Hesla začínající na písmeno S

Syn Johedaiův, příslušník rodu Kálefova; též syn Kálefovy ženiny Maachy, praotec obyvatel Madmana.

Komorník krále Asvera.

Jméno národa a jím obývaného území, nejspíše v jižní Arábii; vyváželi kadidlo a zlato.

Město v pastýřském kraji na jv. Jordánu; dědictví Rubena a Gáda; proslulo vínem.

Lomy?; místo u Hai, jehož polohu nebylo možno dosud zjistiti.

Třetí syn Chusův; praotec národa v j. Arábii v dnešním Hadramutu; hl. město Šabvat.

Pátý syn Chusy, jehož potomci se usadili v jižní Arábii.

„Zrozený v sobotu?“; přední levita za Ezdráše; pomáhal s pohanskými manželkami.

Viz heslo Sába.

přesměrování na Saban

Mzda; 1. Otec Achiama z Harar, rytíře Davidova; 2. Syn Obededomův.

Benjaminovec s početným potomstvem; jméno znamená „dvojí svítání“.

Benjaminovec, syn Sacharaimův.

Spravedlivý; syn Achitoba, velekněz za Davida a Šalomouna, praotec saducejské strany.

Šlechtická konservativní kněžská strana známá z doby Ježíšovy, odvozující svůj původ z rodu Sádochova.

„Nádržka, práh?“; filištínský obr zabitý Sibbechaiem v bitvě u God; v 1Pa Sippaj.

Jezevec; syn Azaliášův, písař krále Joziáše; byl otcem a dědem několika pozdějších osob.

On soudil; 1. Delegát Simeonův ke spatření zaslíbené země; 2. Otec proroka Elizea a další.

Egyptsky 'podpora země'; 'zjevovatel skrytých věcí' či 'chléb života'; jméno dané Josefovi.

Krásný; město v Judstvu, na něž se vztahuje proroctví Micheáše 1,11; dnešní es-Suvafir.

„Bloudící“ Hararský; otec Jonatana, rytíře Davidova; snad totožný se Sammou.

Simeonovec, otec Zamri, jejž zabil Fínes pro smilné modlářství.

„Bůh je pokoj“; syn Surisaddaiův, kníže Simeona při sčítání na poušti.

Město na východním břehu Kypru s dobrým přístavem; Pavel zde kázal na první misijní cestě.

Staročesky polní bouda, chata hlídačů ovcí, ohrada pro ovce; v Žalmu 120,5 stany, u Amose 1,2 pastviny.

Dotázal jsem se Boha; syn Jekoniáše, krále judského, otec Zorobábelův; rodokmen Matoušův.

Amorejské město na území Dan, zůstalo v rukou Amorejců až do usazení Izraelců.

přesměrování na Salbim

Eliachba ze 30 rytířů Davidových; pochází z neznámého Salbon nebo Salbim.

„Výhonek?“; syn Arfaxadův, otec Heberův; snad kraj sev. od Perského zálivu.

Město v Gádu na nejzazší hranici Bázan; na vojenské silnici z Gadary; dnes Salchad.

Druhý syn Jektanův; jeho kmen se usadil v jz Arábii při Rudém moři; kraj Sulaf.

Hebrejsky sol'ám, jistý druh čtyřkřídlých kobylek, jež bylo Izraelcům dovoleno požívat.

Pokojný; místo, jehož králem byl Melchisedech; podle Židů Jerusalem, jiní blíže Skythopolis.

Syn Heferův z Manassesova pokolení; jeho pět dcer dědilo po otci, když neměl syna.

1. Území, jímž prošel Saul hledaje oslice otce; 2. Místo, kde působil Jan Křtitel.

Kraj efraimský, jímž prošel Saul, když hledal oslice svého otce.

1. Hlava benjaminovské rodiny v Jerusalemě za Nehemiáše; 2. hlava kněžské rodiny.

Jméno západní brány Šalomounova chrámu.

Hebr. 'on (Bůh) nahradil'; syn Neftalímův, zakladatel rodu; v 1Pa Sallum.

1. Benjaminovec, hlava jerusalemské rodiny; 2. předák kněží vrátivších se s Zorobábelem.

Náhrada; jméno čtrnácti různých osob ve Starém zákoně, zvláště Saulova a Jabesova syna.

Syn Kolchozův, hejtman kraje Masfa; opravoval studniční bránu a zeď v Jerusalemě.

Syn Názona z Judy, otec Boza manžela Rut; snad pojal za manželku Raab, nevěstku jerišskou.

Zakladatel rodiny Netinejských, jež se vrátila ze zajetí babylonského se Zorobábelem.

Zničil Bet Arbel; snad Salman Moábský nebo zkrácenina Salmanazara IV.

Šulman je vládcem; jméno několika assyrských králů; Salmanazar V. dobyl Samaří po zajetí Ozee.

Viz Salma.

„Stinný“; 1. hora u Sichemu, kterou vypálil Abimelech; 2. S. Achochský, rytíř Davidův.

Tábořiště Izraelců při putování pouští, snad východně od Džebel Chárún; jméno znamená „stinný“.

Východní výběžek ostrova Kréty, dnešní mys Sidero.

Králové madiánští, kteří vpadli do Palestiny; padli do rukou Gedeona, jenž je zabil.

Pokojná; jedna z žen pod křížem; též dcera Herodiady podle tradice; dvě různé osoby.

„Pokojný“; otec Ahiuda, knížete Asser, připravoval rozdělení země.

Pokojná, dokonalá; dcera Dabriova z pokolení Danova, jejíž syn s Egypťanem byl pro rouhání ukamenován.

Má význam jediný, jedinký, jedině, výhradně, osobně, jenom, nikdo jiný než.

Nejjižněji položené město na území kmene Judova; jméno znamená „zpráva, pověst“ nebo „on (Bůh) slyšel“.

On (Bůh) slyšel; syn Chotama Aroerského, jeden z Davidových rytířů.

Viz Samariovec.

Město na horách efraimských, zakoupené králem Amrim a zvolené za hlavní sídlo severní říše izraelské.

Hebrejsky sᵉmarí; potomek Chámův, obývající v starověké krajině Simirru, dnešní Sumru na pobřeží.

Obyvatel střední Palestiny, smíšenina Izraelců s kolonisty usazenými Assyřany po zničení Samaří.

přesměrování na Samaří

Pederast, chlapcomilec, sodomita; muž pohlavně zvrácený, ukájející pud s mužem nebo nedospělými chlapci.

Patnácté písmeno hebrejské abecedy, jímž začíná každý verš patnáctého oddílu Ž 119; číselná hodnota 60.

Syn Anatův; pobil sám ostnem na voly 600 Filištínců; nezdá se, že by byl soudcem.

Buď milostiv, Nebo!; jeden z Nabuchodonozorových knížat, kteří vstoupili do Jerusalema.

Izrachitský; vojevůdce Davidův pro pátý měsíc; snad totožný se Sammou.

Trn, křemen; 1. Město Judské; 2. Město Efraimské, sídlo soudce Toly; 3. Syn Míchův, levita.

přesměrování na Salmai

Spoušť, hrůza; jméno několika osob; třetí syn Jesse a bratr Davidův.

(Hospodin) slyšel?; jméno tří mužů z pokolení Judova: synů Onama, Rekema a Ezry.

přesměrování na Samma

Slyšený (Bohem) či proslulý; několik mužů: představitel Rubenův, syn Davidův, levita, kněz.

Řecký ostrov jz od Efezu; středisko přepychu, umění a vědy; Pavel se plavil kolem.

Ostrov v Egejském moři u Thrácie; hory do 1600 m; proslulo mystickým kultem.

Syn Jerochama, Benjaminovce.

Sluníčko, slunečný; jeden z nejvýznačnějších soudců izraelských a Nazarejský zasvěcený Bohu.

Poslední z izraelských soudců a první z velkých proroků po Mojžíšovi, syn Elkány zasvěcený matkou Anou Hospodinu.

Původně jedna kniha rozdělená ve Starém zákoně na dvě, věnovaná králi Davidovi a Saulovi, s úvodem o Samuelovi.

Pohraniční místo na území Neftalí poblíž Kádes; snad dnešní Bessúm záp. od Galilejského moře.

Místodržitel v Samaří za Artaxerxa, odpůrce Nehemiášův při obnově Jerusalema a hradeb.

Amorejské pojmenování hory v Hermonském pohoří; Feničané Sirion; v Pís 4,8 Senir.

Ne náš salnitr, ale uhličitan sodný (soda); k praní; Egypťané k balzamování.

Viz Dabir, 2.

Staročesky = trhat někým; řecké syntribein = drásat, vysilovat, umořovat.

Kněžna, princezna; žena Abrahamova a matka Izákova, syna zaslíbení; v Novém zákoně příklad víry.

Hořící nebo had; potomek Sély z pokolení Judova; panoval na čas nad částí moábského území.

Syn Bániův; na naléhání Ezdrášovo propustil svou pohanskou manželku; jméno snad „Hospodin osvobodil“.

Hospodin bojuje, vládne; jméno dvanácti různých osob včetně velekněze za krále Sedechiáše.

„Dvě brány“; 1. město v nížině Judově; 2. město Simeonovo, snad totožné se Sarohem.

Ararský, otec Achiama, rytíře Davidova; v 1Pa Sachar.

Akkadsky „Zachovej krále!“; syn Senacheribův, bratr Adramelecha; zavraždili otce a utekli.

Nádhera svítání?; město na území pokolení Rubenova, ležící na hoře nad údolím Mrtvého moře.

Bohaté hlavní město staré Lydie, sídlo Kroisovo; křesťanský sbor byl v době Zjevení už mrtvý.

přesměrování na Sardes, Sardy

Zvláštní červená odrůda achátu, drahokam v první řadě náprsníku nejvyššího kněze.

Bíle proužkovaná odrůda chalcedonu, pátý základ nebeského Jerusalema; vyskytuje se v Indii a Arabii.

Syn Zabulonův, zakladatel čeledi.

Vesnice na horách Efraimských; odtud pocházeli Nebat, otec Jeroboámův, a sám Jeroboám.

Viz Sareda.

Tavicí pec; dočasné bydliště Eliáše v období sucha, poblíž Sidonu; dnes Sara-Fend.

Manassesovec z rodiny Machirovy; jméno snad „kořen, výhonek“.

Akkadsky „Ochraňuj krále“; s Regemmelechem posel zajatců z Babylona do Jerusalema za Daria.

Král assyrský 722-705 př. Kr.; dokončil obléhání Jerusalema a deportoval Izraelce.

Ten, kdo unikl, pozůstal; vesnička na jižní hranici Zabulonova, dnešní Tell Šadúd v rovině Jezreel.

Krunýř; jméno, jež dávali Sidonští pohoří Hermonu.

přesměrování na Saraim

Rovina mezi Středozemním mořem a pohořím střední Palestiny v délce 100 km; v době izraelské úrodná.

přesměrování na Sáron

Jeden z Nabuchodonozorových knížat, která vstoupila do Jeruzaléma po prolomení města.

1. Místo východně od Jordánu s jílovitou půdou, vhodnou k slévání bronzových nádob chrámu.

přesměrování na Sárug

„Ratolest?“; syn Réhův, otec Náchorův, praděd Abrahamův; živ 230 let.

Sevřená tísní; matka Joába, Abizai a Azaele, nevlastní sestra Davidova, dcera Ízaiova.

Syn Bániův, který na naléhání Ezdrášovo zapudil svou pohanskou manželku.

Syn Elpálův, Benjaminovec.

Viz Ďábel; Ježíš nazval Petra satanem, když odporoval předpovědi o smrti a zmrtvýchvstání.

Syn Benjaminovce Císa, první král izraelský, vynikající vysokým vzrůstem i příjemnou tváří, udatností a statečností.

Viz Saul, 3.

Rovina; údolí Královské poblíž Sálem, kde Melchisedech a sodomský král uvítali Abrahama.

Sk 3,2 = klást.

Shora seběhnouti; shromážditi se, scházeti se, státi se; též dojíti k určenému cíli.

přesměrování na Zběř

Shromažďovati se, soustřeďovati; Hospodin sbírá vojsko, pohané se shlukují proti Sionu.

Dobrovolná sbírka; v Novém zákoně Pavlův dar ve prospěch jerusalemského sboru a výraz obecenství.

Bratrský pravopis pro zbor; řecky ekklésia = shromáždění; v NZ místní souhrn věřících.

Z řec. žezlo, berla; v Př 22,8 a Iz 14,5 Kral. překládají 'prut'.

Bludný.

Žid v Efezu za druhé návštěvy Pavla; 7 synů provozovalo kouzelnictví ve jménu Ježíše, bylo pokáráno.

Soulož.

Hynouti, stárnouti, shora sejíti.

Shlukovati se, shromažďovati se, pohlavně obcovati; v NZ řec. synerchesthai.

Prochodit sem a tam.

Vzchopit se (k útěku, hledání ochrany).

Slovesa označující skrýti, uchovati, uložiti, opatrovati, pohřbíti, zachovávati.

Odchovanec, za vlastního přijatý, v domácnosti zrozený, ale nikoli vlastní člen rodiny.

Staročesky ochrana, komnata; v Pís 3,9 krytá nosítka; v Oz 9,6 stan; v Jl 2,16 pokojík.

Ukládati; „schrániti se“ = hledat útočiště, kryt.

Překlad řec. dokimé = osvědčení, vyzkoušení; Korintští se mají osvědčit jako věřící.

Hebr. rásá = míti zalíbení nebo zaplatiti dluh; reformační 'dobrovolně přijmout'.

Doporučující listy.

Schouliti se, krčiti se, lehati, skloniti se, pokloniti se, sehnouti se.

Sčísti, sečísti, spočítati; ve SZ sčítání lidu často znamenalo odvádění k vojsku.

Obyvatel Skythie; národ indoevropský mezi Dunajem a Donem severně od Černého moře.

Dávání podílu druhým, vedoucí k duchovní pospolitosti a k oslavování Boha.

Syn Bániův; je v seznamu těch, kteří na podnět Ezdrášův zapudili své pohanské manželky.

Ostatek, zbytek se obrátí; symbolické jméno syna Izaiášova o návratu lidu do země zaslíbené.

Potomek Jonatanův; jméno snad „Hospodin zhodnotil“.

Jméno studnice, kterou vykopali služebníci Izákovi při uzavření smlouvy s Abimelechem.

Přísaha nebo sedm; syn Jektanův z rodu Semova.

Hospodin mne přivedl zpět; jméno několika osob; levita, trubač před truhlou Boží za Davida.

Otec Any, jehož dceru Olibamu pojal Ezau; snad totožný se Sebeonem Horejským.

Syn Kálefa a jeho ženiny Maachy.

„Gazela, ozdoba?“; 1. matka krále Joasa z Bersabé; 2. hlava benjaminovské čeledi.

Jedno z pěti měst v rovině Jordánské zničené ohněm; též místo východně od Michmas a další lokality.

Staročesky shromážděn, shromážditi se, shrabati, posbírati; shromáždění, shluk.

„Zajatec Boží“; 1. syn Gersomův, vnuk Mojžíšův (jindě Subael); 2. syn Hémanův.

Vesnice na poušti judské, snad dnešní Chirbet Sikké asi 4 km jižně od Betléma.

Jméno několika osob; potomek Aronův, jehož rodina se stala desátou třídou kněžskou za Davida.

Benjaminovec, syn Jerochamův; jméno znamená „Hospodin dává svítat“.

Město na severní hranici území pokolení Judova; jméno znamená „opilost“.

Místo, snad věž na sev. hraniční čáře Palestiny; snad dnešní Sadad u Tadmoru.

Staročesky obydlí, obývání; 'sedání tvé znám' = vím o každém tvém pohybu.

Hospodin je spravedlivý; jméno několika osob, zvláště posledního krále judského před zajetím.

Znamená usedání na židli, lehátku nebo zemi, symbolizuje důstojnost a je výrazem posvátného postavení.

Šaddai září, je příznivo; otec Elisura, předáka z pokolení Rubenova v době putování pouští.

Prvočíslo, které mělo od nejstarších dob symbolický význam a bylo pokládáno za posvátné ve starověku, symbolisující plnost, úplnost, uzavřenost celku a totalitu zřízenou a posvě...

přesměrování na Sedm

přesměrování na Sedm

přesměrování na Sedm

přesměrování na Sedm

přesměrování na Seděti, sednouti

Sednutí i povstání = sezení vstávání ve smyslu: každé hnutí.

„Pokrevenství“; dcera Efraimova či Beriova; vystavěla Betoron a Uzen Seera.

Místo na severovýchodní hranici Kananejské země, poblíž Ribla (Reblata).

Počet, počítání; hora při východních hranicích bydliště synů Jektanových v jihozápadní Arábii.

Jedno z míst, odkud Assyřané přivedli kolonisty do zpustošeného Izraele; snad Sippar.

Rodáci nebo obyvatelé města Sefarvaim.

„Strážní věž“; kananejské město u Edomu, přidělené Simeonovi; po vyvrácení Horma.

Strážní věž; údolí poblíž Maresy na území pokolení Judova; snad dnešní Vadi Safijé u Beit Džibrínu.

Jméno několika osob; pátý syn Davidův z matky Abigail, narozený v Hebronu.

Jméno hory, jedno z tábořišť Izraelců putujících pouští; jméno znamená „krása“.

Stráž?; syn Elifazův, vnuk Ezauův; v Genesis 36,11.15 má jméno Sefo.

Syn Sobala, pocházejícího z Horejce Seira; jméno snad „holost“.

„Sever“; 1. město pokolení Gádova v údolí Jordánu; 2. syn Gádův, zakladatel čeledi.

Otec Baláka, krále moábského; jméno znamená „pták“, snad vrabec.

Nádhera, krása; egyptská porodní bába, která neuposlechla rozkaz faraóna utracovat hebrejské chlapce.

(Bůh) provozuje soud; Efraimovec, otec Kemuelův, určený k rozdělení zaslíbené země.

Viz Sufam.

Jedno z nejstarších pěti měst u Mrtvého moře; jediné uchováno při katastrofě, útočiště Lotovo.

Vznešený, vyvýšený; nejmladší syn Hiela Bethelského; zemřel při postavení bran Jericha.

Město na hranicích území Izacharova mezi horou Tábor a Jordánem; snad dnešní Tell el-Mekarkaš.

Shlcen, pohlcen, sežrán; shltnouti, pohltiti, pozříti, zničiti, stráviti.

Písař Davidův.

Chlupatý; pohorská krajina v zemi Idumejské východně od údolí Araba, potomci Ezauovi.

Místo v pohoří Efraimském, nejspíše v jeho jihovýchodní části; tam se uchýlil Ahod po zavraždění Eglona.

Sníti, odstraniti; 1J 3,5 o zástupném nesení trestu za hřích a jeho odstranění.

Ve smyslu rozřezati v Židům 11,37; podle legendy byl Izaiáš za Manassesa rozřezán pilou v dutém stromě.

Ve Starém zákoně pět různých výrazů pro sekeru; na skulpturách odznak moci a postavení.

Staročesky z latiny strana, přívrženectvo, odštěpenectvo, rozkolnictvo z náchylnosti a dobré vůle.

Muž z Tessaloniky, průvodce apoštola Pavla na třetí misijní cestě z Korintu do Jerusalema.

Žebro, bok, úbočí nebo skála; město v pokolení Benjaminově; též místo na j. Mrtvého moře = Petra.

„Prosba?“; nejmladší syn Judy a jeho ženy, dcery Sua Odolamitského.

V Nehemiáši 3,15 rybník u královské zahrady v Jerusalemě; viz Siloe.

Židovský hudebněliturgický výraz nejistého významu; snad znamení pro vpadnutí sboru v chvalozpěvu.

Viz Cheet.

Potomci Sélovi z pokolení Juda.

Judovec z čeledi Jerachmeelovy; jméno znamená „jásot“.

Hospodin odměňuje, nahrazuje; osm různých mužů: vrátný, několik otců a synů, kněz u Nehemiáše.

Syn Helema, Asserovce.

Přístavní město 8 km severně od ústí Orontu; odtud Pavel a Barnabáš se plavili na první cestu.

přesměrování na Lež, lhář, lháti

Pokojný; několik mužů: kníže, potomek Eliezera, syn Semeiův, syn Jozifiášův, syn či dcera.

Prvorozený syn Noemův; po potopě nositel zaslíbení; biblický praotec Semitů.

přesměrování na Oběť

Pověst, zpráva či Bůh slyšel; 1. Syn Hebronův; 2. Syn Joelův; 3. Benjaminovec; 4. Snad kněz.

Levita, potomek Obededoma, vrátného svatyně; jméno znamená „Hospodin podepřel“.

Jméno znamenající „Hospodin uslyšel“; nese je řada biblických postav od Davidových písařů po proroky doby Roboámovy.

1. Město na území pokolení Benjaminova [Joz 18,22], jež archeologové hledají buď v dnešním Chirbet es-Samrá [asi 5 km záp.

„Hospodin ochránil“; 1. Benjaminovec; 2. syn Roboámův; 3., 4. zapudili pohanky.

Král seboimský; s jinými poražen Chedorlaomerem v údolí Siddim.

Hospodin slyšel; jméno jedenácti různých osob ve Starém zákoně, zvláště Saulova příbuzného.

Stráž, strážný; 1. Muž, od něhož Amri koupil horu Someron; 2. Levita; 3. Benjaminovec.

Syn Galádův, zakladatel čeledi; jméno snad „jméno (potomstvo) zná“.

1. Levita-zpěvák za Davida; 2. levita za Jozafata, učil v Judstvu Zákonu Hospodinovu.

Roucho, šat; král idumejský, pocházející z Masreka.

„On (Bůh) slyšel“; bratr krále Davida; otec Jonadaba a Jonatana.

Zprava, pověst?; Benjaminovec z Gaba, jenž se připojil k Davidovi v Sicelechu.

Sen je podle biblického pojetí projevem Boží činnosti, jíž Bůh formuje a naplňuje lidské duše.

„Zub, útes“; místo poblíž kamene Eben-Ezer; v LXX a syrských překladech Ješená.

Praotec pokolení; navrátilo se 3630 osob; potomci opravovali Rybnou bránu.

Král Adamatský, jenž byl poražen od Chedorlaomera.

Král assyrský, syn Sargonův; oblehl Jerusalem za Ezechiáše, ale pro Boží zasažení odtáhl.

Místo stád? či zarostlé trním?; město v nížině judské, snad totožné se Zaanan.

Potomek Jekoniášův; jméno akkádsky znamená „Ó Sine (měsíční božstvo), ochraňuj“.

„Trnitá křovina“; jedno ze dvou skalisek u průsmyku mezi Michmas a Gabaa, kde se proplížil Jonata.

Amorejské jméno hory v sev. Palestině (Hermon, Sirion); snad jen část pohoří.

Město v nejjižnějším Judstvu, snad dnešní Chirbet eš-Šamsániját, 16 km sv. od Bersabé; jméno znamená „datlová ratolest“.

Otec jakéhosi Judy, jenž po návratu ze zajetí bydlil v Jerusalemě.

Král amorejský v Ezebonu; u Jasy poražen a země od Arnonu k Jabboku přešla do držení Izraele.

„Ječmen“; potomek Aronův; rodina tvořila čtvrtou ze čtyřiadvaceti tříd kněžstva.

Nejstarší řecký překlad Starého zákona; podle 70 překladačů pro knihovnu Ptolemea II. v Alexandrii.

Opevněné město na území pokolení Neftalím.

Dcera Asserova.

Nějaká služebná bytost nebeská s třemi páry křídel; oslavovala Boha v chóru a zprostředkovávala.

Hospodin seslal pálící žár; tři levité: hlava rodiny se Zorobábelem, s Ezdrášem, a další.

Římský prokonsul na Kypru, muž opatrný a pravdu hledající; uvěřil po poznání evangelia.

Benjaminovec, předek krále Saula; jméno snad „ranec“ nebo „oblázek“.

Malomocná; matka Jeroboáma I., syna Nebata Efratejského ze Sareda.

Potomek rodiny Enakovy bydlící v Hebronu; odtud byl vyhnán Kálefem.

Egyptský farao, zakladatel 22. dynastie; vytáhl proti Roboámovi, dobyl Jerusalema a vyplenil paláce.

Judovec z čeledi Ezrona; neměl synů, jedna z dcer se provdala za egyptského otroka.

Judský kníže, kterému Kyros vydal nádoby z chrámu; založil základy obnoveného chrámu.

přesměrování na Zsiliti (se)

Zchřadnout, ztrácet se, hynout.

Sestoupit dolů z hory, z nebe nebo do podsvětí; Ježíš sestoupil z nebe, aby činil vůli Otce.

Příbuzná, rodná nebo polosestra; choť; příslušnice kmene nebo duchovního celku, spoluvěřící v Krista.

Syn sestry.

přesměrování na Sestoupiti

Staročesky = dohromady se sejít, shromažďovat se; uzavřít spolek.

Náhrada; třetí syn Adama a Evy; za něho začalo se vzývání jména Hospodinova.

Jméno perského knížete z královské rady.

Perský hodnostář, jenž se snažil odvrátiti Židy navrátivší se z Babylona od znovuvybudování chrámu.

(Hospodin je) má skrýše; levita z čeledi Kahatovy, z rodiny Uzielovy.

Setí pšenice začínalo říjnovým deštěm; ječmen se sel v lednu či únoru, zrno muselo být kulticky čisté.

Snad druh akátu; dříví se používalo ke zhotovování dřevěných součástek ve svatostánku.

Dvě starozákonní místa zvaná Setim – tábořiště Izraelců na rovinách Moábských před vstupem do zaslíbené země a údolí porostlé akáty (Jl 3,18).

Město na nejzazším jihu Judstva, snad dnešní Chirbet Šalha, 8 km záp. od Beit Džibrínu; jméno znamená „střely, výhonky“.

Vojenský titul velitele nad 100 mužů; viz Centurio, Hejtman.

Staročesky zničení, zkáza, zhouba.

Stírati, rozdrtiti na prach, zničiti; výrazem překládají Kraličtí 15 hebr. sloves.

Stírati, rozdrtiti na prach, zničiti; Kraličtí výrazem setříti překládají 15 hebrejských sloves.

Staročesky vytrvati, vydržeti; o věrnosti učedníků uprostřed zkoušek posledních časů.

„Skrytý“; syn Michaelův, zvěd z Asser vyslaný k shlédnutí zaslíbené země.

Judovec z čeledi Ezronovy, prapředek Makbenejských a Gibejských; jméno snad „marnost“.

Město egyptské na hranicích Ethiopie; Ezechiel předpovídá zpustošení Egypta až po Sevéne.

Trápení, soužení; uzavříti, spoutati, krotiti; 'sevřen duchem' = z vnitřní nutnosti.

Poznati, uznamenati, domakati se, postřehnouti, věděti, znáti.

Staročesky sezřieti, sžíře = sežere; o žraní zvěře, ničení ohněm, pohubení mečem.

Dát tvar, formu, udělat; Bůh je formovatel všeho a člověka, jediný Tvůrce a Formovatel.

Staročesky ptáti se po, hledati; též pronásledovati; v Iz 41,3 'pronásleduje, prochází'.

Staročesky zničit, vyhladit, zahubit; o hříchu vymazat, přikrýt; odborný název pro smíření.

Viz Shladiti.

Ve smyslu nalézti, vypátrati; v Genesi 26,12 ve významu skliditi.

Propátrati, vyslíditi, vyšpehovati; zpozorovati, popatřiti, podívati se.

Viz Shlédnouti.

Staročesky udělati si hnízdo, uhnízditi se.

Vyholování vlasů Izraelcům zakázáno; Zákon sholení jen ve 4 případech včetně malomocného.

Obrazně o zkoušce ohněm; dílo budování přetrvá, či shoří pro svou chatrnost.

Základní vlastnost Boží lásky – Bohu trvá dlouho, než se rozzlobí; projev jeho milosti, nikoli přehlížení hříchu.

Zahřát se.

Dohromady hrnouti, nahromaditi, nakupiti, shromážditi.

Označuje jakékoli množství lidu na jednom místě, zvláště pak Izrael jakožto náboženský celek při kultických slavnostech.

Svésti dohromady, svolati; theologicky o tom, že Hospodin shromáždí svůj lid rozptýlený mezi pohany.

Opis obratu 'od Boha'; Ježíš přišel shůry; „Každý dar dokonalý shůry sestupuje“.

O mléce, které ssedlo na sýr.

Rodina Netinejských, jejíž příslušníci se vrátili z Babylona se Zorobábelem.

Služebník nebo otrok krále Saula; David celou jeho rodinu určil ke službě na pozemcích Mifibozeta.

Sivan, třetí měsíc babylonského a židovského roku; náš květen-červen.

Chusatský, rytíř Davidovy stráže; zabil Sippaje Filištínského; 1 z 12 hejtmanů nad 24 000 muži.

Viz Saban.

Viz Šibolet.

Místo na severní hranici Kananejské země, snad totožné s dnešním Šomerijé východně od jezera Chomského.

Místo, které se stalo bydlištěm a soukromým majetkem Davidovým jako vasala Achisova, krále Gát.

Vesnička 'Aksar u Sichemu, blízko studnice Jákobovy, kde Ježíš mluvil se Samaritánkou.

Plece, rámě; důležité hrazené město ve střední Palestině, nyní arabský Nablus.

Egyptsky Ši-chvr = rybník Horův; snad označení Nilu nebo nejvýchodnější jeho průplav rovnoběžný s Pelusijským.

Malá říčka na jz. hranici území pokolení Asserova poblíž Karmelu, snad dnešní Zerká.

(Solné) planiny?; údolí při Mrtvém moři; jeviště bitvy čtyř proti pěti králům.

Rybářské místo, starobylé kananejské město 35 km severně od Tyru na skalnatém mořském útesu.

Snad zkomolenina Marduk; jméno dané Chananiášovi, jednomu z věrných v ohnivé peci.

Simeonovec, syn Allonův; jméno znamená „hojný, mající nadbytek“.

Zabdi, správce královských vinic Davidových, nejspíše rodák místa Sifmot.

Označuje různé fyzické i duchovní schopnosti člověka, jejichž původcem a zdrojem je Bůh.

V epištolách Pavlových vždy Silvánus; římský občan, delegát jerusalemské církve, společník Pavlův.

Otec Azuby, matky Jozafatovy; jméno znamená „(Hospodin) poslal“.

přesměrování na Silný

V L 23,5 = naléhat.

Staročesky sílu svou zvětšovati; nabývati síly.

Dnes už nezjistitelné místo poblíž Betmillo.

Uměle vybudovaná a upravená cesta, snad i poněkud vyčnívající nad plochým okolím.

Výraz označuje moc a pevnost, užívaný především o Bohu a jeho působení, později o věřících, jejichž síla spočívá v Boží moci.

Staré kultiště na území Efraimově, kde po dobytí Palestiny stál stánek úmluvy téměř tři století.

Rybník na jihozápadní straně Ofelu pod Jerusalemem; vody tiše tekoucí z Ezechiášova vodovodu.

Potomek Judův a zakladatel čeledi, jež se vrátila ze zajetí babylonského.

Rodák nebo obyvatel města Sílo.

Asserovec, syn Zofachův.

přesměrování na Sílas

On slyšel; levita z čeledi Merariovy, z rodiny Moholiovy; též levita z čeledi Gersomovy.

Benjaminovec, syn Miklotův; bydlil v Jerusalemě; v 1. Paralipomenon 8,32 má jméno Simea.

Zpráva; Ammonitka, matka jednoho z vrahů krále Joasa.

Viz Simat.

Cinejský příslušník cechu písařů sídlících v Jábezu.

Označuje jednak rostlinné semeno, jednak potomstvo a rod, v přeneseném smyslu duchovně-mravní pospolitost bez ohledu na tělesnou příbuznost.

Viz Simam.

On slyšel; jméno několika osob, mezi nimi Benjaminovec a předek Mardocheův, přívrženec Davidův.

Slyšící; druhý syn Jákoba a jeho manželky Líe a praotec stejnojmenného pokolení Izraele.

Potomek Kálefův, jehož synové jsou vyjmenováni v nejasném rodokmenu Judově.

Hlídka; Benjaminovec, syn Simeie z Aialon.

„On hlídal“; čtyři osoby: Simeonovec, otec rytíře, levita Merari, syn Elizafanův.

Bdící, bdělá; moábská matka jednoho z vrahů krále Joasa; ve 2. Královské 12,21 jméno Semer.

„Strážný, bdící“; 1. město v Zabulonově, Jozue porazil krále; 2. čtvrtý syn Izacharův.

„Sluneční“; písař kancléře Rechuma; napsal stížnost Artaxerxovi na stavbu chrámu.

Poušť mezi Elim a Sinai, kam přišli Izraelci od Rudého moře; zde byla po prvé sbírána manna.

Uzavřený nekrytý prostor, nádvoří u domů, paláců a kolem stánku úmluvy a chrámu.

Pohoří s mnoha vrcholy na jižní části Sinajského poloostrova; místo vydání Zákona Hospodinova.

Hebrejsky sînî; jméno národa Kananejského, bydlícího v kraji Libanonském; pevnost Sinna u Nahr 'Arka.

Biblické jméno Babylonie nebo její části; aluviální kraj, jímž protéká Eufrat a Tigris.

Viz Sine.

Vzdálená krajina, odkud se podle Iz 49,12 vrátí rozptýlení Izraelci; snad Sin v Egyptě nebo Elám.

Tvrz; jeden z vrchů Jerusalema, původně pevnost Jebus, kterou David po dobytí přejmenoval.

Malost; město v hornaté krajině judské poblíž Hebronu; snad dnešní Sa'ír 8 km severovýchodně od Hebronu.

Viz Sáf.

Staročesky syčeti jako had, pískati, míti chraplavý hlas.

Hořlavina na pobřeží Mrtvého moře; téměř všecka místa v bibli se vztahují na Boží soud.

Studnice 2,5 km SZ od Hebronu; zde byl chycen Abner a přiveden do Hebronu.

Jedno z různých jmen hory Hermon.

Staročesky zbavenost pomoci, dětí, rodičů; osiřelost; 'uvésti v sirobu' = zbaviti dětí.

Dítě bez otce a tudíž bez právní ochrany; v bibli vdovy i sirotci stojí pod zvláštní Boží péčí.

Písař Davidův a Šalomounův; nazývaný též Susa, Seiáš, snad totožný se Saraiášem.

Jeden z Netinejských, jehož potomci se vrátili se Zorobábelem ze zajetí babylonského.

Judovec z čeledi Ezronovy, z rodu Jerachmeelova.

přesměrování na Sítka

přesměrování na Setí

Hebrejsky góme' = rákosí, papyrus; ze sítí zhotovovány čluny; matka uložila Mojžíše.

Novočesky síťka, síť; k chytání ptáků a zvěře; při lovení ryb vlečné sítě nebo čeřeny.

„Osočení, nepřátelství“; druhá Izákova studnice v údolí Gerar; předmět sporu pastýřů.

Sitrai Sáronský, který dohlížel na Davidova stáda v Sáron.

Otec jednoho z Davidových udatných vojevůdců (rytířů) z pokolení Rubenova.

Shodnouti se na jednom úmyslu, učiniti rozhodnutí.

Staročesky = tanec, skoky; o poskakování rychle jedoucích válečných vozů na nerovné půdě.

Poskakovati; 'kameníčko skákalo' v Ž 77,18 = kroupy; ve staročesky často smysl tancovati.

Označuje sílu a bezpečnost, je symbolem neměnitelnosti a spolehlivosti Boha jako ochránce Izraele, v Novém zákoně symbolizuje Krista jako základ církve.

Staročesky místo, kde je více skal pohromadě, skaliska.

Skladiště, skladištní město pro potraviny a zásoby; obilnice, zbrojnice; též tržiště.

Staročesky ten, kdo něco dohromady skládá, zvláště lži; sběratel přísloví, Hospodin je původcem.

Vymýšleti, zamýšleti, osnovati, ukládati, uchovávati; skládati poklady obrazem bohatství.

Staročesky obelhati někoho, selhati, předstírati oddanost, popírati.

Padnouti na zem či klekati; modlitební gesto jako výraz poddanství a pokorné poslušnosti.

přesměrování na Moře sklené

V 1Pa 28,11 pokladna, ukrytá pod zemí.

Zkřiviti se, pohrbiti; zkroutiti se bolestmi; Hospodin pozdvihuje sehnuté a ponížené.

V Jr 37,16; přirozené trhliny hornin Jerusalema rozšířené v sklípky, vězeňské cely.

Viz Slavnost, Žeň, žně.

Řecky hyalos ve Zj 21; známo Řekům už od Herodotových dob a Egypťanům v 17.-20. dynastii.

Staročesky dokonání, konec, zakončení; také smrt; v Novém zákoně o skonání světa, konci věků.

Staročesky ukončení, konec; smrt.

Důležitá složka výživy i obětního života; ze skopových rohů byly zhotovovány válečné hlásnice.

Vonná kůra skořicovníku z vých. Indie; součást oleje 'k svatému pomazání', voňavka.

Brzo, rychle; „skoro-li“ = jak brzy, kdypak, kdy již.

Důležitý v životě Izraelců (býk, kráva, jalovice, tele); zákaz vyklešťování obětních.

Pastýř skotu (Am 7,14); Amos.

Staročesky = skrblit, lakomě si počínat.

Staročesky = lakomec, držgrešle.

Viz heslo Skrýše.

Staročesky skřípěti zuby jako výraz nenávistného hněvu; v NZ zimniční třesavka vyvolávající cvakot.

Úlitba, při níž víno bylo vyléváno k oltáři nebo na oltář; nesměla se konat s obětí za hřích.

Staročesky = strakatý.

Pokropiti; v Iz 52,15 hebr. názá podle některých 'vyskočit v úžasu', ne kropení.

Novočesky zkrotiti, ukrotiti, umlčeti, tišiti, konejšiti; skrocuj jazyk od zlého = zdržuj jazyk.

přesměrování na Zkroušený

Úkryt, tajné místo; žalmisté vyznávají, že Bůh je jejich skrýší, tj. ochranou.

Viz Skrýti se.

Označuje theologicky neprobadatelnost a nepřístupnost Boha, který se však svým věrným zjevuje a dává jim podíl na své skrytosti.

Skutkem.

Hejčl-Col ve Filipským 2,13: Bůh nezůstává u pouhé vůle, ale dochází i k činům.

Výsledek nějaké činnosti, práce nebo působení, zahrnuje skutky Boží, ďáblovy i lidské.

Písmo o činech oslaveného Ježíše, který uplatňuje své panství mocným svědectvím evangelia od Jerusalema až do nejzazších končin země.

Staročesky kus chleba na délku ukrojený, krajíc; sousto.

„Vůně sladkosti“ ve Filipským 4,18 = líbezně vonící (oběť), libá (obětní) vůně.

Ječná a pšeničná; Izraelcům sloužila za krmivo dobytka; Egypťané ji zužitkovali k upevnění cihel.

Údolí, kde David pobil 18 000 Aramejců či Idumejců; snad vadi el-Milch u Bersabé.

V hebr. solnatý, neplodný, neúrodný kraj; staročesky místo, kde se vyskytuje sůl.

Hebrejské kábód – závažnost, vážnost, význačnost; v bibli především sláva Boží jako projev jeho přítomnosti, moci a svatosti.

„Slaviti triumf“ (Ko 2,15) = Bůh smrtí Krista oslavil vítězství nad mocnostmi zla.

Honosně, se všemi poctami; F 4,19 Žilka 'podle bohatství v slávě Krista Ježíše'.

Biblické výroční svátky, zejména fáze, žně a stánků, slavené k připomínce dějin spásy a vděčnosti Bohu.

Proslulý, úctyhodný; nádherný, vznešený, důstojný; též o skvělém rouchu či proslulých skutcích.

Rozšířený neduh na východě, chápaný jako Boží navštívení; Ježíšova uzdravení slepých byla znamením Mesiáše.

Staročesky něco nepevného; obrazně křehkost, mdloba; hebr. jéser = útvar, smýšlení.

Indický pták; ve SZ není zmínky; Ježíši kvočna obrazem starostlivé péče.

přesměrování na Slepec, slepota

přesměrování na Slepec, slepota

Od slovesa letovati.

Palestina byla chudá na kovy, přesto kovolitectví bylo zde známo už v pradávných dobách.

Dobrovolný závazek Bohu za vyslyšení prosby, pokládaný za naprosto závazný, ať šlo o oběť, odříkání nebo nazarejský slib.

Staročesky líbeznost; v Kaz 12,4 snad na hlasivky přestávající fungovat, či úpadek sluchu.

Hebrejsky chemdá = předmět žádostivosti, drahocennost; v Iz 2,16 drahocenné výrobky umění.

přesměrování na Slib

Staročesky vypouštět sliny; doprovodný zjev padoucnice i charakteristika ďábelníků v bibli.

V bibli vesměs o kovových modlách zhotovených nalitím rozžhaveného kovu do připravených forem.

Soucitný nářek nad neštěstím; u Boha vždy proměněný v čin, pomocné zasažení pro svůj lid.

Zlatá deska nad truhlou úmluvy, kde přebývala Boží sláva; přikrývala Zákon Božím slitováním.

Ten, který se slitovává.

přesměrování na Slitina

Sloní kly byly předmětem obchodu; knihy Makkabejských zmiňují bojové slony v čele Indů.

Řec. dúlos = otrok, nebo diakonos = pomocník, vykonavatel, služebník.

Podpěra budovy, ale i vztyčený kamenný sloup na památku událostí nebo u pohanských oltářů jako modla.

Symbol Boží přítomnosti; Hospodin vedl Izraelce za dne oblakovým a za noci ohnivým sloupem.

Dřík, stvol svícnu.

Staročesky nazývati se.

Označují především službu, kterou vykonává otrok, a vyjadřují naprostou závislost a služebnický vztah k božstvu nebo pozemskému pánovi.

Viz Přísaha.

Výraz pro oslovení a zjevení Boží, tvůrčí sílu, která zasahuje do běhu událostí a je přítomným zjevením vůle Boží.

Staročesky slavný, proslulý, silný, pověstný, chvályhodný, předák.

1. Recept na kadidlo; 2. zrušení starozákonního kněžství; 3. obrazně o smrti.

Položiti, odložiti nebo uspořádat; v přeneseném smyslu složit naději, odvrhnout starého člověka a obléci Krista.

Staročesky usaditi se, skrčiti se, ulehnouti.

Veliké světlo na obloze nebeské, které stvořil Bůh, aby spolu s měsícem oddělovalo den od noci a bylo na znamení a rozměření časů, dnů a let.

Hebr. chammán; kultovní předmět s oltářem a hájem; snad kadidlový oltář bálovské modloslužby.

Staročesky příslušeti, náležeti; v Novém zákoně často ve smyslu „je dovoleno“ nebo „je závazné“.

Pořádně uspořádaný, vhodný, počestný, přiměřený; u Pavla o životě, jenž neuráží nevěřící.

přesměrování na Sloužiti, služebník

Způsob uctívání božstva, výrazová forma zbožnosti a věrouky, tvořila od nepamětných dob podstatnou část náboženství.

Otrokyně, ale také diákonka církve; Plinius zmiňuje jáhenky v křesťanských sborech v Bithynii.

přesměrování na Sloužiti, služebník

Výraz označoval původně každého ctitele Hospodinova, později proroky, kněze a významné osobnosti náboženského života, zvláště pak trpící postavu u Izaiáše.

Služba, práce, úřad; Pánem uložená péče o zvěstování spásy, různé dle daru Ducha.

„Dílo služebné svatyně“ = bohoslužebný úkon; 'služební duchové' = andělé na pomoc.

Vyjadřuje všecku duševní činnost člověka včetně poslušnosti, ve Starém zákoně znamená poslouchat Boží slovo.

Podle bible předmět mimořádné Boží pozornosti; výraz pokání, upřímné prosby, vděčnosti a víry.

Staročesky ošizený, výměškovitý; hebr. rír = hlen šruchy obecné či žloutku; něco mdlého.

Tvrdý drahokam zelené barvy; třetí drahokam v první řadě na náprsníku nejvyššího kněze.

Výrazy mají v bibli většinou přídech pohrdavého, povýšeneckého, škodolibého posměchu.

Podle Ko 2,14 smazal Kristus dlužní úpis Zákona tím, že jej přibil na kříž svou smrtí.

Tři hebr. výrazy o suché oběti: míchati na pánvi, péci, péci nebo vařiti (manu).

Staročesky smyčka, oko, past.

Důvěřivá, bezpečná odvaha; v Novém zákoně otevřenost, přímost a nebojácnost získaná v Kristu.

Staročesky výměna, vyměňování; moudrost Boží nelze získat za nádobu z ryzího zlata.

V Ex 8,21 snad nebezpečné mouchy sající krev; 's. semene' = různorodé; 's. národů' = cizinci.

O sňatcích s pohany narušujících náboženskou čistotu; též úzký styk se smilníky a modláři.

Srazit, shodit; zprofanovat, zbavit posvátnosti.

Hebrejsky cháláb = tuk, tučnost; hnětení měchu, až se objevily hrudky másla u hrdla.

Nečistota, to, co se vymetá na hnůj; Pavel v 1K 4,13 označuje sebe sama jako smetí světa.

Staročesky odvažovati se, troufati si; nesměti = báti se.

přesměrování na Smáti se, smích

Mimomanželský pohlavní styk; výrazů se užívá také k označení modlářství a nevěrnosti Bohu.

Být příznivě nakloněn, mít soucit; opak hněvu; spása záleží v Božím svrchovaném smilování.

přesměrování na Smilník, smilniti, smilství, smilstvo

Staročesky smiřovatel, prostředkovatel; Pavel v Římanům 3,25 tak nazývá Krista a jeho smrt.

Radikální změna poměru Boha a člověka; Boží dílo skrze smrt Ježíše Krista.

Směšovati, dohromady mísiti; o připravování vína s kořením či vodou.

Staročesky = shazovat.

Označuje závazné a v jistých pevných formách uskutečněné dojednání mezi jednotlivci, pospolitostmi nebo Bohem s člověkem.

Dohodnout se na něčem.

Nejspíše druh lepkavých minerálních hořlavých uhlovodíků; snad vypařený a ztuhlý petrolej.

Staročesky = zasmrádnout, zapáchat; o leklých rybách (Iz 50,2).

Zapáchati, hníti; ve Zjevení 22,11 řecky ryparos = shnilý, špinavý; Žilka: „Špinavý nechť se ještě pošpiní“.

Označuje konec pozemského života, ale v bibli dostává zvláštního teologického zabarvení jako důsledek hříchu a překážka pro společenství s Bohem.

Viz hesla Kříž, Ospravedlnění, Smířen, Smrt, Spasen, Vykoupen.

Základní charakteristika lidské podstaty; v Novém zákoně naděje oblečení nebeským tělem.

Výrazy pro širokou škálu citových stavů — od nabručenosti a hořkosti až po obřadný nářek nad mrtvým; hebrejština jich má nejméně dvacet.

Nástroj na mlácení obilí z desek s ostrými kameny nebo železnými zuby; Boží soud přirovnáván k jeho činnosti.

Vláčeti, toulati se, plahočiti se.

Město na severní straně stejnojmenného zálivu Egejského moře v Malé Asii; kvetoucí obchodní město.

Znalost spojená s pochopením významu, mravní smýšlení a povaha člověka projevující se v myšlení a vůli.

Mínění; „nízké o sobě smýšlení“ = pokora.

Ve smyslu zamýšleti, osnovovati, vymýšleti, přemýšleti o něčem, vyráběti.

Něco vymyšleného; v Iz 2,6 plod ducha (smyšlenka) nebo 'potřásají si ruce'.

Vymysliti, zosnovati nebo smýšleti; Pavel napomíná Římany, aby se nepřeceňovali a byli skromní.

Bez nesnází, bez obtíží, lehce; hřích věřícího snadno obstupuje; 'snadní k udílení' = štědří.

Člověk nadaný schopností přijímat ve snu rady Boží; v Dt 13,3 varování před snáři falešných proroků.

Trpělivost, shovívavost, otálení s hněvem; základní rys Božího charakteru vedoucí k pokání.

Výrazy znamenající shromažďovat, ale i podrobovat se, snášet utrpení a míti trpělivost s druhými.

Opak lenosti, liknavosti; přičiňovat se, usilovat; zápas o království Boží nesnese žádnou lenost.

„Snažně vykonati“ = dobře; 'snažný běh' = usilovný; 'snažný muž' = pilný.

přesměrování na Snažiti se, snažnost, snažovati se

přesměrování na Snažiti se, snažnost, snažovati se

Řecky synedrion, poaramejštěno sanhedrín; jeruzalémský soudní dvůr židovský se 71 členy.

Ve Sk 27,16 = dostat se pod něco, podeplout, podběhnout.

Usnesení, rozhodnutí společné.

přesměrování na Snášení, snášeti, snésti

Uraditi se vespolek, usnésti se, souhlasiti; 'snésti se za jednoho člověka' = jako jeden muž.

Doplnit odkaz Jr 2,2.

přesměrování na Sníh

V hornatých krajinách Palestiny nebyl vzácností, ale nevydržel déle než několik hodin.

Odnésti, odstraniti, zahladiti; Ježíš Kristus je Beránek Boží, který snímá hříchy světa.

Žalmista: 'sžírá mě horlení pro dům Boží'; s. řeči či knihu = vzíti k srdci, přivlastniti.

Doslovně učinit nízkým; přeneseně pokořit, ponížit, zahanbit; Bůh pamatuje na pokořené.

Při žních se nevracelo pro zapomenutý snop; musel být ponechán pro příchozího a vdovu.

Egyptsky Zani, řecky Tanis; starobylé město v Dolním Egyptě; z něho 21. dynastie faraónů.

Pojmenování části Sýrie východně od Damašku k Eufratu; měla vlastní krále, David je porazil.

Odpadlík, vzbouřenec; syn Davida a Betsabé, či syn Kálefův.

Vojevůdce Hadadezera; zabit v bitvě proti Davidovi; v 1Pa 19,16 jméno Sofách.

Jméno jedné z rodin vrátných jeruzalémského chrámu.

Jdoucí, tekoucí; 1. Druhý syn Seira Horejského; 2. Syn Kálefův, zakladatel Kariatjeharimska.

Jeden z těch, kteří za Nehemiáše potvrzovali smlouvu s Bohem.

Syn Náchasa, krále ammonitského, který s Machirem z Lodebar poskytl pohostinství Davidovi.

Arabsky 'útlý'; sekretář Ezechiášův, správce domu; Iz 22 předpovídá sesazení.

Označení jakéhokoli posvátného dne, kdy se ustávalo od práce, převážně však každého sedmého dne v týdnu.

Sedmý rok, kdy půda jako majetek Hospodinův měla zůstat ladem; otroci propuštěni, dluhy odpuštěny.

Vzdálenost, kterou bylo dovoleno ujít v sobotu, aniž se člověk prohřešil proti sobotnímu klidu.

Viz hesla Sobota, Sobotní cesta.

Hebr. můsák; krytá síň/chodba v chrámě, odkud král přicházel; nebo trůn s baldachýnem.

Staročesky stožár, sloup, hůl, tyč; Mojžíš nařízen vyzdvihnout měděnou sochu hada na kůl.

Nejspíše titul nějakého dvorního úředníka; česky = užitečný, správce.

Opevněné město v rovině šefélá přilehlé k území Judovu; Roboám toto město znovu opevnil.

Boudy, chatrče; starodávné místo, kde si Jákob vystavěl dům a dobytku stáje; též první tábořiště po Egyptě.

Staročesky klásti sítě, osidla; udávati, zlehčovati, haněti, pomlouváti.

Z tajné rady (Hospodinovy)?; otec Gaddehela, vyzvědače z pokolení Zabulonova.

Jedno z pěti měst v rovině jordánské zničené pro bezbožnost; symbol všeho protibožského.

Hebr. kádéš = zasvěcenec Astarty či Venuše; kněz či kněžka oddávající se kultické prostituci.

Viz Sodoma, Sodomář.

přesměrování na Sobach

Viz Atrot-Sofan.

Jméno označující nejspíše nějaký úřad (tajemnictví) při královském dvoře Šalomounově.

Hospodin skryl; prorok za krále Joziáše, působící pravděpodobně před reformou roku 622 př. Kr.

Levita, syn Jaaziášův; jméno znamená „beryl“ nebo „onyx“.

„Bělost, lesk, jas“; 1. otec Efrona Hetejského; 2. otec Simeonův, praotec čeledi.

Dravý pták uváděný mezi nečistými; hebr. rá'á (bystrý zrak), dá'á (létat) – prudký let.

Záhadné slovo Ježíšovo u Marka 9,49; život učedníků musí být očištěn ohněm utrpení a zkoušek.

Hlídající, strážný; 1. Syn Hebera z Assera; 2. Otec nebo matka vraha krále Joasa Jozabada.

„Strážný pahorek“; hora koupená Amrim od Semera, kde vystavěl pevnost Samaří.

Otec-spasitel; syn Pyrrha Berienského, průvodce apoštola Pavla na cestě z Řecka do Malé Asie.

„Vybrané víno?“; údolí, v němž bydlila Dálila; nedaleko Gázy.

Kníže židovské synagogy v Korintu, zbitý Řeky; snad totožný se Sostenem v 1K 1,1.

Jeden z dvorních služebníků Šalomounových, jehož potomci se vrátili se Zorobábelem ze zajetí.

Spíše nějaký druh dlouhotrvající stravující horečky působící slabost a nedokrevnost.

Pojmy soudu a souzení v bibli – izraelské soudnictví, Bůh jako vládce a soudce Izraele i světa, a novozákonní pojetí Božího a Kristova soudu.

Původně osoby vynášející radu Boží; občasní osvoboditelé a vládci jednotlivých pokolení Izraelských.

Starozákonní kniha obsahující záznamy o soudcích Izraele, zasazené do deuteronomistického teologického rámce.

přesměrování na Soud, soudce, souditi

Míti při, bojovati, hádati se, vésti spor; Pavel: spor věřícího s věřícím nepatřičný.

přesměrování na Soud, soudce, souditi

Poslední soud; viz heslo Soud.

Svíjený, kroucený ze dvou nebo více nití; o hedvábných nítích na čalouny stánku.

Skrýše, osamělé místo, ústraní; také ve významu stranou.

U Jb 30,3 znamená pustý: „Soukromná místa“ = pustiny, zříceniny.

Staročesky súsěda = sousedka.

Označuje různé druhy trápení, nesnází a těžkostí, ať už jde o trápení zvnějšku anebo o nesnáze vnitřní.

V Palestině asi 18 druhů sov; nejasný překlad u Kralických, jde snad o pštrosa či kukačku.

Příbuzný nebo průvodce apoštola Pavla, snad totožný se Sópaterem Berienským.

Viz Paběrek.

Staročesky zpět se obrátiti, otočiti se zády, vzbouřiti se.

Oběti bývaly obvykle spáleny, čímž se naznačovalo úplné odevzdání Bohu; také o Božím soudu.

přesměrování na Spálení, spáliti

přesměrování na Spálení, spáliti

přesměrování na Spáti

Staročesky v pána obrácený, vznešený, výborný; též tučný, šťavnatý, plný mízy.

Označuje odborný biblický výraz k označení jakéhokoli milostivého vysvobození způsobeného Bohem, zvláště duchovního vysvobození z hříchů a jeho důsledků.

přesměrování na Spasen, spasení

Pomocník a vysvoboditel, titul přenesený ze starozákonních vůdců na Boha a Mesiáše.

Sloužící spáse, spásonosný; 'umění spasitelné' u L 1,77 = poznání spásy.

Viz Spasení, Spasitel.

Byl pokládán za nutné tělesné i duševní osvěžení a osvěžující dar Boží, ale také za známku lenosti při dlouhém spaní.

Prohlédnutí, prozkoumání, pohled; v Jobu 40,28: „což neklesne již při pouhém pohledu na něj?“

Shlédnouti, pozorovati; u Izraelců spatřovati Boha znamená okoušeti jeho blízkost, nikoli zrakově vnímat.

Tajně se smluvit či sjednotit proti někomu, společně se přísahou zavázat [1S 22,8; Sk 23,13].

Tajně se umluvit, sjednotit se proti někomu, společně se přísahou zavázat.

Ozdobný řetízek či náramek nošený muži i ženami na rukou.

Nejde o spisovatele; královský úředník pro odvody branců a sestavování seznamů, též právník.

Hebrejsky kᵉtûbîm; třetí část Starého zákona zahrnující Žalmy, Jóba, Přísloví, Rut a další.

Staročesky = záplatovaný, vyspravovaný [Joz 9,5].

Staročesky = spláchnout, smýt.

Vyskočiti k útěku, býti zmaten; rozehnati.

přesměrování na Žernov

Izraelec mluvil o spojení duší jako psychické jednotky; v NZ o jednotě věřících v Kristu.

Staročesky upokojit, usmířit, uchlácholit, uklidnit; Bůh z nepřátel dovede učinit přátele.

Viz Vůně.

Staročesky = sjednocení; řecky synkatathesis = souhlas, shoda (Žilka v 2K 6,16: „Jaká shoda mezi chrámem Božím a modlami?“).

Pospolitost, podílnictví, spoluúčast, obecenství; v Novém zákoně hlavně obecenství v Kristu.

S někým spoluužívaný, náležející několika jedincům; vzájemný.

Správněji zpolehadlo = opěradlo.

Podpírati se, opírati se, lehnouti si na něco; přeneseně bezpečiti se, důvěřovati někomu.

V bibli společenství, spojení, spojenectví, obecenství, pospolitost; 'ze spolku' = vesměs.

Věřící budou spoludědici toho, co Kristus přijal a vydobyl; synovství nás staví do církve Kristovy.

přesměrování na Spoludědic

Spolubojovník.

Viz Starší.

Spolupodílník, druh; věřící pohané spolu se Židy se podílejí na Božím zaslíbení.

Vytáhnouti, zachrániti, pomáhati; Baethgen a Zeman překládají Ž 7,5 'oloupil'.

Staročesky = zachvacovat.

Řád, pořádek, uspořádání; synové Aronovi byli rozděleni do 24 tříd.

Hojný, vydatný.

Shora se pouštěti, pustiti z ruky; přeneseně spoléhati, přenechati, důvěřovati v něco.

Zpupnost; rozhněvat se.

Táhnouti s někým pod jedním jhem, svázati se, zavěsiti se, připojiti se.

V 2Tm 3,16 znamená výchovu; ve SZ vláda, způsob jednání, čin, blábolení opilce.

Ten, jenž něco řídí nebo je nad něčím ustanoven, ve starověku otrok, úředník nebo vládce.

Výrazy označují vše, co je přímé, pevné, správné, náležité, co odpovídá předpokládané a uznávané normě, co je ve shodě s právem a pravdou.

přesměrování na Spravedlivý, spravedlnost

Napřímiti, upevniti nebo říditi; Hospodin spravuje kroky spravedlivého a obnovuje cesty svého lidu.

přesměrování na Spraven, spraviti, spravovati

Chytrý, výmluvný, ovládající slova a schopný rozlišovat.

přesměrování na Spraven, spraviti, spravovati

Staročesky spadnouti, spadati.

Dvojice tahounů; ve 2Pa 1,17 vůz (hebr. merkábá), zvláště vojenský a válečný vůz.

Spřáhnutí, spojení; dohodnouti se, spřáteliti se, zvláště prostřednictvím sňatku.

Hebrejsky roztříštit, rozbít.

přesměrování na Zprostiti

Prostě, upřímně, celý, neporušený; naznačuje zdraví a normálnost člověka před Bohem a Zákonem.

přesměrování na Sprostně, sprostnost, sprostný

Staročesky doprovoditi, vyprovoditi, dovésti, vyvésti.

Staročesky z němčiny; spolčení, spiknutí; v Jb 9,13 pomocníci mythické bytosti Rahaba.

Viz Ohavnost, Zpuštění.

Dát napadat, popíchnouti, podrážditi proti někomu, poštvati, znepřáteliti, zpustošiti.

Viz Jáma.

Spoléhati; pustiti se někoho, opustiti.

Trosky (Zeman překládá Ž 73,18: „necháváš je rozpadat se v trosky“).

Novočesky zpustlý; všeho zbavený, vyprázdněný.

Proměniti se v poušť; být neplodný, opuštěný, v klidu, přestat existovat.

Označuje jednak tělesný orgán, jednak vnitřní podstatu člověka, střediskem osobního jednání, rozhodování a náboženského života.

V Ez 25,6 = celou bytostí. Viz Srdce.

Týkající se srdce; Škrabal v Římanům 2,29: „Žid je ten, kdo jest jím uvnitř…“.

Hebr. jachmûr; v Dt 14,5 dovolena k požívání; jindě sᵉbí; oba spíše druhy gazel.

Viz hesla Rota, Rotiti se.

Ve smyslu shoda, soulad, souzvuk.

Shodovati se, býti jako druzí, urovnati, býti ve shodě; „srovnati se zemí“ = úplně zničiti.

Ve významu pochopení, porozumění, poznání; učiniti moudrým, poučiti.

Zeman v Žalmu 49,21: „Člověk ve cti, ale bez důmyslu, podobá se němému dobytku“.

U Neh 8,8 čtení po částech s výkladem; Pavel žádá jasnou řeč kázání místo nesrozumitelných jazyků.

přesměrování na Srozumění, srozumívání

přesměrování na Rozuměti

Nejstarší hospodářský nástroj na uřezávání obilí; v NZ obraz posledního soudu přirovnaného ke žni.

Snad Vespa orientalis; prostředek k zapuzení Kananejců; obraz hrůzy způsobené Hospodinem.

Kozí srst jako součástka oběti na stánek úmluvy; zhotovovaly se z ní houně a hrubé látky na oděv.

Staročesky = sesadit.

Staročesky kojiti se; obrazně o tom, že pohané budou sloužit lidu Božímu; užívati bohatství moře.

Staročesky sesednouti; sesednouti se.

Staročesky spolu si šeptati o někom, šeptem se dorozumívati proti někomu.

Z němčiny sešikovati se, vojensky se spořádati, seřaditi, zvláště k bitvě.

Staročesky zesíliti se; zatvrditi se.

Sešívání.

Hebrejsky propadnouti (o tvářích), usvadnouti.

Staročesky = sesout se, sesypat se, sběhnout se na někoho, obklíčit.

Viz heslo Soužen.

Novočesky zestárnouti.

Viz hesla Sestoupiti, Sestupovati se.

Viz Soužen.

Akusativ Stachyna; jméno křesťana, kterého Pavel pozdravuje v Římanům 16,9.

Stádečko; přeneseně o lidu izraelském jako předmětu spasitelné péče Boží; v NZ o lidu Božím.

přesměrování na Stádce

Skrčit se.

Staročesky stažení, svazek; poeticky o provazech, poutech; o souhvězdí Oriona držícím pohromadě.

Bouda, stánek, chýše, ochranná střecha; též ohrada, plot, zeď; staročesky stání = podlaha pro dobytek.

Pevnost, spolehlivost, pravdivost; uprostřed pomíjitelnosti se jediný Bůh osvědčuje jako pevný.

Stan je příbytek, který podle tradice vynašel Jábel a jehož si Izraelci uchovali vzpomínku na pobyt svých předků na poušti.

Místo určené pro setkávání s Bohem, kde se zjevuje božská moc a kde je tato moc pro Izraelce patrná.

Viz Stáj.

Postaviti se někde, státi; též býti, trvati, obstáti, státi se.

Místo dočasného pobytu, zastávka na cestě.

Úzkostlivost, péče, starostlivost, upínání mysli; v Novém zákoně i o ochranné péči Boží.

Letitost, stáří, předmět přirozené úcty a zdroj životní moudrosti; šediny jsou okrasou starců.

Kraličtí tak překládají hebrejské kedem = předešlý, pradávný, pravěký.

Stáří (Gn 15,15 a j.); také péče (1S 9,5 a j.).

přesměrování na Starati se, starost

Starobylost, starobylý. Viz Starodávní, starodávno.

Měli vliv a vynikli případně i při vojenském hájení kmene, zastupovali izraelskou pospolitost jak v náboženských, tak v politických záležitostech.

Označuje věk, starobylost, dřívější věci nebo v protikladu k novému označuje vše zastaralé a vetché, co bylo překonáno Kristovým dílem.

Hebrejská bible v křesťanské tradici – tři části Tóra, Proroci a Spisy; vznik a kanonizace textu, starověké překlady (LXX, targumy) a recepce v církvi od antiky po reformaci.

Označuje způsob, jak Nový zákon pojímá svaté spisy starého Božího lidu jako autoritativní zjevení Boží, které však nachází své naplnění a ukončení v Ježíši Kristu.

Bojovati jako kníže, rytíř; být silný, vyvinout sílu; prokazovat zmužilost, projevovat se činy.

Staročesky majetek, jmění jakéhokoli druhu; to, čím člověk vládne.

Nehýbati se, zůstávati; v přeneseném smyslu trvati, obstát ve víře, ve Slovu nebo v Boží milosti.

Přihodit se, splnit se, vzniknout; stalo se slovo Hospodinovo značí tvůrčí událost.

přesměrování na Stínán, stínati, stíti

Splav, jez, hráz; v Iz 22,11 nádrž v jižním Jerusalemě; 'stav manželský' = manželství.

Opakovací tvar slovesa státi; 'dokudž nebes stává' = dokudž trvají nebesa a měsíc.

Přiházívati se.

Stavění domu, stavba, budova; ve 2K 5,1 dům od Boha jako obraz věčného těla v nebesích.

Budovat město, věž, chrám, dům; přeneseně apoštol Pavel o budování sborů a duchovního chrámu.

Dostavovati se, přicházeti; předstírati; 'přísně se stavěti k modlitbám' = býti rozhořčen.

Účelem stavebnictví v Palestině bylo opatřit ochranu před sluncem v létě a deštěm v zimě.

Zastaviti, zadržeti, odpočívati; o truhle Boží spuštěné na znamení, že se lid má zastavit.

Viz heslo Stavěti se.

V našem smyslu pouze v Gn 41,5.7.22; jinde plevy vznikající rozdrobením stébla nebo suché strniště.

Izraelci směli požívati hmyz s vyvinutými stehénky ke skákání (kobylka).

V Iz 38,12 prorok přirovnává život ke stanu, jehož kolíky byly vytrženy ze země.

„Sbílená stěna“ oprýská větrem; obraz těch, kteří se neoprávněně vydávají za proroky.

Hebr. jága' = býti unaven; „Ty ses o mne nesnažil, ó Izraeli“ (Iz 43,22).

Staročesky = stísnění, tíseň.

Dveřní závěs, „pant“; v 1. Samuelově 2,8 sloupy, jimiž byla podle starověkého názoru země podepřena.

Staročesky s tíží, ztěžka; označuje spěšnost, naléhavost; o poslech s důležitým rozkazem.

Cesta, pěšina či silnice, v přeneseném smyslu způsob života a jednání, zejména Bohem předepsaný.

Staročesky stěžovati si na koho, nač; být zkarmoucen; lid se zatěžoval vinou vůči Hospodinu.

Jíti za kým, pronásledovati, honiti, postihnouti; 'hledej pokoj a usiluj o něj'.

Vystihnout, vnitřně se zmocnit, pochopit, vnitřně si přisvojit.

Ve východním podnebí obraz pohody, ochrany a bezpečnosti, zároveň symbol pomíjitelnosti a smrti.

Odříznout, posekat, zlomit vaz; stětí hlavy bylo mimořádnou potupou jako ukřižování.

Viz Stín.

Staročesky hubiti, ničiti, drtiti, změlniti, rozmílati.

přesměrování na Stínán, stínati, stíti

Staročesky schopnost chápání, chápavost; u Jb 11,7 též nevystižitelnost, nevyzpytatelnost.

Jasnost, zářivost, zářiti, oslnivě bílý.

Novočesky skvostně; staročesky = skvěle, přepychově.

Rozdrcené, zmrzačené, vyřezané lůno.

Staročesky připravovati, chystati; rozprostříti; Hrozný o hrochovi 'jako mlátička'.

Plný zákrutů, klikatý; Izaiáš mluví o dvou Leviatanech označujících dvě světové říše.

Dohromady točiti, zkroutiti; v Pláči 3,11 Bůh odchýlil cesty od toho, co je správné a pravdivé.

Jsou přívrženci filosofické školy navazující na starší řeckou tradici, typičtí představitelé hellenistickořímského myšlení.

přesměrování na Státi

Z němčiny kláda, břevno; hrubý stůl, špalek; v Ez 40,39 stoly.

Staročesky soutok; místo, kde se stékají potoky či řeky; hebr. 'áfík = řečiště.

Označuje sedadlo s opěradly, které se stalo symbolem panovnické a soudcovské moci, ať už jde o trůn královský nebo trůn Boží.

Staročesky za stolem seděti a jísti, hodovati; v biblických dobách se leželo na poduškách.

Staročesky sténati, naříkati bolestí; býti nemocen.

Velká hliněná dvouuchá nádoba na vodu či obilí; v J 2,6 dvě neb tři míry (38 l).

Staročesky = spojit se, sdružit se.

Označuje všechny stupně a druhy bázně a úzkosti od tělesného chvění po duševní úděs a hrůzu.

Bát se, mít úzkost; bible uznává jen bázeň před Bohem a varuje věřící před ustrašeností.

Staročesky = číhali, od slovesa „stříci“.

V Ez 17,3 strakatá orlice (Nabuchodonozor) vyjadřuje různost národů pod jeho panstvím.

Krajina, díl, část, skupina; světové strany určovány obrácením obličeje k východu slunce.

Staročesky v Izaiáši 14,31 odejíti stranou, odchýliti se; o uspořádaných šicích Assyřanů.

Staročesky dílec, částka; řec. meris = díl, podíl; v L 10,42 Mariin nejlepší podíl.

přesměrování na Ztrápiti (ztrápený)

V Ju 23 bázeň; Kraličtí: 'jiné strašením k spasení přivozujte' při zachraňování opatrnost.

Postrach; v Ozeáši 13,2 jde o modly.

Děsiti, naháněti strach.

přesměrování na Strachovati se, strašiti se

Staročesky bázlivý, ustrašený; strašný, hrozný, příšerný, vyvolávající hrůzu.

Staročesky náklad na živobytí, útrata; potrava, jídlo; též alimenty z pokrevního příbuzenství.

Dohled, hlídka a péče, zejména levitská stráž u stánku úmluvy a chrámu, ale i vojenské hlídky.

Hlídači na hradbách, u bran měst i chrámů; Bůh je strážcem, lidé mají být strážci bratří.

Staročesky = srkat, chlemtat, pít.

Na východě obyčejně ploché, opatřené zábradlím; hodily se ke skladování plodin, modlitbě.

Staročesky střední část medového plástu, tedy med; oplývati mlékem a strdí = býti úrodný.

Rozumnost, rozvážlivost, umírněnost, ukázněnost; protiklad blouznění, nápadnosti a prostopášnosti.

Šípy z rákosu s kovovými špičkami v toulu; Starý zákon mluví o Božích střelách jako o trestech.

V Jb 41,20 hebr. tótách = kyj; v Ez 26,9 mᵉchí = nástroj dobývací (válečné berany).

Staročesky střen = dřeň, jádro; stoličky.

Kus rozbité hliněné nádoby; obrazně něco bezcenného nebo suchého; střepy sloužily i ke psaní zpráv.

přesměrování na Ztrestán, -í

Útroby byly pokládány za sídlo citů a soucitu; místo střev Kraličtí říkají vnitřnosti.

přesměrování na Obuv

1. Nenadále povstati, náhle nastati; 2. Spustiti se, odtrhnouti se, odpadnouti, opustiti.

Rváti z koho, svléknouti; sraziti, svrhnouti.

přesměrování na Strhnouti, strhovati

Drahý kov těžený z leštěnce olověného, užívaný na ozdoby, nádoby, zařízení chrámu a jako platidlo.

Hlídati, pozor dávati, slíditi, číhati.

Varovati se, vystříhati se, chrániti se.

Střídání, směna.

O stříhání ovcí jako slavnosti radosti a hodování; první ostříhaná vlna odevzdána svatyni.

Viz Lučiště, Střela.

přesměrování na Stříhati, střihnouti, střižec

Sebeukázněně, rozvážně; brát vážně skutečnost danou zjevením Božím v Kristu, bdít, modlit se.

Ve smyslu odhánět (Jb 24,4).

Zbytky stébel na požatém poli; dosti vysoká, obětí ohně a obrazem osudu páchajících nepravost.

Staročesky příprava, upravovaný, připravovati se, chystati se; též umělá úprava vlasů.

Označovaly starověká posvátná místa spojená s božstvy a nadpřirozenými silami, ve Starém zákoně také symboly života a moudrosti.

Obyčejně bez druhu; v Gn 21,33 hebr. 'ēšel = tamaryšek; 9 druhů v Palestině.

Zhotovován z přitesaných kmenů na zdivu; proti dešti chráněn vrstvou větví a udusaného jílu.

přesměrování na Ztroskotání, ztroskotati

Staročesky vydržeti, snésti; podstoupiti; podstoupiti mučení.

Vodní příkop, vodovod; v 1Kr 18,32 u Eliáše; v Iz 7,3 vodovod z 'rybníka hořejšího'.

Zhotovována ze střeva; nástroj o desíti strunách k doprovodu zpěvu žalmů.

Bratr otcův; hebr. dôd má širší význam, označuje jakéhokoli příbuzného z otcovy strany.

Staročesky = teta, žena strýcova.

přesměrování na Styděti se

V Příslovích 25,13 snad o způsobu míchání sněhu do nápojů pro ochlazení.

Jsou vodní prameny zachycované v nádržích nebo vykopávané ve skále, které měly v Palestině životní význam zejména v období bez deště.

Hrozný překládá Jb 38,37n: 'prach země sleje do kovu, hroudy se spekou'; hebr. jásak.

V kočovných dobách kus kůže, později nízký stůl, v svatyni pak stůl předkladný pro dvanáct nekvašených chlebů.

Staročesky = číhavě se chýlit, krčit se.

Staročesky stoupa = dřevěný moždíř na otloukání obilí; bláznovství nelze odstranit.

Schod nebo schodiště; užívalo se u domů na východě k výstupu na plochou střechu.

Viz Stvoření, Stvořiti.

Biblické pojetí stvoření – starověký izraelský obraz světa, jedinečnost biblické zprávy oproti staroorientálním mýtům (Gn 1–2) a novozákonní motiv „nového stvoření“ v Kristu.

Bůh jako Stvořitel má nárok na důvěru, vděčnost a poslušnost svého stvoření a panuje nad světem.

Boží tvůrčí činnost při stvoření světa; něco docela nového, neslýchaného, božskou zázračnou mocí.

Ustanoviti, vyhlásiti, založiti; potvrditi; dáti právní platnost, pravoplatný.

Výraz pocitu, že vnitřní soulad a uspokojení se sebou samým jsou porušeny, souvisí podle bible s hříchem a vinou.

Staročesky = cudná zdrželivost, skromnost.

Staročesky teskliti, zastonati v duchu, zarmoutiti se, reptati; též být nespokojen, omrzen.

Bohatství; 1. Otec kananejské ženy Judovy; 2. Dcera Heberova; 3. Král egyptský u Oseeho.

Smetí, odpadky; prvorozený syn Zofachův z kmene Asserova.

Liška či šakal; 1. Třetí syn Zofachův, Asserovec; 2. Území na sever od Michmas, snad u Ofry.

„Malý“; otec Natanaela, knížete pokolení Izachar za putování po poušti.

Viz Sebuel.

Judovec; jméno znamená „jáma“.

Rodina písařů, bydlících v Jábezu, původem snad ze Socho.

Souš proti moři, ale také bezdeštné počasí vedoucí k hladu; pokládáno za trest Boží za modlářství.

přesměrování na Suech

V Ezd 7,22 hebr. bát = míra pro tekutiny; v Lachis nalezeny nádoby o obsahu 442 l, obvyklý bát 40 l.

Hebrejsky nízko položený, jáma; syn Abrahama a Cetury; snad kmen Suchu na Eufratu.

„Plástev medu“; levita z Kahatova rodu, předek Samuele; v 1Pa 6,26 Zofai.

Potomek Beniaminův, zakladatel čeledi Sufamské; jinde Mufím, Suppim, Sefufan.

Kopač jam?; syn Danův a zakladatel čeledi; v Genesi 46,23 se nazývá Chusim.

Obyvatelé stanů; kočující kmen pastýřský, část armády egyptského krále Sesáka.

Jméno ženské bohyně; snad 'stan dcer' v Samaří, nebo přenosné stánky či Zerbanita.

Staročesky oděv ze sukna, jakýkoli svrchní šat; v NZ řecké chitón či himation, plášť.

Nepostradatelná součástka potravy; symbol trvanlivosti, věrnosti a pohostinnosti při smlouvách.

Mladá žena v Pís 6,12; jméno od Sunem nebo souhlásky připomínají Šalomouna; ženský tvar jeho jména.

Jedna ze čtyř rodin Kariatjeharimských.

Z latinského souhrn, součet, počet, množství; též pravopisem suma.

Žena narozená v Sunem; v bibli takto označeny Abizag a bezejmenná hostitelka Elizeova.

Syn Gádův, zakladatel čeledi.

V Lv 11,13 mezi nečistými ptáky; spíše menší dravec rychlého letu; v Iz 34,15 v pustém Edomu.

„Druh hadů?“; syn Jediaele, syna Beniaminova; jinde Muppim, Sufam, Sefufan.

Opevněné město na severovýchodní hranici Egypta u severního cípu Rudého moře.

Bůh je skála; levita, kníže čeledi Merari za doby putování Izraelců pouští.

Všemohoucí je skála; otec Salamiela, knížete Simeonovců za doby putování Izraelců pouští.

Staročesky = syrový.

Královský sekretář Davidův a Šalomounův; též zvaný Saraiáš, Seiáš, Sísa; snad cizího původu.

Město lilií, hlavní město krajiny Elám; po Kýrově dobytí Babylona zimní sídlo perských králů.

Obyvatelé města Susan či krajiny Susiany, které Asnapar [Aššurbanipal] usídlil v Samaří [Ezd 4,9].

Jezdec?; otec Gaddiův, zvěd zastupující pokolení Manassesovo při prvním propátrávání zaslíbené země.

Syn Efraimův, zakladatel čeledi; v 1. Paralipomenon 7,20 nazýván Sutelach.

Potomek Efraimův, syn Zabadův; viz Sutala.

přesměrování na Soužen, soužení, soužiti

Staročesky svár, spor, boj, hádka.

Svatba v biblických dobách, rodinná slavnost s průvodem ženicha pro nevěstu a hostinou trvající několik dní.

Viz Svadba.

Staročesky = pohádat se, znesvářit se, dát se v boj.

Staročesky chřadnouti, býti skleslý, umdlíti, býti sžírán, schnouti, ztrnouti.

Opak pokoje, jeden z hlavních nepřátel pospolitostního života v Hospodinově smlouvě.

Staročesky = bojovat, mít spor, dohadovat se. Viz Vody sváru.

Řec. hosiós; co je před Bohem a člověkem správné a dobré, odpovídá božskému právu.

Sobotní; den bohoslužebného shromáždění.

V hesle Slavnost bylo podáno vše podstatné o svátcích ve Starém zákoně.

Odcizení předmětů svatyně platilo ve starověku za jeden z největších zločinů.

Označuje naprostou odlišenost, oddělenost a jinost od všeho obecného, spojená s posvátnou úctou a bázní.

Nejsvětější, svatý v nejvyšší míře; o oltáři, kadidle, kultovních předmětech i chrámovém prostoru.

přesměrování na Svatost, svatý

Viz Duch, Svatost.

přesměrování na Svatost, svatý

Posvátná místa s ohraničeným prostorem, posvátnými kameny a oltářem, sloužící k bohoslužbě.

Viz Stánek úmluvy; Svatyně.

Staročesky = to, čím je něco svázáno, pouto; šlacha.

O svazování pouty a řetězy; obrazně o duši svázané ve svazku živých pod Boží ochranou.

Staročesky svazeček; svazek (yzopu) nebo váček (s myrrou).

To, čím je co svázáno; pouto, jho, okovy; v Novém zákoně láska jako svazek dokonalosti.

přesměrování na Svázán, -aný, svázati, svazovati

přesměrování na Svázán, -aný, svázati, svazovati

Za 11,7 o Mesiáši, jenž pase ovce se dvěma berlami – Milost a Spojení – obě pak zlámané.

V Lv 8,33 jde o posvěcení Arona a jeho synů za kněze; hebrejsky 'naplniti ruku'.

Označení toho, kdo na základě přímé osobní zkušenosti podává zprávu o tom, co viděl, slyšel a čeho se zúčastnil.

Zlákati ke zlému, oklamati, podváděti nebo uvésti v blud od pravé cesty Boží.

přesměrování na Sveden, -í, -ý, svésti, svoditi

přesměrování na Sveden, -í, -ý, svésti, svoditi

Staročesky vědom si, znalý; hebr. sákan = seznámiti se, být obeznámen.

Označuje v Novém zákoně vnitřní úsudek o tom, co je dobré a zlé, tedy mravní vědomí zakořeněné ve víře.

Staročesky matka manžela nebo manželky, tchyně.

Staročesky domýšlivý, svéhlavý, úmyslný; podle své vůle činící, pohrdající druhými.

Složit u někoho jako zástavu nebo do ochrany; Timoteovi bylo svěřeno evangelium jako poklad.

přesměrování na Sveden, -í, -ý, svésti, svoditi

Celkový název pro veškerost jsoucna, nejprve prostorově v řeckém myšlení jako uspořádaný celek, později časově v biblickém pojetí ve vztahu k eschatologické perspektivě.

Pokládati za svaté, Bohu oddělené a zasvěcené; zacházeti s čím jako se svatým.

Staročesky = jasně, zřejmě, srozumitelně.

Je v biblickém pojetí původně tvořeno Bohem, symbolizuje požehnání, spravedlnost, pravdu a spásu, zatímco tma znamená hřích a smrt.

Záře, jas, lesk; ve 2K 11,14 satan se přestrojuje za anděla světla, ač je knížetem temnosti.

K Mt 6,22 viz Světlo.

Patřící tomuto světu, věku; soustředěný výhradně na pozemský život; v NZ i lidé profánní.

Úmyslně, zlovolně, ze zlé vůle.

Obrazné označení pro trvání života, životní sílu, možnost působení, udržující milost Boží nebo Slovo Boží.

Sedmiramenný zlatý svícen ve svatyni, symbol Boží přítomnosti, zapalovaný večer a hašený ráno.

Staročesky vepřový dobytek; odpor v Palestině nelze vysvětlit jen hygienicky, jde i o důvody kultu.

Starověké knihy podoby pruhu papyru, svinovány pomocí hůlek ve svitek; Ježíšův šátek byl svinutý.

přesměrování na Svině, sviňský

Sevření noh kládou, bolesti rodičky, úzkost, strach, zmatek, zemdlení, chřadnutí.

Novočesky svítání. Viz Den.

přesměrování na Vítěz, vítěziti, vítězství

Starozákonní věřící přirovnával Boží požehnání k rozžaté Boží svíci nad svou hlavou.

Svlékati; o vojenském brnění, o oděvu, o kůži.

Příční dřevo (lišta) vázající prkna; v Ex 26,26 trámec provlékaný kroužky stánku.

Zavlažiti, dáti vláhu, zavodňovati; o zemi, zahradě, vinici, horách svlažovaných deštěm.

Odložit svrchní plášť; přeneseně svlečení starého člověka ve křtu a oblečení Krista.

Osvobození od moci zákona a hříchu, dosažené obětí Ježíše Krista, jenž naplnil spravedlivý požadavek zákona.

Staročesky svedení od pravdy, podvod, klam, blud; v Iz 28,15 o pověrečném získávání kouzel.

přesměrování na Sveden, -í, -ý, svésti, svoditi

V Novém zákoně spojeno s Ježíšovým pověřením nebo autoritativním napomenutím učedníků.

Společné svolení = vzájemná dohoda; svoliti = souhlasiti, přivoliti; svoliti se = shodnouti se.

Staročesky svor = spřežení; „býti svorný“ = shodnouti se; Škrabal v Skutcích 28,25: „ve vzájemné neshodě odcházeli“.

Staročesky sváděti; Jb 28,4 snad práce havířská, spouštění provazem v dolech; text velmi temný.

Svědivá choroba způsobená roztočem zákožním; přenosná; vylučovala z kněžství.

Stížený svrabem; 'svrablavé uši' (2Tm 4,3) = obraz zvědavosti hledající nové ukojení.

Povrch, vrchní část, vršek; v Ž 24,7 pažení, svrchní zárubně bran.

Staročesky svrchovaný, horní, nejvyšší; Galatským 4,26 mluví o svrchním Jerusalemu.

Staročesky dokonale, úplně, v nejvyšší míře; v F 3,14 'povolání Boží shůry'.

Nahoře.

Něco shora dolů hoditi, odhoditi, shoditi; též odložiti, sesaditi někoho z úřadu.

přesměrování na Svrhnouti

Ten, který uvádí na scestí, k bludu; v NZ řecké goés označuje kouzelníka, zaklínače, pak podvodníka.

Staročesky často ve smyslu vlastní, samostatný, svobodný; 1K 6,19 'nejste sami svoji'.

Výraz označuje především přímého mužského potomka, ale biblicky také vzdálenějšího potomka, adoptovaného člověka, duchovní původ a příslušnost nebo určení života.

Označuje božské bytosti nebo ctitele Boží v Starém zákoně a v Novém zákoně se vztahuje především k Ježíši Kristu.

Označuje člověka jakožto konkrétní bytost se zvláštním důrazem na jeho odlišnost od Boha.

přesměrování na Syn

Řecky hyiothesia = adoptace, přijetí za syna; Bůh v Kristu dosazuje věřící mezi své děti.

Členka sboru ve Filipách, snad diakonka. Viz Evoda.

V Exodu 9,8 sypání mouru, sazí; symbolicky naznačovalo, že šestá egyptská rána přijde z nebe.

V Kral. siptěti = syčet jako had, pískat, mít chraplavý hlas.

Sušený tvaroh; rozetřen a smíchán s vodou poskytuje osvěžující nápoj; v Jerusalemě údolí sýrařů.

Hlavní město ostrova Sicilie; Pavel pobyl 3 dny jako vězeň na lodi plující z Malty do Říma.

Novočesky syreček. Viz Sýr.

Staročesky ssedlé mléko, z něhož se vyrábí sýr; v Jobovi 10,10 srovnání stvoření s mlékem.

Rozsáhlé území mezi Taurem, Arabskou pouští, Středozemním mořem a Eufratem, osídlené mnoha národy včetně Aramejců.

Pohanka, jejíž dceru Ježíš uzdravil u Tyru; v Mt 15,22 žena kananejská.

Aramejsky; aramejština pronikla do celého Orientu; v zajetí Izraelci zapomněli hebrejštinu.

přesměrování na Sýrie

Staročesky = pozajímat.

Požatý.

Staročesky sežírati, sežrat, žráti, stravovati; o zvířatech, o ohni, o meči, obrazně o trápení.

Požít, pokosit.

Staročesky sezouti; na posvátných místech se obuv odkládala, i kněží konali službu v chrámě bosi.