Rejstřík
Hesla začínající na písmeno S
V této části rejstříku najdete 936 hesel slovníku začínajících na písmeno S, jako například Spravedlivý, Sloužiti, Smrt, Soudcové, Smlouva, a další.
-
Saaf
Syn Johedaiův, příslušník rodu Kálefova; též syn Kálefovy ženiny Maachy, praotec obyvatel Madmana.
-
Saazgaz
Komorník krále Asvera.
-
Sába, Sabejští
Jméno národa a jím obývaného území, nejspíše v jižní Arábii; vyváželi kadidlo a zlato.
-
Saban
Město v pastýřském kraji na jv. Jordánu; dědictví Rubena a Gáda; proslulo vínem.
-
Sabarim
Lomy?; místo u Hai, jehož polohu nebylo možno dosud zjistiti.
-
Sabata
Třetí syn Chusův; praotec národa v j. Arábii v dnešním Hadramutu; hl. město Šabvat.
-
Sabatacha
Pátý syn Chusy, jehož potomci se usadili v jižní Arábii.
-
Sabbetai
„Zrozený v sobotu?“; přední levita za Ezdráše; pomáhal s pohanskými manželkami.
-
Sabejský
Viz heslo Sába.
-
Sabma
přesměrování na Saban
-
Sachar
Mzda; 1. Otec Achiama z Harar, rytíře Davidova; 2. Syn Obededomův.
-
Sacharaim
Benjaminovec s početným potomstvem; jméno znamená „dvojí svítání“.
-
Sachia
Benjaminovec, syn Sacharaimův.
-
Sádoch
Spravedlivý; syn Achitoba, velekněz za Davida a Šalomouna, praotec saducejské strany.
-
Saduceové
Šlechtická konservativní kněžská strana známá z doby Ježíšovy, odvozující svůj původ z rodu Sádochova.
-
Sáf
„Nádržka, práh?“; filištínský obr zabitý Sibbechaiem v bitvě u God; v 1Pa Sippaj.
-
Safan
Jezevec; syn Azaliášův, písař krále Joziáše; byl otcem a dědem několika pozdějších osob.
-
Safat
On soudil; 1. Delegát Simeonův ke spatření zaslíbené země; 2. Otec proroka Elizea a další.
-
Safenat Paneach
Egyptsky 'podpora země'; 'zjevovatel skrytých věcí' či 'chléb života'; jméno dané Josefovi.
-
Safir
Krásný; město v Judstvu, na něž se vztahuje proroctví Micheáše 1,11; dnešní es-Suvafir.
-
Sage
„Bloudící“ Hararský; otec Jonatana, rytíře Davidova; snad totožný se Sammou.
-
Sál
Simeonovec, otec Zamri, jejž zabil Fínes pro smilné modlářství.
-
Salamiel
„Bůh je pokoj“; syn Surisaddaiův, kníže Simeona při sčítání na poušti.
-
Salamis
Město na východním břehu Kypru s dobrým přístavem; Pavel zde kázal na první misijní cestě.
-
Saláš
Staročesky polní bouda, chata hlídačů ovcí, ohrada pro ovce; v Žalmu 120,5 stany, u Amose 1,2 pastviny.
-
Salatiel
Dotázal jsem se Boha; syn Jekoniáše, krále judského, otec Zorobábelův; rodokmen Matoušův.
-
Salbim
Amorejské město na území Dan, zůstalo v rukou Amorejců až do usazení Izraelců.
-
Salbin
přesměrování na Salbim
-
Salbonský
Eliachba ze 30 rytířů Davidových; pochází z neznámého Salbon nebo Salbim.
-
Sále
„Výhonek?“; syn Arfaxadův, otec Heberův; snad kraj sev. od Perského zálivu.
-
Salecha
Město v Gádu na nejzazší hranici Bázan; na vojenské silnici z Gadary; dnes Salchad.
-
Salef
Druhý syn Jektanův; jeho kmen se usadil v jz Arábii při Rudém moři; kraj Sulaf.
-
Sálem
Hebrejsky sol'ám, jistý druh čtyřkřídlých kobylek, jež bylo Izraelcům dovoleno požívat.
-
Sálem
Pokojný; místo, jehož králem byl Melchisedech; podle Židů Jerusalem, jiní blíže Skythopolis.
-
Salfad
Syn Heferův z Manassesova pokolení; jeho pět dcer dědilo po otci, když neměl syna.
-
Sálim
1. Území, jímž prošel Saul hledaje oslice otce; 2. Místo, kde působil Jan Křtitel.
-
Salisa
Kraj efraimský, jímž prošel Saul, když hledal oslice svého otce.
-
Sallai
1. Hlava benjaminovské rodiny v Jerusalemě za Nehemiáše; 2. hlava kněžské rodiny.
-
Salléchet
Jméno západní brány Šalomounova chrámu.
-
Sallem
Hebr. 'on (Bůh) nahradil'; syn Neftalímův, zakladatel rodu; v 1Pa Sallum.
-
Sallu
1. Benjaminovec, hlava jerusalemské rodiny; 2. předák kněží vrátivších se s Zorobábelem.
-
Sallum
Náhrada; jméno čtrnácti různých osob ve Starém zákoně, zvláště Saulova a Jabesova syna.
-
Sallun
Syn Kolchozův, hejtman kraje Masfa; opravoval studniční bránu a zeď v Jerusalemě.
-
Salma, Salmon
Syn Názona z Judy, otec Boza manžela Rut; snad pojal za manželku Raab, nevěstku jerišskou.
-
Salmai
Zakladatel rodiny Netinejských, jež se vrátila ze zajetí babylonského se Zorobábelem.
-
Salman
Zničil Bet Arbel; snad Salman Moábský nebo zkrácenina Salmanazara IV.
-
Salmanazar
Šulman je vládcem; jméno několika assyrských králů; Salmanazar V. dobyl Samaří po zajetí Ozee.
-
Salmon
Viz Salma.
-
Salmon
„Stinný“; 1. hora u Sichemu, kterou vypálil Abimelech; 2. S. Achochský, rytíř Davidův.
-
Salmona
Tábořiště Izraelců při putování pouští, snad východně od Džebel Chárún; jméno znamená „stinný“.
-
Salmóné
Východní výběžek ostrova Kréty, dnešní mys Sidero.
-
Salmuna a Zebah
Králové madiánští, kteří vpadli do Palestiny; padli do rukou Gedeona, jenž je zabil.
-
Salome
Pokojná; jedna z žen pod křížem; též dcera Herodiady podle tradice; dvě různé osoby.
-
Salon
„Pokojný“; otec Ahiuda, knížete Asser, připravoval rozdělení země.
-
Salumit
Pokojná, dokonalá; dcera Dabriova z pokolení Danova, jejíž syn s Egypťanem byl pro rouhání ukamenován.
-
Sám
Má význam jediný, jedinký, jedině, výhradně, osobně, jenom, nikdo jiný než.
-
Sama
Nejjižněji položené město na území kmene Judova; jméno znamená „zpráva, pověst“ nebo „on (Bůh) slyšel“.
-
Sama
On (Bůh) slyšel; syn Chotama Aroerského, jeden z Davidových rytířů.
-
Samareus
Viz Samariovec.
-
Samaří
Město na horách efraimských, zakoupené králem Amrim a zvolené za hlavní sídlo severní říše izraelské.
-
Samariovec
Hebrejsky sᵉmarí; potomek Chámův, obývající v starověké krajině Simirru, dnešní Sumru na pobřeží.
-
Samaritán
Obyvatel střední Palestiny, smíšenina Izraelců s kolonisty usazenými Assyřany po zničení Samaří.
-
Samařský
přesměrování na Samaří
-
Samcoložník
Pederast, chlapcomilec, sodomita; muž pohlavně zvrácený, ukájející pud s mužem nebo nedospělými chlapci.
-
Samech
Patnácté písmeno hebrejské abecedy, jímž začíná každý verš patnáctého oddílu Ž 119; číselná hodnota 60.
-
Samgar
Syn Anatův; pobil sám ostnem na voly 600 Filištínců; nezdá se, že by byl soudcem.
-
Samgarnebu
Buď milostiv, Nebo!; jeden z Nabuchodonozorových knížat, kteří vstoupili do Jerusalema.
-
Samhut
Izrachitský; vojevůdce Davidův pro pátý měsíc; snad totožný se Sammou.
-
Samir
Trn, křemen; 1. Město Judské; 2. Město Efraimské, sídlo soudce Toly; 3. Syn Míchův, levita.
-
Samlai
přesměrování na Salmai
-
Samma
Spoušť, hrůza; jméno několika osob; třetí syn Jesse a bratr Davidův.
-
Sammai
(Hospodin) slyšel?; jméno tří mužů z pokolení Judova: synů Onama, Rekema a Ezry.
-
Sammot
přesměrování na Samma
-
Sammua
Slyšený (Bohem) či proslulý; několik mužů: představitel Rubenův, syn Davidův, levita, kněz.
-
Sámos
Řecký ostrov jz od Efezu; středisko přepychu, umění a vědy; Pavel se plavil kolem.
-
Samotracie
Ostrov v Egejském moři u Thrácie; hory do 1600 m; proslulo mystickým kultem.
-
Samserai
Syn Jerochama, Benjaminovce.
-
Samson
Sluníčko, slunečný; jeden z nejvýznačnějších soudců izraelských a Nazarejský zasvěcený Bohu.
-
Samuel
Poslední z izraelských soudců a první z velkých proroků po Mojžíšovi, syn Elkány zasvěcený matkou Anou Hospodinu.
-
Samuelovy knihy
Původně jedna kniha rozdělená ve Starém zákoně na dvě, věnovaná králi Davidovi a Saulovi, s úvodem o Samuelovi.
-
Sananim
Pohraniční místo na území Neftalí poblíž Kádes; snad dnešní Bessúm záp. od Galilejského moře.
-
Sanballat
Místodržitel v Samaří za Artaxerxa, odpůrce Nehemiášův při obnově Jerusalema a hradeb.
-
Sanir
Amorejské pojmenování hory v Hermonském pohoří; Feničané Sirion; v Pís 4,8 Senir.
-
Sanitr
Ne náš salnitr, ale uhličitan sodný (soda); k praní; Egypťané k balzamování.
-
Sanna
Viz Dabir, 2.
-
Sápati
Staročesky = trhat někým; řecké syntribein = drásat, vysilovat, umořovat.
-
Sára, Sarai
Kněžna, princezna; žena Abrahamova a matka Izákova, syna zaslíbení; v Novém zákoně příklad víry.
-
Saraf
Hořící nebo had; potomek Sély z pokolení Judova; panoval na čas nad částí moábského území.
-
Sarai
Syn Bániův; na naléhání Ezdrášovo propustil svou pohanskou manželku; jméno snad „Hospodin osvobodil“.
-
Saraiáš
Hospodin bojuje, vládne; jméno dvanácti různých osob včetně velekněze za krále Sedechiáše.
-
Saraim
„Dvě brány“; 1. město v nížině Judově; 2. město Simeonovo, snad totožné se Sarohem.
-
Sárar
Ararský, otec Achiama, rytíře Davidova; v 1Pa Sachar.
-
Sarasar
Akkadsky „Zachovej krále!“; syn Senacheribův, bratr Adramelecha; zavraždili otce a utekli.
-
Saratazar
Nádhera svítání?; město na území pokolení Rubenova, ležící na hoře nad údolím Mrtvého moře.
-
Sardes, Sardy
Bohaté hlavní město staré Lydie, sídlo Kroisovo; křesťanský sbor byl v době Zjevení už mrtvý.
-
Sardinský
přesměrování na Sardes, Sardy
-
Sardius
Zvláštní červená odrůda achátu, drahokam v první řadě náprsníku nejvyššího kněze.
-
Sardonyx
Bíle proužkovaná odrůda chalcedonu, pátý základ nebeského Jerusalema; vyskytuje se v Indii a Arabii.
-
Sared
Syn Zabulonův, zakladatel čeledi.
-
Sareda
Vesnice na horách Efraimských; odtud pocházeli Nebat, otec Jeroboámův, a sám Jeroboám.
-
Saredata
Viz Sareda.
-
Sarepta
Tavicí pec; dočasné bydliště Eliáše v období sucha, poblíž Sidonu; dnes Sara-Fend.
-
Sáres
Manassesovec z rodiny Machirovy; jméno snad „kořen, výhonek“.
-
Sarezer
Akkadsky „Ochraňuj krále“; s Regemmelechem posel zajatců z Babylona do Jerusalema za Daria.
-
Sargon II.
Král assyrský 722-705 př. Kr.; dokončil obléhání Jerusalema a deportoval Izraelce.
-
Sarid
Ten, kdo unikl, pozůstal; vesnička na jižní hranici Zabulonova, dnešní Tell Šadúd v rovině Jezreel.
-
Sarion
Krunýř; jméno, jež dávali Sidonští pohoří Hermonu.
-
Sarohem
přesměrování na Saraim
-
Sáron
Rovina mezi Středozemním mořem a pohořím střední Palestiny v délce 100 km; v době izraelské úrodná.
-
Sáronský
přesměrování na Sáron
-
Sarsechim
Jeden z Nabuchodonozorových knížat, která vstoupila do Jeruzaléma po prolomení města.
-
Sartan
1. Místo východně od Jordánu s jílovitou půdou, vhodnou k slévání bronzových nádob chrámu.
-
Sáruch
přesměrování na Sárug
-
Sárug
„Ratolest?“; syn Réhův, otec Náchorův, praděd Abrahamův; živ 230 let.
-
Sarvie
Sevřená tísní; matka Joába, Abizai a Azaele, nevlastní sestra Davidova, dcera Ízaiova.
-
Sasai
Syn Bániův, který na naléhání Ezdrášovo zapudil svou pohanskou manželku.
-
Sasák
Syn Elpálův, Benjaminovec.
-
Satan, satanáš
Viz Ďábel; Ježíš nazval Petra satanem, když odporoval předpovědi o smrti a zmrtvýchvstání.
-
Saul
Syn Benjaminovce Císa, první král izraelský, vynikající vysokým vzrůstem i příjemnou tváří, udatností a statečností.
-
Saulitský
Viz Saul, 3.
-
Saveh
Rovina; údolí Královské poblíž Sálem, kde Melchisedech a sodomský král uvítali Abrahama.
-
Sázeti
Sk 3,2 = klást.
-
Sběhnouti (se)
Shora seběhnouti; shromážditi se, scházeti se, státi se; též dojíti k určenému cíli.
-
Sběř
přesměrování na Zběř
-
Sbírati (se)
Shromažďovati se, soustřeďovati; Hospodin sbírá vojsko, pohané se shlukují proti Sionu.
-
Sbírka
Dobrovolná sbírka; v Novém zákoně Pavlův dar ve prospěch jerusalemského sboru a výraz obecenství.
-
Sbor
Bratrský pravopis pro zbor; řecky ekklésia = shromáždění; v NZ místní souhrn věřících.
-
Sceptrum
Z řec. žezlo, berla; v Př 22,8 a Iz 14,5 Kral. překládají 'prut'.
-
Scestný
Bludný.
-
Scéva
Žid v Efezu za druhé návštěvy Pavla; 7 synů provozovalo kouzelnictví ve jménu Ježíše, bylo pokáráno.
-
Scházení
Soulož.
-
Scházeti
Hynouti, stárnouti, shora sejíti.
-
Scházeti se
Shlukovati se, shromažďovati se, pohlavně obcovati; v NZ řec. synerchesthai.
-
Schoditi
Prochodit sem a tam.
-
Schopiti se
Vzchopit se (k útěku, hledání ochrany).
-
Schován, schovaný, schovati
Slovesa označující skrýti, uchovati, uložiti, opatrovati, pohřbíti, zachovávati.
-
Schovanec
Odchovanec, za vlastního přijatý, v domácnosti zrozený, ale nikoli vlastní člen rodiny.
-
Schrána
Staročesky ochrana, komnata; v Pís 3,9 krytá nosítka; v Oz 9,6 stan; v Jl 2,16 pokojík.
-
Schrániti
Ukládati; „schrániti se“ = hledat útočiště, kryt.
-
Schválení
Překlad řec. dokimé = osvědčení, vyzkoušení; Korintští se mají osvědčit jako věřící.
-
Schváliti, schvalovati
Hebr. rásá = míti zalíbení nebo zaplatiti dluh; reformační 'dobrovolně přijmout'.
-
Schvalující listy
Doporučující listy.
-
Schýliti se, schylovati se
Schouliti se, krčiti se, lehati, skloniti se, pokloniti se, sehnouti se.
-
Sčísti, sčítati
Sčísti, sečísti, spočítati; ve SZ sčítání lidu často znamenalo odvádění k vojsku.
-
Scýta
Obyvatel Skythie; národ indoevropský mezi Dunajem a Donem severně od Černého moře.
-
Sdíleti se, sdílnost
Dávání podílu druhým, vedoucí k duchovní pospolitosti a k oslavování Boha.
-
Seal
Syn Bániův; je v seznamu těch, kteří na podnět Ezdrášův zapudili své pohanské manželky.
-
Sear Jašub
Ostatek, zbytek se obrátí; symbolické jméno syna Izaiášova o návratu lidu do země zaslíbené.
-
Seariáš
Potomek Jonatanův; jméno snad „Hospodin zhodnotil“.
-
Seba
Jméno studnice, kterou vykopali služebníci Izákovi při uzavření smlouvy s Abimelechem.
-
Sebai
Přísaha nebo sedm; syn Jektanův z rodu Semova.
-
Sebaniáš
Hospodin mne přivedl zpět; jméno několika osob; levita, trubač před truhlou Boží za Davida.
-
Sebeon Hevejský
Otec Any, jehož dceru Olibamu pojal Ezau; snad totožný se Sebeonem Horejským.
-
Seber
Syn Kálefa a jeho ženiny Maachy.
-
Sebia
„Gazela, ozdoba?“; 1. matka krále Joasa z Bersabé; 2. hlava benjaminovské čeledi.
-
Seboim
Jedno z pěti měst v rovině Jordánské zničené ohněm; též místo východně od Michmas a další lokality.
-
Sebrán, sebrání, sebrati (se)
Staročesky shromážděn, shromážditi se, shrabati, posbírati; shromáždění, shluk.
-
Sebuel
„Zajatec Boží“; 1. syn Gersomův, vnuk Mojžíšův (jindě Subael); 2. syn Hémanův.
-
Sechacha
Vesnice na poušti judské, snad dnešní Chirbet Sikké asi 4 km jižně od Betléma.
-
Sechania, Sechaniáš
Jméno několika osob; potomek Aronův, jehož rodina se stala desátou třídou kněžskou za Davida.
-
Sechariáš
Benjaminovec, syn Jerochamův; jméno znamená „Hospodin dává svítat“.
-
Sechron
Město na severní hranici území pokolení Judova; jméno znamená „opilost“.
-
Sedad
Místo, snad věž na sev. hraniční čáře Palestiny; snad dnešní Sadad u Tadmoru.
-
Sedání
Staročesky obydlí, obývání; 'sedání tvé znám' = vím o každém tvém pohybu.
-
Sedechiáš
Hospodin je spravedlivý; jméno několika osob, zvláště posledního krále judského před zajetím.
-
Seděti, sednouti
Znamená usedání na židli, lehátku nebo zemi, symbolizuje důstojnost a je výrazem posvátného postavení.
-
Sedeur
Šaddai září, je příznivo; otec Elisura, předáka z pokolení Rubenova v době putování pouští.
-
Sedm
Prvočíslo, které mělo od nejstarších dob symbolický význam a bylo pokládáno za posvátné ve starověku, symbolisující plnost, úplnost, uzavřenost celku a totalitu zřízenou a posvě...
-
Sedmdesát
přesměrování na Sedm
-
Sedmeronásobně
přesměrování na Sedm
-
Sedminásobné
přesměrování na Sedm
-
Sedmkrát
přesměrování na Sedm
-
Sednouti
přesměrování na Seděti, sednouti
-
Sednutí
Sednutí i povstání = sezení vstávání ve smyslu: každé hnutí.
-
Seera
„Pokrevenství“; dcera Efraimova či Beriova; vystavěla Betoron a Uzen Seera.
-
Sefam
Místo na severovýchodní hranici Kananejské země, poblíž Ribla (Reblata).
-
Sefar
Počet, počítání; hora při východních hranicích bydliště synů Jektanových v jihozápadní Arábii.
-
Sefarvaim
Jedno z míst, odkud Assyřané přivedli kolonisty do zpustošeného Izraele; snad Sippar.
-
Sefarvaimští
Rodáci nebo obyvatelé města Sefarvaim.
-
Sefat
„Strážní věž“; kananejské město u Edomu, přidělené Simeonovi; po vyvrácení Horma.
-
Sefata
Strážní věž; údolí poblíž Maresy na území pokolení Judova; snad dnešní Vadi Safijé u Beit Džibrínu.
-
Sefatiáš
Jméno několika osob; pátý syn Davidův z matky Abigail, narozený v Hebronu.
-
Sefer
Jméno hory, jedno z tábořišť Izraelců putujících pouští; jméno znamená „krása“.
-
Sefi
Stráž?; syn Elifazův, vnuk Ezauův; v Genesis 36,11.15 má jméno Sefo.
-
Sefo
Syn Sobala, pocházejícího z Horejce Seira; jméno snad „holost“.
-
Sefon
„Sever“; 1. město pokolení Gádova v údolí Jordánu; 2. syn Gádův, zakladatel čeledi.
-
Sefor
Otec Baláka, krále moábského; jméno znamená „pták“, snad vrabec.
-
Sefora
Nádhera, krása; egyptská porodní bába, která neuposlechla rozkaz faraóna utracovat hebrejské chlapce.
-
Seftan
(Bůh) provozuje soud; Efraimovec, otec Kemuelův, určený k rozdělení zaslíbené země.
-
Sefufan
Viz Sufam.
-
Ségor
Jedno z nejstarších pěti měst u Mrtvého moře; jediné uchováno při katastrofě, útočiště Lotovo.
-
Segub
Vznešený, vyvýšený; nejmladší syn Hiela Bethelského; zemřel při postavení bran Jericha.
-
Sehesima
Město na hranicích území Izacharova mezi horou Tábor a Jordánem; snad dnešní Tell el-Mekarkaš.
-
Sehlcen, sehlcení, sehltiti
Shlcen, pohlcen, sežrán; shltnouti, pohltiti, pozříti, zničiti, stráviti.
-
Seiáš
Písař Davidův.
-
Seir
Chlupatý; pohorská krajina v zemi Idumejské východně od údolí Araba, potomci Ezauovi.
-
Seirat
Místo v pohoří Efraimském, nejspíše v jeho jihovýchodní části; tam se uchýlil Ahod po zavraždění Eglona.
-
Sejmouti
Sníti, odstraniti; 1J 3,5 o zástupném nesení trestu za hřích a jeho odstranění.
-
Sekati
Ve smyslu rozřezati v Židům 11,37; podle legendy byl Izaiáš za Manassesa rozřezán pilou v dutém stromě.
-
Sekera
Ve Starém zákoně pět různých výrazů pro sekeru; na skulpturách odznak moci a postavení.
-
Sekta
Staročesky z latiny strana, přívrženectvo, odštěpenectvo, rozkolnictvo z náchylnosti a dobré vůle.
-
Sekundus
Muž z Tessaloniky, průvodce apoštola Pavla na třetí misijní cestě z Korintu do Jerusalema.
-
Sela
Žebro, bok, úbočí nebo skála; město v pokolení Benjaminově; též místo na j. Mrtvého moře = Petra.
-
Sela
„Prosba?“; nejmladší syn Judy a jeho ženy, dcery Sua Odolamitského.
-
Selach
V Nehemiáši 3,15 rybník u královské zahrady v Jerusalemě; viz Siloe.
-
Sélah
Židovský hudebněliturgický výraz nejistého významu; snad znamení pro vpadnutí sboru v chvalozpěvu.
-
Selam
Viz Cheet.
-
Sélanitský
Potomci Sélovi z pokolení Juda.
-
Seled
Judovec z čeledi Jerachmeelovy; jméno znamená „jásot“.
-
Selemiáš
Hospodin odměňuje, nahrazuje; osm různých mužů: vrátný, několik otců a synů, kněz u Nehemiáše.
-
Seles
Syn Helema, Asserovce.
-
Seleucie
Přístavní město 8 km severně od ústí Orontu; odtud Pavel a Barnabáš se plavili na první cestu.
-
Selhati
přesměrování na Lež, lhář, lháti
-
Selomit
Pokojný; několik mužů: kníže, potomek Eliezera, syn Semeiův, syn Jozifiášův, syn či dcera.
-
Sem
Prvorozený syn Noemův; po potopě nositel zaslíbení; biblický praotec Semitů.
-
Sem i tam obracení
přesměrování na Oběť
-
Sema
Pověst, zpráva či Bůh slyšel; 1. Syn Hebronův; 2. Syn Joelův; 3. Benjaminovec; 4. Snad kněz.
-
Semachiáš
Levita, potomek Obededoma, vrátného svatyně; jméno znamená „Hospodin podepřel“.
-
Semaiáš
Jméno znamenající „Hospodin uslyšel“; nese je řada biblických postav od Davidových písařů po proroky doby Roboámovy.
-
Semaraim
1. Město na území pokolení Benjaminova [Joz 18,22], jež archeologové hledají buď v dnešním Chirbet es-Samrá [asi 5 km záp.
-
Semariáš
„Hospodin ochránil“; 1. Benjaminovec; 2. syn Roboámův; 3., 4. zapudili pohanky.
-
Semeber
Král seboimský; s jinými poražen Chedorlaomerem v údolí Siddim.
-
Semei
Hospodin slyšel; jméno jedenácti různých osob ve Starém zákoně, zvláště Saulova příbuzného.
-
Semer
Stráž, strážný; 1. Muž, od něhož Amri koupil horu Someron; 2. Levita; 3. Benjaminovec.
-
Semida
Syn Galádův, zakladatel čeledi; jméno snad „jméno (potomstvo) zná“.
-
Semiramot
1. Levita-zpěvák za Davida; 2. levita za Jozafata, učil v Judstvu Zákonu Hospodinovu.
-
Semla
Roucho, šat; král idumejský, pocházející z Masreka.
-
Semma
„On (Bůh) slyšel“; bratr krále Davida; otec Jonadaba a Jonatana.
-
Semmaa
Zprava, pověst?; Benjaminovec z Gaba, jenž se připojil k Davidovi v Sicelechu.
-
Sen [sny]
Sen je podle biblického pojetí projevem Boží činnosti, jíž Bůh formuje a naplňuje lidské duše.
-
Sen
„Zub, útes“; místo poblíž kamene Eben-Ezer; v LXX a syrských překladech Ješená.
-
Senaa
Praotec pokolení; navrátilo se 3630 osob; potomci opravovali Rybnou bránu.
-
Senáb
Král Adamatský, jenž byl poražen od Chedorlaomera.
-
Senacherib
Král assyrský, syn Sargonův; oblehl Jerusalem za Ezechiáše, ale pro Boží zasažení odtáhl.
-
Senan
Místo stád? či zarostlé trním?; město v nížině judské, snad totožné se Zaanan.
-
Senazar
Potomek Jekoniášův; jméno akkádsky znamená „Ó Sine (měsíční božstvo), ochraňuj“.
-
Seneh
„Trnitá křovina“; jedno ze dvou skalisek u průsmyku mezi Michmas a Gabaa, kde se proplížil Jonata.
-
Senir
Amorejské jméno hory v sev. Palestině (Hermon, Sirion); snad jen část pohoří.
-
Sensenna
Město v nejjižnějším Judstvu, snad dnešní Chirbet eš-Šamsániját, 16 km sv. od Bersabé; jméno znamená „datlová ratolest“.
-
Senua
Otec jakéhosi Judy, jenž po návratu ze zajetí bydlil v Jerusalemě.
-
Seon
Král amorejský v Ezebonu; u Jasy poražen a země od Arnonu k Jabboku přešla do držení Izraele.
-
Seorim
„Ječmen“; potomek Aronův; rodina tvořila čtvrtou ze čtyřiadvaceti tříd kněžstva.
-
Septuaginta
Nejstarší řecký překlad Starého zákona; podle 70 překladačů pro knihovnu Ptolemea II. v Alexandrii.
-
Ser
Opevněné město na území pokolení Neftalím.
-
Serach
Dcera Asserova.
-
Seraf, serafín
Nějaká služebná bytost nebeská s třemi páry křídel; oslavovala Boha v chóru a zprostředkovávala.
-
Serebiáš
Hospodin seslal pálící žár; tři levité: hlava rodiny se Zorobábelem, s Ezdrášem, a další.
-
Sergius Pavel
Římský prokonsul na Kypru, muž opatrný a pravdu hledající; uvěřil po poznání evangelia.
-
Seror
Benjaminovec, předek krále Saula; jméno snad „ranec“ nebo „oblázek“.
-
Serua
Malomocná; matka Jeroboáma I., syna Nebata Efratejského ze Sareda.
-
Sesai
Potomek rodiny Enakovy bydlící v Hebronu; odtud byl vyhnán Kálefem.
-
Sesák
Egyptský farao, zakladatel 22. dynastie; vytáhl proti Roboámovi, dobyl Jerusalema a vyplenil paláce.
-
Sesan
Judovec z čeledi Ezrona; neměl synů, jedna z dcer se provdala za egyptského otroka.
-
Sesbazar
Judský kníže, kterému Kyros vydal nádoby z chrámu; založil základy obnoveného chrámu.
-
Sesiliti
přesměrování na Zsiliti (se)
-
Seškvrknouti se
Zchřadnout, ztrácet se, hynout.
-
Sestoupiti
Sestoupit dolů z hory, z nebe nebo do podsvětí; Ježíš sestoupil z nebe, aby činil vůli Otce.
-
Sestra
Příbuzná, rodná nebo polosestra; choť; příslušnice kmene nebo duchovního celku, spoluvěřící v Krista.
-
Sestřenec
Syn sestry.
-
Sestupovati
přesměrování na Sestoupiti
-
Sestupovati se
Staročesky = dohromady se sejít, shromažďovat se; uzavřít spolek.
-
Set
Náhrada; třetí syn Adama a Evy; za něho začalo se vzývání jména Hospodinova.
-
Setar
Jméno perského knížete z královské rady.
-
Setarbozenai
Perský hodnostář, jenž se snažil odvrátiti Židy navrátivší se z Babylona od znovuvybudování chrámu.
-
Sethri
(Hospodin je) má skrýše; levita z čeledi Kahatovy, z rodiny Uzielovy.
-
Setí
Setí pšenice začínalo říjnovým deštěm; ječmen se sel v lednu či únoru, zrno muselo být kulticky čisté.
-
Setim
Snad druh akátu; dříví se používalo ke zhotovování dřevěných součástek ve svatostánku.
-
Setim
Dvě starozákonní místa zvaná Setim – tábořiště Izraelců na rovinách Moábských před vstupem do zaslíbené země a údolí porostlé akáty (Jl 3,18).
-
Setím
Město na nejzazším jihu Judstva, snad dnešní Chirbet Šalha, 8 km záp. od Beit Džibrínu; jméno znamená „střely, výhonky“.
-
Setník
Vojenský titul velitele nad 100 mužů; viz Centurio, Hejtman.
-
Setření
Staročesky zničení, zkáza, zhouba.
-
Setříti
Stírati, rozdrtiti na prach, zničiti; výrazem překládají Kraličtí 15 hebr. sloves.
-
Setříti
Stírati, rozdrtiti na prach, zničiti; Kraličtí výrazem setříti překládají 15 hebrejských sloves.
-
Setrvati
Staročesky vytrvati, vydržeti; o věrnosti učedníků uprostřed zkoušek posledních časů.
-
Setur
„Skrytý“; syn Michaelův, zvěd z Asser vyslaný k shlédnutí zaslíbené země.
-
Séva
Judovec z čeledi Ezronovy, prapředek Makbenejských a Gibejských; jméno snad „marnost“.
-
Sevéne
Město egyptské na hranicích Ethiopie; Ezechiel předpovídá zpustošení Egypta až po Sevéne.
-
Sevření, sevříti
Trápení, soužení; uzavříti, spoutati, krotiti; 'sevřen duchem' = z vnitřní nutnosti.
-
Seznati
Poznati, uznamenati, domakati se, postřehnouti, věděti, znáti.
-
Sežrati
Staročesky sezřieti, sžíře = sežere; o žraní zvěře, ničení ohněm, pohubení mečem.
-
Sformovati
Dát tvar, formu, udělat; Bůh je formovatel všeho a člověka, jediný Tvůrce a Formovatel.
-
Sháněti se
Staročesky ptáti se po, hledati; též pronásledovati; v Iz 41,3 'pronásleduje, prochází'.
-
Shladiti
Staročesky zničit, vyhladit, zahubit; o hříchu vymazat, přikrýt; odborný název pro smíření.
-
Shlazení, shlazovati
Viz Shladiti.
-
Shledati
Ve smyslu nalézti, vypátrati; v Genesi 26,12 ve významu skliditi.
-
Shlédnouti
Propátrati, vyslíditi, vyšpehovati; zpozorovati, popatřiti, podívati se.
-
Shlédnutí
Viz Shlédnouti.
-
Shnízditi se
Staročesky udělati si hnízdo, uhnízditi se.
-
Sholiti
Vyholování vlasů Izraelcům zakázáno; Zákon sholení jen ve 4 případech včetně malomocného.
-
Shořeti
Obrazně o zkoušce ohněm; dílo budování přetrvá, či shoří pro svou chatrnost.
-
Shovívání, shovívati
Základní vlastnost Boží lásky – Bohu trvá dlouho, než se rozzlobí; projev jeho milosti, nikoli přehlížení hříchu.
-
Shřáti se
Zahřát se.
-
Shrnouti (se)
Dohromady hrnouti, nahromaditi, nakupiti, shromážditi.
-
Shromáždění
Označuje jakékoli množství lidu na jednom místě, zvláště pak Izrael jakožto náboženský celek při kultických slavnostech.
-
Shromážditi, shromažďovati
Svésti dohromady, svolati; theologicky o tom, že Hospodin shromáždí svůj lid rozptýlený mezi pohany.
-
Shůry
Opis obratu 'od Boha'; Ježíš přišel shůry; „Každý dar dokonalý shůry sestupuje“.
-
Shustiti
O mléce, které ssedlo na sýr.
-
Sia[ha]
Rodina Netinejských, jejíž příslušníci se vrátili z Babylona se Zorobábelem.
-
Síba
Služebník nebo otrok krále Saula; David celou jeho rodinu určil ke službě na pozemcích Mifibozeta.
-
Siban
Sivan, třetí měsíc babylonského a židovského roku; náš květen-červen.
-
Sibbechai
Chusatský, rytíř Davidovy stráže; zabil Sippaje Filištínského; 1 z 12 hejtmanů nad 24 000 muži.
-
Sibma
Viz Saban.
-
Sibolet
Viz Šibolet.
-
Sibraim
Místo na severní hranici Kananejské země, snad totožné s dnešním Šomerijé východně od jezera Chomského.
-
Sicelech
Místo, které se stalo bydlištěm a soukromým majetkem Davidovým jako vasala Achisova, krále Gát.
-
Sichar
Vesnička 'Aksar u Sichemu, blízko studnice Jákobovy, kde Ježíš mluvil se Samaritánkou.
-
Sichem
Plece, rámě; důležité hrazené město ve střední Palestině, nyní arabský Nablus.
-
Sichor
Egyptsky Ši-chvr = rybník Horův; snad označení Nilu nebo nejvýchodnější jeho průplav rovnoběžný s Pelusijským.
-
Sichor Libnat
Malá říčka na jz. hranici území pokolení Asserova poblíž Karmelu, snad dnešní Zerká.
-
Siddim
(Solné) planiny?; údolí při Mrtvém moři; jeviště bitvy čtyř proti pěti králům.
-
Sidon, Sidonští
Rybářské místo, starobylé kananejské město 35 km severně od Tyru na skalnatém mořském útesu.
-
Sidrach
Snad zkomolenina Marduk; jméno dané Chananiášovi, jednomu z věrných v ohnivé peci.
-
Sifi
Simeonovec, syn Allonův; jméno znamená „hojný, mající nadbytek“.
-
Sifmejský
Zabdi, správce královských vinic Davidových, nejspíše rodák místa Sifmot.
-
Síla
Označuje různé fyzické i duchovní schopnosti člověka, jejichž původcem a zdrojem je Bůh.
-
Sílas
V epištolách Pavlových vždy Silvánus; římský občan, delegát jerusalemské církve, společník Pavlův.
-
Silcha
Otec Azuby, matky Jozafatovy; jméno znamená „(Hospodin) poslal“.
-
Silen
přesměrování na Silný
-
Siliti se
V L 23,5 = naléhat.
-
Síliti se
Staročesky sílu svou zvětšovati; nabývati síly.
-
Silla
Dnes už nezjistitelné místo poblíž Betmillo.
-
Silnice
Uměle vybudovaná a upravená cesta, snad i poněkud vyčnívající nad plochým okolím.
-
Silný
Výraz označuje moc a pevnost, užívaný především o Bohu a jeho působení, později o věřících, jejichž síla spočívá v Boží moci.
-
Sílo
Staré kultiště na území Efraimově, kde po dobytí Palestiny stál stánek úmluvy téměř tři století.
-
Siloe
Rybník na jihozápadní straně Ofelu pod Jerusalemem; vody tiše tekoucí z Ezechiášova vodovodu.
-
Silon
Potomek Judův a zakladatel čeledi, jež se vrátila ze zajetí babylonského.
-
Silonský
Rodák nebo obyvatel města Sílo.
-
Silsa
Asserovec, syn Zofachův.
-
Silván
přesměrování na Sílas
-
Sima
On slyšel; levita z čeledi Merariovy, z rodiny Moholiovy; též levita z čeledi Gersomovy.
-
Simam
Benjaminovec, syn Miklotův; bydlil v Jerusalemě; v 1. Paralipomenon 8,32 má jméno Simea.
-
Simat
Zpráva; Ammonitka, matka jednoho z vrahů krále Joasa.
-
Simata
Viz Simat.
-
Simatský
Cinejský příslušník cechu písařů sídlících v Jábezu.
-
Símě
Označuje jednak rostlinné semeno, jednak potomstvo a rod, v přeneseném smyslu duchovně-mravní pospolitost bez ohledu na tělesnou příbuznost.
-
Simea
Viz Simam.
-
Simei
On slyšel; jméno několika osob, mezi nimi Benjaminovec a předek Mardocheův, přívrženec Davidův.
-
Simeon
Slyšící; druhý syn Jákoba a jeho manželky Líe a praotec stejnojmenného pokolení Izraele.
-
Simon
Potomek Kálefův, jehož synové jsou vyjmenováni v nejasném rodokmenu Judově.
-
Simrat
Hlídka; Benjaminovec, syn Simeie z Aialon.
-
Simri
„On hlídal“; čtyři osoby: Simeonovec, otec rytíře, levita Merari, syn Elizafanův.
-
Simrit
Bdící, bdělá; moábská matka jednoho z vrahů krále Joasa; ve 2. Královské 12,21 jméno Semer.
-
Simron
„Strážný, bdící“; 1. město v Zabulonově, Jozue porazil krále; 2. čtvrtý syn Izacharův.
-
Simsai
„Sluneční“; písař kancléře Rechuma; napsal stížnost Artaxerxovi na stavbu chrámu.
-
Sin
Poušť mezi Elim a Sinai, kam přišli Izraelci od Rudého moře; zde byla po prvé sbírána manna.
-
Síň, síňce
Uzavřený nekrytý prostor, nádvoří u domů, paláců a kolem stánku úmluvy a chrámu.
-
Sinai
Pohoří s mnoha vrcholy na jižní části Sinajského poloostrova; místo vydání Zákona Hospodinova.
-
Sine
Hebrejsky sînî; jméno národa Kananejského, bydlícího v kraji Libanonském; pevnost Sinna u Nahr 'Arka.
-
Sinear
Biblické jméno Babylonie nebo její části; aluviální kraj, jímž protéká Eufrat a Tigris.
-
Sineus
Viz Sine.
-
Sinim
Vzdálená krajina, odkud se podle Iz 49,12 vrátí rozptýlení Izraelci; snad Sin v Egyptě nebo Elám.
-
Sion
Tvrz; jeden z vrchů Jerusalema, původně pevnost Jebus, kterou David po dobytí přejmenoval.
-
Sior
Malost; město v hornaté krajině judské poblíž Hebronu; snad dnešní Sa'ír 8 km severovýchodně od Hebronu.
-
Sippai
Viz Sáf.
-
Siptěti
Staročesky syčeti jako had, pískati, míti chraplavý hlas.
-
Síra
Hořlavina na pobřeží Mrtvého moře; téměř všecka místa v bibli se vztahují na Boží soud.
-
Sírach
Studnice 2,5 km SZ od Hebronu; zde byl chycen Abner a přiveden do Hebronu.
-
Sirion
Jedno z různých jmen hory Hermon.
-
Siroba
Staročesky zbavenost pomoci, dětí, rodičů; osiřelost; 'uvésti v sirobu' = zbaviti dětí.
-
Sirotek
Dítě bez otce a tudíž bez právní ochrany; v bibli vdovy i sirotci stojí pod zvláštní Boží péčí.
-
Sísa
Písař Davidův a Šalomounův; nazývaný též Susa, Seiáš, snad totožný se Saraiášem.
-
Sisera
Jeden z Netinejských, jehož potomci se vrátili se Zorobábelem ze zajetí babylonského.
-
Sismai
Judovec z čeledi Ezronovy, z rodu Jerachmeelova.
-
Síť
přesměrování na Sítka
-
Síti
přesměrování na Setí
-
Sítí
Hebrejsky góme' = rákosí, papyrus; ze sítí zhotovovány čluny; matka uložila Mojžíše.
-
Sítka
Novočesky síťka, síť; k chytání ptáků a zvěře; při lovení ryb vlečné sítě nebo čeřeny.
-
Sitnah
„Osočení, nepřátelství“; druhá Izákova studnice v údolí Gerar; předmět sporu pastýřů.
-
Sitrai Sáronský
Sitrai Sáronský, který dohlížel na Davidova stáda v Sáron.
-
Siza
Otec jednoho z Davidových udatných vojevůdců (rytířů) z pokolení Rubenova.
-
Sjednomyslniti se
Shodnouti se na jednom úmyslu, učiniti rozhodnutí.
-
Skákání
Staročesky = tanec, skoky; o poskakování rychle jedoucích válečných vozů na nerovné půdě.
-
Skákati
Poskakovati; 'kameníčko skákalo' v Ž 77,18 = kroupy; ve staročesky často smysl tancovati.
-
Skála
Označuje sílu a bezpečnost, je symbolem neměnitelnosti a spolehlivosti Boha jako ochránce Izraele, v Novém zákoně symbolizuje Krista jako základ církve.
-
Skálí, skálé
Staročesky místo, kde je více skal pohromadě, skaliska.
-
Sklad
Skladiště, skladištní město pro potraviny a zásoby; obilnice, zbrojnice; též tržiště.
-
Skladatel
Staročesky ten, kdo něco dohromady skládá, zvláště lži; sběratel přísloví, Hospodin je původcem.
-
Skládati
Vymýšleti, zamýšleti, osnovati, ukládati, uchovávati; skládati poklady obrazem bohatství.
-
Sklamati
Staročesky obelhati někoho, selhati, předstírati oddanost, popírati.
-
Skláněti se
Padnouti na zem či klekati; modlitební gesto jako výraz poddanství a pokorné poslušnosti.
-
Sklený
přesměrování na Moře sklené
-
Sklep
V 1Pa 28,11 pokladna, ukrytá pod zemí.
-
Sklíčen, -ý, sklíčiti
Zkřiviti se, pohrbiti; zkroutiti se bolestmi; Hospodin pozdvihuje sehnuté a ponížené.
-
Sklípek
V Jr 37,16; přirozené trhliny hornin Jerusalema rozšířené v sklípky, vězeňské cely.
-
Sklizení, sklízeti
Viz Slavnost, Žeň, žně.
-
Sklo
Řecky hyalos ve Zj 21; známo Řekům už od Herodotových dob a Egypťanům v 17.-20. dynastii.
-
Skonání, skonati, skonávati
Staročesky dokonání, konec, zakončení; také smrt; v Novém zákoně o skonání světa, konci věků.
-
Skončení
Staročesky ukončení, konec; smrt.
-
Skopec
Důležitá složka výživy i obětního života; ze skopových rohů byly zhotovovány válečné hlásnice.
-
Skořice
Vonná kůra skořicovníku z vých. Indie; součást oleje 'k svatému pomazání', voňavka.
-
Skoro
Brzo, rychle; „skoro-li“ = jak brzy, kdypak, kdy již.
-
Skot
Důležitý v životě Izraelců (býk, kráva, jalovice, tele); zákaz vyklešťování obětních.
-
Skoták
Pastýř skotu (Am 7,14); Amos.
-
Skoupěti se
Staročesky = skrblit, lakomě si počínat.
-
Skrbný
Staročesky = lakomec, držgrešle.
-
Skrejš, skrejše
Viz heslo Skrýše.
-
Skřipěti
Staročesky skřípěti zuby jako výraz nenávistného hněvu; v NZ zimniční třesavka vyvolávající cvakot.
-
Skropení
Úlitba, při níž víno bylo vyléváno k oltáři nebo na oltář; nesměla se konat s obětí za hřích.
-
Skropený
Staročesky = strakatý.
-
Skropiti, skropovati
Pokropiti; v Iz 52,15 hebr. názá podle některých 'vyskočit v úžasu', ne kropení.
-
Skrotiti
Novočesky zkrotiti, ukrotiti, umlčeti, tišiti, konejšiti; skrocuj jazyk od zlého = zdržuj jazyk.
-
Skroušený
přesměrování na Zkroušený
-
Skrýše
Úkryt, tajné místo; žalmisté vyznávají, že Bůh je jejich skrýší, tj. ochranou.
-
Skryt, skrytě, skrytost
Viz Skrýti se.
-
Skrýti [se], skrývati [se]
Označuje theologicky neprobadatelnost a nepřístupnost Boha, který se však svým věrným zjevuje a dává jim podíl na své skrytosti.
-
Skutečně
Skutkem.
-
Skutečné činění
Hejčl-Col ve Filipským 2,13: Bůh nezůstává u pouhé vůle, ale dochází i k činům.
-
Skutek [dílo]
Výsledek nějaké činnosti, práce nebo působení, zahrnuje skutky Boží, ďáblovy i lidské.
-
Skutky apoštolů
Písmo o činech oslaveného Ježíše, který uplatňuje své panství mocným svědectvím evangelia od Jerusalema až do nejzazších končin země.
-
Skýva
Staročesky kus chleba na délku ukrojený, krajíc; sousto.
-
Sladkost
„Vůně sladkosti“ ve Filipským 4,18 = líbezně vonící (oběť), libá (obětní) vůně.
-
Sláma
Ječná a pšeničná; Izraelcům sloužila za krmivo dobytka; Egypťané ji zužitkovali k upevnění cihel.
-
Slané, solnaté údolí
Údolí, kde David pobil 18 000 Aramejců či Idumejců; snad vadi el-Milch u Bersabé.
-
Slatinný
V hebr. solnatý, neplodný, neúrodný kraj; staročesky místo, kde se vyskytuje sůl.
-
Sláva
Hebrejské kábód – závažnost, vážnost, význačnost; v bibli především sláva Boží jako projev jeho přítomnosti, moci a svatosti.
-
Slaven, slaviti
„Slaviti triumf“ (Ko 2,15) = Bůh smrtí Krista oslavil vítězství nad mocnostmi zla.
-
Slavně
Honosně, se všemi poctami; F 4,19 Žilka 'podle bohatství v slávě Krista Ježíše'.
-
Slavnost
Biblické výroční svátky, zejména fáze, žně a stánků, slavené k připomínce dějin spásy a vděčnosti Bohu.
-
Slavný
Proslulý, úctyhodný; nádherný, vznešený, důstojný; též o skvělém rouchu či proslulých skutcích.
-
Slepec, slepota
Rozšířený neduh na východě, chápaný jako Boží navštívení; Ježíšova uzdravení slepých byla znamením Mesiáše.
-
Slepení
Staročesky něco nepevného; obrazně křehkost, mdloba; hebr. jéser = útvar, smýšlení.
-
Slepice
Indický pták; ve SZ není zmínky; Ježíši kvočna obrazem starostlivé péče.
-
Slepota
přesměrování na Slepec, slepota
-
Slepý
přesměrování na Slepec, slepota
-
Sletování
Od slovesa letovati.
-
Slevač, slévati, slitý, slívati
Palestina byla chudá na kovy, přesto kovolitectví bylo zde známo už v pradávných dobách.
-
Slib
Dobrovolný závazek Bohu za vyslyšení prosby, pokládaný za naprosto závazný, ať šlo o oběť, odříkání nebo nazarejský slib.
-
Slibnost
Staročesky líbeznost; v Kaz 12,4 snad na hlasivky přestávající fungovat, či úpadek sluchu.
-
Slibný
Hebrejsky chemdá = předmět žádostivosti, drahocennost; v Iz 2,16 drahocenné výrobky umění.
-
Slibovati
přesměrování na Slib
-
Sliniti se
Staročesky vypouštět sliny; doprovodný zjev padoucnice i charakteristika ďábelníků v bibli.
-
Slitina
V bibli vesměs o kovových modlách zhotovených nalitím rozžhaveného kovu do připravených forem.
-
Slitování, slitovati se
Soucitný nářek nad neštěstím; u Boha vždy proměněný v čin, pomocné zasažení pro svůj lid.
-
Slitovnice
Zlatá deska nad truhlou úmluvy, kde přebývala Boží sláva; přikrývala Zákon Božím slitováním.
-
Slitovník
Ten, který se slitovává.
-
Slitý, slívati
přesměrování na Slitina
-
Slon
Sloní kly byly předmětem obchodu; knihy Makkabejských zmiňují bojové slony v čele Indů.
-
Slouha
Řec. dúlos = otrok, nebo diakonos = pomocník, vykonavatel, služebník.
-
Sloup
Podpěra budovy, ale i vztyčený kamenný sloup na památku událostí nebo u pohanských oltářů jako modla.
-
Sloup oblakový a ohnivý
Symbol Boží přítomnosti; Hospodin vedl Izraelce za dne oblakovým a za noci ohnivým sloupem.
-
Sloupec svícnu
Dřík, stvol svícnu.
-
Slouti
Staročesky nazývati se.
-
Sloužiti, služebník
Označují především službu, kterou vykonává otrok, a vyjadřují naprostou závislost a služebnický vztah k božstvu nebo pozemskému pánovi.
-
Slovo přísežné
Viz Přísaha.
-
Slovo, Slovo Boží
Výraz pro oslovení a zjevení Boží, tvůrčí sílu, která zasahuje do běhu událostí a je přítomným zjevením vůle Boží.
-
Slovoutný
Staročesky slavný, proslulý, silný, pověstný, chvályhodný, předák.
-
Složení
1. Recept na kadidlo; 2. zrušení starozákonního kněžství; 3. obrazně o smrti.
-
Složiti
Položiti, odložiti nebo uspořádat; v přeneseném smyslu složit naději, odvrhnout starého člověka a obléci Krista.
-
Složiti se
Staročesky usaditi se, skrčiti se, ulehnouti.
-
Slunce
Veliké světlo na obloze nebeské, které stvořil Bůh, aby spolu s měsícem oddělovalo den od noci a bylo na znamení a rozměření časů, dnů a let.
-
Sluneční obraz
Hebr. chammán; kultovní předmět s oltářem a hájem; snad kadidlový oltář bálovské modloslužby.
-
Slušeti
Staročesky příslušeti, náležeti; v Novém zákoně často ve smyslu „je dovoleno“ nebo „je závazné“.
-
Slušný, -é, -ě, -ost
Pořádně uspořádaný, vhodný, počestný, přiměřený; u Pavla o životě, jenž neuráží nevěřící.
-
Služba
přesměrování na Sloužiti, služebník
-
Služba Hospodinova
Způsob uctívání božstva, výrazová forma zbožnosti a věrouky, tvořila od nepamětných dob podstatnou část náboženství.
-
Služebnice
Otrokyně, ale také diákonka církve; Plinius zmiňuje jáhenky v křesťanských sborech v Bithynii.
-
Služebník
přesměrování na Sloužiti, služebník
-
Služebník Hospodinův
Výraz označoval původně každého ctitele Hospodinova, později proroky, kněze a významné osobnosti náboženského života, zvláště pak trpící postavu u Izaiáše.
-
Služebnost
Služba, práce, úřad; Pánem uložená péče o zvěstování spásy, různé dle daru Ducha.
-
Služebný
„Dílo služebné svatyně“ = bohoslužebný úkon; 'služební duchové' = andělé na pomoc.
-
Slýchán, slýchati, slyšení, slyšeti
Vyjadřuje všecku duševní činnost člověka včetně poslušnosti, ve Starém zákoně znamená poslouchat Boží slovo.
-
Slza
Podle bible předmět mimořádné Boží pozornosti; výraz pokání, upřímné prosby, vděčnosti a víry.
-
Slzký
Staročesky ošizený, výměškovitý; hebr. rír = hlen šruchy obecné či žloutku; něco mdlého.
-
Smaragd
Tvrdý drahokam zelené barvy; třetí drahokam v první řadě na náprsníku nejvyššího kněze.
-
Smáti se, smích
Výrazy mají v bibli většinou přídech pohrdavého, povýšeneckého, škodolibého posměchu.
-
Smazati
Podle Ko 2,14 smazal Kristus dlužní úpis Zákona tím, že jej přibil na kříž svou smrtí.
-
Smažiti
Tři hebr. výrazy o suché oběti: míchati na pánvi, péci, péci nebo vařiti (manu).
-
Smečka
Staročesky smyčka, oko, past.
-
Směle, smělost, smělý
Důvěřivá, bezpečná odvaha; v Novém zákoně otevřenost, přímost a nebojácnost získaná v Kristu.
-
Směna, směniti, směňovati
Staročesky výměna, vyměňování; moudrost Boží nelze získat za nádobu z ryzího zlata.
-
Směsice
V Ex 8,21 snad nebezpečné mouchy sající krev; 's. semene' = různorodé; 's. národů' = cizinci.
-
Směšovati se
O sňatcích s pohany narušujících náboženskou čistotu; též úzký styk se smilníky a modláři.
-
Smésti, smetati
Srazit, shodit; zprofanovat, zbavit posvátnosti.
-
Smetana
Hebrejsky cháláb = tuk, tučnost; hnětení měchu, až se objevily hrudky másla u hrdla.
-
Smetí
Nečistota, to, co se vymetá na hnůj; Pavel v 1K 4,13 označuje sebe sama jako smetí světa.
-
Směti
Staročesky odvažovati se, troufati si; nesměti = báti se.
-
Smích
přesměrování na Smáti se, smích
-
Smilník, smilniti, smilství, smilstvo
Mimomanželský pohlavní styk; výrazů se užívá také k označení modlářství a nevěrnosti Bohu.
-
Smilování, smilovati se, smilovávati se
Být příznivě nakloněn, mít soucit; opak hněvu; spása záleží v Božím svrchovaném smilování.
-
Smilství, smilstvo
přesměrování na Smilník, smilniti, smilství, smilstvo
-
Smírce
Staročesky smiřovatel, prostředkovatel; Pavel v Římanům 3,25 tak nazývá Krista a jeho smrt.
-
Smířen, smíření, smířiti se
Radikální změna poměru Boha a člověka; Boží dílo skrze smrt Ježíše Krista.
-
Smísiti [se], smíšen
Směšovati, dohromady mísiti; o připravování vína s kořením či vodou.
-
Smítati
Staročesky = shazovat.
-
Smlouva
Označuje závazné a v jistých pevných formách uskutečněné dojednání mezi jednotlivci, pospolitostmi nebo Bohem s člověkem.
-
Smluviti
Dohodnout se na něčem.
-
Smola
Nejspíše druh lepkavých minerálních hořlavých uhlovodíků; snad vypařený a ztuhlý petrolej.
-
Smrazovati se
Staročesky = zasmrádnout, zapáchat; o leklých rybách (Iz 50,2).
-
Smrděti
Zapáchati, hníti; ve Zjevení 22,11 řecky ryparos = shnilý, špinavý; Žilka: „Špinavý nechť se ještě pošpiní“.
-
Smrt
Označuje konec pozemského života, ale v bibli dostává zvláštního teologického zabarvení jako důsledek hříchu a překážka pro společenství s Bohem.
-
Smrt Ježíšova
Viz hesla Kříž, Ospravedlnění, Smířen, Smrt, Spasen, Vykoupen.
-
Smrtelnost, smrtelný
Základní charakteristika lidské podstaty; v Novém zákoně naděje oblečení nebeským tělem.
-
Smutek, smuten, smutný, zármutek
Výrazy pro širokou škálu citových stavů — od nabručenosti a hořkosti až po obřadný nářek nad mrtvým; hebrejština jich má nejméně dvacet.
-
Smyk
Nástroj na mlácení obilí z desek s ostrými kameny nebo železnými zuby; Boží soud přirovnáván k jeho činnosti.
-
Smýkati
Vláčeti, toulati se, plahočiti se.
-
Smyrna
Město na severní straně stejnojmenného zálivu Egejského moře v Malé Asii; kvetoucí obchodní město.
-
Smysl
Znalost spojená s pochopením významu, mravní smýšlení a povaha člověka projevující se v myšlení a vůli.
-
Smýšlení
Mínění; „nízké o sobě smýšlení“ = pokora.
-
Smýšleti
Ve smyslu zamýšleti, osnovovati, vymýšleti, přemýšleti o něčem, vyráběti.
-
Smyšlínka
Něco vymyšleného; v Iz 2,6 plod ducha (smyšlenka) nebo 'potřásají si ruce'.
-
Smysliti
Vymysliti, zosnovati nebo smýšleti; Pavel napomíná Římany, aby se nepřeceňovali a byli skromní.
-
Snadně [snadný]
Bez nesnází, bez obtíží, lehce; hřích věřícího snadno obstupuje; 'snadní k udílení' = štědří.
-
Snář
Člověk nadaný schopností přijímat ve snu rady Boží; v Dt 13,3 varování před snáři falešných proroků.
-
Snášelivost
Trpělivost, shovívavost, otálení s hněvem; základní rys Božího charakteru vedoucí k pokání.
-
Snášení, snášeti, snésti
Výrazy znamenající shromažďovat, ale i podrobovat se, snášet utrpení a míti trpělivost s druhými.
-
Snažiti se, snažnost, snažovati se
Opak lenosti, liknavosti; přičiňovat se, usilovat; zápas o království Boží nesnese žádnou lenost.
-
Snažně, snažný
„Snažně vykonati“ = dobře; 'snažný běh' = usilovný; 'snažný muž' = pilný.
-
Snažnost
přesměrování na Snažiti se, snažnost, snažovati se
-
Snažovati se
přesměrování na Snažiti se, snažnost, snažovati se
-
Sněm
Řecky synedrion, poaramejštěno sanhedrín; jeruzalémský soudní dvůr židovský se 71 členy.
-
Snesen býti
Ve Sk 27,16 = dostat se pod něco, podeplout, podběhnout.
-
Snesení
Usnesení, rozhodnutí společné.
-
Snésti
přesměrování na Snášení, snášeti, snésti
-
Snésti se
Uraditi se vespolek, usnésti se, souhlasiti; 'snésti se za jednoho člověka' = jako jeden muž.
-
Snětí
Doplnit odkaz Jr 2,2.
-
Sněžný
přesměrování na Sníh
-
Sníh
V hornatých krajinách Palestiny nebyl vzácností, ale nevydržel déle než několik hodin.
-
Snímati
Odnésti, odstraniti, zahladiti; Ježíš Kristus je Beránek Boží, který snímá hříchy světa.
-
Snísti
Žalmista: 'sžírá mě horlení pro dům Boží'; s. řeči či knihu = vzíti k srdci, přivlastniti.
-
Snížen, snížení, snížiti
Doslovně učinit nízkým; přeneseně pokořit, ponížit, zahanbit; Bůh pamatuje na pokořené.
-
Snop, snopek
Při žních se nevracelo pro zapomenutý snop; musel být ponechán pro příchozího a vdovu.
-
Soan
Egyptsky Zani, řecky Tanis; starobylé město v Dolním Egyptě; z něho 21. dynastie faraónů.
-
Soba
Pojmenování části Sýrie východně od Damašku k Eufratu; měla vlastní krále, David je porazil.
-
Sobab
Odpadlík, vzbouřenec; syn Davida a Betsabé, či syn Kálefův.
-
Sobach
Vojevůdce Hadadezera; zabit v bitvě proti Davidovi; v 1Pa 19,16 jméno Sofách.
-
Sobai
Jméno jedné z rodin vrátných jeruzalémského chrámu.
-
Sobal
Jdoucí, tekoucí; 1. Druhý syn Seira Horejského; 2. Syn Kálefův, zakladatel Kariatjeharimska.
-
Sobek
Jeden z těch, kteří za Nehemiáše potvrzovali smlouvu s Bohem.
-
Sobi
Syn Náchasa, krále ammonitského, který s Machirem z Lodebar poskytl pohostinství Davidovi.
-
Sobna
Arabsky 'útlý'; sekretář Ezechiášův, správce domu; Iz 22 předpovídá sesazení.
-
Sobota
Označení jakéhokoli posvátného dne, kdy se ustávalo od práce, převážně však každého sedmého dne v týdnu.
-
Sobota odpočinutí, rok odpočinutí
Sedmý rok, kdy půda jako majetek Hospodinův měla zůstat ladem; otroci propuštěni, dluhy odpuštěny.
-
Sobotní cesta
Vzdálenost, kterou bylo dovoleno ujít v sobotu, aniž se člověk prohřešil proti sobotnímu klidu.
-
Sobotní den
Viz hesla Sobota, Sobotní cesta.
-
Sobotní zastření
Hebr. můsák; krytá síň/chodba v chrámě, odkud král přicházel; nebo trůn s baldachýnem.
-
Socha
Staročesky stožár, sloup, hůl, tyč; Mojžíš nařízen vyzdvihnout měděnou sochu hada na kůl.
-
Sochitský
Nejspíše titul nějakého dvorního úředníka; česky = užitečný, správce.
-
Socho
Opevněné město v rovině šefélá přilehlé k území Judovu; Roboám toto město znovu opevnil.
-
Sochot
Boudy, chatrče; starodávné místo, kde si Jákob vystavěl dům a dobytku stáje; též první tábořiště po Egyptě.
-
Sočiti
Staročesky klásti sítě, osidla; udávati, zlehčovati, haněti, pomlouváti.
-
Sodi
Z tajné rady (Hospodinovy)?; otec Gaddehela, vyzvědače z pokolení Zabulonova.
-
Sodoma
Jedno z pěti měst v rovině jordánské zničené pro bezbožnost; symbol všeho protibožského.
-
Sodomář
Hebr. kádéš = zasvěcenec Astarty či Venuše; kněz či kněžka oddávající se kultické prostituci.
-
Sodomský
Viz Sodoma, Sodomář.
-
Sofách
přesměrování na Sobach
-
Sofan
Viz Atrot-Sofan.
-
Soferet
Jméno označující nejspíše nějaký úřad (tajemnictví) při královském dvoře Šalomounově.
-
Sofoniáš
Hospodin skryl; prorok za krále Joziáše, působící pravděpodobně před reformou roku 622 př. Kr.
-
Soham
Levita, syn Jaaziášův; jméno znamená „beryl“ nebo „onyx“.
-
Sohar
„Bělost, lesk, jas“; 1. otec Efrona Hetejského; 2. otec Simeonův, praotec čeledi.
-
Sokol
Dravý pták uváděný mezi nečistými; hebr. rá'á (bystrý zrak), dá'á (létat) – prudký let.
-
Solen, solnatý, solný
Záhadné slovo Ježíšovo u Marka 9,49; život učedníků musí být očištěn ohněm utrpení a zkoušek.
-
Somer
Hlídající, strážný; 1. Syn Hebera z Assera; 2. Otec nebo matka vraha krále Joasa Jozabada.
-
Someron
„Strážný pahorek“; hora koupená Amrim od Semera, kde vystavěl pevnost Samaří.
-
Sópater
Otec-spasitel; syn Pyrrha Berienského, průvodce apoštola Pavla na cestě z Řecka do Malé Asie.
-
Sorek
„Vybrané víno?“; údolí, v němž bydlila Dálila; nedaleko Gázy.
-
Sostenes
Kníže židovské synagogy v Korintu, zbitý Řeky; snad totožný se Sostenem v 1K 1,1.
-
Sotai
Jeden z dvorních služebníků Šalomounových, jehož potomci se vrátili se Zorobábelem ze zajetí.
-
Souchotiny
Spíše nějaký druh dlouhotrvající stravující horečky působící slabost a nedokrevnost.
-
Soud, soudce, souditi
Pojmy soudu a souzení v bibli – izraelské soudnictví, Bůh jako vládce a soudce Izraele i světa, a novozákonní pojetí Božího a Kristova soudu.
-
Soudcové
Původně osoby vynášející radu Boží; občasní osvoboditelé a vládci jednotlivých pokolení Izraelských.
-
Soudců kniha
Starozákonní kniha obsahující záznamy o soudcích Izraele, zasazené do deuteronomistického teologického rámce.
-
Souditi
přesměrování na Soud, soudce, souditi
-
Souditi se
Míti při, bojovati, hádati se, vésti spor; Pavel: spor věřícího s věřícím nepatřičný.
-
Soudný
přesměrování na Soud, soudce, souditi
-
Soudný den
Poslední soud; viz heslo Soud.
-
Soukaný
Svíjený, kroucený ze dvou nebo více nití; o hedvábných nítích na čalouny stánku.
-
Soukromí
Skrýše, osamělé místo, ústraní; také ve významu stranou.
-
Soukromný
U Jb 30,3 znamená pustý: „Soukromná místa“ = pustiny, zříceniny.
-
Souseda
Staročesky súsěda = sousedka.
-
Soužen, soužení, soužiti
Označuje různé druhy trápení, nesnází a těžkostí, ať už jde o trápení zvnějšku anebo o nesnáze vnitřní.
-
Sova
V Palestině asi 18 druhů sov; nejasný překlad u Kralických, jde snad o pštrosa či kukačku.
-
Sozipater
Příbuzný nebo průvodce apoštola Pavla, snad totožný se Sópaterem Berienským.
-
Spaběrovati
Viz Paběrek.
-
Spáčiti se, zpáčiti se
Staročesky zpět se obrátiti, otočiti se zády, vzbouřiti se.
-
Spálení, spáliti
Oběti bývaly obvykle spáleny, čímž se naznačovalo úplné odevzdání Bohu; také o Božím soudu.
-
Spáliti
přesměrování na Spálení, spáliti
-
Spalující
přesměrování na Spálení, spáliti
-
Spaní
přesměrování na Spáti
-
Spanilý
Staročesky v pána obrácený, vznešený, výborný; též tučný, šťavnatý, plný mízy.
-
Spasen, spasení
Označuje odborný biblický výraz k označení jakéhokoli milostivého vysvobození způsobeného Bohem, zvláště duchovního vysvobození z hříchů a jeho důsledků.
-
Spasení
přesměrování na Spasen, spasení
-
Spasitel
Pomocník a vysvoboditel, titul přenesený ze starozákonních vůdců na Boha a Mesiáše.
-
Spasitelný
Sloužící spáse, spásonosný; 'umění spasitelné' u L 1,77 = poznání spásy.
-
Spasiti
Viz Spasení, Spasitel.
-
Spáti
Byl pokládán za nutné tělesné i duševní osvěžení a osvěžující dar Boží, ale také za známku lenosti při dlouhém spaní.
-
Spatření
Prohlédnutí, prozkoumání, pohled; v Jobu 40,28: „což neklesne již při pouhém pohledu na něj?“
-
Spatřiti, spatřovati
Shlédnouti, pozorovati; u Izraelců spatřovati Boha znamená okoušeti jeho blízkost, nikoli zrakově vnímat.
-
Spiknouti se
Tajně se smluvit či sjednotit proti někomu, společně se přísahou zavázat [1S 22,8; Sk 23,13].
-
Spiknutí
Tajně se umluvit, sjednotit se proti někomu, společně se přísahou zavázat.
-
Spinadlo
Ozdobný řetízek či náramek nošený muži i ženami na rukou.
-
Spisovatel
Nejde o spisovatele; královský úředník pro odvody branců a sestavování seznamů, též právník.
-
Spisy
Hebrejsky kᵉtûbîm; třetí část Starého zákona zahrnující Žalmy, Jóba, Přísloví, Rut a další.
-
Splácený
Staročesky = záplatovaný, vyspravovaný [Joz 9,5].
-
Spláknouti
Staročesky = spláchnout, smýt.
-
Splašiti, splašen býti
Vyskočiti k útěku, býti zmaten; rozehnati.
-
Spodní žernov
přesměrování na Žernov
-
Spojen, spojiti
Izraelec mluvil o spojení duší jako psychické jednotky; v NZ o jednotě věřících v Kristu.
-
Spokojiti [se], spokojovati [se]
Staročesky upokojit, usmířit, uchlácholit, uklidnit; Bůh z nepřátel dovede učinit přátele.
-
Spokojující vůně
Viz Vůně.
-
Spolčení
Staročesky = sjednocení; řecky synkatathesis = souhlas, shoda (Žilka v 2K 6,16: „Jaká shoda mezi chrámem Božím a modlami?“).
-
Společnost
Pospolitost, podílnictví, spoluúčast, obecenství; v Novém zákoně hlavně obecenství v Kristu.
-
Společný
S někým spoluužívaný, náležející několika jedincům; vzájemný.
-
Spolehadlo
Správněji zpolehadlo = opěradlo.
-
Spoléhati, spolehnouti
Podpírati se, opírati se, lehnouti si na něco; přeneseně bezpečiti se, důvěřovati někomu.
-
Spolek
V bibli společenství, spojení, spojenectví, obecenství, pospolitost; 'ze spolku' = vesměs.
-
Spoludědic
Věřící budou spoludědici toho, co Kristus přijal a vydobyl; synovství nás staví do církve Kristovy.
-
Spoludědička
přesměrování na Spoludědic
-
Spolurytíř
Spolubojovník.
-
Spolustarší
Viz Starší.
-
Spoluúčastník
Spolupodílník, druh; věřící pohané spolu se Židy se podílejí na Božím zaslíbení.
-
Spomáhati, spomoci, spomocník, spomožení
Vytáhnouti, zachrániti, pomáhati; Baethgen a Zeman překládají Ž 7,5 'oloupil'.
-
Spopadati
Staročesky = zachvacovat.
-
Spořádání, spořádati
Řád, pořádek, uspořádání; synové Aronovi byli rozděleni do 24 tříd.
-
Sporý
Hojný, vydatný.
-
Spouštěti se
Shora se pouštěti, pustiti z ruky; přeneseně spoléhati, přenechati, důvěřovati v něco.
-
Spouzení, spouzeti se
Zpupnost; rozhněvat se.
-
Spřáhnouti se
Táhnouti s někým pod jedním jhem, svázati se, zavěsiti se, připojiti se.
-
Správa
V 2Tm 3,16 znamená výchovu; ve SZ vláda, způsob jednání, čin, blábolení opilce.
-
Správce
Ten, jenž něco řídí nebo je nad něčím ustanoven, ve starověku otrok, úředník nebo vládce.
-
Spravedlivý, spravedlnost
Výrazy označují vše, co je přímé, pevné, správné, náležité, co odpovídá předpokládané a uznávané normě, co je ve shodě s právem a pravdou.
-
Spravedlnost
přesměrování na Spravedlivý, spravedlnost
-
Spraven, spraviti, spravovati
Napřímiti, upevniti nebo říditi; Hospodin spravuje kroky spravedlivého a obnovuje cesty svého lidu.
-
Spravení
přesměrování na Spraven, spraviti, spravovati
-
Správný
Chytrý, výmluvný, ovládající slova a schopný rozlišovat.
-
Spravovati
přesměrování na Spraven, spraviti, spravovati
-
Sprchnouti
Staročesky spadnouti, spadati.
-
Spřež, spřežení
Dvojice tahounů; ve 2Pa 1,17 vůz (hebr. merkábá), zvláště vojenský a válečný vůz.
-
Spříznění, spřízniti se
Spřáhnutí, spojení; dohodnouti se, spřáteliti se, zvláště prostřednictvím sňatku.
-
Sprobodati
Hebrejsky roztříštit, rozbít.
-
Sprostiti
přesměrování na Zprostiti
-
Sprostně, sprostnost, sprostný
Prostě, upřímně, celý, neporušený; naznačuje zdraví a normálnost člověka před Bohem a Zákonem.
-
Sprostný
přesměrování na Sprostně, sprostnost, sprostný
-
Sprovoditi, sprovozovati
Staročesky doprovoditi, vyprovoditi, dovésti, vyvésti.
-
Spuntování, spuntovaný, spuntovati se
Staročesky z němčiny; spolčení, spiknutí; v Jb 9,13 pomocníci mythické bytosti Rahaba.
-
Spuštění
Viz Ohavnost, Zpuštění.
-
Spustiti
Dát napadat, popíchnouti, podrážditi proti někomu, poštvati, znepřáteliti, zpustošiti.
-
Spustiti do jámy
Viz Jáma.
-
Spustiti se
Spoléhati; pustiti se někoho, opustiti.
-
Spustlina
Trosky (Zeman překládá Ž 73,18: „necháváš je rozpadat se v trosky“).
-
Spustlý
Novočesky zpustlý; všeho zbavený, vyprázdněný.
-
Spustnouti
Proměniti se v poušť; být neplodný, opuštěný, v klidu, přestat existovat.
-
Srdce
Označuje jednak tělesný orgán, jednak vnitřní podstatu člověka, střediskem osobního jednání, rozhodování a náboženského života.
-
Srdečně
V Ez 25,6 = celou bytostí. Viz Srdce.
-
Srdečný
Týkající se srdce; Škrabal v Římanům 2,29: „Žid je ten, kdo jest jím uvnitř…“.
-
Srna
Hebr. jachmûr; v Dt 14,5 dovolena k požívání; jindě sᵉbí; oba spíše druhy gazel.
-
Srotiti se
Viz hesla Rota, Rotiti se.
-
Srovnání
Ve smyslu shoda, soulad, souzvuk.
-
Srovnati (se), srovnávati se
Shodovati se, býti jako druzí, urovnati, býti ve shodě; „srovnati se zemí“ = úplně zničiti.
-
Srozumění, srozumívání
Ve významu pochopení, porozumění, poznání; učiniti moudrým, poučiti.
-
Srozuměti, srozumívati
Zeman v Žalmu 49,21: „Člověk ve cti, ale bez důmyslu, podobá se němému dobytku“.
-
Srozumitelně, srozumitelný
U Neh 8,8 čtení po částech s výkladem; Pavel žádá jasnou řeč kázání místo nesrozumitelných jazyků.
-
Srozumívání
přesměrování na Srozumění, srozumívání
-
Srozumívati
přesměrování na Rozuměti
-
Srp
Nejstarší hospodářský nástroj na uřezávání obilí; v NZ obraz posledního soudu přirovnaného ke žni.
-
Sršeň
Snad Vespa orientalis; prostředek k zapuzení Kananejců; obraz hrůzy způsobené Hospodinem.
-
Srst
Kozí srst jako součástka oběti na stánek úmluvy; zhotovovaly se z ní houně a hrubé látky na oděv.
-
Ssaditi
Staročesky = sesadit.
-
Ssáti
Staročesky kojiti se; obrazně o tom, že pohané budou sloužit lidu Božímu; užívati bohatství moře.
-
Ssednouti (se)
Staročesky sesednouti; sesednouti se.
-
Sšeptávati se
Staročesky spolu si šeptati o někom, šeptem se dorozumívati proti někomu.
-
Sšikovati se
Z němčiny sešikovati se, vojensky se spořádati, seřaditi, zvláště k bitvě.
-
Ssiliti se
Staročesky zesíliti se; zatvrditi se.
-
Sšívání
Sešívání.
-
Sškvrknouti se
Hebrejsky propadnouti (o tvářích), usvadnouti.
-
Ssouti se
Staročesky = sesout se, sesypat se, sběhnout se na někoho, obklíčit.
-
Ssoužení, ssoužiti
Viz heslo Soužen.
-
Sstarati se
Novočesky zestárnouti.
-
Sstupovati (se)
Viz hesla Sestoupiti, Sestupovati se.
-
Ssužování, ssužovati
Viz Soužen.
-
Stachys
Akusativ Stachyna; jméno křesťana, kterého Pavel pozdravuje v Římanům 16,9.
-
Stádce
Stádečko; přeneseně o lidu izraelském jako předmětu spasitelné péče Boží; v NZ o lidu Božím.
-
Stádo
přesměrování na Stádce
-
Stáhnouti se
Skrčit se.
-
Stahování
Staročesky stažení, svazek; poeticky o provazech, poutech; o souhvězdí Oriona držícím pohromadě.
-
Stáj
Bouda, stánek, chýše, ochranná střecha; též ohrada, plot, zeď; staročesky stání = podlaha pro dobytek.
-
Stálý
Pevnost, spolehlivost, pravdivost; uprostřed pomíjitelnosti se jediný Bůh osvědčuje jako pevný.
-
Stan, stánek
Stan je příbytek, který podle tradice vynašel Jábel a jehož si Izraelci uchovali vzpomínku na pobyt svých předků na poušti.
-
Stánek úmluvy
Místo určené pro setkávání s Bohem, kde se zjevuje božská moc a kde je tato moc pro Izraelce patrná.
-
Stání
Viz Stáj.
-
Stanouti
Postaviti se někde, státi; též býti, trvati, obstáti, státi se.
-
Stanoviště
Místo dočasného pobytu, zastávka na cestě.
-
Starati se, starost
Úzkostlivost, péče, starostlivost, upínání mysli; v Novém zákoně i o ochranné péči Boží.
-
Stařec
Letitost, stáří, předmět přirozené úcty a zdroj životní moudrosti; šediny jsou okrasou starců.
-
Starodávní, starodávno
Kraličtí tak překládají hebrejské kedem = předešlý, pradávný, pravěký.
-
Starost
Stáří (Gn 15,15 a j.); také péče (1S 9,5 a j.).
-
Starostlivý
přesměrování na Starati se, starost
-
Starožitnost, starožitný
Starobylost, starobylý. Viz Starodávní, starodávno.
-
Starší
Měli vliv a vynikli případně i při vojenském hájení kmene, zastupovali izraelskou pospolitost jak v náboženských, tak v politických záležitostech.
-
Starý
Označuje věk, starobylost, dřívější věci nebo v protikladu k novému označuje vše zastaralé a vetché, co bylo překonáno Kristovým dílem.
-
Starý Zákon
Hebrejská bible v křesťanské tradici – tři části Tóra, Proroci a Spisy; vznik a kanonizace textu, starověké překlady (LXX, targumy) a recepce v církvi od antiky po reformaci.
-
Starý Zákon v Novém
Označuje způsob, jak Nový zákon pojímá svaté spisy starého Božího lidu jako autoritativní zjevení Boží, které však nachází své naplnění a ukončení v Ježíši Kristu.
-
Statečně, statečný
Bojovati jako kníže, rytíř; být silný, vyvinout sílu; prokazovat zmužilost, projevovat se činy.
-
Statek
Staročesky majetek, jmění jakéhokoli druhu; to, čím člověk vládne.
-
Státi
Nehýbati se, zůstávati; v přeneseném smyslu trvati, obstát ve víře, ve Slovu nebo v Boží milosti.
-
Státi se
Přihodit se, splnit se, vzniknout; stalo se slovo Hospodinovo značí tvůrčí událost.
-
Sťatý
přesměrování na Stínán, stínati, stíti
-
Stav
Splav, jez, hráz; v Iz 22,11 nádrž v jižním Jerusalemě; 'stav manželský' = manželství.
-
Stávati
Opakovací tvar slovesa státi; 'dokudž nebes stává' = dokudž trvají nebesa a měsíc.
-
Stávati se
Přiházívati se.
-
Stavení
Stavění domu, stavba, budova; ve 2K 5,1 dům od Boha jako obraz věčného těla v nebesích.
-
Stavěti
Budovat město, věž, chrám, dům; přeneseně apoštol Pavel o budování sborů a duchovního chrámu.
-
Stavěti se
Dostavovati se, přicházeti; předstírati; 'přísně se stavěti k modlitbám' = býti rozhořčen.
-
Stavitel
Účelem stavebnictví v Palestině bylo opatřit ochranu před sluncem v létě a deštěm v zimě.
-
Staviti
Zastaviti, zadržeti, odpočívati; o truhle Boží spuštěné na znamení, že se lid má zastavit.
-
Stavovati se
Viz heslo Stavěti se.
-
Stéblo
V našem smyslu pouze v Gn 41,5.7.22; jinde plevy vznikající rozdrobením stébla nebo suché strniště.
-
Stehénko, stehno
Izraelci směli požívati hmyz s vyvinutými stehénky ke skákání (kobylka).
-
Stěhovati se
V Iz 38,12 prorok přirovnává život ke stanu, jehož kolíky byly vytrženy ze země.
-
Stěna
„Sbílená stěna“ oprýská větrem; obraz těch, kteří se neoprávněně vydávají za proroky.
-
Stesknouti se
Hebr. jága' = býti unaven; „Ty ses o mne nesnažil, ó Izraeli“ (Iz 43,22).
-
Stěsnění
Staročesky = stísnění, tíseň.
-
Stěžeje
Dveřní závěs, „pant“; v 1. Samuelově 2,8 sloupy, jimiž byla podle starověkého názoru země podepřena.
-
Stěží
Staročesky s tíží, ztěžka; označuje spěšnost, naléhavost; o poslech s důležitým rozkazem.
-
Stezka
Cesta, pěšina či silnice, v přeneseném smyslu způsob života a jednání, zejména Bohem předepsaný.
-
Stěžovati si
Staročesky stěžovati si na koho, nač; být zkarmoucen; lid se zatěžoval vinou vůči Hospodinu.
-
Stíhati
Jíti za kým, pronásledovati, honiti, postihnouti; 'hledej pokoj a usiluj o něj'.
-
Stihnouti
Vystihnout, vnitřně se zmocnit, pochopit, vnitřně si přisvojit.
-
Stín
Ve východním podnebí obraz pohody, ochrany a bezpečnosti, zároveň symbol pomíjitelnosti a smrti.
-
Stínán, stínati, stíti
Odříznout, posekat, zlomit vaz; stětí hlavy bylo mimořádnou potupou jako ukřižování.
-
Stíniti
Viz Stín.
-
Stírati
Staročesky hubiti, ničiti, drtiti, změlniti, rozmílati.
-
Stíti
přesměrování na Stínán, stínati, stíti
-
Stižitelnost, stižitelný
Staročesky schopnost chápání, chápavost; u Jb 11,7 též nevystižitelnost, nevyzpytatelnost.
-
Stkvělost, stkvíti se, stkvoucí
Jasnost, zářivost, zářiti, oslnivě bílý.
-
Stkvostně
Novočesky skvostně; staročesky = skvěle, přepychově.
-
Stlačené lůno
Rozdrcené, zmrzačené, vyřezané lůno.
-
Stláti
Staročesky připravovati, chystati; rozprostříti; Hrozný o hrochovi 'jako mlátička'.
-
Stočily
Plný zákrutů, klikatý; Izaiáš mluví o dvou Leviatanech označujících dvě světové říše.
-
Stočiti
Dohromady točiti, zkroutiti; v Pláči 3,11 Bůh odchýlil cesty od toho, co je správné a pravdivé.
-
Stoičtí mudrcové
Jsou přívrženci filosofické školy navazující na starší řeckou tradici, typičtí představitelé hellenistickořímského myšlení.
-
Stojící
přesměrování na Státi
-
Stok
Z němčiny kláda, břevno; hrubý stůl, špalek; v Ez 40,39 stoly.
-
Stok
Staročesky soutok; místo, kde se stékají potoky či řeky; hebr. 'áfík = řečiště.
-
Stolice
Označuje sedadlo s opěradly, které se stalo symbolem panovnické a soudcovské moci, ať už jde o trůn královský nebo trůn Boží.
-
Stoliti
Staročesky za stolem seděti a jísti, hodovati; v biblických dobách se leželo na poduškách.
-
Stonati, stonávati
Staročesky sténati, naříkati bolestí; býti nemocen.
-
Stoudev
Velká hliněná dvouuchá nádoba na vodu či obilí; v J 2,6 dvě neb tři míry (38 l).
-
Stovaryšiti se
Staročesky = spojit se, sdružit se.
-
Strach
Označuje všechny stupně a druhy bázně a úzkosti od tělesného chvění po duševní úděs a hrůzu.
-
Strachovati se, strašiti se
Bát se, mít úzkost; bible uznává jen bázeň před Bohem a varuje věřící před ustrašeností.
-
Střáhli
Staročesky = číhali, od slovesa „stříci“.
-
Strakatý
V Ez 17,3 strakatá orlice (Nabuchodonozor) vyjadřuje různost národů pod jeho panstvím.
-
Strana
Krajina, díl, část, skupina; světové strany určovány obrácením obličeje k východu slunce.
-
Straniti
Staročesky v Izaiáši 14,31 odejíti stranou, odchýliti se; o uspořádaných šicích Assyřanů.
-
Stránka
Staročesky dílec, částka; řec. meris = díl, podíl; v L 10,42 Mariin nejlepší podíl.
-
Strápen
přesměrování na Ztrápiti (ztrápený)
-
Strašení
V Ju 23 bázeň; Kraličtí: 'jiné strašením k spasení přivozujte' při zachraňování opatrnost.
-
Strašidlo
Postrach; v Ozeáši 13,2 jde o modly.
-
Strašiti
Děsiti, naháněti strach.
-
Strašiti se
přesměrování na Strachovati se, strašiti se
-
Strašlivý
Staročesky bázlivý, ustrašený; strašný, hrozný, příšerný, vyvolávající hrůzu.
-
Strava
Staročesky náklad na živobytí, útrata; potrava, jídlo; též alimenty z pokrevního příbuzenství.
-
Stráž
Dohled, hlídka a péče, zejména levitská stráž u stánku úmluvy a chrámu, ale i vojenské hlídky.
-
Strážce, strážný
Hlídači na hradbách, u bran měst i chrámů; Bůh je strážcem, lidé mají být strážci bratří.
-
Střebati
Staročesky = srkat, chlemtat, pít.
-
Střecha
Na východě obyčejně ploché, opatřené zábradlím; hodily se ke skladování plodin, modlitbě.
-
Stred
Staročesky střední část medového plástu, tedy med; oplývati mlékem a strdí = býti úrodný.
-
Středmost, středmý
Rozumnost, rozvážlivost, umírněnost, ukázněnost; protiklad blouznění, nápadnosti a prostopášnosti.
-
Střela, střelec
Šípy z rákosu s kovovými špičkami v toulu; Starý zákon mluví o Božích střelách jako o trestech.
-
Střelba
V Jb 41,20 hebr. tótách = kyj; v Ez 26,9 mᵉchí = nástroj dobývací (válečné berany).
-
Střenovní zuby
Staročesky střen = dřeň, jádro; stoličky.
-
Střep, střepina
Kus rozbité hliněné nádoby; obrazně něco bezcenného nebo suchého; střepy sloužily i ke psaní zpráv.
-
Strestán
přesměrování na Ztrestán, -í
-
Střeva
Útroby byly pokládány za sídlo citů a soucitu; místo střev Kraličtí říkají vnitřnosti.
-
Střevíc
přesměrování na Obuv
-
Strhnouti se
1. Nenadále povstati, náhle nastati; 2. Spustiti se, odtrhnouti se, odpadnouti, opustiti.
-
Strhnouti, strhovati
Rváti z koho, svléknouti; sraziti, svrhnouti.
-
Strhovati
přesměrování na Strhnouti, strhovati
-
Stříbrný, stříbro
Drahý kov těžený z leštěnce olověného, užívaný na ozdoby, nádoby, zařízení chrámu a jako platidlo.
-
Stříci
Hlídati, pozor dávati, slíditi, číhati.
-
Stříci se
Varovati se, vystříhati se, chrániti se.
-
Střída
Střídání, směna.
-
Stříhati, střihnouti, střižec
O stříhání ovcí jako slavnosti radosti a hodování; první ostříhaná vlna odevzdána svatyni.
-
Stříleti
Viz Lučiště, Střela.
-
Střižec
přesměrování na Stříhati, střihnouti, střižec
-
Střízlivě, -ý
Sebeukázněně, rozvážně; brát vážně skutečnost danou zjevením Božím v Kristu, bdít, modlit se.
-
Strkati
Ve smyslu odhánět (Jb 24,4).
-
Strniště
Zbytky stébel na požatém poli; dosti vysoká, obětí ohně a obrazem osudu páchajících nepravost.
-
Strojení, -ý, strojiti (se)
Staročesky příprava, upravovaný, připravovati se, chystati se; též umělá úprava vlasů.
-
Strom
Označovaly starověká posvátná místa spojená s božstvy a nadpřirozenými silami, ve Starém zákoně také symboly života a moudrosti.
-
Stromoví
Obyčejně bez druhu; v Gn 21,33 hebr. 'ēšel = tamaryšek; 9 druhů v Palestině.
-
Strop
Zhotovován z přitesaných kmenů na zdivu; proti dešti chráněn vrstvou větví a udusaného jílu.
-
Stroskotati
přesměrování na Ztroskotání, ztroskotati
-
Strpěti
Staročesky vydržeti, snésti; podstoupiti; podstoupiti mučení.
-
Struha
Vodní příkop, vodovod; v 1Kr 18,32 u Eliáše; v Iz 7,3 vodovod z 'rybníka hořejšího'.
-
Struna
Zhotovována ze střeva; nástroj o desíti strunách k doprovodu zpěvu žalmů.
-
Strýc
Bratr otcův; hebr. dôd má širší význam, označuje jakéhokoli příbuzného z otcovy strany.
-
Strýna
Staročesky = teta, žena strýcova.
-
Stud
přesměrování na Styděti se
-
Studenost sněžná
V Příslovích 25,13 snad o způsobu míchání sněhu do nápojů pro ochlazení.
-
Studnice
Jsou vodní prameny zachycované v nádržích nebo vykopávané ve skále, které měly v Palestině životní význam zejména v období bez deště.
-
Stuhnouti
Hrozný překládá Jb 38,37n: 'prach země sleje do kovu, hroudy se spekou'; hebr. jásak.
-
Stůl
V kočovných dobách kus kůže, později nízký stůl, v svatyni pak stůl předkladný pro dvanáct nekvašených chlebů.
-
Stulovati se
Staročesky = číhavě se chýlit, krčit se.
-
Stupa
Staročesky stoupa = dřevěný moždíř na otloukání obilí; bláznovství nelze odstranit.
-
Stupeň
Schod nebo schodiště; užívalo se u domů na východě k výstupu na plochou střechu.
-
Stvořen
Viz Stvoření, Stvořiti.
-
Stvoření
Biblické pojetí stvoření – starověký izraelský obraz světa, jedinečnost biblické zprávy oproti staroorientálním mýtům (Gn 1–2) a novozákonní motiv „nového stvoření“ v Kristu.
-
Stvořitel
Bůh jako Stvořitel má nárok na důvěru, vděčnost a poslušnost svého stvoření a panuje nad světem.
-
Stvořiti
Boží tvůrčí činnost při stvoření světa; něco docela nového, neslýchaného, božskou zázračnou mocí.
-
Stvrditi, stvrzení, stvrzený
Ustanoviti, vyhlásiti, založiti; potvrditi; dáti právní platnost, pravoplatný.
-
Styděti se
Výraz pocitu, že vnitřní soulad a uspokojení se sebou samým jsou porušeny, souvisí podle bible s hříchem a vinou.
-
Stydlivost
Staročesky = cudná zdrželivost, skromnost.
-
Stýskání, stýskati (si), stýskavý
Staročesky teskliti, zastonati v duchu, zarmoutiti se, reptati; též být nespokojen, omrzen.
-
Sua
Bohatství; 1. Otec kananejské ženy Judovy; 2. Dcera Heberova; 3. Král egyptský u Oseeho.
-
Suach
Smetí, odpadky; prvorozený syn Zofachův z kmene Asserova.
-
Sual
Liška či šakal; 1. Třetí syn Zofachův, Asserovec; 2. Území na sever od Michmas, snad u Ofry.
-
Suar
„Malý“; otec Natanaela, knížete pokolení Izachar za putování po poušti.
-
Subael
Viz Sebuel.
-
Sucha
Judovec; jméno znamená „jáma“.
-
Suchatští
Rodina písařů, bydlících v Jábezu, původem snad ze Socho.
-
Sucho, suchost, suchý
Souš proti moři, ale také bezdeštné počasí vedoucí k hladu; pokládáno za trest Boží za modlářství.
-
Suchský
přesměrování na Suech
-
Sud
V Ezd 7,22 hebr. bát = míra pro tekutiny; v Lachis nalezeny nádoby o obsahu 442 l, obvyklý bát 40 l.
-
Suech
Hebrejsky nízko položený, jáma; syn Abrahama a Cetury; snad kmen Suchu na Eufratu.
-
Suf
„Plástev medu“; levita z Kahatova rodu, předek Samuele; v 1Pa 6,26 Zofai.
-
Sufam
Potomek Beniaminův, zakladatel čeledi Sufamské; jinde Mufím, Suppim, Sefufan.
-
Suham
Kopač jam?; syn Danův a zakladatel čeledi; v Genesi 46,23 se nazývá Chusim.
-
Sukkimští
Obyvatelé stanů; kočující kmen pastýřský, část armády egyptského krále Sesáka.
-
Sukkot Benot
Jméno ženské bohyně; snad 'stan dcer' v Samaří, nebo přenosné stánky či Zerbanita.
-
Sukně, suknička
Staročesky oděv ze sukna, jakýkoli svrchní šat; v NZ řecké chitón či himation, plášť.
-
Sůl
Nepostradatelná součástka potravy; symbol trvanlivosti, věrnosti a pohostinnosti při smlouvách.
-
Sulamitská
Mladá žena v Pís 6,12; jméno od Sunem nebo souhlásky připomínají Šalomouna; ženský tvar jeho jména.
-
Sumatský
Jedna ze čtyř rodin Kariatjeharimských.
-
Summa
Z latinského souhrn, součet, počet, množství; též pravopisem suma.
-
Sunamitská
Žena narozená v Sunem; v bibli takto označeny Abizag a bezejmenná hostitelka Elizeova.
-
Suni
Syn Gádův, zakladatel čeledi.
-
Sup
V Lv 11,13 mezi nečistými ptáky; spíše menší dravec rychlého letu; v Iz 34,15 v pustém Edomu.
-
Suppim
„Druh hadů?“; syn Jediaele, syna Beniaminova; jinde Muppim, Sufam, Sefufan.
-
Sur
Opevněné město na severovýchodní hranici Egypta u severního cípu Rudého moře.
-
Suriel
Bůh je skála; levita, kníže čeledi Merari za doby putování Izraelců pouští.
-
Surisaddai
Všemohoucí je skála; otec Salamiela, knížete Simeonovců za doby putování Izraelců pouští.
-
Surový
Staročesky = syrový.
-
Susa
Královský sekretář Davidův a Šalomounův; též zvaný Saraiáš, Seiáš, Sísa; snad cizího původu.
-
Susan
Město lilií, hlavní město krajiny Elám; po Kýrově dobytí Babylona zimní sídlo perských králů.
-
Susanechaiští
Obyvatelé města Susan či krajiny Susiany, které Asnapar [Aššurbanipal] usídlil v Samaří [Ezd 4,9].
-
Susi
Jezdec?; otec Gaddiův, zvěd zastupující pokolení Manassesovo při prvním propátrávání zaslíbené země.
-
Sutala
Syn Efraimův, zakladatel čeledi; v 1. Paralipomenon 7,20 nazýván Sutelach.
-
Sutelach
Potomek Efraimův, syn Zabadův; viz Sutala.
-
Sužování, sužovati
přesměrování na Soužen, soužení, soužiti
-
Sváda
Staročesky svár, spor, boj, hádka.
-
Svadba
Svatba v biblických dobách, rodinná slavnost s průvodem ženicha pro nevěstu a hostinou trvající několik dní.
-
Svadební roucho
Viz Svadba.
-
Svaditi se
Staročesky = pohádat se, znesvářit se, dát se v boj.
-
Svadnouti
Staročesky chřadnouti, býti skleslý, umdlíti, býti sžírán, schnouti, ztrnouti.
-
Svár, svárlivý
Opak pokoje, jeden z hlavních nepřátel pospolitostního života v Hospodinově smlouvě.
-
Svářiti se
Staročesky = bojovat, mít spor, dohadovat se. Viz Vody sváru.
-
Svatě
Řec. hosiós; co je před Bohem a člověkem správné a dobré, odpovídá božskému právu.
-
Sváteční
Sobotní; den bohoslužebného shromáždění.
-
Svátek
V hesle Slavnost bylo podáno vše podstatné o svátcích ve Starém zákoně.
-
Svatokrádce, svatokrádež
Odcizení předmětů svatyně platilo ve starověku za jeden z největších zločinů.
-
Svatost, svatý
Označuje naprostou odlišenost, oddělenost a jinost od všeho obecného, spojená s posvátnou úctou a bázní.
-
Svatosvátý
Nejsvětější, svatý v nejvyšší míře; o oltáři, kadidle, kultovních předmětech i chrámovém prostoru.
-
Svatý
přesměrování na Svatost, svatý
-
Svatý Duch
Viz Duch, Svatost.
-
Svatý Izraelský
přesměrování na Svatost, svatý
-
Svatyně
Posvátná místa s ohraničeným prostorem, posvátnými kameny a oltářem, sloužící k bohoslužbě.
-
Svatyně svatých
Viz Stánek úmluvy; Svatyně.
-
Svaz
Staročesky = to, čím je něco svázáno, pouto; šlacha.
-
Svázán, -aný, svázati, svazovati
O svazování pouty a řetězy; obrazně o duši svázané ve svazku živých pod Boží ochranou.
-
Svazček
Staročesky svazeček; svazek (yzopu) nebo váček (s myrrou).
-
Svazek
To, čím je co svázáno; pouto, jho, okovy; v Novém zákoně láska jako svazek dokonalosti.
-
Svazování
přesměrování na Svázán, -aný, svázati, svazovati
-
Svazovati
přesměrování na Svázán, -aný, svázati, svazovati
-
Svazující
Za 11,7 o Mesiáši, jenž pase ovce se dvěma berlami – Milost a Spojení – obě pak zlámané.
-
Svěcení
V Lv 8,33 jde o posvěcení Arona a jeho synů za kněze; hebrejsky 'naplniti ruku'.
-
Svědek, svědčiti, svědectví
Označení toho, kdo na základě přímé osobní zkušenosti podává zprávu o tom, co viděl, slyšel a čeho se zúčastnil.
-
Sveden, -í, -ý, svésti, svoditi
Zlákati ke zlému, oklamati, podváděti nebo uvésti v blud od pravé cesty Boží.
-
Svedení
přesměrování na Sveden, -í, -ý, svésti, svoditi
-
Svedený
přesměrování na Sveden, -í, -ý, svésti, svoditi
-
Svědom
Staročesky vědom si, znalý; hebr. sákan = seznámiti se, být obeznámen.
-
Svědomí
Označuje v Novém zákoně vnitřní úsudek o tom, co je dobré a zlé, tedy mravní vědomí zakořeněné ve víře.
-
Svegruše
Staročesky matka manžela nebo manželky, tchyně.
-
Svémyslně, -ý
Staročesky domýšlivý, svéhlavý, úmyslný; podle své vůle činící, pohrdající druhými.
-
Svěřen, -ý, svěřiti, svěřovati
Složit u někoho jako zástavu nebo do ochrany; Timoteovi bylo svěřeno evangelium jako poklad.
-
Svésti
přesměrování na Sveden, -í, -ý, svésti, svoditi
-
Svět
Celkový název pro veškerost jsoucna, nejprve prostorově v řeckém myšlení jako uspořádaný celek, později časově v biblickém pojetí ve vztahu k eschatologické perspektivě.
-
Světiti
Pokládati za svaté, Bohu oddělené a zasvěcené; zacházeti s čím jako se svatým.
-
Světle
Staročesky = jasně, zřejmě, srozumitelně.
-
Světlo
Je v biblickém pojetí původně tvořeno Bohem, symbolizuje požehnání, spravedlnost, pravdu a spásu, zatímco tma znamená hřích a smrt.
-
Světlost
Záře, jas, lesk; ve 2K 11,14 satan se přestrojuje za anděla světla, ač je knížetem temnosti.
-
Světlý
K Mt 6,22 viz Světlo.
-
Světský
Patřící tomuto světu, věku; soustředěný výhradně na pozemský život; v NZ i lidé profánní.
-
Svévolně
Úmyslně, zlovolně, ze zlé vůle.
-
Svíce
Obrazné označení pro trvání života, životní sílu, možnost působení, udržující milost Boží nebo Slovo Boží.
-
Svícen
Sedmiramenný zlatý svícen ve svatyni, symbol Boží přítomnosti, zapalovaný večer a hašený ráno.
-
Svině, sviňský
Staročesky vepřový dobytek; odpor v Palestině nelze vysvětlit jen hygienicky, jde i o důvody kultu.
-
Svinouti, svinutý
Starověké knihy podoby pruhu papyru, svinovány pomocí hůlek ve svitek; Ježíšův šátek byl svinutý.
-
Sviňský
přesměrování na Svině, sviňský
-
Svírání, svírati(se)
Sevření noh kládou, bolesti rodičky, úzkost, strach, zmatek, zemdlení, chřadnutí.
-
Svitání
Novočesky svítání. Viz Den.
-
Svítěziti
přesměrování na Vítěz, vítěziti, vítězství
-
Svítiti
Starozákonní věřící přirovnával Boží požehnání k rozžaté Boží svíci nad svou hlavou.
-
Svláčeti
Svlékati; o vojenském brnění, o oděvu, o kůži.
-
Svlak
Příční dřevo (lišta) vázající prkna; v Ex 26,26 trámec provlékaný kroužky stánku.
-
Svlažený, svlažovati
Zavlažiti, dáti vláhu, zavodňovati; o zemi, zahradě, vinici, horách svlažovaných deštěm.
-
Svléci
Odložit svrchní plášť; přeneseně svlečení starého člověka ve křtu a oblečení Krista.
-
Svoboda (svobodný, osvoboditi, vysvoboditi)
Osvobození od moci zákona a hříchu, dosažené obětí Ježíše Krista, jenž naplnil spravedlivý požadavek zákona.
-
Svod
Staročesky svedení od pravdy, podvod, klam, blud; v Iz 28,15 o pověrečném získávání kouzel.
-
Svoditi
přesměrování na Sveden, -í, -ý, svésti, svoditi
-
Svolán, -í, svolati, svolávání
V Novém zákoně spojeno s Ježíšovým pověřením nebo autoritativním napomenutím učedníků.
-
Svolení, svoliti [se]
Společné svolení = vzájemná dohoda; svoliti = souhlasiti, přivoliti; svoliti se = shodnouti se.
-
Svorný
Staročesky svor = spřežení; „býti svorný“ = shodnouti se; Škrabal v Skutcích 28,25: „ve vzájemné neshodě odcházeli“.
-
Svozovati
Staročesky sváděti; Jb 28,4 snad práce havířská, spouštění provazem v dolech; text velmi temný.
-
Svrab
Svědivá choroba způsobená roztočem zákožním; přenosná; vylučovala z kněžství.
-
Svrablavý
Stížený svrabem; 'svrablavé uši' (2Tm 4,3) = obraz zvědavosti hledající nové ukojení.
-
Svrchek
Povrch, vrchní část, vršek; v Ž 24,7 pažení, svrchní zárubně bran.
-
Svrchní
Staročesky svrchovaný, horní, nejvyšší; Galatským 4,26 mluví o svrchním Jerusalemu.
-
Svrchovaně, svrchovaný
Staročesky dokonale, úplně, v nejvyšší míře; v F 3,14 'povolání Boží shůry'.
-
Svrchu
Nahoře.
-
Svrhnouti
Něco shora dolů hoditi, odhoditi, shoditi; též odložiti, sesaditi někoho z úřadu.
-
Svržen
přesměrování na Svrhnouti
-
Svůdce
Ten, který uvádí na scestí, k bludu; v NZ řecké goés označuje kouzelníka, zaklínače, pak podvodníka.
-
Svůj, svá, své
Staročesky často ve smyslu vlastní, samostatný, svobodný; 1K 6,19 'nejste sami svoji'.
-
Syn
Výraz označuje především přímého mužského potomka, ale biblicky také vzdálenějšího potomka, adoptovaného člověka, duchovní původ a příslušnost nebo určení života.
-
Syn Boží
Označuje božské bytosti nebo ctitele Boží v Starém zákoně a v Novém zákoně se vztahuje především k Ježíši Kristu.
-
Syn člověka
Označuje člověka jakožto konkrétní bytost se zvláštním důrazem na jeho odlišnost od Boha.
-
Synáčkové
přesměrování na Syn
-
Synovství
Řecky hyiothesia = adoptace, přijetí za syna; Bůh v Kristu dosazuje věřící mezi své děti.
-
Syntyche
Členka sboru ve Filipách, snad diakonka. Viz Evoda.
-
Sypati
V Exodu 9,8 sypání mouru, sazí; symbolicky naznačovalo, že šestá egyptská rána přijde z nebe.
-
Syptěti
V Kral. siptěti = syčet jako had, pískat, mít chraplavý hlas.
-
Sýr
Sušený tvaroh; rozetřen a smíchán s vodou poskytuje osvěžující nápoj; v Jerusalemě údolí sýrařů.
-
Syrakusy
Hlavní město ostrova Sicilie; Pavel pobyl 3 dny jako vězeň na lodi plující z Malty do Říma.
-
Syřeček
Novočesky syreček. Viz Sýr.
-
Sýření
Staročesky ssedlé mléko, z něhož se vyrábí sýr; v Jobovi 10,10 srovnání stvoření s mlékem.
-
Sýrie
Rozsáhlé území mezi Taurem, Arabskou pouští, Středozemním mořem a Eufratem, osídlené mnoha národy včetně Aramejců.
-
Syrofenická žena
Pohanka, jejíž dceru Ježíš uzdravil u Tyru; v Mt 15,22 žena kananejská.
-
Syrsky
Aramejsky; aramejština pronikla do celého Orientu; v zajetí Izraelci zapomněli hebrejštinu.
-
Syrský
přesměrování na Sýrie
-
Szajímati
Staročesky = pozajímat.
-
Sžatý
Požatý.
-
Sžírati
Staročesky sežírati, sežrat, žráti, stravovati; o zvířatech, o ohni, o meči, obrazně o trápení.
-
Sžíti
Požít, pokosit.
-
Szouti
Staročesky sezouti; na posvátných místech se obuv odkládala, i kněží konali službu v chrámě bosi.