Marah [= hořkost]. První tábořiště Izraelitů, ležící na poušti Sur nebo Etam, asi 33 dny cesty [Gn 15,23.24; Nu 33,8] od místa, kde Izraelští přešli Rudé moře. Na tom místě byly prameny hořké vody, kterou nebylo lze píti. To přimělo lid k reptání. Snad jde o dnešní ‘Ain Havarah, obsahující slanou a hořkou vodu.