Moře Mrtvé

Moře Mrtvé jest pozdější [řecké] pojmenování pro Moře slané nebo solné [Gn 14,3; Nu 34,3.12; Dt 3,17; Joz 3,16; 12,3; 15,2.5; 18,19] nebo „pusté“ [Dt 3,17; 4,49; 2Kr 14,25] anebo „východní“ [Ez 48,18; Jl 2,20; Za 14,8]. Řekové a Římané nazývali toto m. moře mořem asfaltovým, Arabové Bahr Lut = moře Lotovo. Jest to vnitrozemní moře na jižní hranici Palestiny, od severu k jihu 76 km dlouhé [za starověku bylo mnohem delší], 3.5 – 16 km široké, poloostrovem Lisan rozdělené na dva nestejné díly. V sev. polovině je průměrná hloubka 320 m, v jižní části pouze 3.6 m. Na východě i na západě se zvedají příkré, holé stráně do výše 700-800 m. Hladina vodní je 394 m pod hladinou Středozemního moře. Jest to nejhlubší proláklina na světě. Na sev. straně se vlévá do M. m. Jordán, jenž během 24 hodin dodá 6 mil. tun vody; na vých. Arnon a j. Hladina stoupne v době dešťů o 4-6 m. Jinak se voda velmi rychle vypařuje pod vlivem velkého žáru, panujícího v tak hluboké kotlině. Voda v m. je přesycena minerálními solemi, hlavně chloridy [chlorid sodný, vápenatý, horečnatý až do 25 %]. Proto jest také tato voda hutnější. Poměrná její váha jest 116,6 kg místo 100 kg. Dno jest pokryto asfaltem, který voda hojně vyplavuje na povrch. Ryby v tomto m. žíti nemohou. Ezechiel [47,6–12] prorokuje, že v novém království [Božím] „vody tekoucí z Galileje opraví vody“ M. m., takže bude plné ryb. Dnes je u M. m. vybudován bohatý chemický průmysl.