Jordán

Jordán [sestupující, řítící se, nemáme-li co činit s názvem nesemitským]. Jediná velká řeka v Palestině, která má také tu zvláštnost, že její hladina leží v proláklině pod hladinou Středozemního moře. Zatím co jiné řeky sjednocují zemi, J. Palestinu rozdvojuje. Jeho prameny vyvěrají ve výši asi 520 m na úpatí hory *Hermon [2860 m], kde až do září ležící sníh jej zásobuje vodou. Jeden z těchto pramenů, Banias, vytéká z rozsáhlé jeskyně, jež byla zasvěcena božstvu Pan [odtud jméno pramene]. J. protéká nejprve močálovitým jezerem Chule, jež bylo dříve mylně ztotožňováno s „vodami Merom“ [Joz 11,5], potom jezerem *Genezaretským [Tiberiadským], jehož hladina leží již 208 m pod hladinou Středozemního moře. Pak teče J. směrem jižním v hlubokém korytě vyrytém ve vyvýšené planině s příkrými křídovými svahy a četnými zákruty k Mrtvému moři, takže skutečná jeho délka je třikrát větší než přímá čára mezi konečnými body [vzdušná linie činí asi 220 km]. Nízká poloha J. je příčinou teplého tropického ovzduší v jeho blízkém okolí, což vyvolává z jara rozvodnění J. [Joz 3,15] a bujnou tropickou vegetaci, z níž nejvíce bije do očí třtina [Iz 42,3; Mt 11,7], potom však při nedostatku letních dešťů proměňuje všecko v letní suchopár. V této době je také možno J., hluboký jinak až 4m, přejíti asi na 54 bodech. Na dvou místech [u Damieh a jižněji proti Jerichu] byly dokonce převozy [2S 19,18]. V době rozvodnění však je řeka velmi nebezpečná [Jr 12,5]. V údolí žijí levharti, šakalové, hyeny, lišky, divocí kanci, za starověku i lvi, kteří úplně vyhynuli. Moskyti činí krajinu neobydlitelnou. Při ústí do *Mrtvého moře je hladina J. o 394 m níže než Středozemní moře. Hlavním přítokem J. s levé strany je potok Jabbok [Zerka]. *Jábok.