Snížen, snížení, snížiti

Snížen, snížení, snížiti [se]. Tyto výrazy mají dvojí význam: doslovný ve smyslu učiniti [se] nízkým, probořiti [se], změkčovati [Ž 65,11; 104,8; Iz 40,4] a přenesený ve smyslu pokořiti [se], ponížiti [se], zahanbiti, sklíčiti. V bibli převládá tento druhý přenesený význam. Přitom hebrejština užívá devíti různých výrazů, nejčastěji šáfél [šáfál, šéfel], zvláště u Izaiáše. Poněvadž bible považuje pýchu za jeden ze základních hříchů proti Bohu, hledí vstříc době, kdy sníženy, pokořeny budou vysokost lidská [Iz 2,17; sr. 10,33], vysoké oči [Ž 18,28; Iz 2,11; 5,15], vysokomyslnost [Iz 13,11; Dn 4,34], velikost síly [Ez 30,6], pýcha [Za 10,11]. Na druhé straně Bůh pamatuje na ponížené [Ž 136,23] a vzpřimuje a pozdvihuje snížené [Ž 146,8; Jr 30,19]. Ž 119,67 vyznává, že teprve tenkrát, když jeho pisatel byl Bohem pokořen, přestal bloudit. Bůh se ovšem musí se své nadsvětné vznešenosti snížit, sklonit, aby se podíval na nebesa a zemi [Ž 113,6; sr. 138,6; Iz 40,22], ale činí to ochotně, aby povýšil nuzného a chudého.

Př 12,25 praví v českém překladu, že „starost v srdci člověka snižuje ji“, tj. ruku [v. 24]. Kral. podle Poznámek myslí na oblevení v práci. Jiní se domnívají, že jde spíš o ponížení srdce. Podle Př 29,23 pýcha způsobuje, že člověk je pokořen. Sr. české „pýcha předchází pád“.

Ježíš v L 10,15 [sr. Mt 11,23] předpovídá městu Kafarnaum, jež bylo jeho oblíbeným působištěm a tím předmětem zvláštního vyznamenání a mimořádné příležitosti [„až do nebe zvýšeno“], naprosté zavržení při posledním soudu [„až do pekla sníženo“, tj. sestrčeno budeš], protože nečinilo pokání. Snad se domnívalo, že bude mít zvláštní výsady i při tomto soudu, protože často prožívalo Ježíšovu přítomnost. Pravý opak se stane, protože nedovedlo pochopit, že Ježíšova přítomnost vyzývala k naprostému rozhodnutí [k výrazu sr. Iz 14,13.15].

Pavel ve F 4,12 popisuje svou naprostou nezávislost na měnitelných okolnostech života: umí býti snížen [Žilka: „Umím žíti skromně“, Hejčl: „nouzi trpěti“] i hojnost míti, ovšem nikoli z vlastní síly, ale v Kristu, který jej posiluje, a z lásky k těm, kterým kázal [2K 11,7].