Společnost

Společnost. Většinou jde o překlad řeckého koinónia = pospolitost, podílnictví, spoluúčast, obecenství. Viz *Obecenství. *Obecný. *Obcování. *Účastník, *účastnost, *účastenství. *Tovaryš. Praví-li se ve Sk 2,42, že jerusalemští věřící zůstávali v Sci, znamená to, že se ustavičně scházeli, že se nemohli nasytit duchovní pospolitosti, že udržovali bratrský a sesterský styk, který docházel výrazu ve sborovém životě, aby se podíleli na duchovních darech, kterých se jim dostalo vírou v Ježíše Krista a ve vylití Ducha sv. Tento význam řeckého koinónia je patrný zvláště ve spisech ap. Pavla, který je přesvědčen, že věřící nejen žije „v Kristu“, nejen je údem *těla Kristova, ale má podíl [účastnost] na všem Kristově bohatství, a to už v přítomnosti, avšak jednou i v budoucnosti. Především se projevuje toto spolupodílnictví v utrpeních Kristových [F 3,10; sr. Ko 1,24], jež je zárukou podílnictví na Kristově slávě. Věřící mají podíl, účast i na Duchu sv. [F 2,1]. Základem tohoto podílnictví je víra v Krista, jež je mimořádným způsobem utvrzována ve Večeři Páně. Tak jako ve SZ-ě jíst obětní maso znamenalo mít účast na oltáři [oltář je zde krycím jménem pro přítomnost Boží, jež je oltářem zároveň, 1K 10,18], tak ve *Večeři Páně se věřící stávají spoluhodovníky Kristovými a zároveň spolupodílníky na dobrodiních Kristovy oběti [krve a těla]. Chléb a víno jsou Pavlovi nositeli přítomnosti Kristovy a požívání chleba a pití vína je podílnictvím na oslaveném Kristu [1K 10,16], nejužší obecenství s ním, jež přivlastňuje věřícímu to, co Kristus svou smrtí a zmrtvýchvstáním na odpuštění hříchů vydobyl. Ovšem, při tomto stolování s Kristem dochází i ke koinónii s ostatními věřícími. A poněvadž koinónia s Kristem je skutečná, nemají se věřící zúčastňovat pohanských obětí. Neboť společenství s Kristem a společenství s ďábly se navzájem vylučují [1K 10,20n]. Při stolování s Kristem dochází i ke koinónii s ostatními věřícími [1K 10,17]. „Společnost víry“ ve Fm 1,6 může znamenat, že víra Filemonova je společná všem věřícím [Žilka překládá: „Aby jejich účast v tvé víře projevovala účinek v poznání všeho dobra, jež je v nás pro Krista“, Hejčl: „Kéž tvá víra, již máš [s námi] společnou, vede účinně ke Kristu poznáním všeho dobra, které je mezi námi“], anebo že Filemonovo nejužší spojení s vírou, tedy jeho živá víra se má projevit v poznání všeho dobra. Škrabal však chápe výraz koinónia jako dobročinnost [*Obecenství] a překládá: „Aby se tvá dobročinnost [pocházející] z této víry uplatnila dokonalým poznáním všeho dobra, které [si] vzájemně máme [prokazovat] pro Krista“. Tak Pavel připravuje Filemona, aby neodmítl jeho prosbu za Onezima.

V Ef 2,12 je tak přeloženo řecké politeia [= občanské právo; pospolitost, společenství]. Žilka překládá: „Odloučeni od společnosti izraelské“ a tím neúčastni zaslíbení Božích.