Hesla začínající na písmeno B

Vesnice na hranicích území Simeonova, snad totožná s Rámat na jihu; jméno znamená „pán, vlastník, manžel“.

přesměrování na Bál

Paní; neznámé město v původním území Danovu poblíž Gázer, které opevnil Šalomoun.

Bál je milostiv; správce olivových a fíkových hájů Davidových.

Král ammonitský; žil v době zkázy Jeruzaléma za Nabuchodonozora.

1. Vrah Izbozetův; 2. Otec Davidova bojovníka; 3. Navrátivší se se Zorobábelem; 4-5. Další.

Levita z čeledi Gersonovy, praotec zpěváka Azafa.

1. Porodní bába; pomoc při porodu od starších zkušených žen; 2. Stará žena, stařena.

Podle biblického výkladu „zmatení“ (Gn 11,9), podle původního babylonského smyslu „brána Boží“ (bab-ilu).

Staročesky = příslušející starým ženám, lehkověrný; dnes říkáme „dětinský“.

Hlavní město starověké říše, „brána Boží“, znovu vybudované Nabuchodonozorem s proslulými visutými zahradami a chrámovou věží.

Biblický Sinear nebo Kaldea; úrodná země na dolním toku Eufratu a Tigridu, kolébka sumerské a akkadské kultury.

Ztotožňována s věží babylonského chrámu; symbol lidské domýšlivosti a vzpoury proti Bohu.

Výsledek obléhání Jerusalema Nabuchodonozorem a poslední kapitola dějin království Judského.

Doslovně 'plášť Šinearský'; Babylon proslulý tkaním různobarevných drahocenných rouch.

Obyvatel Bahurim.

Odloučení; otec krále idumejského Adada.

Hejtman a pobočník Jehův, jenž byl pověřen vykonáním soudu nad Joramem, synem Achabovým.

Syn Remmona z Benjaminova pokolení, hejtman Saulův; s bratrem zabil Izbozeta; popraven Davidem.

Obraz nesnází a nebezpečí, jež zapletávají člověka; stále hlubší zabředání bez vyváznutí.

„Mladíci“; vesnice u Jericha; odtud Semei zlořečil Davidovi; Jonata se zde ukryl.

Dům; pravděpodobně 'dům modly moabské' na rozdíl od výsosti; překladačům činil obtíže.

Láhev; jeden z Netinejských, zakladatel čeledi, jejíž příslušníci se vrátili ze zajetí.

„Hospodin zpustošil?“; 1. levita začínající chválu; 2. strážný vrat chrámových.

Jeden z levitů, kteří se vrátili z babylonského zajetí.

Pán ve smyslu hospodáře, hlavní mužské božstvo semitských národů, zvláště Feničanů a Babyloňanů.

Slovo Bál v zeměpisných názvech v Palestině – přehled míst při hranicích Fénicie a u měst spojených s pohanskou modloslužbou (Bála, Bálamon, Bál Berit, Bálcafon ad.).

Bál [osoba]1. Syn Reaiášův z čeledi Johelovy z doby před zajetím Izraele [1Pa 5,5-6].2. Syn Saulova praotce Gabaona-Jehiele a jeho manželky Máchy, Benjaminita [1Pa 8,30; 9,35-36.39].

Pán smlouvy; božstvo v Sichem, bdící nad smlouvami; též jméno syna Reaiášova a Benjaminity.

Město na jihu Judstva, snad totožné s Bála.

Bála [= paní]: 1. Děvečka Ráchel a ženina Jákobova, matka Dana a Neftalíma; 2. město v Simeonově území; 3. město známé jako Kariatjeharim; 4. hora v Judstvu mezi Akaron a Jebnael.

Syn Eserův z rodu Horejských.

přesměrování na Berodach-Baladan

Pustošitel; syn Seforův, král moabský, spojil se s Madiánskými a najal Baláma proti Izraeli.

Syn Beorův, věštec z Mesopotamie, který místo zlořečení Izraeli dobrořečil na rozkaz Hospodina.

Syn Achoborův, král Idumejský; jméno znamená „Bál je milostiv“.

Balatber a jiná jména začínající Bal-; viz Bál 1-14.

Množné č. hebr. ba'al; různí Bálové: Melkart z Tyru, Baal-šamím z Foinikie a Palmyry.

přesměrování na Balzám

Poslední král novobabylonské říše, prvorozený syn Nabonida; zavražděn ve svém paláci r. 539 př. Kr.

Báli, ochraňuj králův život?; jméno, které obdržel Daniel při dvoře Nabuchodonozorově.

Vyráběný z vonné pryskyřice dovážené z Arábie; užíván k účelům náboženským i léčebným, zvl. v Galád.

Zkrácenina Bamotbal; město krajině moábské sev. od Arnonu; byla tam svatyně Bálová.

Syn Joiady; velitel nad drabanty za Davida, později velitel vojska pod Šalomounem.

Kultická nádoba se širokým otvorem na mouku k suché oběti, ze zlata, stříbra nebo bronzu.

Vystavěný; z jeho rodu se vrátilo 642 příslušníků z babylonského zajetí.

Jedna ze dvou manželek Benjaminity Sacharaima.

Syn otcův; jeden z politických buřičů z doby Pilátovy; propuštěn o velikonocích místo Ježíše.

Bůh žehná; Buzitský, otec přítele Jobova Elihu.

Viz Zachariáš; jméno znamená „Hospodin žehná“.

Místo na poušti Šur západně od Kádes.

Hospodin tvoří; syn Simeiův z rodu Benjaminity Sacharaima.

Blesk; syn Abinoemův z Kades Neftalímova, vyzván Deborou, vysvobodil Izraele z jha Jabínova.

Azmavet ve 2. Samuelově 23,31, snad totéž jako Azmavet Bacharomský.

V Ezechieli 23,15 převislé čepice, vysoké turbany na hlavách Kaldejských s vinutím přepadajícím vzadu.

Syn Semaiášův, potomek Davidův; jméno znamená „uprchlík“.

Aramejsky syn Ježíšův; židovský čaroděj u Sergia Pavla v Páfu; Pavel jej nazval synem ďáblovým.

Malá lodice bez stožáru.

Příslušník Netinejských, zakladatel čeledi, jejíž členové se vrátili ze zajetí babylonského.

Syn utěšení; levita z Cypru, průvodce Pavlův a apoštol při misijní práci mezi pohany.

Jméno několika osob; Jozef Barsabáš byl navržen k doplnění dvanáctera apoštolů spolu s Matějem.

„Syn Timeův“; slepý žebrák, kterého Ježíš uzdravil v Jerichu.

Syn Tolmai; jeden ze dvanácti, podle tradice kázal v Indii; snad totožný s Natanaelem.

Syn Neriášův, důvěrník a písař proroka Jeremiáše; uchoval jeho proroctví.

Hrála význačnou roli ve všedním i kultovém životě starého Orientu; bílá, modrá, šarlatová.

„Dvakrát b.“ u Kralických pochází z Vulgáty; zdůrazňuje nápadnost a trvalost hříchu.

Vyrobený ze železa; 1. Galádský, jenž pohostil Davida na útěku před Absolonem; 2. Mehulatský.

Davidův rytíř Jošeb Bašebet Tachmonský; hebrejský text velmi porušen; snad vynikl v bitvách.

Libá vůně nebo úsměv; dcera Šalomounova, provdaná za Achimaase, výběrčího daní v kmeni Neftalím.

Skalnatá vyvýšenina?; město v nejjižnějším Judstvu, odkud pocházel děd krále Joziáše Adaiáš.

Řecky mythy; bájeslovné představy o božstvech, pohanské báje odmítnuté SZ; počátky gnose.

přesměrování na Píseň

Část opevnění vybíhající z hradeb; stanoviště strážných; přeneseně symbol pevnosti, ochrany.

Biblická míra pro tekutiny; 1 bát = efi = 39,3 l; 10 bát = 1 chomer = 393,8 l.

přesměrování na Batuel

přesměrování na Bázeň

Dcera množství; brána starého města Ezebon.

Příbytek Boží; syn Náchorův a Melchy, synovec Abrahamův, otec Rebeky a Lábana.

Syn Chenadadův, jenž dohlížel při stavbě jerusalemského opevnění nad polovicí kraje Ceily.

Třetí král izraelský (910-887 př. Kr.), zakladatel druhé dynastie; vyvraždil rod Jeroboámův.

Překlad různých hebr. slov pro jedovatého hada; v pozadí mythologické představy staroorientální.

Nejsevernější krajina ve východním Zajordání; kdysi říše krále Oga, proslulá dobytkem a dubovými lesy.

Libá vůně či úsměv; dcera Izmaelova, poslední ze tří žen Ezauových; snad totéž jako Mahalat.

Hospodinova je základním pojmem biblickým; jádrem zbožnosti a mravnosti, počátkem moudrosti.

přesměrování na Bazališek

Město v nejjižnějším Judstvu, jméno místa je sporné; snad „pohrdání Hospodinem“.

Jeden z Netinejců, zakladatel rodu, jehož členové se vrátili ze zajetí babylonského.

Jeden z Netinejských, hlava čeledi, jejíž příslušníci se vrátili z Babylona; v Nehemiáši zván Bazlit.

Vonná pryskyřice stromu Balsamodendron mukul; sloužila od starodávna za kadidlo.

Izraelci dělili noc na 12 hodin a ty ve tři bdění po 4 hodinách; římské dělení na 4 bdění.

Zdržovat se spánku, pečovat, starat se; v Novém zákoně stálá připravenost a pohotovost víry.

„Hospodin je Pánem“; bojovník z Benjaminova, jenž se připojil k Davidovi v Sicelechu.

Zakladatel čeledi, z níž se navrátilo se Zorobábelem ze zajetí 623 příslušníků.

Velbloudě; druhý syn Benjaminův, jehož potomci osadili Anatot a jiná města benjaminská.

Prvorozenství; jeden z předků Saulových z pokolení Benjaminova.

Citoslovce bolesti a nelibosti; nářek, hrozba; zdvojeno 'ouvech' či ztrojeno ve Zj 8,13.

1. Soudce izraelský; ztotožňován s Barákem či Abdonem; 2. syn Galád z Manassesa.

Syn Báni, který na ponoukání Ezdrášovo propustil nežidovskou manželku.

Pilně, snažně, opravdově, starostlivě, přesně, důkladně.

Od staročesky bedliti = bdíti; ve Starém zákoně praktická bdělost, v Novém zákoně duchovní.

Staročesky dělati bídným, nuziti; pasivně bědně být živ, trápiti se.

V Gn 24,2 část stehna u pohlavního údu; přísaha při něm byla nejobávanější.

„Bál zná“; jeden ze synů Davidových v Jerusalemě; též Eliad („Bůh zná“).

Studnice; 1. Táborové ležení mezi Arnon a Jordánem; 2. Místo úniku Jotáma před Abimelechem.

Studnice bohů; bývá ztotožňována s Beer; podle Iz 15,8 leží na jižním pomezí moábském.

Studny; na hranicích idumejských, místo patřící kmeni Jakan, snad dnešní el-Bírein.

Staročesky způsob života, zaměstnání; o dráze hvězd, závodníků, obrazně o úkolu života.

Menstruace.

Před panovníky a vysokými hodnostáři na cestách běžel jeden nebo více běžců uvolňujících cestu.

Staročesky poběhlík, uprchlík.

Hebrejsky Bál = Pán; ochranné božstvo Babylona, vlastním jménem Marduk; sluneční božstvo.

Pšeničná, nejjemnější mouka, podstatná část některých obětí.

Pohlcené, zkáza; město na rovině společně zvané Ségor; syn Beorův král idumejský; syn Benjaminův.

„Bál Peor“; místní božstvo příbuzné s Chamosem; uctíváno nemravnými obřady u hory Peor.

Bezcennost, nízkost, zloba, zvrácenost; v NZ ve 2K 6,15 personifikace nečistého pohanství.

Bělení látek známé od nepaměti; změkčení, šlapání, tlučení; bělilo se sodou, octem a pod.

Viz Béla, 2.

Bílý zákal oční rohovky; důvod, aby kněz nebyl připuštěn k oběti.

Nejjemnější mouka pšeničná, užívaná v kultu a v bohatých domácnostech k výrobě pečiva.

Vystouplé bílé skvrny na těle byly známkou malomocenství; rozšíření po celém těle neškodné.

Bíle, stříbřitě se skvějící; o vlně, o rouchu, o oblaku.

„Bál Pán severu“; místo v Egyptě na záp. pobřeží Suezského zálivu, kde Izraelité přešli moře.

Pán much, bůh ctěný ve filištínském městě Akaron; Židé v NZ jej pokládali za ďábelské kníže.

Syn; levita; v 1. Paralipomenon 15,20 toto jméno chybí, ač jde zřejmě o výpočet týchž osob.

Syn Lotovy mladší dcery, praotec Ammonitů; jméno znamená „syn příbuzného“.

přesměrování na Hinnom

Syn Hadada, boha bouří; jméno tří nebo čtyř králů syrských v Damašku, protivníků Izraele.

Jméno několika osob; levita z doby Davidovy, hrající na loutnu při vzývání truhly.

Kníže judský, vyslaný od krále Jozafata k vyučování zákona po městech judských; jméno znamená „syn síly“.

Syn Milostivého; syn Šimonův v pokolení Judově.

Město v území Danovu, asi 7 km vých. od Joppen; jméno znamená „synové Berakovi“.

přesměrování na Jákan

Náš syn?; levita, který stvrdil smlouvu s Hospodinem.

Nejmladší syn Jákobův, jediný narozený v Palestině; syn pravice, syn štěstí, pocházel Saul.

„Jeho syn“; syn Jaaziášův z Merari, z rodu Aronova; člen jedné ze 24 kněžských tříd.

„Syn mé strasti“ (Gn 35,18). Viz Ben-jamin.

Syn Zochetův; syn Jesi z pokolení Judova.

Snad zkrácenina za Balmeon; staré amorejské město východně od Jordánu, opevněné pokolením Rubenovým.

1. Otec Béla, krále idumejského; 2. Otec Baláma; 2Pt 2,15 jej nazývá Bozor.

Král sodomský, poražený od Chedorlaomera, krále elamitského.

Syn Zofachův z čeledi Heberovy; též syn Bálův odvedený Tiglatfalazarem; otec Judity; otec Ozeáše.

Požehnání; Benjaminovec u Davida; též údolí, kde Jozafat dobrořečil Hospodinu po vítězství.

Viz hesla Beránek, Ovce, Skopec.

Válečný nástroj při obléhání měst; vodorovná kláda s kovovou hlavicí zavěšená na kolech.

Roční samec bez vady obětovaný každodenně, v sobotu i při hlavních slavnostech Izraele.

Označení Ježíše u Jana Křtitele; symbol zástupného utrpení a smírčí účinnosti sebeoběti.

O přesnicích 10. nisanu vybrán bezvadný beránek, 14. nisanu zabit v chrámě za zpěvu levitů.

Jasně, hlasitě znějící nástroj zhotovený z beraního rohu.

Hospodin žehná; šest mužů: levitové, syn Mesillemotův, syn Zorobábelův, syn Mesezábelův.

Syn Sutelachův, vnuk Efraimův.

Nějaký kmen, žijící v okolí Ábel Betmaacha.

Syn Zofachův z pokolení Asserova.

1. Syn Asserův; 2. syn Efraimův; 3. Benjaminita z Ajalon; 4. levita.

Město makedonské; nyní Verria; za Pavla zde židovský sbor, kde měl značný úspěch.

Viz Berie.

Příslušník rodu Beriova.

„Smlouva“; božstvo města Sichem, zvláštní ochránce smluv.

Prut, hůl, žezlo, zvláště berla pastýřská; označení svrchovanosti králů i vůdců.

Daň, dávka uložená poraženému národu.

Nejstarší dcera Heroda Agrippy I.; žila s bratrem Agrippou II., poměr s budoucím císařem Titem.

Kaldejský kníže, který se zmocnil po smrti Salmanassara V. r. 722 př. Kr. babylonského trůnu.

Studnice; město Gabaonitských; dva Berotští zavraždili Izbozeta, syna Saulova.

Studnice; město na cestě z Emat na Orontu do Damašku, snad totožné s Berot z 2. Samuelovy 8,8.

Obyvatel Berotu.

Král Gomorský, jenž byl poražen od Chedorlaomera, krále elamitského.

Studnice sedmi; starožitné město na jižní hranici země judské, obrat od Dan až do Bersabé.

Drahokam ve 4. řadě na náprsníku nejvyššího kněze; osmý ze základů nebeského Jeruzaléma.

Příslušník čeledi Netinejských, kteří se vrátili z Babylona.

Otec Mesullamův, jenž pomáhal opravovati starou bránu v Jerusalemě.

Město zpustošené Salmanem; snad Arbela v Galileji nebo Arbela v Galád.

Dům u brodu; místo za Jordánem, kde Jan křtil; nejstarší rukopisy čtou Betanie.

Důvěra, spolehnutí; město Hadadezerovo, v němž David ukořistil mnoho mědi; v 1. Paralipomenon Tibchat.

Dům bohyně Anat; hrazené město v území Neftalímově, z něhož se nepodařilo vypuditi obyvatelstvo.

Vesnička 3 km od Jerusalema na vých. úpatí hory Olivetské; Ježíš zde byl hostem, vzkřísil Lazara.

Město v horách judských, nynější Beit 'Ainún; jméno snad „dům bohyně Anat“.

přesměrování na Betanie

Dům pouště; proláklina mezi mořem Galilejským a Mrtvým mořem; též vesnička na poušti judské.

přesměrování na Betaran

Hrazené město pokolení Gád v údolí Jordánu; za Augustových časů Livias k poctě manželky.

Dům modlářství; město v horách Benjaminských; Ozeáš jím zesměšnil modlářství Betel.

Obyvatel nebo rodák z Azmavet.

Dům Bále Meonského; starobylé amorejské město na hranicích Moabitů; u Jeremiáše 48,23 Betmeon.

Město na území pokolení Simeonova, kde sídlili potomci Semeiovi.

Plným jménem Elon Betchanan; město na území pokolení Danova; snad totožné s Elon.

Dům beránka; návrší, snad dnešní 'Ain Kárim, kam Izraelští zahnali Filištínské.

„Dům Dagona“; 1. vesnice se svatyní v judských rovinách; 2. město na území Asser.

„Dům fíkových koláčů?“; moabské město mezi Dibon a Nebo.

„Dům střiže“; v 2Kr 10,14 ne vlastní jméno; jen 'dům střiže'.

Dům údolí; město na území pokolení Asser, snad nynější Telí Mimas, 10 km severovýchodně od Akko.

Město v území Asserovu; jméno znamená „údolí, břicho“.

Místo pravděpodobně nedaleko Jeruzaléma, pověstné odporem Židů proti Hadrianovi za Bar Kochby r. 135 po Kr.

Dům strany, místo poblíž; v rovině Filištínské na hranicích jižního Judstva, snad dnešní Deir el-'Asal.

Dům nezralých fíků; vesnice na Olivetské hoře; odtud Ježíš nastoupil vjezd do Jerusalema.

Dům božstva Fegor; město východně od Jordánu v pokolení Ruben, kde byl pochován Mojžíš.

Dům úniku; místo na samém jihu Judstva.

Místo na území Izacharově, nynější Kerm el-Hadetheh; jméno znamená „dům roztříštění“.

Obyvatel místa zděného, opevněného poblíž Betléma a Kariatjeharím; snad totožné s nynějším Gader.

Město moabské východně od Jordánu, nynější Chirbet Jemeil 9 km vých. od Dibonu; jméno znamená „dům odplaty“.

Druhé písmeno hebrejské abecedy; ve složeninách vlastních jmen má význam „dům“.

Dům Boží; staré královské město kananejské ve střední Palestině se slavnou náboženskou minulostí.

Dům milosti; rybník u brány bravné v Jerusalemě se dvěma nádržemi; vody pokládány za léčivé.

Dcera (ctitelka Hospodinova); dcera faraónova, která se provdala za Mereda z Judstva.

Obyvatel města Betsimot.

„Dům vinice“; viditelné místo u Jerusalema, hodící se k zapálení výstražného ohně.

Dům lvic; město na jihu Judstva, přidělené pokolení Simeonovu, asi 25 km jihovýchodně od Gázy.

Dům chleba; ves 7 km jižně od Jerusalema, rodiště Davidovo a místo narození Spasitele.

Dům (válečných?) vozů; město 18 km severovýchodně od Bersabé, náležející pokolení Simeonovu.

přesměrování na Betbalmeon

Dům na terase; místo v Jerusalemě, kde královští služebníci zabili Joasa; staré Mello.

Dům pardálice; místo východně od Jordánu, přidělené pokolení Gadovu a jím přestavěné.

Místo na rozhraní Benjamin a Juda, 6 km jv od Jericha u Jordánu.

Pistaciové ořechy?; město na území pokolení Gád v jižní části vysočiny Galádské severně od Betnemra.

Jméno dvouměstí, Horního a Dolního Betoron na cestě z Gabaon do Azeku; opevněno Šalomounem.

Dům Rafův nebo dům obra; syn Estona z pokolení Judova anebo město obyvatel rodiny Estonovy.

Dům volného prostranství; místo v severní Palestině v údolí horního Jordánu; Syrští u Davida.

Dcera přísahy; žena Uriáše Hetejského; po jeho smrti žena Davidova a matka Šalomouna.

Dům rybaření = Rybářov; rodné město Ondřeje, Petra a Filipa na východním pobřeží Jordánu.

Město přidělené pokolení Manassesovu při vchodu do údolí Jezreel západně od Jordánu.

Dům, chrám slunce; město na hranicích pokolení Juda a Dan přidělené levitům a kněžím.

„Dům akátů?“; místo, kam utíkalo madiánské vojsko po porážce od Gedeona.

Dům zkázy; město vých. od Jordánu pod horou Fazga; přiřčeno Rubenovi, později Moabským.

„Skalní dům“; město na horách judských mezi Alul a Gedor; v makkabejské době hraniční.

„Dům jablek?“; město v horách Judských záp. od Hebronu; syn Hebronův Tafuach.

Dům Boží; město patřící Simeonovcům; v Jozuovi 19,4 nazývané Betul; snad dnešní Chirbet er-Rás.

Město Simeonovo, slulo též Chesil a Betuel; v 1S 30,27 nazýváno Bethel.

Jméno rodiny, z níž se navrátilo z Babylona 323 nebo 324 členů se Zorobábelem.

Viz Bezeleel, 2.

Překlad kořene r-š-' označujícího vše, co působí zmatek, odchylku od normy, nespravedlivé.

Označení člověka, který neuznává Zákon Hospodinův za měřítko mravního a náboženského života.

Kdo nemá správný poměr k Bohu, žije bez něho; opak spravedlivého, právě za něj Kristus umřel.

Ve spojení s pouští značí stav dokonalého zmatku lidí, kteří propadli Božímu soudu.

Ze stč. dieka = dík, libost; tvar 'bez dieky' znamená nedobrovolně, vynuceně.

O hudebních nástrojích ve významu bez duše, neživý.

1. Místo poblíž Jerusalema, kde Juda porazil Kananejské; 2. Saul tam soustředil vojska.

Z rodu Kálefova, vnuk Hurův; Bůh mu svěřil výstavbu stánku úmluvy a kněžských rouch.

Syn Zofachův z pokolení Asser.

přesměrování na Bezer

Obrazně o usilovném plnění vůle Boží; Pavel přirovnává život věřícího k úsilí běžců na závodišti.

V Gn 31,10 = říjet.

Staročesky = násilná smrt.

Platný; to, co je v obyčeji, v oběhu.

Nynější Vadi Ghuzzeh jižně od Sicelechu, vlévající se do Středozemního moře jižně od Gázy.

Bez péče, bez starosti, beze strachu, zabezpečenost; také o lehkomyslné bezstarostnosti.

V SZ čtyři hebrejské a v NZ čtyři řecké výrazy; utrpení, útisk, nenávist bez příčiny.

Ju 12 o účasti nevěřících na hodech lásky; řecký výraz znamená „bez bázně“ (před Bohem), pak: beze studu, nestydatě.

„Bezživotí hledati“ = usilovati o něčí smrt, duši.

Soubor 39 starozákonních a 27 novozákonních knih; kniha svědectví o Bohu a jeho činech ke spáse člověka.

V Ezd 6,1 královský dům, kde byly uloženy státní dokumenty a kroniky.

Zákonem předepsaný trest za obcování se zasnoubenou dívkou; v Egyptě hůl na chodidla nohou.

Moje velbloudě; otec Seby, který zosnoval vzpouru proti Davidovi.

Viz hesla Bič, Důtky, Štír.

Trápení, namáhavá práce; také pohroma, zkáza, neštěstí, hoře, utrpení, soužení.

Označuje člověka slabého, bezmocného, ať už tělesně nebo významem.

Jeden ze 7 komorníků krále Asvera (= Xerxa).

Komorník krále Asvera, ukládal o bezživotí královo; vyzrazen Mardocheem.

Praotec rodiny; navrátilo se se Zorobábelem 2056 členů, s Ezdrášem později 72 členů.

Potomek Benjaminův, otec sedmi synů, kteří založili rodiny značného významu.

Suchský, jeden ze tří Jobových přátel, kteří ho přišli potěšiti v jeho zármutku.

„Záblesk, třpyt“; 1. potomek Aronův, 15. ze 24 kněží za Davida; 2. představitel kněží.

V přeneseném smyslu o zkouškách, které přijdou na lid Boží.

Jeden z kněží, který za své příbuzenstvo stvrdil smlouvu s Bohem.

Jeden z 12 průvodců Zorobábelových, navrátivších se z Babylona.

přesměrování na Barva

Syn Jafletův z pokolení Asser.

Syn Mozův, potomek Saulova syna Jonatana.

Vystavěný; 1. Syn Páchat Moábových; 2. Syn Báni; 3. Levita Chenadadův, opravce zdi.

Druh klobouku. Viz Oděv.

Staročesky hlasatel, strážný; teprve později ve smyslu dráb jako policejní orgán.

Syn Melchielův z pokolení Asserova.

Dozorce a strážce; v Novém zákoně totožný se starším (presbyterem), pověřený dozorčí funkcí ve sboru.

Jeden z Peršanů, kteří poslali Artaxerxovi stížnost na Židy o stavbě jerusalemského chrámu a zdí.

Rváč.

Rány, zlé nakládání; přeneseně bití zasahující vnitřnosti – výčitky svědomí a kárání.

Udeřiti, tlouci, mlátiti; zabíjeti, pobíjeti; způsobiti porážku; obraz Božích trestů.

„Bít se v bedra“ na znamení smutku; 'bít se v prsy' (L 18,13) na znamení pokání.

přesměrování na Válčení, válčiti, válečník, válečný

Země v SZ části Malé Asie při Černém moři; Pavel se pokoušel jíti tam, ale nedal mu Duch.

Jeden ze 7 komorníků Asverových.

Ježíšova tvoří programový úvod k tzv. kázání na hoře; u Matouše osm, u Lukáše čtyři.

Prohlášení za šťastného vzhledem k objektivní skutečnosti Boží, jeho svrchovanosti a spravedlivých soudů.

Staročesky slovy velebit, chválit, žehnat; za požehnaného prohlásit; dobrořečit.

Komorník Herodesa Agrippy I.; jméno znamená „výhonek“.

Bahno, často jako obraz něčeho bezcenného; též hrnčířská hlína; Ježíš z bláta udělal kaši na oči slepého.

Gratulační formule, jež prohlašuje někoho za šťastného, požehnaného.

Člověk, jemuž se nedostává moudrosti; žije bez Boha, nepočítá s Bohem, nepochopuje pravou podstatu.

Viz hesla Blahoslavený, Požehnaný.

Nazývat blaženým, požehnaným. Viz Blahoslaviti.

Staročesky bláznivá žena.

Ve Starém zákoně býti nerozumný, pošetilý, chlubný; v Novém zákoně nevěřícím se jeví neuvěřitelné.

Nerozumně si počínati, prohřešiti se, jednati pošetile; v 1Pa 21,8 z ponoukání satanova.

Označení člověka, jenž svévolně přerušil spojení s Bohem a projevuje nedostatek pravého poznání a uznání Boha.

Nemoudrost v náboženském smyslu; v NZ o kříži Kristově a moudrosti světa; též zatemnělost svědomí.

Kázání o kříži Kristově odsouzeným; přirozený člověk nedovede pochopit lásku Boží.

Hmyz v Palestině velmi rozšířený; David se srovnává s blechou, aby ukázal Saulovi pošetilost jeho počínání.

V Kralickém lesk, jas, třpyt, nádhera; též blesk v našem smyslu; v něm viděl Izraelec šípy Boží.

Slabě, nezřetelně vidět.

Slabozraký.

V Ř 13,11 'nyní je nám spasení blíže než když jsme uvěřili'; třeba odložit ospalost.

Dvojčata.

Viz Blízko, -ý; Přiblížiti se.

Blízkost prostorová, časová nebo vztahová; Bůh je blízko těm, kdo jej vzývají v modlitbě a jsou zkroušeného srdce.

Původně spoluúčastník Hospodinovy smlouvy a spolu-Izraelec; Ježíš rozšířil pojem i na Samaritána.

Ztratiti cestu a choditi sem a tam; též potáceti se v opilosti, sejíti s cesty nebo proviniti se.

Původně o ovcích, jež se zaběhly; obrazně o lidech, kteří sešli se správné cesty a zhřešili.

přesměrování na Blud

Původně o kometách, přeneseně o bludném učení a bludařích, kteří zmizí jako kometa.

Vedoucí k zabloudění, klamavý, lživý; Hejčl ve 2. Korintským 6,8 překládá „svůdce“.

Lesknouti se, třpytiti se.

„Synové hromoví“; jméno Ježíšovo pro Jakuba a Jana, syny Zebedeovy.

Jméno jednoho ze dvou měděných sloupů, které postavil Šalomoun na levé straně síně chrámové.

V Palestině pěstuje se několik druhů; v době hladu se boby míchaly s obilím, aby nastavily mouku.

Plačící; místo západně od Jordánu nedaleko Galgala, kde Izraelští plakali nad svou nevěrností.

Syn Azela, jednoho z potomků Jonatových; jméno snad „prvorozený“.

Staročesky = bodnutí; J 20,25: jizva.

V Palestině velké množství bodlinatého plevele; znamení Božího hněvu podle biblického podání.

Probodnouti; v Žalmu 73,21 o bodání v ledvinách jako obrazu roztrpčeného nitra.

Doslovně z hebrejštiny dělati si zářezy na znamení smutku.

Bodající. Viz Bodláčí.

V NZ o těch, kteří z pohanů se připojili k Židům; proselyté, novověrci.

Člověk, mající obzvláštní úctu k Bohu.

V Písmě příchuť něčeho, co se nesrovnává s Božím řádem; boháč přivlastňuje zástavy, bere úroky.

Palec; syn Rubenův; kámen, který vztyčil, byl hraničním kamenem mezi Judou a Benjaminem.

Boží požehnání nebo kletba podle toho, jak jím člověk vládne; v bibli určené pro druhé, nikoli pro sebe.

Ve SZ může znamenat i bezbožný; trpící Služebník pochován mezi takovými; v NZ Bůh je bohatý na milosrdenství.

Staročesky = „Bůh dá“, po vůli Boží.

V přeneseném smyslu o duchovním úsilí směřujícím k poslednímu cíli; zápas víry i proti hříchu.

V přeneseném smyslu: křesťan jako vojín Krista v zápase proti mocnostem zla a hříchu.

přesměrování na Válčení, válčiti, válečník, válečný

Bojovný muž = válečník, vojín, ten, který ovládá meč.

Má v Písmě význam původní i přenesený; Kristus je muž bolesti, porodní bolesti jsou obrazem utrpení.

Svírati se strachem, úzkostí; rmoutiti se, truchliti; též čekati, očekávati, svíjeti se.

U Jr 12,13 = být vyčerpán, oslaben.

Trpící, působící bolest; nevyléčitelný.

Cítiti, trpěti bolest; uleknouti se, býti sklíčen.

Strhávati; rozvaliti, ničiti, narušovati; v Ez 7,22 lupiči vniknou.

Cypřiš (jehličnatý strom) v Písni 1,17; v Nehemiáši 8,15 ratolesti olejnatého dříví, divoká oliva.

Choditi bosý na veřejnosti bylo výrazem smutku, trápení, ponížení a pokání; též zajatci.

Jedna ze dvou skal u Gabaa naproti Michmas, mezi nimiž se Jonata pokusil přejíti k Filištínským.

přesměrování na Podnož, podnoží

Běsniti; v Jr 48,45 'synové hřmotu' (válečníci?); pobuřovati, znepokojovati.

Býti znepokojen, zuřiti, vypínati se, hřmotiti, vzdouvati se, býti ve zmatku, pobouření.

Povstání, rozruch; v Mk 13,8 'hrůzy' před příchodem Krista k soudu (chybí v originále).

Smršť, tajfun.

Pán síly; bohatý betlémský příbuzný Elimelecha; pojal Rut podle levirátu; praděd Davidův.

Pevnost; místo v Rubenově pahorkatině, útočištné město; později opevněno moabským Mésou.

Opevněné místo, ovčinec; 1. Město v zemi idumejské, dnes is-el-Busairah; 2. Město moábské.

Hebr. 'dům, chrám Astartin'; v 1Pa Astarot; sídlo krále Oga.

Co od Boha pochází, Bohu přísluší; 'velikomocnost b-á' = velebnost; 'b-é přirození'.

V Ř 1,20 to, co Boha prokazuje jako Boha; v Kristu přebývá plnost božskosti tělesně.

Tolik jako vousy; za starověku západní Asiaté pěstovali vousy jako odznak hodnosti a mužnosti.

Staročesky zbraň.

Ve východních městech nejen obrana, ale i středisko veřejné správy, obchodu a soudnictví, představující celé město.

Blána mezi játry a žaludkem; Kraličtí myslili bránici, na níž jsou játra přirostlá.

V Ezd 8,22 přijíti na pomoc; v J 18,36 zápasit; v Mt 19,14 zabraňovat.

V 2S 20,15 sloveso '-m-d = státi, zdvíhati se, dosahovati; Joáb nasypal násep až do obhradí.

Staročesky vztahující se k bráně; zpodstatnělé znamená hlídač brány, vrátný.

Rolnický nástroj s ostny k drcení hrud při vláčení; v 2S 12,31 snad valník.

Ve smyslu táhnouti, vytáhnouti, vcházeti, přicházeti, jíti, vystupovati, přepraviti se, jeti.

Spolusourozenec, příbuzný nebo spolu-Izraelec; v Novém zákoně spolu-křesťan sdílející Krista jako prvorozeného bratra.

Podle Mk 6,3 měl Ježíš bratry Jakuba, Jozesa, Judu a Šimona; doprovázeli jej do Kány a Kafarnaum.

přesměrování na Bratr

Hromadný pojem zahrnující ovce, berana, bahnici, jehně, kozu, kozla; důležitý při obětech.

Brána Bravná v severní zdi jerusalemské; název podle tržiště na brav prodávaný k obětem.

Pět hebrejských výrazů; u Ez 17,7 terasovitě běžící pruhy úrodné země, záhon Sedechiášův.

Rostlina v Jon 4,6; LXX překládá tykev, jiní skočec; rychlý vzrůst a rychlé uvadání.

Staročesky přístav; „Pěkný břeh“ ve Skutcích 27,8 je přístav na Krétě, který existuje dodnes.

Staročesky břev: kláda, trám.

Žaludek, vnitřnosti, vnější forma spodní části těla; obrazně o nitru člověka.

Těžký náklad nebo váha; v přeneseném smyslu těžké utrpení, závažná moc nebo proroctví soudu.

Staročesky = brodit se.

V nejstarších dobách zhotovována z pazourku po egyptském vzoru; později z kovu.

Brněný šupinovitý byl pancíř Goliášův; železné odění z kroužků nebo šupinovitých plátků.

Mělké místo v řece, kde lze pěšky přejít nebo vozem se přepravit; za starověku důležitá místa.

Hebrejsky chasil, pravděpodobně druh kobylky ve stadiu žravé larvy; v Palestině 40 druhů.

Z němčiny: hnědý, tmavohnědý, červenohnědý.

Staročesky rychle, prudce, v krátkém čase; náhle; rychlý, kvapný, co nejdříve, vbrzku.

Dům bohyně Bastet; egyptské město na západním břehu Pelusijského ramene Nilu, dnešní Telí Bašta.

Hudební nástroj podobný tamburině; hrály zpravidla ženy, doprovázejíc zpěv a tanec.

Ve smyslu připravený pro někoho, přicházející, co přijde, co se má státi; převážně eschatologický.

Jediná, nevystižitelná, nadsvětná, svrchovaná bytost, Stvořitel, Pán a Dárce všeho dobrého, svatá láska.

O divoce rozrostlé révě; v Ž 68,31 telata, obraz Egypta; též prostopášnost, zhýralost.

Druh malých sov, pokládaných za nečisté, obývajících pustá místa, olivové háje, skály a rozvaliny.

přesměrování na Bukki

1. Kníže Dan, jeden z dělitelů zaslíbené země; 2. Syn Abisua, otec Uzův, potomek Aronův.

Syn Hemanův, levita, hlava šesté ze 24 tříd hudebníků, které zřídil David pro službu ve svatyni.

Osmý měsíc židovského roku; jméno znamená „deštivý měsíc“.

Potomek Judův; jméno snad „důvtip“.

Levita předexilní; též levita současník Nehemiášův; též představitel rodu, jenž stvrdil smlouvu.

V Nu 17,10 doslovně z hebrejštiny „synové vzpoury“ (Karafiát), vzpurníci.

Hebrejsky te'o, spíše nějaký druh antilopy, snad Oryx gazella; ceremoniálně čisté zvíře.

Pohrdání; 1. Druhý syn Melchy a Náchora, zakladatel aramejského kmene; 2. V rodokmenu Gád.

Otec proroka Ezechiele; jméno snad „potomek Buzův“.

Příslušník arabského kmene Buz.

Bydliště, přebývání, pobyt; „město k bydlení“ má někdy význam „osídlené město“.

Staročesky = obyvatel.

Přebývat, mít obydlí, usadit se; Bůh bude bydlet uprostřed svého lidu na vyvoleném místě.

Samec skotu a přežvýkavců; 'silní z Bázan' je básnické označení; v Ž 22,13 obraz nepřátel.

Jedlé rostliny; často jako obraz všeho pomíjejícího a přece nezapomenutého od Boha.

Staročesky = rychlý.

Staročesky bytí, existence (jsoucnost, podstata).

Existence; bydlení, přebývání.

Viz hesla Já, Já jsem, Hospodin.

Staročesky bytí, život, podstata, nadbytek, moudrost; zdravý úsudek jako zdroj poznání.