Heslo
Zohaven, -ý, zohaviti, zohavovati
Zohaven, -ý, zohaviti, zohavovati, znetvořiti [na př. vous přistřižením po straně na znamení smutku, Lv 19,27; sr. 21,5; Iz 15,2; Jr 48,37] ranami a mučením [Iz 52,14; Mk 12,4], zmrzačiti [Lv 24,19], zraniti, potupiti [2S 10,5], znesvětiti, uvésti v ošklivost [Iz 23,9], poskvrniti ohavnostmi v očích Hospodinových [Lv 11,43; Jr 2,7; sr. 1Kr 14,24; 2Kr 23,13; Př 21,27; 28,9], zhanobiti [Ez 16,25], potupiti [L 20,11], ponížiti [Jb 16,15 v překladu Hrozného: „Ušil jsem žíni na svou kůži, do prachu jsem pohřížil svůj roh“, t. j. svou pýchu, důstojnost, sr. Jb 2,8].