Heslo
Merari
Merari [= hořký, je-li odvozeno z hebr.; milovaný, je-li odvozeno z egyptštiny?]. Třetí syn Leví, bratr Gersonův a Kahatův. Narodil se v zemi Kananejské dříve, než se Jákob odstěhoval do Egypta, a byl tedy v počtu sedmdesáti, kteří tam s Jákobem vešli [Gn 46,11; Ex 6,16; Nu 26,57]. Při sčítání lidu na poušti po vyjití z Egypta vynikly z potomků Merari hlavně dvě čeledi: moholitská a musitská [Nu 3,20.33; 1Pa 6,19.47]. Měly na starosti přikrývky [desky] stánku úmluvy, jeho svlaky, sloupky, podstavky a kolíky, jakož i veškeré nádoby [Nu 3,36; 4,29-33] pod vedením Itamara, nejmladšího syna Aronova [Nu 4,28]. Všecky tyto součástky stánku byly nakládány na dva vozy, tažené čtyřmi voly [Nu 7,8]. Pokolení Merari a Gerson na pochodu byla zařazena bezprostředně za korouhví vojska z pokolení Judova před pokolení Rubenovo [Nu 3,20.33-37; 4,29-33.43-45; 7,8; 10,17-21]. Když Jozue rozděloval zemi, přikázal tomuto pokolení 12 měst: čtyři v pokolení Rubenovu, čtyři v pokolení Gádovu a čtyři v pokolení Zabulonovu, mezi nimiž bylo Rámot v Galád městem útočištným [Joz 21,34-40; 1Pa 6,63.77-81]. David vymezil přesně služby levitů z pokolení M. [1Pa 23]. Ještě v době krále Ezechiáše se vyskytuje jméno Merariovců [2Pa 29,12.15]. Po návratu ze zajetí babylonského zastupoval syny M. Semaiáš se svým synem Abiášem, vnukem Jedutunovým [1Pa 9,14-16; Ezd 8,18n; Neh 11,15-17].