Heslo
Hinnom
Hinnom nebo Benhinnom, „údolí synů Hinnom [údolí Hinnómovců] “, úzké, příkrými skalnatými svahy ohraničené hluboké údolí, obkličující Jerusalem na jz straně. První zmínka o tomto údolí je u Joz 15,8; 18,16, kde se popisuje hranice mezi pokolením Juda a Benjamin. Tato hranice šla údolím H. Na j. straně tohoto údolí vystavěl Šalomoun výsost Molochovi [1Kr 11,7], božstvu synů Ammonových. Uctívání této modly propukávalo mezi Izraelci zvláště za některých modlářských králů jako Achaze a Manassesa, kteří sami „provedli“ své prvorozené syny ohněm v oběť Molochovi [2Kr 16,3; 2Pa 28,3; 33,6]. Toto místo se nazývalo Tofet, zde Izraelci „pálili své syny a dcery ohněm“ [Jr 7,31], který byl stále udržován. Král Joziáš dal všecky tyto „slavnosti“ odstraniti [2Kr 23,10]. Do údolí byly pak sváděny splašky z Jerusalema a odtud do potoka Cedron. Zejména údolí Ge Hinnom se stala časem Gehenna, název pro peklo. Připomínalo dřívější lidské oběti a tím pekelný oheň věčně hořící. Údolí se stalo symbolem hříchu a kletby. Podle pozdně židovských názorů zde dojdou odplaty hříšníci [pohané], kdežto na Siónu budou přebývati spravedliví. Na j. straně tohoto údolí je pověstné pole krve, Akeldama, koupené za peníze Jidášovy na hřbitov cizinců.