Heslo
Bersabé
Bersabé [= studnice sedmi, Gn 21,31, nebo studnice přísahy, Gn 26,33], starožitné, z kulturního a hlavně náboženského hlediska významné město na jižní hranici země judské, vzdálené 85 km od Jerusalema a 47 km od Hebronu; s těmito městy jest spojeno silnicí. Jižně od B. přechází vysočina Judská v poušť, kam kdysi utekla Agar s Izmaelem [Gn 21,9-21]. B. bylo přiřčeno po rozdělení země pokolení Simeonovu [Joz 19,1-2; 1Pa 4,28]. Protože bylo nejjižnější svatyní v Palestině tak jako Dan bylo nejsevernější, ustálilo se tehdy označení „od Dan až do Bersabé“ [1S 3,20; 2S 3,10; 17,11; Sd 20,1; 1Pa 21,2; 2Pa 30,5]. B. odvozuje svůj původ od 7 studní, které dal vykopati Abraham [Gn 21,31-33]. Také se nazývá „studnicí přísahy“ [Gn 21,22-34], protože tu Abraham učinil s Abimelechem, králem z Gerary, smlouvu a daroval mu na svědectví 7 jehnic [Gn 21,28]. Izák zde vystavěl Hospodinu oltář [Gn 26,23-25] a obnovil jak smlouvu s Abimelechem [nebo jeho nástupcem], tak jméno Seba [= přísaha Gn 26,32-33]. Odtud také vyšel Jákob na cestu do Cháran [Gn 28,10] a zde obětoval, když se ve stáří stěhoval do Egypta [Gn 46,1-5]. Za Jozue tu stálo už město [Joz 15,28]. Synové Samuelovi vykonávali zde svůj soudcovský úřad [1S 8,2]. Prorok Eliáš utekl před Jezábel přes B. na poušť [1Kr 19,3]. B. bylo i poutnickým místem [sr. Am 5,5; 8,14]. I po návratu ze zajetí babylonského bylo B. osazeno židovskými navrátilci [Neh 11,27.30]. V době Jeronýmově bylo B. sídlem křesťanského biskupa. Nynější Bir-es-Seba čítá asi 3000 obyvatel, většinou mohamedánů. Jsou tu tři starobylé studně s dobrou pitnou vodou; v nové době bylo vykopáno i několik nových studní, poskytujících hojně vody.