Heslo
Meškati
Meškati [stč. = oddalovati; otáleti; zanedbávati; zameškávati; meškati se = otáleti; zameškávati se]. Písmu sv. záleží na tom, aby vyzdvihlo myšlenku, že Bůh neotálí se svými plány [soudy a spásou], i když to tak někdy vypadá, takže je posměvači berou v pochybnost [Iz 5,19; Jr 17,15; 2Pt 2,3; 3,3n.9]. Věřící se musí naučit čekat [Abk 2,3; Žd 10,37n]. Ve smyslu zdržovati je užito slovesa meškati v 2Te 2,6.7. Jde tu o překážení zlé moci [„člověku hřícha“], aby nemohla předčasně vystoupit a konkretisovat se v dějinné postavě. Tak jako zločinec je zdržován ve vězení, aby lidská společnost byla uchráněna před jeho činy, tak tajemná protibožská moc, jež před koncem světa má býti uvolněna, je zdržována, omeškávána Bohem „až do času“.