Hesla začínající na písmeno M

Jméno malého království poblíž Palestiny i několika osob ve Starém zákoně, zvl. matky Absolonovy.

Syn Bániův; je v seznamu Izraelců, kteří propustili pohanské manželky.

Přední z kněží vrátivších se z Babylona; v další generaci přeměněno na Moadiáš.

Jeden z kněží, kteří troubili na hudební nástroj při svěcení druhého chrámu.

Dílo Hospodinovo; jméno v Písmě často se vyskytující, patřící osmnácti různým osobám.

Judovec, syn Rámův, vnuk Jerachmeelův.

Izmaelský kmen; též Simeonovec.

Idumejský (edomitský) kníže.

Město v přímořské nížině kananejské, kde Jozue zahubil pět králů skrytých v jeskyni.

Část Evropy, jež první obdržela evangelium přímo od apoštola Pavla; římská provincie.

Dcera Náchorova a jeho ženiny Remy.

Píše se stejně jako 'nemoc'; snad žalm ke zpívání při nemoci, nebo nápěv či tance.

1. Levita Kahat, dozorce nad desátky za Ezechiáše; 2. levita Kahat, předek Samuelův.

Obyvatel Syrského království Máchati nebo města Neftalímova Betmaacha.

přesměrování na Machata

Eliel, jeden z rytířů Davidových; nevíme, co toto přízvisko znamenalo.

Vidění; levita, potomek Hémanův, jeden ze zpěváků, na nějž připadlo dvacáté třetí pořadí ve službě.

Jeden ze synů Gádových, kteří se připojili k Davidovi v Sicelechu.

Jedno z dvanácti tábořišť Izraelců na poušti, poloha neurčitelná; jméno snad „shromáždění“.

Otec Gádovce Guhela, jednoho z vyzvědačů, vyslaných k probádání země zaslíbené.

Prvorozený a jediný syn Manassesův, praotec čeledi machirské a galádské východně od Jordánu.

Syn sestry Manassesovy Moletech; jméno snad znamená „nemoc“.

Syn Bániův, kterého přiměl Ezdráš, aby zapudil svou pohanskou manželku.

Rej, tanec; otec mudrců Hémana, Kalkole a Dardy, jež Šalomoun předčil moudrostí.

Dvojitá jeskyně; pole s jeskyní u Mamre, jež Abraham koupil od Efrona Hetejského za 400 lotu stříbra.

V Ez 23,3.8.21; obraz prostituce pohanského kultu Samaří a Judy v Egyptě; snad i týrání.

Třetí syn Jafetův, praotec Médských.

Kmen vzešlý z Abrahama a Cetury, jenž byl příbuzný s Madianskými; sídlil snad u Bedanu v severozápadní Arábii.

Hnojiště?; město v nejjižnějším Judstvu, snad totožné s Betmarchabot.

Syn Abrahama a Getury; praotec kmene Madianitů, zlých nájezdníků proti Izraeli.

přesměrování na Madian

Hnojiště?; místo v krajině Moabské, jemuž Jeremiáš předpovídá záhubu; snad dnešní Ghirbet Dimneh.

Hádka, svár; přední město severní Kanaan; král se spojil s Jabínem proti Jozuovi; porazil.

Město jihozápadně od Adullamu, jehož „synové Magbis“ se vrátili ze zajetí babylonského.

Hebrejsky věž; tábořiště Izraelců při tažení z Egypta poblíž Rudého moře.

Věž; město na západním břehu Genezaretského moře; rodiště a domov Marie Magdaleny.

Věž božstva; hrazené město na území kmene Neftalím, snad dnešní Mudžejdil.

Viz Magdala, Maria 7.

Věž Gád, boha Štěstěny; místo někde v rovině Judské poblíž Lachis.

Kníže z rodu Ezauova; jméno znamená „božstvo je vznešené“.

Věž; místo v severním Egyptě, kam uchýlili Izraelci utíkající před Nabuchodonozorem.

Důležité strategické místo ovládající průsmyk mezi rovinami Sáronskou a Jezreelskou.

Jméno země, jejíž král Gog je uváděn mezi potomky Jáfetovými; apokalyptický nepřítel Božího království.

Hrůza na všech stranách; tak Jeremiáš pojmenoval Paschura, předního správce chrámu.

Jeden z knížat, která na podnět Nehemiášův potvrdila smlouvu s Bohem.

„Chvála Boží“; 1. čtvrtý potomek Adama přes Seta, otec Járedův; 2. potomek Faresa.

„Nemoc“ nebo hudební nástroj; 1. druhá žena Ezauova; 2. žena Roboamova, sestřenice.

Nemocný?; manžel Rút, starší syn Elimelecha a Noemi.

Dva tábory; pohraniční město v Gad přidělené levitům; sídlo Izbozetovo a útočiště Davidovo.

Tábořiště Danovo; na rozhraní Zaraha a Estaol za Kariat-jeharim; patrně kultické středisko.

Hbitý, prudký; Netofatský, jeden z Davidových rytířů, jenž měl velení v desátém měsíci.

Syn Matatiášův v rodokmenu Ježíšově, jenž žil v době po Zorobábelovi.

Dcera Salfadova; jméno snad znamená „nemoc“.

Z latiny; staročesky vnější lesk moci; stolice královská, pečeť, list královský.

Staročesky hmatati; ve Sk 17,27 'tápáním vytušili Boha'.

Jedno z měst, kde Šalomounovi zásobovatelé nakupovali potraviny; jméno snad „odřezek, odštěpek“.

Snad nějaké město v Judstvu, snad totožné s vesničkou Chebon.

Po Judovi Makkabejském; důležitý článek v politickém vývoji národa po návratu z babylonského zajetí.

Staročesky vrchol; různá zakončení sloupů; hruškovité hlavice sloupů.

Můj posel; poslední kanonická kniha Starého zákona; kárá nedůstojně prováděný kult a rozvody.

Předek v rodokmenu Ježíšově; patrně přepis jména Mahalaleel z Gn 5.

přesměrování na Malkiáš

Z hebrejsky melek = král; služebník nejvyššího kněze, kterému Petr v Getsemane uťal ucho.

Viz Akrabim.

Malý počet, trochu, krátký čas, něco málo, malý kousek; též rychle míjející zvuk, šepot.

Malý tělesně, rozměrem nebo časem; v Ježíšových slovech o učednících věřících v něho.

„Jejich král“; syn Sacharaima z Benjaminova; též hlavní božstvo ammonitské.

Jméno několika osob; levita z čeledi Gersomovy z domu Semeiova z doby Davidovy.

Syn krále Joakima; jméno znamená „Král je Vznešený“.

Syn Hémanův, vedoucí devatenácté třídy zpěváků za Davida.

Vládnoucí či ovládaný; pět mužů: levita, kněz, syn Baniův, syn Charimův, další kněz.

U Iz 49,6 obnovení Izraele je Bohu příliš nepatrný cíl; jeho cílem je spása světa.

Lepra, nemoc tropických zeměpásů napadající kožní zauzliny a znetvořující tělo nebo postihující nervy.

V Izaiáši 2,16 o malovaných obrazech, v nichž se lidé kochali; den Hospodinův na ně udeří.

Kámen ozdobený vyrytými magickými obrazci; „pokoje malované“ = pokoje ozdobené kreslenými postavami model.

V Jr 22,14 = natírat rumělkou, miniem podle egyptského vzoru.

přesměrování na Maličký

Uváděti v úžas, zmásti, vyděsiti, polekati, přivésti o rozum.

Slovo semitského původu označující jmění, cenný majetek, zvláště zisk nečestně získaný.

Posvátné místo nebo háj s duby a studnicí; zde Abraham uzavřel smlouvu s amorejskými bratry.

Staročesky z němčiny vasal, poddaný, sluha; v 1K 7,15 naprostá vázanost v manželství.

Drobný zrnitý pokrm, jenž se Izraelcům na poušti objevoval s rosou; znázorňuje zvláštní Boží péči o lid [Ex 16,4n].

„Odpočinek, klid“; 1. Idumejský kmen; 2. místo odvlečení Benjaminovců, snad Malcha.

Utěšitel; 16. král izraelský, syn Gádiův; vládl s orientální krutostí a podporoval pohanské kulty.

Pořečtěná forma hebr. Manahem; učitel a prorok antiochijské církve, vychován s Herodem Antipou.

Nejstarší syn Josefův a zakladatel jednoho z pokolení izraelských, usadilého východně i západně od Jordánu.

Z latiny panský rozkaz; písemné nařízení, výnos, rozkaz.

Peckovité ovoce mandloně; kvete nejdříve ze všech stromů; prut mandle ve vidění Jeremiášově.

Staročesky bez rozmyslu, nenadále; 'jednati maní' = postaviti se na odpor, nepřátelsky.

přesměrování na Man

Z němčiny: poddanství, vasalství, otroctví.

„Odpočinutí, pokoj“; otec Samsonův z města Zaraha v pokolení Dan.

Místo naproti Gabaa, snad totéž co Menuchat nebo Nocha.

Nejstarší Boží řád a ustanovení umístěné do ráje, kde muž a žena tvoří psychickou jednotku a celého člověka.

Otec Achise, krále Gát.

Město jižně od Hebronu na horách, kde se David zdržoval pronásledován Saulem; bydlel zde Nabal.

přesměrování na Maon

1. Hebrejsky jeskyně; místo u Sidonu na Libanonu; 2. Hořký; Noemi se chtěla tak zvát po ovdovění.

Hořkost; první tábořiště Izraelců na poušti Sur; prameny hořké vody, lid reptal.

Aramejská formule; Přišelť Pán náš nebo Pane náš, přijď; užívána při bohoslužbách.

Podle knihy Ester syn Jairův z Benjaminova pokolení; ujal se Hadassy, jež se stala manželkou Asvera.

Prvním jménem Jan, syn vdovy Marie a synovec Barnabášův; průvodce Pavla, autor evangelia.

Město v pokolení Judově; Roboám je opevnil, zde svedena bitva mezi Azou a ethiopským Zerachem.

Místo v hornaté části Judstva, někde severně od Hebronu.

Jméno nejméně dvou biblických postav – sestry Mojžíšovy a prorokyně, a matky Ježíše Krista.

Z lat. námořník; Kral. překládají řec. slova pro majitele lodi, kapitána, kormidelníka.

Nejstarší evangelium, vyrostlé z osobních vzpomínek, vypravování a kázání apoštola Petra.

Nicotnost, pomíjitelnost, klamavost, planost; před Bohem jsou marností synové lidští i jejich myšlení.

Řecky tlachati, mluviti naprázdno; prázdné řečnění; pohanský a židovský modlitební zvyk.

přesměrování na Marně, marnost, marný

Místo v jz rovině judské; Judští z něho vypuzeni do hor; jméno značí 'hořkost'.

Jeden ze sedmi „vývodů“ (princů) na dvoře perském, kteří byli členy královské rady.

Aramejsky paní; sestra Marie a Lazara z Betanie; pozorná hospodyně, vzor hostitelských povinností.

Nosítka, na nichž bylo dopravováno tělo zesnulého ke hrobu.

Syn Aramův, vnuk Semův, praotec nějakého aramejského kmene.

Dílo (Hospodinovo); jméno kněze z rodu Immerova; snad zkrácenina jména Maaseiáš.

přesměrování na Mesal

„Horké prameny“; místo na hranici sidonského území, kam Jozue pronásledoval krále.

Stráž, vysoko položené místo s vyhlídkou; jméno mnoha míst ve Starém zákoně, často s kultem.

přesměrování na Masfa

Na rozdíl od kamenného srdce zatvrdlého k Božím požadavkům; jen Duch Boží vyléčí sklerosu.

SZ Orientálec zpracovával mléko jinak; lze překládati též 'smetana' nebo 'kyselé mléko'.

„Slyšení, pověst“; 1. kmen z Izmaele; 2. syn Simeonův, bratr Mabsamův.

Tržnice (1K 10,25), v níž bylo možno koupit za levnou cenu maso obětované modlám.

Označuje masitou část těla lidského nebo zvířecího na rozdíl od kůže a kostí, případně celého člověka nebo zvíře jako psychickou bytost.

Vinice?; idumejské město jmenované mezi knížaty, jejichž původ byl odvozován od Ezaua.

„Břímě“; kmen Izmaelský; snad kmen Masani v poušti u Perského zálivu.

Pokušení; místo poblíž Orébu, kde Izraelci pokoušeli Hospodina pro nedostatek pitné vody.

Vyráběna z rostlinných olejů s vonnými přísadami; důležitá v péči o tělo, lékařství i kultu.

Staročesky máti, množné číslo matery.

Pyskatá rostlina důležitá pro mátový olej; Židé pečlivě odváděli desátek.

Dar; 1. Kněz Bálův zabit v Jerusalemě u oltáře; 2. Otec Sefatiáše, jednoho z knížat Sedechiášových.

Otec Jákobův a děd Josefův v rodokmenu Ježíšově; jméno znamená „dar“.

Tábořiště Izraelců jihovýchodně od Mrtvého moře poblíž území Moabského; jméno znamená „dar“.

Dar Hospodinův; původní jméno krále Sedechiáše, též několik levitů a chrámových zpěváků.

Dva z předků Ježíšových v rodokmenu (L 3,24.29); jméno znamená „dar“.

Syn Nátanův, vnuk Davidův v rodokmenu Ježíšově; jméno znamená „dar“.

„Dar Hospodinův“; 1. levita, správce 'věcí na pánvi' v chrámu; 2. v rodokmenu Ježíšově.

Počeštěná forma Matthias = dar Hospodinův; doplnil počet dvanácti apoštolů po Jidášovi.

Měla ve starověku a tudíž i v Izraeli zvláštní postavení v rodině i ve společnosti.

Dar Hospodinův; jeden z apoštolů Ježíšových, povolaný přímo z celnice v Kafarnaum.

První z biblických evangelií, podle staré tradice připisované apoštolu Matoušovi.

Tchyně idumejského krále Adara, dcera Mezábova.

„Deštivý“; benjaminovská čeleď, z níž pocházel Cis a jeho syn Saul, první král izraelský.

Dar Hospodinův; děd Chanana, úředníka nad sklady; též představitel levitů „nad zpěvy chvalitebnými“.

Dar Hospodinův; syn Ghasumův, který na naléhání Ezdrášovo propustil pohanskou manželku.

„Dar Hospodinův“; 1. kněz, hlava čeledi Joiaribovy; 2. dva muži propustivší pohanky.

Dar Hospodinův; 1. Levita zpěvák na harfu; 2. Syn Nebův; 3. Kněz u kazatelnice Ezdrášovy.

„Muž Boží?“; syn Maviaela, čtvrtý v posloupnosti od Kaina, otec Lámechův.

Syn Enochův, otec Lámechův, pověstný pro svou dlouhověkost 969 let.

Potomek Kainův, syn Irádův, otec Matuzaelův.

V Leviticu 14,45 doslovně prach; ve většině cizojazyčných překladů malta.

Mělo zdravotní i kultický význam; při posvěcování kněží, králů, proroků a svatostánku.

Mazání štítu kozí kůží bylo znamením přípravy k válce; též aby kůže nezatvrdla.

Balzamování, prováděno hlavně v Egyptě už 3000 let před Kristem různými oleji.

Slabost, obtíženost a vyčerpanost; v bibli lidská bezmocnost se stává půdou ke zjevení Boží moci.

Sto; věž v severovýchodní části nově zřízených hradeb jerusalemských nedaleko brány bravné.

Vystavěný; Chusatovec z rytířů Davidových, snad totožný se Sibbechaiem Chusatským.

Zbraň bodná i sečná; bodná měla podobu dýky, sečná srpovitě nebo mírně zahnutého nože s ostřím.

Hebrejsky 'ézób, jinde překládané yzop; roste na starých zdích v Egyptě a Palestině.

Kožená lahvice na vodu a víno z kozí kůže; kovářský měch ze dvou vaků; pracoval měchošlap.

přesměrování na Mechratský

Zakladatelka rodu Netinejských, jež se vrátila ze zajetí.

Judovec; jméno znamená „cena, mzda“.

Základ; místo na nejjižnějším území pokolení Judova někde poblíž Sicelechu.

Hefer Mechratský, pocházející z místa Mechera.

První osoba přítomného času od metati.

Užíván k slazení, v lékařství, kosmetice i v kultu; země oplývající mlékem a strdí.

V bibli nelze vždy rozhodnout, kdy jde o měď a kdy o bronz; Egypťané měli měděné doly už kol r. 5000 př. Kr.

Moabské město přidělené Rubenovi; David porazil u něj Syrské najaté Ammonitskými.

Viz Eldad.

přesměrování na Moře

Staročesky měděná nádoba, mísa, umyvadlo; bronzové či hliněné na krev či umývání.

přesměrování na Had

Část Iránské vysočiny s hlavním městem Ekbatana; říše podmaněná perským králem Kyrem.

Staročesky „mne dle“ = pro mne; později pak, tedy, tak.

Město na území pokolení Rubenova, přidělené levitům z čeledi Merari; snad dnešní Telí Džava.

Vody žluté barvy; místo na území pokolení Dan poblíž Joppy, na nevysychající říčce.

„Bůh prokazuje dobrodiní“; 1. žena Adara, krále idumejského; 2. děd Semaiáše.

Staročesky 'měj z toho dík' = výborně; v NZ 1601 'měhoděk, služebníče dobrý'.

Jeden ze 7 komorníků Asverových.

Ve smyslu jemný, lahodný, laskavý, příjemný; Pavel: 'měkcí království Božího nedůjdou'.

Gabaonitský, který pomáhal při opravě zdi jeruzalémské; jméno znamená „Hospodin osvobodil“.

1. Dcera Hárana, žena Náchorova, porodila 11 dětí; 2. dcera Šalfadova.

Malkiáš = Hospodin je Král; jméno se dvakrát vyskytuje v rodokmenu Ježíšově (Lukáš 3,24.28).

Bůh je Král; syn Beriův a vnuk Asserův, zakladatel čeledi.

Král Sálem a kněz Nejvyššího božstva, jenž vyšel vstříc vracejícímu se Abrahamovi.

(Božský) Král je spása; syn krále Saula, zabit v bitvě u Gelboe spolu s Jonatou a Abinadabem.

Totéž co Melech a Moloch.

Syn Menamův, otec Eliachimův, praotec Josefův v rodokmenu Ježíšově.

Král, totéž co Moloch; hlavní božstvo Ammonitských, jemuž byly přinášeny ohnivé oběti dětí.

Totéž co Malluch.

Viz Mleti.

Nyní Malta; ostrov jižně od Sicílie, kde se zachránila posádka lodí s Pavlem k Římu.

Nános půdy, terasa, val, bašta; dům Mello v Sichem; též tvrz v Jerusalemě za Davida a Šalomouna.

Pěstován hlavně v Egyptě; vedle okurek, póru, cibule a česneku oblíbenou zeleninou Izraelců.

Třinácté písmeno hebrejské abecedy, naše m.

Nejstarší rozsáhlé hlavní město ve středním Egyptě, založené prý ve 4. tisíciletí králem Meni.

Perský 'dvorní mág'; jedno ze sedmi knížat dvora Asverova; nepřál královně Vasti.

Syn Matatana, otec Meleův, praotec Josefův v rodokmenu Ježíšově.

První slovo tajemného nápisu v Balsazarově paláci, z něhož Daniel vyčetl záhubu královu a dynastie.

Měniti mysl, úmysl, rozhodnutí; Starý zákon zdůrazňuje, že Bůh se nemění a ničeho nelituje.

Město na území Ammonitů, proslulé vyvážením pšenice do Tyru; snad pozdější vesnička Manit.

Tak překládají Kraličtí řecké sloveso, jehož se užívá v astronomii o ubývání měsíce.

Obyvatelé nějakého místa Menuchot anebo potomci Manáhatovi.

V Jr 51,59 nejde o vlastní jméno, ale o funkci Saraiášovu; Heger 'vrchní komorník'.

Mé příbytky; otec obyvatel Ofry z pokolení Judova.

Vzpurný, odbojný; kněz, hlava otcovské čeledi Saraiášovy za dnů Joiakimových.

Odbojní; 1. Syn Zerachiášův, potomek Eleazara; 2. Syn Achitobův; 3. Přední kněz za Joiakima.

Pohraniční místo na západě území Zabulonova; snad dnešní Telí Chalta v údolí potoka Číson.

Hořký; třetí syn Leví, bratr Gersona a Kahata, praotec pokolení Merari s úlohou ve stánku.

„Vzpoura“; jméno Ezrovo z Judova; měl 2 ženy: dceru faraónovu Betii a Izraelitku Hodii.

Vyvýšeniny; jméno několika osob; kněz, syn Uriášův, pověřený vážením stříbra a zlata od Ezdráše.

V 1Pa 23,29 ve smyslu velikost, rozměr, rozsah.

Jeden ze sedmi knížat (Kral. „vývod“) při dvoře Asverově.

„Hádka, spor“; ve spojení s Massah, místo, kde lid reptal pro nedostatek vody.

Syn Jonatův; viz Mifibozet.

Dutá míra na obilí, hebrejsky 'éfa, = 36 l.

V obvyklém slova smyslu; Př 21,29: „Upřímný měří cestu svou“ = napřimuje, usměrňuje.

Římský bůh obchodu, řecký Hermes; v Lystře považoval lid Pavla za Merkuriáše, hlasatele Jupiterova.

Přibývání; prvorozená dcera Saulova zaslíbená přemožiteli Goliáše; provdána za Adriele.

Pohebrejštěné jméno babylonského městského boha Marduka; zvláštním ctitelem byl Nabuchodonozor.

Marduk dal syna; syn Baladanův, organizoval odboj okolních států proti Assyrii r. 712.

Výsost; vody Merom tradičně ztotožňovány s jezerem Meromským, dnešním Bahr-el-Chuleh.

Obyvatel dosud nezjistitelného místa Meronot.

Místo v písni Debořině, jehož obyvatelé nepřišli na pomoc proti Zízarovi; snad Chirbet Marus.

Viz Mésa, 4.

Jméno zeměpisné hranice synů Jektanových; též moabský král, který obětoval prvorozeného syna.

Místo na území Asser, přidělené levitům Gersonovy; v 1Pa 6,74 Masal; snad u Akko.

Pytlík na peníze nebo stříbrné hrudky; obvykle se nosily peníze v opasku.

Syn Jafetův, praotec nesemitského národa; země Mušku severně od Assyrie; spojenec Tubalův.

„Hospodin nahrazuje“; levita Kahatovy čeledi, vrátný u dveří stánku úmluvy.

1. Otec Berechiáše, stavitele zdí; 2. stvrdil smlouvu; 3. Judovec, otec Petachiášův.

Počeštěný název hebrejského slova znamenající doslova pomazaný, označuje ideálního krále jako nástroj Boží svrchovanosti a důkaz Boží věrnosti k zaslíbení.

Měsíční božstvo bylo uctíváno téměř všemi sousedy Izraelců; Deuteronomium 4,19 jeho uctívání zakazuje.

Míra časová, jíž staří Izraelci a celý Orient dělili rok na 12 měsíců podle měsíčních čtvrtí.

přesměrování na Mesillemot

1. Efraimovec, otec Berechiášův, naléhal na propuštění zajatců; 2. potomek Immerův.

Staročesky oddalovati, otáleti, zanedbávati; Bůh neotálí se svými plány, věřící se musí naučit čekat.

Kníže z pokolení Simeona; zabral pastviny u Gedor, vyhnal Chamity ve stanech.

Staročesky mošt, víno nově vytlačené; šťáva ještě zcela nevykvašená, ukládaná do velkých džbánů.

Plnoprávný občan a obyvatel města; Pavel v Ef 2,19 o spoluměšťanech svatých a domácích Božích.

Římské občanství s výsadami; Pavel je měl po otci, hejtman je koupil za velké peníze.

Různé druhy sídlišť označoval Starý zákon asi dvanácti různými jmény jako uzavřené místo s hradbami.

přesměrování na Měšťan, měštěnín

Pevnost, tvrz v Jerusalemě; o poloze spory; snad na pahorku Ofel.

Kněžím a levitům bylo přiděleno 48 měst, z nichž 13 kněžských a 35 levitských po celé Palestině.

přesměrování na Ar

Město, v němž bylo ukládáno obilí a jiné zásoby pro časy míru anebo pro válku; pravděpodobně pevnosti.

Šest míst, kde byl vzat v ochranu ten, kdo někoho neúmyslně zabil, pro mírnění krevní msty.

Odškodněný, odměněný; jméno vyskytující se u mnoha osob ve Starém zákoně, mezi nimi předků kněží.

Žena krále Manassesa, dcera Gharusova z Jateba, matka Amona.

Házeti; Ježíš o metání perel sviním jako obraz nesmyslnosti kázání lidem, kteří si nevážejí zvěsti.

přesměrování na Los

„Uzda metropole“; jedno z předních filištínských měst dobytých Davidem; snad Gát s předměstími.

Jedno z tábořišť Izraelců na poušti, jeho lokalisace nejistá; jméno snad „sladkost“.

Hůl, žezlo, obrazně o nástroji trestání; Assur je metlou v ruce Boží.

přesměrování na Maon

Syn Rahuelův, vnuk Ezauův, náčelník kmene edomského.

Zlaté vody; babička ženy krále edomského Adara; podle jiných území, z něhož pocházela Matreda.

Ohraničení; zemské hranice; břehy moře; mezník. Přenášet mezníky bylo přísně zakázáno.

Kříženec koně a osla; Izraelci je dováželi; sloužil k nošení břemen i k jízdě.

Průlom, trhlina v hradbách; úkolem Božího muže je stavět se proti přívalu Božího hněvu.

přesměrování na Mezek

přesměrování na Mezáb

Jaasiel Mezobaiský, Davidův rytíř; snad nutno překládati „Jaasiel ze Soba“.

Meziříčí; rovina mezi řekami Eufratem a Tigridem; původní sídlo praotců Abrahamových.

Staročesky mžourati, mrkati; hebrejsky sevříti významně víčka jako výraz nenávisti, pohrdání, posměchu.

Z pravé, šťastné strany; 1. Potomek Aronův, hlava šesté ze 24 tříd kněžských; 3 další muži.

Výběr, výkvět; syn Geriův, jeden z rytířů Davidových.

Kdo je jako Hospodin; jméno mužské i ženské, nejznámější Efraimský obyvatel s domácím božstvem.

Jméno několika osob; syn Seturův, delegát pokolení Asserova při přezkoumávání zaslíbené země.

Kdo je jako Hospodin; 1. Žena Jeroboámova, matka Abiáše; 2. Otec Achbora, hodnostáře Joziášova.

Kdo je jako Hospodin; 1. Syn Zakurův, potomek Azafův; 2. Kněz při posvěcení zdí jerusalemských.

Kdo jako Bůh; jedno z předních andělských knížat, archanděl a vůdce lidu izraelského v bojích.

Jméno znamenající „kdo je jako Hospodin?“; nejznámější je prorok Moraštický působící za králů Jotama, Achase a Ezechiáše.

Dnešní Muchmas; důležité strategické místo na cestě z Jerusalema na horu Efraimskou, zde Filištínští.

Město „před Sichem“ na hranicích území Efraimova a Manassesova.

Nějaký Benjaminovec, který se vrátil z Babylona; jméno snad „kupní cena“.

Město v poušti judské, kde byl provozován obchod; snad označení kteréhokoli hlavního města.

Strážní brána; některá z bran jerusalemských, znovu vybudovaná po návratu lidu z Babylona.

Ničící hanbu; jméno syna a vnuka Saulova; David přijal vnuka ke dvoru kvůli Jonatanovi.

1. Místo v Benjaminu u Michmas ohrožené Senacheribem; 2. Saulovo tábořiště u Michmas.

1. Velitel vojska za Davida druhý měsíc v roce; 2. Benjaminovec z čeledi Jehiela.

Majetek Hospodinův; levita druhého pořadí, vrátný u stánku úmluvy, doprovázející zpěv na harfě.

Mladší dcera Saulova, žena Davidova; zachránila Davida před zuřivostí Saulovou.

„Vítěz nad lidem“; rodem z Antiochie; proselyta zvolený do sboru sedmi diákonů.

Blíže neznámá sekta v sborech v Efezu a Pergamu, která jedla maso obětované modlám.

Věž na nejvyšším místě města Davidova se skladem zbraní; jinde úhel, kout, nárožní budova.

Levita, jenž hrál na nějaký hudební nástroj při slavnosti svěcení zdí jerusalemských.

„Mile tajné rady držeti“ v Ž 55,15 = 'pěstovali jsme sladkou důvěrnost' či milé tajemství.

Z latinského mille = tisíc (kroků); římská míra délková 1000 římských kroků = 1,5 km = 8 honů.

Za starověku kvetoucí námořní město v Malé Asii, j. od Efezu; jeviště Pavlova rozloučení se staršími.

Znamená pospolitost, zavázanost, solidaritu očekávané při smlouvě a je výrazem Boží podstaty.

Ježíš blahoslaví milosrdné; člověk může být milosrdný jen když sám došel milosrdenství od Boha.

Nezasloužená přízeň výše postaveného k níže postavenému, ve vztahu Boha k člověku jde vždy o nezaslouženou přízeň, která je výrazem svrchované moci Boží.

Přízeň, náklonnost, obliba; jednání plynoucí z těchto citů: shovívavost, pomoc, dary.

přesměrování na Milost

přesměrování na Léto milostivé

Hebrejsky ra'ejá; jinde překládáno přítelkyně či družička; druh v úzkém obecenství.

Staročeský výraz pro oblíbený, milostivý; Kraličtí takto překládají čtyři hebrejské výrazy.

Kraličtí tak překládají výrazy o lásce; Pavel píše, že miluje Božím milováním, žárlí o sbor.

Přítel; Kraličtí vyjadřují tím výrazem i nečistý poměr Izraele k cizím božstvům.

Souznačný s bratrem; Ježíš Kristus je milý čili milovaný Syn Boží, ale i křesťané jsou milí Bohu.

V Žd 4,12 o Slovu Božím, jež posuzuje to, co se odehrává v rozumu jako přemýšlení.

1. Pomocník levity Chóre za Ezechiáše; 2. Kněžská otcovská čeleď za Joiakima; 3. Kněz.

Řecky oznamovati, sděliti, známo učiniti; synonymum slovesa zjeviti v kontextu Božího zjevení.

Krajina v Arménii; jmenována s Ararat a Ascenez; spojila se s Médy k vyvrácení Ninive.

Ve 2K 5,19 a Ef 2,16 tentýž význam jako smíření; čin Boží, jímž je hříšník přijímán k Bohu.

Délkové, duté a plošné míry používané v bibli; základem délkové míry byl loket z rozměrů těla.

Měřítko; při soudu bude Bůh soudit podle měřítka, jakého jsme užívali vůči bližním.

Staročesky smír, smiřování.

Nějaký Judovec, syn Ezrův.

přesměrování na Míra

Benjaminec, syn Sacharaima a jeho manželky Chodes.

Opak přísnosti, zvl. při soudech; ohled na okolnosti vedoucí k blahovolnému posuzování činu.

Ve Skutcích 25,8 řecký výraz „hájiti se“; o Pavlovi, že „[po]dával mírnou zprávu“.

Pryskyřice balzámové vůně z keře Balsamodendron; při zahřátí vydává příjemnou vůni, užívaná k vykuřování.

Větší plochý talíř; izraelská knížata obětovala stříbrné mísy na vybavení stánku.

přesměrování na Mizael

Benjaminec, syn Elpálův; se svými bratřími vystavěl Ono a Lod.

Totožné s Kádes. Viz Kádes.

„Vysoká tvrz“; místo na území moabském, jemuž prorok ohlašuje pomsty Boží.

V Ex 25,31.33 misky v podobě květního kalíšku, jimiž byl ozdoben svícen ve stánku.

Strážní věž; jméno několika míst v Palestině zbudovaných na posvátných pahorcích.

„Vypravování, počet“; jeden z těch, kteří se navrátili se Zorobábelem a Jozuou.

přesměrování na Mispar

Čeleď ze čtyř čeledí kariatjeharimských, které se postupně rozšiřovaly a zakládaly města.

Tj. přiměřeně, jasně, ihned.

Přesnější, průkaznější, důkladnější, dokonalejší, jistější.

Různé obraty: suché místo, pusté místo, nemít místa, dát místo hněvu nebo neposkytovat ďáblu.

Vykladač vůle Boží obsažené v Zákoně, jenž získal kruh žáků; Ježíš se lišil nárokem na absolutnost.

„Paní kouzek“; o Ninive jako sídle magie.

Staročesky míti radost, připraviti kvas, hody; boháč v L 12 viděl svou radost v hodování.

Novozákonní výrazy označující duchovní stav člověka, jímž se křesťan mající Ducha Kristova liší od posedlých ďáblem.

Čtyři řecké výrazy: uzdraviti se, býti silen, radovati se, býti šťasten na cestách.

Pravděpodobně obyvatel neznámého dnes místa nebo města, nazývaného Meten nebo Mitna.

„Darovaný Mithrou“; 1. správce nad Kyrovými poklady; 2. perský důstojník v Samaří.

Vyvýšenina východně od Jordánu s vyhlídkou na Hermon; v Ž 42,7 snad jen 'malá hora'.

Hlavní město ostrova Lesbos, rodiště Alkaia a Sapfy; Pavel je navštívil na cestě z Assu do Chia.

Druh Danielův s Chananiášem a Azariášem; vybráni k vyučení; uvrženi do ohnivé pece bez úhony.

Jméno několika osob; syn Uziele, strýc Áronův a Mojžíšův; též soudruh Danielův, nazvaný Mizach.

Z latiny: politováníhodný.

Zanikati, ztráceti se, zacházeti, rozplynouti se; též býti v koncích; ztratit se jako kouř.

Druhý syn Chámův, praotec obyvatelstva, jež osadilo Egypt; v hebrejštině i jméno Egypta.

Vymlácení obilí na společném mlatě dobytkem nebo hůlkami; obraz Božích soudů nad národy.

Mladý hoch, mladík; pro kultický význam snad i term. techn. pro chrámovou službu mladých mužů.

V 2Tm 2,22 spíš mladistvá horlivost potírati bludaře než náruživost mládí.

Dívka, mladá žena; ale také chrámová kněžka, nevěstka.

Staročesky útlý, čerstvý, mladý.

V Jobu 29,20 = býti nový (opak: zestarati).

Zvláštní výsada; ale také doba nebezpečná, není-li naplněna pravou bázní před Bohem.

Mlácení obilí.

Předpis z Deuteronomia 25,4 má pro Pavla v 1. Korintským 9,9 alegorický (obrazný) význam.

přesměrování na Mlácení

Potrava pro prasata ze slupek bobovníku, tzv. svatojanského chleba; v době hladu i lidé.

Umlknutí před Bohem v pokorném očekávání; ve Starém zákoně výraz pravé zbožnosti.

Důležitá složka výživy na východě; v Novém zákoně obraz zvěsti pro začátečníky v křesťanství.

V bibli pouze žernov; důležitý a nepostradatelný předmět v každé domácnosti na východě.

přesměrování na Jazyk

Vyjadřuje podstatu toho, kdo mluví, a je součástí jeho bytosti, přičemž lidské slovo je tvůrčím slovem a Boží mluvení je prostředkem pro vyjádření jeho moci a vůle.

Výřečný, řečný; hebr. sloveso ve skutečnosti 'nechat růst, prospívat, nést ovoce'.

přesměrování na Mlení, mlíti (mleti), mlýn

Pamětlivý, pozorný; křesťan rodem z Cypru, snad přítel Barnabášův, doprovázel Pavla.

Staročesky = domnívat se.

Staročesky ve mnoze = četně, hojně; v Mk 5,9 množství = překlad řeckého legión.

V Mt 6,7 staví Ježíš proti dětinské důvěře; nemyslí jen na kouzelnickou žvanivost pohanů.

Z Gn 5,12-17, jména Mahalaleel.

přesměrování na Mnoho, mnohý, množství

Syn Lotův a praotec Moabských, obývajících vysočinu východně od Mrtvého moře.

Hospodin povolává; jméno kněžské čeledi z doby velekněze Joiakima (kolem 536 před Kristem).

Označuje Boží činnost v dějinách, stvořitelskou sílu a spásnou vůli, která se naplno projevuje v Ježíši Kristu.

Kraličtí tak překládají řecké výrazy pro vrchnost i Bohu nepřátelské bytosti či kosmické síly.

Narážka na kultický úkon při obětních hostinách; pranýřuje se náboženská pochybnost hodovníků.

Uctívání přírody jako božstva nebo předmětů představujících božstvo, v bibli trvale potírané jako smilstvo.

přesměrování na Jídlo, jísti

přesměrování na Modla

přesměrování na Modla

Nejrozšířenější způsob a výraz náboženského života ve styku člověka s Bohem, výraz osobní důvěry.

Doslovně ctitel Boží, klanící se v duchu a v pravdě; bohoslužba nevázaná na prostor ani čas.

přesměrování na Modlitba

přesměrování na Modlitba

přesměrování na Modla

přesměrování na Modla

přesměrování na Modla

přesměrování na Barva

Nemocný; 1. Syn Merariův, bratr Musiův, levita; 2. Jiný levita z čeledi Merari z rodiny Musi.

Viz Moholi.

Prostředník staré smlouvy, skrze něhož Hospodin vyvedl svůj lid z Egypta a zprostředkoval mu smlouvou sinajskou nový život.

přesměrování na Pentateuch

přesměrování na Oběť

Šatní mol, velmi hojný v Palestině; téměř nemožno uchrániti šatstvo, jehož se neužívá.

Zrod, původ; město na jihu Judstva přidělené Simeonu; znovu osídleno po návratu ze zajetí.

Syn Berzelaie Molatinského, jemuž dal Saul dceru Merob; pět synů oběšeno.

Sestra Galádova, pramáti několika čeledí Manassesovských; jméno znamená „královna“.

Zploditel; muž z pokolení Judova, z čeledi Ezronovy, z rodiny Jerahmeelovy.

Král; modla Ammonitských, totožná s moábským Chámos; lidské oběti dětí v rozpálené měděné postavě.

„Věštci“; v Sd 9,37 snad dubina věštní u Sichem, kde se z šumění soudilo budoucnost.

Dýmejový; nemoc stihající bibl. země; pokládán za trest Boží, Izraelci stiženi mnohokrát na poušti.

Obyvatel místa Morešet.

Staročesky z němčiny; vražda, sváda.

Staročesky z němčiny vrah; Žilka v 1. Timoteovi 1,9: „kteří se dopouštějí násilí na otcích a matkách“.

Zabíjeti, usmrcovati, vražditi, popravovati.

Učitel, věštec; snad dub More, pod nímž seděl vidoucí udělující rady Boží, mezi Hebal a Garizim.

Shromáždění vod obklopující zemi; v bibli také Středozemní, Rudé, Mrtvé moře a jezero Galilejské.

Viz heslo Moře Rudé.

Okrouhlá nádržka v chrámě jeruzalémském k umývání pro kněze, zhotovená Šalomounem.

Vnitrozemní moře na jižní hranici Palestiny; hladina 394 m pod Středozemním, nejhlubší proláklina.

Nejdalším mořem bylo Středozemní, zvláště jeho západní část; konec světa pro starověk.

přesměrování na Moře Mrtvé

Jméno zálivu Arabského; v bibli se jím rozumí pouze jeho západní, Suezská část.

V Janově vidění před trůnem Božím; básnický popis průhledného prostoru slávy Boží.

přesměrování na Moře Mrtvé

přesměrování na Moře měděné, slité

přesměrování na Moře Mrtvé

přesměrování na Moře Mrtvé

Držba, pozemek Gátův; judské město snad poblíž Gátu; snad rodiště proroka Micheáše.

1. Místo obětování Izáka; 2. Návrší, na němž byl zbudován chrám Šalomounův.

Morový.

Nevíme, o jaký strom jde; moruše byly zavedeny až v NZ; možná topol či strom balzamovníku.

Benjaminské město asi 6 km SZ od Jeruzaléma na cestě do Joppy, snad dnešní Kalunia.

Smíšenina mědi a zinku; při větším obsahu mědi má barvu podobnou zlatu; latinsky Aurichalcum.

„Pouto, okov“; zastávka Izraelců poblíž hory Hor na hranicích Horejců.

přesměrování na Moserah

Kožený vak z koziny pro nejnutnější cestovní potřeby; učedníci ji nesměli brát.

Mošna, patřila k vybavení každého pastýře na východě.

Tápati, točiti se, vrávorati.

Skládala se z rukojeti a kosovitě zahnutého dřeva, na koncích svázaných provazem; kovový hrot.

Obtížný hmyz v Palestině; Akaronští uctívali Belzebuba; podle Iz 7,18 lze vydráždit zvukem.

Praktická schopnost správného úsudku; dar Boží; bázeň před Bohem je počátkem moudrosti.

V Koloským 2,8 překlad řecké filosofie; Pavel ji nazývá marným klamem lidské tradice.

Ve Starém zákoně příslušník určité třídy, povolání; dávali rady ve všech životních záležitostech.

Pražením a drcením obilí; ječná pro oběť horlivosti, pšeničná pro oběť suchou.

Potomek Chámova syna Chuse; obyvatel Ethiopie, Nubie, Sudanu a severní Habeše, vysoké postavy.

Potomek Kálefův a jeho ženiny Efy; též potomek Jonatanův.

Kamenná nádoba pro drcení obilí či koření; horní kámen otáčel se v spodní prohlubni.

Staročesky mozek, mícha, morek.

Schopnost, dovednost, pokud stačí síla; 'pokušení nad možnost' přesahuje sílu člověka.

Zámožný, majetný.

Potomek Jafetův, nazývaný jinde Mešech.

Vlastně mlha, hustý oblak, v němž přebývá Bůh; též význam hrůzy, Božích soudů a pekla.

K stavbám sloupů a dláždění; v chrámu Šalomounově i Herodově; dovážen z Libánu, Arábie.

Zdechlina, mrtvola; kulticky znečišťovala; apoštolský sněm zakázal maso udávených zvířat.

Mříž okenní; pletivo z řetízků na hlavicích sloupků; něco udělaného na způsob mříže.

přesměrování na Umříti

Trest ustanovený Zákonem za cizoložství či křivé obvinění manželky; nejvýše 40 ran na holé tělo.

V Dt 25,3 = udeřit, mrskat.

Pavel o umrtvování pozemského v údech: smilstvo, nečistota; stálý proces od křtu.

Opak živého; přeneseně o hříchu, skutcích a víře bez Krista, jež jsou mrtvé.

V přesném překladu tříska (proti břevnu, trámu).

Hanebno (Žilka překládá Ef 5,12: „Člověk se opravdu stydí i jen mluviti o tom“).

Pomlouvání, potupné řeči.

Staročesky šerednost, ošklivost, odpor; něco ohavného, hnusného v kultickém a mravním smyslu.

Staročesky ošklivý, odporný, protivný; v Ef 4,29 mrzutá řeč = neslouží ke vzdělání.

Krevní msta za prolití krve patřila ve starověku k povinnostem primitivního právního řádu.

Novočesky mučedník; v užším smyslu ten, kdo v době pronásledování byl usmrcen pro jméno Kristovo.

Silná duševní nebo tělesná muka, mučení při soudním výslechu, v nemoci, porodu, nebo před soudem.

Staročesky mudřec, věštec, hadač; Jb 16,20 ironicky; hebr. též posmívati se, vykládati.

Magové v náboženství Zoroastrově; v Persii a Medii pěstitelé astronomie, astrologie a snad i kouzel.

Syn Benjaminův.

přesměrování na Trápení, trápiti

Vydávat ze sebe řev (o řvaní lva a medvěda).

Donucení, přinucení.

Levita, syn Merariův, zakladatel čeledi.

Sloveso vyjadřující nutnost podloženou a založenou v osobním uložení Božím a spasitelné radě.

Viz Musi.

Staročesky z němčiny = přehlídka; v Na 2,3 jde o vyzbrojení k válce (Kral. „sšikování“ vojska).

Označení člověka mužského rodu; také manžel, válečník, obyvatelstvo, dospělý a zralý člověk.

Staročesky žena vdaná, zmužilá; v Genesi 2,23 hebrejské 'iššá zdůrazňuje, že žena je „vzata z muže“.

Hebrejsky 'úgáb = dechový nástroj (píšťaly); aram. z'már = strunný nástroj v Dn 3,5.

Hebr. bór = něco, co čistí; žíravina z mydlice, slanorožce, slanobýla; s olejem mýdlo.

Staročesky pochybovati; nechat se svést s pravé cesty, upadnout v omyl, blouditi.

Staročesky = klamný, klamavý; v Ž 78,57 o lučišti, jež zklamalo, protože ztratilo pružnost.

Hlavní město v Lycii; Pavel zde přestoupil na loď alexandrinskou na cestě do Říma.

Viz Mirra.

Menší stromek s listy stále zelenými; myrtových ratolestí bylo užíváno při slavnosti stánků.

Hromadné jméno pro hlodavce; působila zkázu obilí a morní nákazu; kulticky nečisté zvíře.

Mysl je sídlo počitků, rozličných vnitřních hnutí, myšlenek, představ, rozhodnutí, rozumu a mravního života.

Biblické myšlení bylo praktické, prosycené náboženstvím; počátek moudrosti je bázeň Hospodinova.

Záměr, snaha, plán; výmysl.

V bibli konkrétní myšlení spojené s úmyslem, rozhodnutím a důsledky pro život, nikoli abstraktní uvažování.

přesměrování na Umýti [se], umývání

Římská provincie v Malé Asii v severozápadním koutu; hlavní město Pergamům; Pavel prošel do Troady.

Odměna za vykonanou práci, podle Zákona vyplácená každého večera; v přeneseném smyslu Boží odplata a milost.