Obléhati, oblehnouti

Obléhati, oblehnouti. Města, opevněná hradbami, musela být ve válce obléhána, aby byl zamezen přísun potravy [2Kr 6,24n] a jiných pomocných zdrojů. První starostí obléhajících bylo zbaviti město vody. Kolem obléhaného města byly nakupeny hliněné náspy [Dt 20,20], vyztužené poraženými stromy. Tyto náspy dosahovaly výše až poloviny hradeb. Sloužily k umístění bořících *beranů střech byly vrhány hořící látky na obležené město [Ez 4,2]. S náspů stříleli také lučištníci a prakovníci, zatím co jiní bojovníci přikládali k hradbám vysoké žebříky na ztečení města. K trhání hradeb sloužily železné háky na dlouhých provazech [2S 17,3]. Brány byly často zapáleny [Sd 9,52], Assyřané a později Řekové užívali při obléhání pojízdných věží, jimiž se co nejvíce přiblížili k hradbám a v nestřeženém okamžiku mohli na ně vtrhnouti po padacím můstku. Bič I., 327 připomíná, že Alexander Veliký při obléhání Tyru užil prý věží 50 m vysokých. Ovšem, že obléhaní se snažili proti takovým nástrahám čeliti všemi prostředky. Ezechíáš na příklad dal zasypati studně, ležící kolem Jerusalema, aby nepřítel neměl vody [2Pa 32,3-5]. Pobořené hradby byly ihned spravovány. Výpady z města bylo překáženo nepříteli ve stavbě náspů. Na obléhající byly házeny kameny [Sd 9,35; 2S 11,21], vrhány šípy a oštěpy a zapálené pochodně [2S 11,24; 2Pa 26,15]. Bylo-li město dobyto, bývalo často srovnáno se zemí [2Kr 14,13] a posypáno solí na znamení, že má zůstati na věky pusté [Joz 6,26], obyvatelstvo ve starších dobách bez ohledu na pohlaví a stáří vyhubeno [Joz 6,21.24; 8,24-29; 10,22-27; 2Kr 15,16] nebo odvedeno do otroctví. Ovšem podle Dt 20,10-20 byla pro Izraelce stanovena určitá omezení.