Heslo
Seba
Seba [= přísaha nebo sedm].
1. Jméno studnice, kterou vykopali služebníci Izákovi, když byla uzavřena smlouva s Abimelechem. Podle ní bylo nazváno město Ber-sabé [Gn 26,33].
2. Místo na území pokolení Simeonova, jmenované mezi Bersabé a Molada [Joz 19,2]. Badatelé se domnívají, že jde buď o Tell es-Seb‘a, asi 5 km vých. od Bersabé, anebo o chybné psaní původního jména Sama [hebr. šema‘, sr. Joz 15,26], anebo konečně o opisovačskou chybu, která vznikla z předcházejícího jména Bersabé. V 1Pa 4,28 je totiž toto jméno vynecháno.
3. Syn Bichri z pokolení Benjaminova na horách Efraimských, náčelník při povstání Ab solonově. Prošel celou říší Izraelskou a bouřil proti Davidovi. Joáb ho pronásledoval, oblehl v Abel-Betmaacha, ale jakási žena předešla zkáze města tím, že pohnula obyvatelstvo k vykonání popravy S-ovy. Když byla S-ova hlava vyhozena přes zeď města, odtáhl Joáb se svým vojskem zpět do Jerusalema [2S 20,1-22].
4. Buď jeden ze sedmi synů Gádových, kteří bydlili v Bázan, anebo jméno jednoho z jejich bydlišť [1Pa 5,13.16].