Rovina

Rovina. Tak překládají Kral. aspoň jedenáct různých hebr. výrazů, z nichž nejdůležitější jsou tyto:

a) šᵉfélá [= rovina], označení pobřežní roviny od Gázy až k Joppen, v níž podle Joz 15,33-47 bylo 42 měst a vesnic judských. Některé z nich byly však většinou v rukou Filištínských [sr. Joz 10,40; Sd 1,9; Abd 1,19; Za 7,7]. Byla to velmi úrodná krajina s četnými ovocnými zahradami a polnostmi. Hebr. šᵉfélá překládají Kral. někde slovem pole [1Pa 27,28] nebo údolí [2Pa 9,27]. Od Joppen až ke Karmelu se táhla r. *Sáronská.

b) kikkár [= kruh, okruh], většinou označení údolí jordánského nejméně od *Sochot na severu až po Sodomu a Gomoru na jihu [Gn 13,10nn; 19,17.25.28; Dt 34,3; 2Pa 4,17]. Některé úseky této r-y mají vlastní jména; na př. r. jerišská [Dt 34,3; Joz 4,13; 2Kr 25,5] a moábská [Nu 33,49] v sv cípu Mrtvého moře. Zde tábořili Izraelci před přechodem Jordánu a truchlili 30 dní nad smrtí Mojžíšovou [Dt 34,8]. Dnes se údolí jordánské jmenuje el-Gór.

c) rábá [= poušť] je celkovým označením hluboké prolákliny zvláště kolem Mrtvého moře a odtud k zálivu Akaba u Rudého moře. [Joz 11,2; 12,3; sr. Dt 4,49; 2S 15,28; Ez 47,8; Am 6,14].

d) élón [= posvátný strom]. Podle Biče II., 36.87n.152 jde v Gn 12,6; 13,18; 18,1; Sd 9,37; 1S 10,3 nikoli o r-u, nýbrž o posvátný strom, ať už to byl dub nebo jiný rozložitý strom [sr. Gn 35,8]. Snad sem patří i Gn 14,6, kde v hebr. je 'ail, 'él [= veliký strom] Fárán. *Monenim. *More. *Tábor.

e) Někde jde spíš o široké, otevřené údolí [hebr. bik'á] než o r-u [sr. Dt 8,7; 11,11; Ž 104,8; Iz 63,14; Ez 3,22n; 8,4; 37,1n; Am 1,5, kde mají Kral. údolí]. Tak na př. Neh 6,2 jde o údolí *Ono místa téhož jména. Podle Iz 40,4 ten, jenž připravuje spasitelné zjevení Boží [sr. Ž 68,5; Mal 3,1.2; 4,5n] vykoupenému lidu izraelskému, užívá obratů, jež připomínají putování Izraelců po poušti před přijetím zjevení Božího na Sinaji. Všecko nepohodlí a všecky překážky na cestě, kudy půjde Bůh se svým lidem, budou odstraněny; „horská sedla budou širokým údolím“ [Kral. „místa nerovná ať jsou rovinou“]. Jiní vykladači myslí na odstranění nakupených skalních balvanů s cesty.

f) Hebr. míšór [= rovina] může být také označením r-y mezi řekou Arnon a linií, jež táhne městem Ezebon [Dt 4,43; Joz 13,9.17; 20,8; 2Pa 26,10; Jr 48,8.21]. Podle 1Kr 20,23.28 se Syrští domnívali, že Bůh je božstvem nesnadno přístupných hor, a proto prý vítězili Izraelci na horách. Rozhodli se tedy přenésti boj do rovin u Afeku [*Afek 4]. Byli však poraženi i zde.

g) Hebr. kar v Ž 65,14 je označením pastviny [sr. Iz 30,23].

h) Hebr. sádé [= pole] překládají Kral. v Nu 23,14 výrazem r. Podle souvislosti jde o nějaké kultické místo [*Pole]. ch) Hebr. ma'ăráká [= pořádek, uspořádání] překládají Kral. výrazem r. v Sd 6,26. Jiní myslí na navršenou hromadu kamení nebo na hranici dříví [sr. Gn 22,9, kde je užito slovesa téhož hebr. kořene]. Jiní překládají: „Na zřízeném, nařízeném místě“.

R. může být také obrazem tělesné i mravně náboženské bezpečnosti [Ž 26,12, sr. 143,10; Iz 40,4; 42,16; Za 4,7].