Heslo
Moře měděné, slité
Moře měděné [1Kr 7,23-26], okrouhlá nádržka 10 loket [4.84 m] v průměru [2Pa 4,2n] a pět loket hluboká, kterou dal zhotoviti Šalomoun v chrámě jerusalemském k umývání pro kněze. Základním totiž předpokladem účasti na jakémkoli kultickém úkonu byla čistota. Proto staré svatyně a později chrámy musely být budovány u potoka nebo aspoň opatřeny studní nebo nádrží. Velké rozměry daly této Šalomounově nádrži jméno moře. Možná ovšem, že tu šlo podle babylonských názorů o obraz praoceánu, z něhož podle nejstarší mythologie vzešel život [Bič II., 102]. Do nádrže se vešlo 40.2 hl vody. Byla zhotovena z mědi, kterou David ukořistil v Tibchat a Chun, v městech Hada-dezera, krále Soba [2S 8,3n; 1Pa 18,8]. Okraje byly zahnuty ven jako květ lilie a zevně byly vytepány ozdoby, podobné dvěma řadám tykví. M. m. spočívalo na dvanácti volech, po třech obrácených ke každé světové straně; zadky volů byly pod mořem. Byl to vlastně určitý druh vodojemu, nikoli umyvadla. Při umývání byla voda vypouštěna, takže voda uvnitř m. m. byla stále čistá. Za krále Achaza bylo m. m. postaveno na kamennou podezdívku, ježto měděné voly uloupili Assyrští [2Kr 16,14-17; 25,13]. Ve vidění Ezechielově o novém chrámu [Ez 47,1] chybí m. m., protože od spodku prahu chrámového vycházejí vody, takže m. m. není třeba.