Sformovati

Sformovati, nč. zformovati, dáti tvar, formu, udělati. Ve SZ-ě jsou tak přeloženy čtyři různé hebr. výrazy, z nichž jásar znamená dáti formu [2Kr 19,25; Ž 95,5; Iz 37,26; 43,10; 44,2.21; 45,9.18; Jr 1,5], káras se obyčejně překládá odštípnouti, ale také hnísti [hnětu]. Jb 33,6 proto překládá Hrozný: „I já jsem vzat z hlíny“. Hebr. ‘ásá znamená udělati [Jb 10,8], tvar slovesa kùn znamená připraviti, uzpůsobiti, postaviti [Ž 119,73]. Zvláštního slovesa je užito u Jb 26,5.13 a Ž 90,2 [chîl = zroditi, poroditi s bolestí]. Bůh pro SZ člověka je formovatel všeho: člověka [Jb 10,8; Ž 119,73; Iz 44,2.21] i hor [Am 4,13], lidu izraelského [2Kr 19,25], země [Ž 90,2; Iz 45,18] i „hada dlouhého“ [Jb 26,13]. I t. zv. božstva jsou jen zformované bytosti, kdežto Bůh je naprostý Pán minulosti, přítomnosti i budoucnosti [Iz 43,10], jediný Tvůrce a Formovatel.

Ap. Pavel v Ga 4,19 praví, že cílem křesťanova života je, aby v něm Kristus byl zformován, nabyl podoby [Hejčl-Sýkora: „Opět vás ve velkých bolestech zplozuji, dokud nebudete přetvořeni v Krista“, lépe Škrabal: „Až by se ve vás utvářil Kristus“]. Podle názoru Pavlova Kristus žije ve věřících [Ga 2,20; Ř 8,10; 2K 13,3.5; Ko 1,27; 3,11], v jeho srdci [Ef 3,17]. To znamená, že Kristus v každém věřícím jakoby se znovu stával člověkem, ale jako plod v lůně matčině musí dorůst do plné zralosti, což je nejen darem Boží milosti, ale zároveň i úlohou, jež v tomto údobí světa nikdy nebude ukončena. Pavel vytýká Galatským, že se uchýlili od pravé víry, a proto je musí v bolestech duchovně znovu rodit, aby v nich mohl Kristus znovu nabýt podoby.