Heslo
Tofet
Tofet [hebr. slovo nejistého původu, znamenající podle jedněch vyplivnutí, přeneseně: místo ošklivosti; podle jiných z aram. spaloviště, ohniště, sr. Iz 30,33, kde Kral. překládají výrazem peklo, Luther jáma, angl. bible má nepřeložené Tophet], nějaké navršené kultiště na jv konci údolí syna či synů *Hinnom mezi horou Sión a horou „zlé rady“. Za dob Izaiášových a Jeremiášových tam jerusalemští obyvatelé spalovali své syny a dcery [Jr 7,31] jako oběti *Molochovi [2Kr 23,10]. Podle Iz 30,33 se zdá, že na vrcholu kultiště byla vykopána hluboká jáma, v níž bylo nahromaděno dříví, napuštěné sírou. Král Joziáš zrušil toto modlářství a T. proměnil ve smetiště [2Kr 23,10]. Jeremiáš prorokuje, že na tomto místě bude pomordováno takové množství nevěrného lidu, že jméno T. zmizí a místo se bude jmenovat údolí mordu [Jr 7,31-33; 19,6,11nn]. T. se stane pohřebištěm, protože jinde pro množství mrtvol nebude už na pochovávání místa.