Tábor (hora)

Tábor

1. Pravidelná, kuželovitá hora [arabsky Džebel et-Túr] útvaru vápencovitého, vystupující 562 m nad Středozemní moře v rovině Jezreel, souvisící na SZ s dnešní vesnicí Deburije, starým biblickým místem T., a s pohořím, táhnoucím se k Nazaretu, vzdálenému asi 10 km [Joz 19,12.22; Jr 46,18]. Byla to hora význačná, která je v Ž 89,13 jmenována spolu s Hermonem. V době SZ byla hranicí mezi územím pokolení Izachar a Zabulon. Na jejím vrcholu byla nepravidelná rovina, jež se znamenitě hodila ke kultickým účelům. – Podle Sd 4,6-15 se na hoře T. shromáždilo vojsko Barákovo a Debořino před útokem na vojsko kananejských knížat, vedených Zizarou. Na hoře T. byli povražděni bratří Gedeonovi od Zebaha a Salmuna [Sd 8,15.18n]. Již za starodávna bývala hora opevňována, jak o tom svědčí četné vykopávky. R. 218 př. Kr. Antiochus Veliký dobyl vesnici na jejím vrcholu a opevnil ji; Josephus Flavius později obehnal vrchol hory hradbami. Podle tradice z 2. stol. po Kr. byla tato hora pokládána za místo proměnění Páně [Mt 17,1n; Mk 9,2n; L 9,28n; sr. 2Pt 1,18]. Mnohé svatyně a chrámy byly na ní postaveny na památku této události, poslední – nádherná basilika – v letech 1921– 1924. Ale badatelé soudí, že hora T. nevyhovuje popisu evangelií, podle něhož Ježíš odvedl své učedníky na „horu vysokou soukromí“, kdežto v době Ježíšově byla hora T. obydlena a na vrcholu zastavěna.

2. 1S 10,3 mluví v Kral. textu o „rovině“T. Ve skutečnosti jde o „dub“, posvátný strom [*Rovina], který označuje kultiště [sr. Oz 5,1, kde Kral. neprávem vsunují slovo „vrch“, sr. Oz 4,13. Jde o kultiště T. Zdá se však, že toto kultiště leželo na území pokolení Benjaminova].

3. Město na území pokolení Zabulonova, přidělené levitskému kmeni Merari [1Pa 6,77], snad na hranici s územím pokolení Izacharova [Joz 19,22]. Bývá ztotožňováno s dnešním Chirbet Dabúra nebo Deburije na horském hřbetu, spojujícím horu T. s vrchem u Nazareta.

4. Chazelet Tábor [= bok T-u], nějaké místo v těsném sousedství T-a, jež označovalo hranici pokolení Zabulonova [Joz 19,12], snad totožné s Kasalat [Joz 19,18], jež hraničilo s územím Izacharovým. Obě jména mají v hebr. tytéž souhlásky a liší se jen samohláskami. Jde snad o dnešní Iksal, asi 6 km jv od Nazareta.