Pole

Pole mělo ve stč. a má i dnes různý význam: rovina, planina; země okolo města nebo vesnice; část půdy, určená k osívání; otevřené, neopevněné místo k boji, bojiště; loviště; svaté [Boží] pole = hřbitov a pod. Stejně tomu bylo s hebr. sádé. Mohlo znamenat osevné p. [Gn 37,7] nebo pastvisko [Gn 37,14-16] nebo krajinu [Gn 14,7; Rt 1,6], ale také svaté p. [= hřbitov?, 2Pa 26,23; sr. Gn 23,9], kultické místo [Jr 13,27], Boží pole [Oz 12,11]. Je jistě pozoruhodné, že se anděl Hospodinův zjevil ženě, sedící na p-i [Sd 13,9]. Během doby se na tento kultický význam výrazu sádé zapomnělo, takže jen pozorné exegesí se podaří vystihnout, zda jde o kultické nebo obyčejné pole. Někde Kral. výrazem p. překládají hebr. bik'á [= otevřené, široké údolí, Joz 12,7 sr. 11,17, údolí Libánské; rovina Mageddo, Kral. „p. Mageddo“ Za 12,11; 2Pa 35,22], chélek [= oddíl, dílec, pole; p. Jezreel 2Kr 9,10.36n], karmel [= zahrada, zvl. ovocná, Iz 32,15n, ale snad i tu jde o kultické místo, viz Bič II., 112]. „P. valchářovo“ [2Kr 18,17; Iz 7,3; 36,2] je hledáno někde na jv od Jerusalema, kde končil vodovod z „rybníka hořejšího“ t. j. velké nádrže vodní [89 m dlouhé a 59 m široké], vytesané do skály SZ od města. Nevíme dobře, co je míněno poli Jaharských [Ž 132,6 *Jahar]. „P. hrnčířovo“ [Mt 27,7]. *Akeldama.