Heslo
Duchovní
Duchovní. Toto přídavné jméno označuje skutečnosti nebo lidi, zvláště těsně spojené s Duchem, t. j. s Božím působením. D. je milost Ř 1,11, zákon Ř 7,14, pokrm a nápoj daný Bohem 1K 10,3n. D. dům je také církev jako obecenství tvořené Duchem Božím 1Pt 2,5, d. mohou a mají být i projevy života: písně Ko 3,16; Ef 5,19, moudrost a rozumnost Ko 1,9, a ovšem zejména celá misijní zvěst apoštolova i jiných pracovníků v církvi Ř 15,27; 1K 9,11. Celý velký oddíl 1K 12-14 jedná o d. darech čili o projevech Ducha svatého v životě sboru i jednotlivých věřících. Zajímavá je zmínka 1K 15,44 o d. těle: je to tělo vzkříšené, přetvořené mocí Ducha Božího a uzpůsobené pro existenci v d. říši věčného království Božího. 1K 2,13.15; 3,1; 14,37 a snad i 12,1 čteme o d. lidech, t. j. o těch údech církve, kteří byli obdařeni zvláštní mírou Ducha a žili tedy zvláštním způsobem v přítomnosti a moci Boží. Stejným způsobem slovo d. označuje křesťany zvláště pokročilé v cestě víry i Ga 6,1: nejde tam tedy o d. v novodobém smyslu [ve smyslu nositelů zvláštního úřadu v církvi].