelechu k Davidovi.

přesměrování na Rok

Levita z rodiny Gersonovy; jméno snad „rada, nápad“.

Nemoc s vysokou horečkou; hebr. kaddachat (žár), řec. pyretos (oheň); snad tyfus.

Viz Zamri.

Výhoda, prospěch, výtěžek; Pavel ve Fp 1,21 vyjadřuje, že pro něho je smrt ziskem v Kristu.

Vytěžit, vydělat; v Novém zákoně odborný výraz pro misijní činnost a přivedení ke spáse.

Nádhera květů, jasnost; jméno druhého měsíce izraelského kalendáře, přibližně květen.

„Ozdoba květů“; stráň, kterou postupovali Moabští a Ammonitští z Engadi; snad Vadi Chasásá.

1. Muž ze Simeona; 2. levita Gersonův (Zina); 3. syn Roboáma z Maachy.

Velitel vojska kananejského Jabína z Azor; po porážce u Císona zabit Jáhelí v jejím stanu.

Pořídit, opatřit, koupit; též umluvit, projednat, vyřídit.

přesměrování na Zjevení; zjeviti (se), zjevovati (se)

Jediná prorocká kniha v Novém zákoně, která patří k literatuře apokalyptické a představuje sled obrazů řazených do skupin.

Označuje činy, jimiž Bůh mocně zasahuje do života světa skrze slovo a skutky, aby ukázal svou vůli, moc a lásku.

Ve smyslu státi se zřejmým, ukázati se v 1. Korintským 3,13.

Veřejně, do obličeje, zřejmě, zřetelně, zevně.

Ve smyslu odpovídati, vyvraceti; též rozhlašovati, otevřeně hlásati, zřetelně mluviti.

V 2Pt 2,12 ve smyslu lovení.

Zajmouti, vésti do zajetí; přeneseně o zajetí zlostí, ďáblem, lstí.

Pošpinit, potřísnit (krví).

Zničiti, zahubiti, zpustošiti, vyvrátiti, vypleniti; v NZ též zmařiti, zrušiti, učiniti konec.

Staročesky oklamání, selhati, obelhati; Ko 2,8 varování před prázdným klamem filosofie.

„Duch zkormoucen“ v Římanům 11,8 = duch omámení, zaslepenosti.

Žalostí naplněný, zlomený; o srdci a duchu, jichž si váží Bůh; v L 4,18.

Státi se kulhavým, chromým, ochromnouti; Žd 12,13 napomíná sbor ujímat se trpících.

Označuje podrobení zkoušce a stavění před rozhodnutí, nejčastěji Boží zkoumání člověka, aby se ukázalo, zda jej miluje a co je v jeho srdci.

Vzkvésti, vypučeti, vyrašiti; obrazně o prospívání spravedlivého v mesiášské době.

Zlomenina.

Drahý kov hojně užívaný v biblických dobách; hebrejština má více výrazů pro zlato než řečtina.

Těžká látka protkávaná zlatými nitkami, podobná brokátu; též drahocenná látka purpurové barvy.

přesměrování na Zlý

Potupa, hanba; potupiti, pohrdati; o rodičích, bratru, Bohu, jeho jménu či slovu.

Polekat se, poděsit se.

Ztéci (hrad), dobýt.

Vlastnost zlého člověka, zloba, zlost, jež narušuje pospolitost.

V 1. Samuelově 25,17 doslovně „syn Belijja-'alův“.

Každý, kdo se dopouští krádeže; ve Starém zákoně jeden z hlavních hříchů v Desateru.

Kralický překlad řeckého loidoros a blasfémos; člověk nadávající, spílající, utrhač, posměvač, rouhač.

V Deuteronomiu 33,11 má smysl rozdrtiti, potříti.

O Jeruzalémě v Ez 22,5 jako o městu vykřičeném, zlé pověsti pro spáchané zlo.

Jde o vyslovené nebo napsané slovo, o němž se věří, že přináší neštěstí tomu, proti komu bylo vysloveno.

Zloba, špatnost, nepravost se zdůrazněním svévolné lstivosti a záměrnosti hříšníkových činů.

Staročesky uloupiti, oloupiti, vyloupiti; v Ž 119,61 'osídla bezbožníků mne obklíčila'.

Označuje vše, co je opakem dobrého a užitečného, v mravním smyslu znamená hřích a nepravost vycházející z lidského srdce.

Omámiti, uvésti v omyl; v Ga 3,1 řecky baskainein = očarovati, uhranouti; Galatové pošetilí.

Zkažen, zničen; v NZ se praví, že věčný Kristus se zřekl božských výsad a přijal podobu otroka.

Poplésti, zamíchati, uvésti ve zmatek, rozděliti, mravně zkaziti.

Ve smyslu trápení, soužení; o výtěžku úrody, jenž působí jen nesnáze a potíže.

Umazaný; o kněžském rouchu potřísněném hříchy lidu; potřísniti; znečistiti se.

V Iz 1,6 ošetření hnisavých ran: vytlačit hnis, ovázat, pokrápět olejem.

V Ezdráši 6,12 ve významu nedbání, přestoupení (výnosu královského).

O mzdě, výměně šatstva, přestrojení, předstírání, proměně kůže, výměně božstev.

Umenšení, úbytek, porážka.

Umenšovat, činit malým; v hebrejštině doslovně odsekávat (kus po kuse) ve 2Kr 10,32.

Ve Zj 11,1n 'změřiti' znamená zachovati; chrám obraz věrné části církve, nádvoří těch vnějších.

Shazovat, svrhnout.

Sem a tam házeti, pohybovati, natřásati; o obilí sítem, o lodi bouří, o listí a plevách.

O vodě, jež stoupá a přibývá, zmohutnět, zesílit.

Mocným učiniti, posíliti, propůjčiti sílu; též uchvátiti, nabýti vrchu, prokázati se silným.

přesměrování na Zmocniti (se)

Být prožrán moly (řec. červy); obraz ohlašované bídy a Božího soudu v Jk 5,2.

Staročesky z němčiny povražditi, zavražditi, popraviti, zabíti, pobíti, usmrtiti.

Umořit k smrti, usmrtit.

Zmásti, zaplésti; v Ez 21,27 hebr. 'avvá = zničení, třikrát opakováno.

Připraviti se o něco, zhubiti se, uškoditi si, býti poškozen.

přesměrování na Mrskati, mrskání

Státi se jako mrtvý, ztuhnouti, zdřevěněti, omdlíti.

přesměrování na Vzkřísiti, vzkříšení

Statečně, srdnatě, udatně, mužně; 'věk zmužilý' = mužný věk dospělého.

Ve smyslu klamati, býti nevěrný v Jobu 6,15.

Umýt (se).

Ten, o němž se ví, koho známe; Bůh zjevuje svou spasitelnou slávu skrze Ježíše Krista.

V Kralickém překladu = patrně, viditelně, znatelně.

Jménem uvedený, pozorovat, naznačit; ve Zjevení o pečetění Duchem svatým jako ochraně věřících.

Označuje fenomén, kterým Bůh zjevuje svou vůli a jehož smysl a význam je určen zjevujícím slovem, v rozlišení od pouhé podivuhodnosti.

Staročesky poznatelný, nápadný, pozoruhodný, důležitý; veliký, vzácný, vážený, vynikající.

Dáti se poznati; znáti se k někomu.

Pro Izraelce pochopení toho, co jest a co se děje; znáti Boha znamená uznat jej za Pána a jednat podle jeho vůle.

přesměrování na Znám, známý

Neznáti může znamenat zapříti někoho, nebrati ohled, nemíti žádného vztahu k někomu.

Státi se neduživým.

Ve smyslu pomalu, pozvolna.

Neklid, rozčilení, nejistota, zděšení, uleknutí; v Jb 34,29 'upokojí, dá klid'.

Staročesky vzrůst, prospěch (Zeman překládá Ž 66,7: „Odbojní se nemohou pozdvihnout“).

Staročesky obstáti před někým; uniknouti někomu, utéci něčemu, vyváznouti.

přesměrování na Zroditi se, zrozen, -ý

Staročesky ožebračiti, oslabiti, jednati zle, vyprázdniti, učiniti neplodným.

Obléci, odíti.

Syn Jesi z pokolení Judova.

Odhalit.

Syn Helemův, potomek Heberův z pokolení Asserova.

Plást medu; syn Elkánův, v 1. Paralipomenon 6,35 nazývaný Suf.

Jeden ze tří přátel, kteří přišli k Jobu a vedou s ním hovor o příčině jeho utrpení.

Hlídači, strážní; místo v krajině moabské, odkud Balám měl zlořečiti Izraeli, spojené s kultem.

Znetvořiti, zmrzačiti, zraniti, potupiti, znesvětiti, poskvrniti, ponížiti.

„Had nebo plaz?“; kámen u studnice Rogel; Adoniáš zde připravil tučnou hostinu.

Opásati, přepásati, opatřiti pasem.

V Př 27,22; ječmen, pšenice či proso se tloukly v moždíři dřevěným tloukem, pichem.

Opravovat, vylepšit; u Jr 33,6 sloveso může znamenat „nechat narůst“ (kůži na ranách).

V Jozuovi 19,29 je město Týrus při Středozemním moři na hranicích území pokolení Asserova.

Sémě Babylonu; potomek davidovského rodu, vůdce navrátilců ze zajetí a obnovitel chrámu.

Kraličtí tak překládají asi devět hebr. kořenů; nejčastěji o zápachu, nepřístupnosti, nenávisti.

Hebr. bógéd = nevěrný, lstivý; staročesky beznadějný, potrhlý, běsný; Př 23,28 o nevěstce.

Vzdáti se vší naděje; Ef 4,19 též 'otupěle oddali nezřízenosti'; Ko 3,21 drážděním k malomyslnosti.

Staročesky = zpět se obrátit, rozmyslet se.

Pozpátku, s obrácenými zády; „zpátkem jíti“ = odvolati.

Staročesky jistiti, potvrzovati; v Jobu 33,16 se tak děje snem.

Staročesky odporovati, vzpírati se, zdráhati se.

Patřil k nejstarším projevům radosti i žalosti u všech národů; byl jednohlasý a rytmický.

Zpěváci měli důležitou úlohu v bohoslužebném životě; tvořili pevně organisované chrámové řády.

Staročesky stavěti se na odpor, protiviti se; v Dt 32,15 o Izraeli jako ironická výtka nevěrnosti.

Opilý.

Vzpínati se, vypínati se, pozdvihnouti se proti někomu.

U Kral. někdy hudba či hudební nástroj; v Dn 3,5 a L 15,25 sûmpónjá/symfónia.

Zpívat žalmy, hymny a duchovní písně jako prostředek poučování a napomínání věřících.

Viz Zepnouti se.

Viz Splácený.

přesměrování na Plésání, plésati, zplésati

Popletení, zmatek, pomatenost; Karafiát v Micheáši 7,4: „Již nastane v jejich mysli sevření“.

Překlad řec. adokimos; neosvědčené, co nesnese zkoušky, ať o člověku nebo věci.

V přeneseném smyslu o původci a působci; Bůh zplodil věřící slovem pravdy a hlásáním evangelia.

Staročesky vyplavat (o sekeře); plout, vznášet se na vodě (o korábu).

Podepříti; v Iz 59,16 Bůh sám pomohl, podepřen mocí a spravedlností.

Vzpomínati, vzpomenouti si, připomínati si.

Zpupnost v neposlušnosti, odboj, odpadnutí; šest různých hebrejských výrazů ve Starém zákoně.

Vzpouzeti se; ve smyslu pýcha, zpupnost; hněvati se, osopovati se, roztrpčovati se.

Staročesky zdlouhavý, liknavý, neumělý, váhavý, pomalý; též o řeči; 'zpozdilý k hněvu'.

Sdělení, jistota, výklad; Ž 19,5 'měřičská šňůra'; též obhajoba (Sk 26,1) a účty (1Pt 3,15).

Přeřezat.

Novočesky vzpřímiti, napřímiti se, narovnati se.

Státi se nevěrným, odpadnouti; hřešiti; o neposlušném Izraeli a jiných přestupcích.

Zbaviti; „býti zproštěn od někoho“ v Lukášovi 12,58 = vyrovnati se s kým.

Vzbouřiti se, podzvihnouti se; Žd 12,4 'zprotiviti se až do krve' = odpor až do nasazení života.

přesměrování na Sprovoditi, sprovozovati

Z něm. podrobit zkoušce; obraz pruhování stříbra a zlata o Božích zkouškách.

Staročesky naskočení puchýře na spálenině.

Poskvrniti, znečistiti, zaneřáditi; zneuctívati, hanobiti.

Novočesky vzpurně; hebrejština má celou řadu výrazů pro odbojnost, nezkrotnost, tvrdošíjnost.

Podoba, tvárnost, obyčej nebo charakter; může označovat způsob jednání i vzhled věci.

Staročesky být příčinou, původcem něčeho, zformovat, utvořit, zjednat, opatřit, získat.

Vycvičený v boji, vyškolený, připravený, vybavený; dobrý, správný, spravedlivý, schopný, vhodný.

přesměrování na Zpustlý, zpustnouti

Staročesky zpustošení, opuštění, pustota; také ohavnost zpuštění jako hanebná zkáza a spoušť.

Zpustošený.

Pustým, pustinou, pouští; ztrnouti hrůzou, býti osamocen, znásilněn, popleněn, zpustošen.

Hledání rady, důkladné prohlížení, rozvažování; Bůh zkoumá srdce jako tavič kovy.

Řecké paradidonai = odevzdávati, vydávati; tak o Jidášovi i o údech církve vydávajících věřící.

Zákeřně; Heger v Abdiáši 7: „Přátelé tvoji smyčku nastraží ti. Nebudeš věděti o tom“.

Zaradovati se, potěšiti se.

Probodnouti, smrtelně poraniti, potříti, zbíti; u Iz 53,8 'pro přestoupení lidu mého rány'.

přesměrování na Zrádce, zraditi, zrazovati

Ve starověku kus vyleštěného bronzu; v Novém zákoně obraz nedokonalého duchovního vidění.

Co zříme, ve smyslu očitě, velmi; viditelný, odhalený, zjevný, jasný.

Zření, ohled, pohled.

Jasně.

Zákon zakazoval kultické poraňování jako bálovskou modlářskou praxi; později snad uvolněno.

Ustanoviti, zaříditi; 'zříditi dům' = učinit poslední pořízení; v Tt 1,5 naříditi.

Staročesky ústa, hrdlo nádoby, ústí, otvor; ozdobený válcový nástavek pod umyvadlo.

Zornice, panenka v oku, již bylo třeba co nejpečlivěji chránit před úrazem.

Ustanovení, řád; 'zřízení měsíce a hvězd' = ustanovené změny a oběh; rozkaz, příkaz.

Zařízený, ustanovený, nařízený; zvolený, určený.

Zrnitý. Viz Jablko zrnaté.

Jednotlivé bobulky hroznu, hrozníčku, jež odpadly při vinobraní.

Království nebeské přirovnáno k hořčičnému zrnu; pšeničné zrno obrazem vzkříšení.

Zrozený; „tu zrodilý“ (Ex 12,49; Ez 47,22) = domorodý, domorodec.

Základem znovuzrození je vzkříšení Krista; uskutečňuje se skrze živé slovo Boží, tj. evangelium.

Rozetnout, rozříznout; rozpárat.

Staročesky = rostlina, bylina, porost.

Vzešlý, vyrostlý.

Viz Rota, Rotiti se.

Viz Zroditi se.

Roztřískat. Viz Rozrážeti.

Rozbít, zlomit a zničit; zvláště o zrušení smlouvy, slibu, zákona; Písmo nemůže být zrušeno.

Vzrůst; 'dáti zrost' = rozmnožit, učinit plodným; 'přivésti k zrůstu' = vypěstovat.

Novočesky vyrůsti; vzniknouti, povstati.

Staročesky posíliti, dodati síly, nabýti síly; též zatvrditi se, dodati odvahy.

Staročesky zsinalá namodralá barva mrtvoly; rána, modřina, podlitina.

Staročesky zšíři = v šířce, široký.

Zasmrádnout, začít zapáchat.

Staročesky = ve věku.

přesměrování na Zestrašiti

Staročesky vztáhnout, roztáhnout; J 21,18 myslí na ukřižování (ruce přivázány k příčnému břevnu).

Zatížiti, obtížiti, zatěžkati, těžce dopadati; „ztížiti srdce“ = zatvrditi srdce.

Pošlapaný, rozmačkaný; o varlatech.

Potlouci, rozbíti, roztlouci.

Původně staročesky ztloušti = na tloušťku.

Roztlučený, vyřezaný, rozmačkaný.

Opak nalezení; podle Nového zákona lze duši svévolně promrhat nebo naopak zachránit pro věčnost.

Staročesky zmučiti, utrápiti, zbědovati; oslabiti, sevříti, pokořiti, zbědovati, týrati.

přesměrování na Ztracení

V 1Tm 1,20 Hymeneus a Alexander vydáni satanu ne ke zničení, ale ke kázni nemocemi.

Roztřískat, rozbít.

Ustrnouti hrůzou, úžas; být zdrcen, roztřesen; smrtelná křeč.

Staročesky polámati, rozbíti, roztlouci; Př 15,4 'převrácenost v jazyku = ztroskotání ducha'.

Ztloustnouti; zhrubnouti, otupěti.

Staročesky = zostra, přísně.

Otupit (např. ostří meče), v přeneseném smyslu o lidech omámených vínem nebo o zatvrzení mysli.

O zesílení útoku izraelských vojsk proti Rabba.

Plást medu; 1. Jeden z předků Samuelových z Kahatova rodu; 2. Země původního sídliště rodiny.

V Žalmu 19,14 myšleno na lidi pyšné, vzpurné nebo na hříchy opovážlivosti, svévole.

V plnosti, úplně, dokonale.

Skála; Benjaminovec, syn zakladatele Gabaonu Jehiele a jeho manželky Maachy.

Klopýtnout, zakopnout o něco, přijít k pádu.

Staročesky přísnost, prudkost, ukrutnost; nesmíme vnášet dnešní pojmy.

Setrvati na místě, v určitém stavu, přenocovati, zbýti nebo plniti Zákon, přičemž bible staví proti proměnlivosti člověka neproměnlivost Boha.

Nechati, zanechati, odkázati; „zůstaviti koho při čem“ = neodjímati mu toho.

Ustřihnouti zajatcům zadní díl pláště do výše pasu na znamení potupy.

Izraelci nemrzačili zajaté nepřátele; Peršané usekali ruce 4000 řeckých zajatců.

Jedna z žen, které přisluhovaly ze svého majetku Ježíšovi a dvanácteru; jméno znamená „lilie“.

Kmen obývající v krajině Gham východně od Jordánu; poroben Chedorlaomerem; snad totožní se Zamzomimskými.

Zvážiti na váze; též ve smyslu uvažovati, přemýšleti.

Staročesky uváznouti; v Ez 29,4 Egypt jako krokodil chytaný na udici v vepřovém mase.

Dověděti se, uviděti, poznati, vyzvěděti, zjistiti, porozuměti; ,Z-i jistotu' = přesvědčiti se.

přesměrování na Velebiti

Oslavovati; v Ř 3,5 řec. synistanein = spojiti, prokázati.

Velkým učiněný; ve Skutcích 2,22 o Ježíši Kristu, jehož Bůh prokázal jako Mesiáše.

Velkým učinit, zvětšit.

Souhrnné označení všeho, co žije mimo člověka a ptactvo; též dobytek; snadno obraz zlých mocností.

přesměrování na Zvěstovati

Staročesky = oběsit, pověsit.

přesměrování na Zvěstovati

Označuje oznámení dobré nebo zlé zprávy, zvláště oznamování Božích spásných činů, jeho moci a království prostřednictvím Krista.

Proměniti se ve veteš, státi se vetchým, zetlelým, zastaralým; 'jejich tvářnost je k zetlení'.

Dovědět se.

Rozkolísání; hebrejsky pûká = závada na cestě, která vede ke klopýtnutí.

Ve starém Orientě byla různá zvířata symbolem božstev, chovaná v příslušných svatyních.

přesměrování na Vítěz, vítěziti, vítězství

Odděleně, především, hlavně, jmenovitě, mimořádně.

Oddělený; hebrejsky sᵉgullá = vlastnictví, poklad; Izrael je Hospodinův osobní majetek.

přesměrování na Volati, volání

Řecky hyiothesia = adopce, přijetí za syna; Bůh skrze Krista znovu přijímá odpadlé za dítky.

přesměrování na Vyvolení, -ý, vyvoliti

Přát si; vyvolit.

Cimbál, činela, puklice; v Za 14,20 o koňských zvoncích, patrně rolničkách, užívaných v kultu.

V Ex 28,33n rolnička; velekněžské roucho ozdobeno zlatými rolničkami k oznámení příchodu.

Rozvrtat, provrtat.

přesměrování na Vrtkati

Vydávati zvuk, zníti, o cimbálech a hudebních nástrojích; též o ječení moře nebo hřmění hromu.

Hlasitě, jasně, slyšitelně; rozléhající se; též jásavý hlahol.

Hlas lidský, zvířecí, ptačí či hluk přírodních živlů, v nichž věřící slyší zvuk Všemohoucího.

V Žd 5,14 znamená návyk; dokonalí mají smysly návykem vycvičeny rozlišovat dobré a zlé.

Navyknout, přivyknout.

Rozraziti, vyraziti.

Ve výšce, na výšku, vysoký.

Povýšiti, zvelebiti; přivésti k slávě, moci, vyšvihnouti se, dodati sílu, ochraňovati.

Slitovat se; ztratit trpělivost nad něčím.

přesměrování na Sžírati

přesměrování na Sžíti