Nápoj

Nápoj. Nejobvyklejším n. starých Izraelců byla voda [Ex 23,25; 1S 25,11; 1Kr 13,8; 2Kr 6,22], někdy mléko [Sd 5,25], vinný ocet [Nu 6,3; Rt 2,14; Mt 27,48], víno [Gn 14,18; 27,25; Sd 19,19; Neh 5,15], zřídka silné opojné přípravky [Lv 10,9], jež byly Mojžíšovým zákonem zakázány zvláště těm, kteří učinili „slib nazareův“ [Nu 6,3; Dt 29,6; Iz 5,22; L 1,15]. Víno, nejčastěji červené [Dt 32,14], pili čisté nebo je míchali s vodou [Iz 1,22] a přidávali vonné koření [Pís 8,2] nebo omamující prášek myrhový [Kral. „žluč“ Mt 27,34]. Proroci vytýkali pití n-e opojného [Iz 5,22; 24,9; 28,7; Am 6,7] jako projev pýchy, která svévolně do služby Hospodinu vnáší prvky modloslužebných slavností pohanských, tudíž jako projev bezbožnosti. *Opilost. Pramenitá voda byla v Palestině zvl. v letních měsících vzácností. Proto hojnost vody bývala obrazem požehnání mesiášského věku [Iz 12,3; J 7,38]. Voda dešťová byla zachycována v cisternách [Jr 2,13]. Bylo-li sucho nebo za obležení musela být voda odměřována [1Kr 22,27] nebo kupována [Nu 20,19]. *Voda.

Ježíš přirovnává svou krev k n-i [J 6,55] právě tak jako tělo k pokrmu, když chce naznačiti nejužší spojení věřícího s sebou, jenž chce dosáhnouti věčného života. Snad tu jde o obraz Večeře Páně. Apoštol Pavel pak v 1K 10,1-4 alegoricky vykládá Ex 16,4.35; 17,6; Nu 20,7nn jako předobraz křtu a Večeře Páně. Jako křesťané byli pokřtěni vodou a Duchem sv., tak byli v předobraze již pokřtěni Izraelci vodou Rudého moře [a doprovázeni oblakem] v Mojžíše a do jeho staré smlouvy. Mojžíš je tu předobrazem Kristovým. A jako při Večeři Páně pijí křesťané duchovní n., tak Izraelci pili z duchovní *skály, jež byla předobrazem Kristovým.

Ř 14,17 připomíná Pavel, že účast na království Božím není závislá na plnění obřadních předpisů SZ o pokrmech a nápojích, o tom, co je čisté a nečisté [v. 14 sr. Mk 7,15nn], ale tím spíše příkaz lásky nutí křesťana a umožňuje mu, aby se zřekl své svobody požívat pokrmy a píti nápoje, jejichž požívání nábožensky uráží „slabé u víře“. – Žd 9,10 ukazuje, že SZ předpisy o pokrmech, nápojích a různých druzích umývání jsou pouze vnější ustanovení, jež patří do tělesné oblasti, nejsou však s to způsobiti duchovní očistu, kterou přináší jedině Kristus, velekněz nové smlouvy.