Rejstřík
Hesla začínající na písmeno O
V této části rejstříku najdete 381 hesel slovníku začínajících na písmeno O, jako například Oběť, Ospravedlnění, Oděv, Obřezání, Očišťování, a další.
-
Obadiáš
Ctitel Hospodinův; Karafiát tvar pro Abdiáše; navazuje na řecké Abdeiú z hebr. 'óbadjá.
-
Obal
Syn Jektana, zakladatele jektanských kmenů arabských; v 1. Paralipomenon 1,22 se jmenuje Ebal.
-
Obávati se
přesměrování na Bázeň
-
Obávati se
Kořeny g-v-r (uhnout), j-g-r (děsit se), d-'-g (starostlivé obavy), 'émá (býti v hrůze).
-
Občerstviti
Též očerstviti; ve významu posilniti, potěšiti.
-
Obcházení
V Ž 19,7 = oběh.
-
Obchod
Staročesky zaměstnání, stav, živnost; před zajetím se týkal hlavně produktů hospodářských.
-
Obcování, obcovati
Chování, způsob života; obecenství, účast na něčem; také pohlavní styk nebo občanství.
-
Obdarování
V Ef 4,7 řec. dórea, v Ř 12,6 charisma; duchovní dary uděluje Kristus k budování církve.
-
Obdržení
Pevné uchopení, dosažení; Žilka v Židům 6,18: „Abychom dosáhli naděje“.
-
Obdržeti (dědičně)
přesměrování na Dědic, dědictví
-
Obec
Staročesky sbor, shromáždění, obecný lid; Sk 19,39 zákonité shromáždění lidu.
-
Obecenství
Označuje spoluúčast na něčem a nejužší životní společenství, jehož základem je společné účastenství na Kristu a jeho darech.
-
Obecný
Staročesky obyčejný, prostý, všední, veřejný, společný; také kulticky nečistý nebo profánní.
-
Obéd
Uctívající bohoslužebně; jméno několika osob; syn Bozův a Rut Moabské, otec Jesse = Izai.
-
Obededom
Levita z Gat Rimmon; v jeho domě byla zatímně uložena truhla Hospodinova.
-
Obědovati
Staročesky = obědvat; doslovně z řečtiny snídat.
-
Obejíti
Jíti okolo, otočiti se; kalich Boží odplaty obejde i k Babylonu (Ab 2,16).
-
Obestření
V 1K 11,10 doslovně 'moc'; snad aramejský závoj, obraz provdanosti a podřízenosti ženy.
-
Oběť
Patří k nejstarším a nejvšeobecnějším projevům náboženského života se snahou působit na božstvo.
-
Oběť suchá
přesměrování na Oběť
-
Obětovati
„Modlám obětované“ (Sk 15,29); 'být obětován' (F 2,17) = býti vylit jako úlitba.
-
Obětující
Obětník; původně otec jako hlava rodiny; teprve se stálými svatyněmi vznikli stálí obětníci.
-
Obezříti
V Mk 3,34 = obhlédnout.
-
Obezříti se
Ohlédnout se, rozhlédnout se.
-
Obhoření
Doslovně vypálená znamení na čele zajatců, jež jednou pro vždy zničí krásu (Izaiáš 3,24).
-
Obil
Izmaelský, který měl na starosti Davidovy velbloudy; jméno snad „poháněč velbloudů“.
-
Obilí
Nejznámějšími druhy v Palestině pšenice, ječmen, špalda a proso; obilí a víno = všechny plodiny.
-
Obilí zetřené
V Lv 2,16 = rozemnuté (Karafiát „vymnuté“).
-
Obilnice
Skladiště obilí; v Oz 9,1n míněn mlat, kde se odbývala nemravná kananejská modloslužba.
-
Obírati se
Zaměstnávati se; obírati se neupřímností = vydati se na cestu se lží; lstivě = padělati slovo Boží.
-
Obláčeti se
Oblékat se. Viz Oděv.
-
Oblak
Je v Starém zákoně nositelem deště a obrazem lidské nestálosti, v biblických dějinách symbolem Božího průvodce a ochrany, v Novém zákoně znamením Boží přítomnosti a slávy.
-
Obléci, obléci se, oblečen
Oblečen v roucho spasení, mocí s výsosti; obléci Krista znamená být v Krista vštípen křtem.
-
Obléhati, oblehnouti
Opevněná města musela být obléhána; obléhající nakupili náspy s bořícími berany a věžemi.
-
Obléknouti
Viz Obléci, Oděv.
-
Obleviti, oblevovati
Popustiti, poleviti; v bibli vesměs v záporu ve smyslu nepopouštěti, nepolevovati.
-
Obležení
přesměrování na Obléhati, oblehnouti
-
Oblézti
Zplešatět.
-
Oblíben, oblíbení, oblíbiti
Projev vůle spojený s libostí, v bibli označující milostivé Boží rozhodnutí a vyvolení.
-
Obličej, tvář
Významný biblický pojem vyjadřující přítomnost, osobní styk a vztah mezi Bohem a člověkem prostřednictvím různých obrazných výrazů.
-
Obloha
Nebesa.
-
Obloupiti
Oloupiti; L 10,30 do naha vysvléci; v Ko 2,15 Kristus odzbrojil mocnosti světa svou smrtí.
-
Obluda
Marnivé zjevení, přízrak, přelud, strašidlo, fantom.
-
Oblysení
Lysina, pleš.
-
Obmeškati
Zanedbati, promarniti čas; obmeškávati = zdržovati se, býti zdlouhavý.
-
Obmezení
Mez, hranice.
-
Obmysl
Staročesky = důvtip; ve smyslu úklad.
-
Obmýšleti
Zamýšleti, připravovati; 'láska neobmýšlí zlého' = nepočítá zlo, nepěstuje křivdy.
-
Obmyslnost
Obratnost, úsudek, obezřetnost.
-
Obmyt, obmýti
NZ křest je přirovnáván ke SZ kultickému obmývání; ve SZ symbol obmývání od hříchu.
-
Obnažiti se, obnažování, obnažovati
Svléknouti do naha, odkrývati, uvésti v potupu; obnažit základ domu = zničit.
-
Obnovení, obnoviti (se), obnovovati (se)
Znovuzříditi, učiniti novým, změniti; vnitřní člověk se obnovuje den ode dne.
-
Oboječek
Pouto, okov.
-
Obojek
Někdy otvor v oděvu pro hlavu a krk; otvor v kněžském rouchu má být vyztužen látkou.
-
Obor
Staročesky houf, hebrejsky 'am = lid.
-
Oboření
Staročesky = zboření, zničení; zbořenina, ruina.
-
Obořiti se
Staročesky vrhnouti se, přivaliti se, shluknouti se, skočiti; též zbořiti se, padnouti.
-
Obot
Tábořiště Izraelců při pohoří moabském, dnešní oasa el-Veiba; jméno snad „kožený vak na vodu“.
-
Obr
Polobohové vynikající mocí i pověstí; také předkananejské rasy Refaim v Palestině a Zajordání.
-
Obrácen, obrácení, obraceti (se), obrátiti (se)
Náboženské obrácení zahrnuje v sobě vše, co Starý zákon vyžaduje a pokládá za osobní odpověď člověka na Boží pozvání k osobnímu obecenství a nabídku odpuštění.
-
Obraceti sem i tam
přesměrování na Oběť
-
Obradovati
Staročesky = radostí naplnit, potěšit.
-
Obrátiti
Viz Obrácen, obrácení.
-
Obraz
Starozákonní zákaz zobrazování Boha a novozákonní pojetí Krista jako obrazu Božího, jenž obnovuje člověka stvořeného k Božímu podobenství.
-
Obraziti
Udeřiti; hebrejsky doslovně dotknouti se.
-
Obřezání, obřízka
Obřad odříznutí předkožky, u Izraelců znamení příslušnosti k vyvolenému lidu a smlouvy s Bohem.
-
Obroditi se
Staročesky = urodit se.
-
Obsáhnouti, obsahovati
Pojmouti, zahrnouti; v Ž 139,3 Bůh vyměřuje jednotlivé úseky života jako cestu.
-
Obtěžovati, obtížení(ý)
Zatěžovat, přitěžovat, těžším činit; o zatvrzení srdce nebo o otupělosti ze starostí o živobytí.
-
Obtížení, obtížný
„Zahálet s obtížením“ = býti na obtíž; 'bylo mu obtížné' = bylo mu stydno.
-
Obuv
Dřevěné nebo kožené opánky upevněné řemínky; chudí chodili bosí, opánky se snímaly v domě.
-
Obveselovati
přesměrování na Veselé, nč. veselí, veseliti se, veselost
-
Obviňován, obviňování, obviňovati
Kraličtí tak překládají dva hebrejské a tři řecké výrazy různých významových odstínů.
-
Obvrci
„Obvrci vápnem“ (Dt 27,2.4) = omítnout vápnem.
-
Obyčej
Staročesky zvyklost, způsob, zvyk; též právo, požadavky; o kultických obyčejích v NZ.
-
Obydlí
Bydliště, místo přebývání; v Ezd 9,8 'kolík', jímž se upevňuje stan.
-
Obývati
Pohlavně obcovati; ale také přebývati, bydleti.
-
Obžalovati
přesměrování na Žalobník
-
Obžerný
Staročesky = hltavý, žravý.
-
Obžerství
Staročesky = nadměrné jedení, pití.
-
Obživiti
Staročesky oživiti, opět přivésti k životu; Bůh obživuje mrtvé, Kristus byl obživen Duchem.
-
Obživující
Viz Obživiti.
-
Obzvlášť, obzvláště, obzvláštně
Stranou, mimo houf, o samotě, na jiném místě, v podrobnostech, dopodrobna.
-
Očekávání, očekávati
Trpělivé vyhlížení Boží pomoci a spasitelných činů; v Novém zákoně se soustřeďuje na Krista.
-
Ocel, ocelivý
Hebr. nᵉchóšet znamená bronz; ocel byla ve SZ neznáma.
-
Očerstvení, očerstvovati
Občerstvení ve smyslu posilnění, potěšení.
-
Ocet
Kyselé víno, méněcenný lidový nápoj v horkých krajinách utišující žízeň a horečku; příděl vojáků.
-
Ochotně, ochotnost, ochotný
S chutí, hbitě, vlídně, laskavě, vesele; Bůh miluje toho, kdo dává radostně.
-
Ochozat
Hebrejsky 'ᵃchúzat = majetek; přítel krále gerarského Abimelecha, uzavřel s Izákem mírovou smlouvu.
-
Ochoziáš
Hospodin se zmocnil; šestý král judský, syn Jehoramův; také osmý král izraelský, syn Achabův.
-
Ochran
Ztrápený?; otec Fegiele z pokolení Asserova.
-
Ochrana
Ve smyslu příbytek, útočiště; též 'oko' = bdící oko Boží; Hrozný Jb 21,30: zlý bývá ušetřen.
-
Ochránce
V Ga 4,2 poručník nedospělého syna; v 1Tm 4,10 řec. sótér = Spasitel.
-
Očišťování, očišťovati
Kultické i mravně náboženské očištění od hříchu, které podle bible může způsobit jen Bůh.
-
Očkovaný
Opatřený očky. Viz Koltra.
-
Odcházeti, odejíti
Odcházeti po bozích cizích = odpadlictví od Hospodina; odcházeti podle způsobu lidí = zemříti.
-
Odchod
Ve smyslu smrt.
-
Odchovati
Kojiti, odkojiti; odstaviti, pečovat tak dlouho, až lze odstavit; vychovati.
-
Odčísti se
V Jb 8,18 'samo místo zapře strom: Nevidělo jsem tě' (sloveso káchas = lháti).
-
Odcizen, odcizený
Stav pohanů odloučených od lidu Božího; v Kristu účastníky nového lidu.
-
Oddán, oddaný
Staročesky určený, ustanovený; ve smyslu vydaný, odsouzený, oddělený, přidělený, věnovati se něčemu.
-
Oddávání
Posvěcení sňatku manželského; žehnací formule, svatební průvod a hostina až sedm dní.
-
Odděliti
Stanovit hranice, odloučit; kulticky určit výhradně ke službě Boží, vyvolit ke zvláštní službě.
-
Oddíl
Úděl, los; v Jobovi 20,29 Kraličtí překládají tentýž výraz slovem podíl.
-
Oded
1. Otec proroka Azariáše za Azova; 2. Prorok Samaří, který přesvědčil Pekachovy k propuštění.
-
Oděnec
Zbrojnoš, ozbrojený silák.
-
Odění
Staročesky zbroj; v přeneseném smyslu duchovní výzbroj křesťanského bojovníka podle apoštola Pavla.
-
Odepříti se
Staročesky brániti se; ve smyslu zřeknouti se, zapříti, odmítnouti.
-
Oděv
Oděv se vyvíjel od listí přes zvířecí kůže k látkám vlněným, lněným i bavlněným, vyráběným především ženami.
-
Odevstávati
Pošinouti se, pohybovati se, odstávati.
-
Odhnísti se
Staročesky hnětením odloučiti, otlačiti; obvykle otéci, naběhnouti, rozbolavěti.
-
Odhoditi
„Odhoditi tvář“ = sejmouti masku, odstraniti nalíčení.
-
Odhrožovati
V Ezd 4,4 = odstrašovat.
-
Odíti (se)
Viz Odění, Oděv.
-
Odiva
Staročesky div, podívaná; 'na odivu' = veřejně, 'na posměch'; Kristus vedl mocnosti na odivu.
-
Odjití
Odchod, odcestování.
-
Odjíti
Odníti, odejmouti; vyhladiti, odstraniti, uloupiti, skrýti, mizeti; 'o. ruku od' = opouštěti.
-
Odkrýti
1. o nahotě; 2. o hlavě; 3. o hříchu (odhaliti, vyjeviti).
-
Odloučiti
Odděliti.
-
Odloučiti se
Odděliti se.
-
Odložen, odložený, odložiti
Slova mají v bibli různý význam; chleby odložené, odstraniti, opustiti, osvobozen, určení.
-
Odměna
V Mt 16,26 o výkupném za člověka; nerozhodne-li se zapřít sebe a jíti za Kristem.
-
Odměniti se
Splatit.
-
Odměnný
Vzájemný.
-
Odměření, odměřiti
Pevně stanovená mzda, míra; Bůh vyměřil každému pracovníku určitou oblast působnosti.
-
Odmísiti
Odděliti, odloučiti.
-
Odmítati
Ve smyslu odstraniti, odkliditi; též zříci se, odřeknouti se.
-
Odmladnouti
V Mt 24,32 o pupencích před vyražením do listu; Žilka 'větev už šťavnatí'.
-
Odmlouvání, odmlouvati
Odpovídati, odpověď; ve smyslu odpor, nepřátelství; příti se.
-
Odmluviti
Přestati mluviti, domluviti.
-
Odmouti se
Nadmout se, naběhnout, opuchnout.
-
Odolamitský
Viz Híra, Adulam.
-
Odpadnouti
„Odpadnout od něčeho“ v Žd 12,15 = připravit se o něco.
-
Odpírati
Stavěti se na odpor; Ježíš žádá na učednících, aby neodpírali zlému, tj. člověku, jenž ukřivdil.
-
Odplata
Víra v příčinnou souvislost mezi činy člověka a jeho životními osudy, podle níž spravedlivý Bůh odměňuje dobro a trestá zlo.
-
Odpočinouti, odpočinutí, odpočívati
Oddech od práce nebo od nepřátel, klid pokoje a Boží zaslíbení, symbol zaslíbené země i místa přebývání.
-
Odpolu
Staročesky = na polovic, zpola.
-
Odpor, odporný, odporovati
Zápasiti, bojovati, příti se, hádati se; též protimluvy, spory gnostického učení.
-
Odpouštěti, odpustiti, odpuštění
Odstranění hříchu Bohem, který je buď přikryt, vymazán nebo prostě prominut, takže netvoří překážku mezi Bohem a člověkem.
-
Odpověď
Ve smyslu obrana, apologie; Kraličtí překládají „omluvu“, „obraňování“, „vydání počtu“.
-
Odpovídající
Odpovídající se soudem, tj. s úsudkem (Př 26,12); u Mal 2,12 jde o učitele a žáka.
-
Odpovídání
V 2Tm 4,16 ve smyslu obhajoba.
-
Odpovídati
Hájiti se, dáti zprávu; ve 2K 12,19 Kral. překládají vymlouvati se.
-
Odpuštění
přesměrování na Odpouštěti, odpustiti, odpuštění
-
Odřezati
Ve smyslu odstraniti; v Ga 5,12 Pavel volá o vyklestění rušitelů sboru požadujících obřízku.
-
Odsedati
U Jb 14,18; 18,4 = posunout se, posunovat se; v LXX zvětrat.
-
Odsouditi, odsouzení
Viz Souditi, soud; Potupovati.
-
Odstoupení
Odpadnutí, odvrácení politické i náboženské; 2Te 2,3 o odpadu před 'člověkem nepravosti'.
-
Odstoupiti, odstupovati
„Odstup to“ = budiž vzdáleno; doslovně: nechť je to profánní.
-
Odstrčiti
Ve smyslu vyloučit z obecenství, odvrátit od někoho (Ga 4,17).
-
Odstup to!
Významem totéž, co naše Bůh chraň, Bůh uchovej; to není možné, naprosto ne, nikoli.
-
Odstupovati
přesměrování na Odstoupení
-
Odsudek
Odsouzení; řecky krisis = soud.
-
Odsuzovati
přesměrování na Soud, soudce, souditi
-
Odtahovati
Protahovat, odkládat.
-
Odtrhnouti se
Vzdáliti se, vzbouřiti se, odstupovati; oddělovati se, tvořiti sekty.
-
Odtržení
Viz heslo Odstoupení; jiní překládají: „Poznáte, že jsem se odcizil od vás“.
-
Odtržený
V Lv 22,24 znamená vyřezaný; obětovat se směla jen nezkomolená zvířata.
-
Odtušení
Staročesky odlehčení, potěšení, potěcha, útěcha.
-
Oduřavěti
Staročesky = otéci, opuchnout, naběhnout.
-
Odvarovati
Staročesky = odstranit, odklidit.
-
Odvoditi
Odevzdávat; doslovně z hebrejštiny: zasvětit, odevzdat jako zasvěcené.
-
Odvozovati
Staročesky = odvádět.
-
Odvrácení
Staročesky nepřátelství, odpor, odstoupení.
-
Odvraceti, -ovati [se], odvrátiti [se]
Odkloniti, odvésti srdce od Boha; též odpadnouti, povoliti uzdu, vésti ke vzdorovitosti.
-
Odžehnati
Staročesky žehnáním zahnati, odvrátiti; v Izaiáši 47,11 smíření obětí, které však bídu nezažehná.
-
Ofel
Pahorek, návrší, na němž byl založen starý Jerusalem, biblický Jebuz-Sion.
-
Ofir
Jméno 11. syna Jektanova; též krajina, odkud Šalomoun dopravoval zlato, stříbro a drahé kamení.
-
Ofni
Jeden ze synů Élí, kněží v Sílo; jeho hrubé násilnosti a vydírání přivodily nelibost lidu.
-
Ofra
Hebrejsky laň či vesnička; 1. Město Benjaminovo; 2. Rodiště Gedeonovo; 3. Syn Meonataiův.
-
Og
Amorejský král v Bázan, který vládl nad 60 městy; posledním představitelem obrů Refaimských.
-
Oham
Král hebronský, jenž se přidal ke konfederaci proti Jozuovi; byl poražen, zajat a popraven.
-
Oharek
To, co ohořelo, kousek opáleného dřeva, knotu.
-
Ohava
Staročesky ohyzda, šereda, mrzkost, hanba, zohavení.
-
Ohavnost
Označuje vše, co souviselo s modlářstvím a později každou praktiku, která se protiví mravním požadavkům Božím.
-
Ohel
Syn Zorobábelův; jméno znamená „stan“.
-
Oheň
Byl pokládán za symbol přítomnosti Hospodinovy a nástroj jeho moci, znamenal buď pomoc nebo zkázu.
-
Ohlásiti se
Staročesky ozvati se, odpovídati, dáti najevo svou mysl.
-
Ohlásiti, ohlašovati
Viz Kázati, Zvěstovati.
-
Ohlechnouti
V Mi 7,16 = ohluchnout.
-
Ohledati, ohledovati
Staročesky hledě zkoumati, obezříti, prohlédnouti; ostré pozorování, důkladná prohlídka.
-
Ohlídání se
V Ž 69,4 znamená čekání, vyhlížení.
-
Ohlídati se
V Příslovích 6,35 znamená míti ohled, podobně jako „ohlédati se“.
-
Ohniště
Oharek, otýpka suchého dříví v Žalmu 102,4; hrnec s ohněm u Jeremiáše 36,22.
-
Ohnivý
Viz hesla Had, Jezero, Oheň, Potok, Šíp, Vůz.
-
Oholiti (se)
Viz Holič.
-
Ohrada
Staročesky ohrazení, plot, hradba, zákop; Pavel mluví o duchovních zbraních proti pevnostem.
-
Ohrazený les
Nepřístupný les.
-
Ohrnouti
Ohrnouti rámě = vykasat rukávy k práci, hotoviti se k dílu; symbol energického jednání.
-
Ohyzda, ohyzdnost
Mrzkost, ohavnost, nečest, hanba; opak ozdoby, něco, co budí ošklivost a odpor.
-
Ohyzdný
Opovržený, hodný opovržení; pošpiněný; odporný; kulticky znečišťující; profánní.
-
Ohyžďovati
Zneuctívat.
-
Okázati
Žilka v 1. Korintským 4,9: „Bůh nás apoštoly postavil až na konec“.
-
Okénko
Viz Okno.
-
Oklamání, oklamávání
Svod, úklad.
-
Oklamati
V Ga 6,7 řec. myktérizein = ohrnovati nos; pohrdání Bohem celým životním zaměřením.
-
Oklamavatelný
Klamavý, šalebný, záludný.
-
Oklamávati
Lež, šizení, útisk, zrada, podvod; v NZ též odpírati se jeden druhému, přelstíti, klamati.
-
Oklejovati
přesměrování na Klí
-
Okno
Izraelské domy někdy mívaly okna do ulice; otvory asi 50x50 cm, uzavřené dřevěným mřížováním.
-
Oko
Jako nejvzácnější orgán člověka bývá oko synonymem člověka a výrazem duchovního chápání, poznávací schopnosti.
-
Okolek
Obruba, olemování, lemovka; ale také oklika.
-
Okov
Okované vědro, jímž se vytahuje voda ze studny.
-
Okovy
Kovová pouta.
-
Okrasa
Staročesky co věc nebo osobu okrašluje, ozdobuje; šperk, ozdoba; okrasou může být Bůh.
-
Okřídlí
Staročesky díl ostrova či země do moře jako křídlo; též chobot, zátoka.
-
Okrouhle
Židům zakázáno 'stříhati vlasy hlavy okrouhle' v místě stýkání vousů s vlasy; sr. pejsy.
-
Okršlek
Staročesky okršlek země = zemská koule nebo její povrch.
-
Okurka
Hebrejsky kiššu'á; hojně pěstovaná v Egyptě a poněkud sladší než naše okurka.
-
Okusiti
Zkoušet chuti, ochutnat, jíst; přeneseně zakusit, projít trápením, strachem, zlým nebo smrtí.
-
Okydnouti
Staročesky = ovrhnout, poházet něčím nepříjemným; o lejnech, hnoji, prašivině, vyrážkách.
-
Olej
Ze všech olejoplodných rostlin je v bibli nejčastěji uvedena oliva, výtěžek palestinských žní.
-
Olibama
„Stan vysokosti“; žena Ezauova, dcera Any Hevejského; jméno edomitské čeledi.
-
Oliva
Strom rozšířený v Sýrii a Palestině; olivové ratolesti byly symbolem pokoje a usmíření Boha.
-
Olivetská hora
Horský hřbet východně od Jerusalema nad údolím Cedron, místo častých modliteb Ježíšových.
-
Olivka
přesměrování na Oliva
-
Olivoví
přesměrování na Oliva
-
Olověný
přesměrování na Olovo
-
Olovnice
Závaží na šňůře k vyměřování zdí a zajišťování kolmosti; ve Sk 27,28 měření hloubky.
-
Olovo
Známé ve starověku; dobýváno v Sinajském poloostrově; užíváno na závaží, zatížení sítí, destičky.
-
Oltář
Původně nahrazoval pevné svatyně a byl místem pro oběti, kde se krev obětního zvířete dostávala do styku s božstvem.
-
Olympas
Křesťan v Římě, snad z domácnosti Filologovy.
-
Omar
Syn Elifaza, prvorozeného syna Ezauova, kníže idumejský.
-
Omdlíti
Hebrejsky p-v-g = býti bez životního tepla, ztrnouti; v Genesi 45,26: „Jeho srdce bylo studené“.
-
Omega
Jméno poslední písmeny v řecké abecedě; užívá se k označení konce.
-
Omlouvati
Staročesky žalovati na koho, viniti, utrhati komu, vyčítati; Bůh dává moudrost a neomlouvá.
-
Omluva
Staročesky = obrana.
-
Omráčiti
Omráčen býti = umdlévati, omdlívati.
-
Omri
přesměrování na Amri
-
Omrzalý
Staročesky protivný, nelibý, mrzutý; v Př 30,23 žena zahořklá bez lásky, která se konečně vdá.
-
Omyl
Blud, chyba.
-
Omýlení
Přehlédnutí.
-
Omylný
Klamavý, chybující se (o lučišti Oz 7,16; o nedosti bezpečném útočišti Iz 28,17).
-
On
Hlavní město v Dolním Egyptě asi 10 km sv. od Káhiry; řecky Heliopolis, město slunce.
-
Onam
Silný; syn Sabela knížete hevejského, či syn Jerachmeela a jeho druhé manželky Atary.
-
Onan
Silný; druhý syn Judův s kananejskou ženou; zabit Bohem, že odmítal zploditi bratrovi děti.
-
Ondřej
Jeden z prvních učedníků Ježíšových, bratr Šimona Petra, rybář z Betsaidy.
-
Oněměti
Staročesky ztratiti řeč, státi se němým.
-
Onen den
přesměrování na Den
-
Oneziforus
Ten, který přináší užitek; přítel Pavlův, statečně prokazoval uvězněnému apoštolovi lásku.
-
Onezimus
Užitečný; otrok Filemonův z Kolossis; utekl do Říma, kde byl přiveden Pavlem k návratu.
-
Oni
Viz heslo Ben Oni.
-
Ono
Silný; město na území Benjamin, jež vystavěl Semer, syn Elpalův; rovina Ono.
-
Onycha
Z řec. onyx 'nehet'; součást posvátného kadidla z drápkovitých mušlí křídlatky.
-
Onychin
Z řeckého onyx = nehet; snad beryl, chrysopras nebo onyx; dva kameny zdobily veleknězův náramenník.
-
Opadnouti
O řece, o tváři (měniti se, chřadnouti); o slávě; o rukou (poklesnouti).
-
Opálka
Staročesky necky, na nichž se přehazuje obilí; v Iz 30,24 lopata či košatka.
-
Opásati
Opatřiti se pasem; znamená připraviti se k práci; J 21,18 předvídá Petrovo mučednictví.
-
Opasek
Staročesky pás, v němž lze nositi peníze; Ježíš chce, aby učedníci spoléhali na Boží péči.
-
Opatřeni
Staročesky = zaopatření.
-
Opatřiti
Staročesky = postarat se, hledět si.
-
Opatřiti se
Staročesky hleděti, aby se zachoval; chrániti se; postarati se o sebe; býti opatrný, zajistiti se.
-
Opatrně, opatrnost, opatrný
Je rozhlížející se, obezřetný, dbalý, dovedný vyhýbat se překážkám a příbuzný s moudrostí.
-
Opatrovati
Činit něco pro někoho, zaopatřit, ošetřovat, postarat se, oplotit, mysliti, dohlížet.
-
Opažiti
V 2Pa 3,5 = obložit.
-
Opice
Hebrejsky kóf; dovážel je Šalomoun na lodích z Ofir; snad druh opic uctívaných v Indii jako božstvo.
-
Opíjeti se, opilec, opilství
Bible staví opilství pod prorocký soud; křesťané mají být bdělí a střízliví v novém éonu Kristově.
-
Opilý
Karafiát překládá Dt 29,19: „Aby zahubil svlaženou se žíznivou“.
-
Opiplati
Staročesky = omakat, omačkat.
-
Opíti se
přesměrování na Opíjeti se, opilec, opilství
-
Oplatek
Tenký obětní koláč v podobě placky; jindě Kral. pokruta, koláč.
-
Opojiti
Opojit (se). Viz Opíjeti se.
-
Opojný
přesměrování na Nápoj
-
Opona
Oddělovala ve stánku svatyni svatých; roztrhla se v okamžiku smrti Ježíše na kříži.
-
Opouštěti
Ve smyslu spouštět, nechat klesnout (Ex 17,11; 2Pa 15,7); nechat na holičkách (Jr 14,9).
-
Opovážení, opovážiti se
Staročesky odvážiti se, nasaditi život, vydati se v nebezpečí.
-
Opovážlivý
Staročesky = drzý, smělý, všetečný, svéhlavý, neústupný.
-
Opověděný
Staročesky = ohlášený.
-
Opovrci se
Staročesky = snížit se, zahodit se.
-
Opovržen
Staročesky zavržený, sklíčený; v 2K 4,9 'býváme srážen'; v 1K 4,10 zneuctěný.
-
Opřáhnouti
Napřáhnout, ohnat se (rukou), zvednout ruku.
-
Opravdový
Staročesky pravdivý, skutečný, nezfalšovaný, upřímný, vážný, vytrvalý, stálý.
-
Opuštění
přesměrování na Opustiti
-
Opustiti
Odejít, zanechati, opomíjeti; staročesky též spustiti, svěsiti (zemdlené ruce).
-
Oráč, orati
Staročesky majitel půdy, rolník nebo čeledín k orání; Bůh naučil vhodnému vzdělávání půdy.
-
Oréb
Pohoří na jižní polovici ostrova Sinai, kde byl vydán Izraelovi Zákon; patrně totožné se Sinaiem.
-
Oregim
Viz Jair, 4.
-
Orel
V Palestině byly pozorovány čtyři druhy orlů; jako rituálně nečistý byl u Izraelců vyloučen z požívání.
-
Oren
Druh sosny nebo cedru; muž z pokolení Judova, z čeledi Jerachmeelovy.
-
Orfa
„Šíje“; moabská žena Cheliona, syna Noemi; švakrová Rutina; zůstala v Moábské zemi.
-
Orion
Největší a nejskvělejší souhvězdí na obloze; Arabové v něm viděli Nimroda přivázaného za bezbožnost.
-
Orličátko, orlice
Viz Orlice.
-
Orlice
Dravý pták proslulý rychlým letem, bystrostí, velikostí; staví hnízdo na vysokých skalách.
-
Ornan Jebuzejský
Hospodář, který Davidovi prodal své humno na hoře Moria pro vzdělání oltáře.
-
Orodování, orodovati
Přímluva, přimlouvati se; zmrtvýchvstalý Kristus oroduje za vyvolené jako věčný velekněz.
-
Ortel
Z němčiny Urteil = rozsudek, soudní nález.
-
Oruží
Staročesky zbraň, zbroj, výzbroj; v Za 11,15 šat, tlumok a pastýřská hůl.
-
Osaditi
Usaditi; opatřiti posádkou, stráží; osaditi se = usaditi se.
-
Osáknouti
Vsáknout se.
-
Osazený lid
Posádka; „osazená poušť“ = obydlená poušť.
-
Osazovati se
Ve smyslu zakládat (o městech Ez 36,10).
-
Oseděti
Staročesky vyseděti; podle Jb 39,14 pštros vejce zahřívá, ale nevysedí.
-
Osedlati
Viz Sedlo.
-
Osedlý lid
Usedlý, bydlící lid.
-
Osednouti
Staročesky = usadit se, zmocnit se.
-
Osekaný
V Lv 22,22 = zraněný.
-
Osel divoký
přesměrování na Osel, oslátko
-
Osel, oslátko
Označuje v hebrejském textu pět různých výrazů pro osla nebo oslici, je nejobvyklejším domácím zvířetem v Palestině.
-
Ošemetnost, ošemetný
Staročesky úskočnost, neupřímnost, podvodnost; Kraličtí tak překládají pět hebrejských kořenů.
-
Osidlo
Staročesky provaz, oko, smyčka, léčka, past všeho druhu; přeneseně o nástrahách ďáblových.
-
Ošitka
Staročesky ošatka, mísa nebo nádoba ze sítí, proutí nebo slámy, slaměnka, kosatka.
-
Oslátko
přesměrování na Osel, oslátko
-
Oslaven, oslavený
Viz Oslaviti.
-
Oslaviti, oslavovati
Povyšovati, zvelebiti nebo chváliti; Izraelci cítili vnitřní nutnost veřejně vyvyšovat Boží slávu za jeho mocné činy.
-
Oslepiti
Vítězové vylupovali zajatcům oči; přeneseně o duchovním zaslepení.
-
Oslice
přesměrování na Osel, oslátko
-
Osličí
přesměrování na Osel, oslátko
-
Oslýchati, oslyšeti
Staročesky odepříti žádosti, ucha odvrátiti.
-
Osnova
přesměrování na Tkadlec, tkáti
-
Osoba
Staročesky jednotlivý člověk; postava, podoba; přijímat osobu znamená hledět na vnější vzhled.
-
Osobití sobě, osobovati
Staročesky = přivlastnit si, přisvojit si, podmanit si, vybrat si.
-
Osobný
Doslovný překlad 2K 10,10: „Přítomnost těla“ (Žilka: „osobně přítomen“, Hejčl-Sýkora: „osobní vystupování“).
-
Osobovati
přesměrování na Osobití sobě, osobovati
-
Osouti se
Staročesky = osypat, obklíčit.
-
Ospanlivost
Ospalost.
-
Ospravedlnění, ospravedlniti
Označuje soudní výrok zprošťující viny, v bibli vyjadřuje Boží činnost obnovující spravedlnost a správný vztah k němu založený na smlouvě.
-
Osrdí
Latinsky pericardium, vak srdeční; Jr 4,19 v doslovném překladu: „Stěny mého srdce“.
-
Ostatek
Označuje zbytek, který unikl zkáze a má v bibli theologický význam jako svrchované vyvolení Boží pro zárodek a jádro nového ustavení lidu Hospodinova.
-
Ostáti
Staročesky obstáti, vydržeti, udržeti se, odolati.
-
Ostáti se
Staročesky = udržet se (hebrejsky = přilnout).
-
Ostaviti
Dvojí význam: a) odstaviti dítě od prsu (po 2-3 letech); b) zůstaviti, zanechati.
-
Osten
Špičatý prut, bodlo k pohánění dobytka; v 1K 15,55 hřích přirovnán k ostnu smrti.
-
Oštíp
Oštěp, kopí; součást výzbroje; bodné a vrhací; chánít = krátké, rómach = dlouhé.
-
Ostříci
Staročesky ochrániti, uchrániti, býti strážným, ostříhati.
-
Ostříhati
Staročesky hlídati, opatrovati, býti strážným; také zachovávati, zachovati si.
-
Ostrov
Hebrejsky 'í; obyvatelná pevnina nebo přímořský kraj; v NZ Cypr, Kréta, Malita a Patmos.
-
Ostýchati se
Staročesky báti se, styděti se, štítiti se; 'bez ostýchání' = bez studu.
-
Osudí
Staročesky nádoba, urna; v 1Te 4,4 obraz vlastního těla jako schránky duše, v 1Pt 3,7 ženy mdlejší osudí.
-
Osušiti
Vysušit.
-
Osutý
Vrchovatě nasypaný, vrchovatý.
-
Osvěcovati, osvítiti
Zapudit tmu, osvětlit, vyučovat; v Novém zákoně spojeno s Kristem jako pravým spasitelným světlem.
-
Osvědčení
Svědectví, doklad; Ježíš Kristus je prostředníkem mezi Bohem a lidmi, což je dosvědčeno v pravý čas.
-
Osvědčený
V Ř 3,21 = dosvědčený.
-
Osvědčiti
Osvědčit (se). Viz Osvědčovati (se).
-
Osvědčování
Viz Osvědčení, Osvědčovati (se).
-
Osvědčovati
Staročesky dotvrditi, dokázati, svědectví vydávati; též ujistiti, prohlásiti, dosvědčovati.
-
Osvícen
přesměrování na Osvěcovati, osvítiti
-
Osvícení, osvícený
přesměrování na Osvěcovati, osvítiti
-
Osvítiti
přesměrování na Osvěcovati, osvítiti
-
Osvítiti se
Rozzářiti se, vyjasniti se; o mdlých očích unaveného člověka, který okřál.
-
Osvoboditi se
Ve významu vzmužiti se, nabýti nové důvěry v 1. Tessalonickým 2,2.
-
Osvobozen, osvobozený
Viz Služebník, Svoboda.
-
Osýpati
Staročesky okolo sypati, zahrnovati, obsypati; Ž 68,20 hebr. 'nositi, nésti, zdvíhati'.
-
Otaflovati
Z němčiny = obložit, obkládat.
-
Otáhnouti
Obléci; ovinout; potáhnout.
-
Otaviti se
Staročesky = zmoci se, k síle přijít, sebrat se, zotavit se.
-
Otázati se
přesměrování na Tázati
-
Otázka
přesměrování na Hádati se, hádka
-
Otče náš
Modlitba Páně, vzorná modlitba, kterou dal Ježíš svým učedníkům, dochovaná ve dvou versích.
-
Otcovský
Pocházející od otců nebo předků, zděděný, tradicí přejatý.
-
Otec
„Hrob“; v Jb 17,14 'jámu nazovu otcem svým'; Job uvítá smrt jako rodinu.
-
Otec [Bůh]
Boží otcovství je věcí milosti, nikoli přírody; Ježíš zjevuje Otce každému jednotlivci, kdo v něho věří.
-
Otec [člověk]
Hlava rodiny v patriarchálním zřízení, pán otcovského domu s autoritou, duchovně spjatý s celou rodinou.
-
Otevříti
„Otevříti život“ = učiniti plodnou.
-
Otni
Zkrácenina z Otniel; syn Semaiášův, vrátný stánku úmluvy v době Davidově.
-
Otočiti
Staročesky obtočiti, obvinouti, obklopiti, obklíčiti.
-
Otoniel
Syn Ceneza, manžel Axy; první izraelský soudce, osvoboditel z poroby Chusana.
-
Otrok
Izraelec se mohl státi otrokem následkem chudoby, zlodějství nebo prodeje otcem, přičemž mojžíšské zákony pečlivě omezovaly dobu služby a zakazovaly tvrdé zacházení.
-
Otvírati život
Rozevříti, uvolniti dělohu; 'co otvírá život' = prvorozenec zasvěcený Bohu.
-
Oud
Staročeský výraz pro úd těla, v bibli o údech obětního zvířete i lidského těla jednajícího podle svých pudů.
-
Outek
V tkalcovství příze, která se člunkem vetkává do osnovy.
-
Ovce
Nejoblíbenější brav starého východu; obraz Božího lidu pro svou přítulnost, poddajnost a bezmocnost bez pastýře.
-
Ovčinec
Ohrada pro ovce na noc, obyčejně s jedním vchodem; pastýř sám ležel ve vchodu jako dveře.
-
Ovečka
přesměrování na Ovce
-
Ovoce
Mělo značný význam pro výživu i náboženský život Izraelců v Palestině a v přeneseném smyslu označuje výsledek, výtěžek nebo následek činů člověka.
-
Ozdoba
Tvoří zvláštní rys krojů na východě dodnes; mnohé měly význam ochranných amuletů.
-
Ozdobený, ozdobiti (se)
Viz Ozdoba.
-
Ozdobný
Staročesky krásný, ušlechtilý, výtečný, pěkný.
-
Ozdobovati
přesměrování na Ozdoba
-
Ozé
Viz Ozeáš.
-
Ozeáš
Ozeáš 1. Jméno O., hebr. Hóšéa' je odvozeno patrně od téhož slovesa jako jméno Izaiáš a znamená též „Hospodin pomáhá“ nebo „Hospodin vysvobozuje“.2.
-
Ozeáš
1. Syn Nun, původní jméno Jozuovo; 2. kníže nad Efraimem za Davida; 3. stvrdil smlouvu.
-
Ozee
Devatenáctý a poslední král izraelský; žil z milosti Tiglatfalasara, zajat Salmanasarem.
-
Oženiti se
Viz Ženiti se, Manželství.
-
Oziáš
Viz hesla Uziáš, Azariáš.
-
Oziel
Snad staženina Jachaziel („Bůh vidí“); syn Semeiův, levita z Gersonova.
-
Ožiti
Staročesky zase k životu přijíti, okřáti; v Ř 7,9 hřích ožil příchodem Zákona.
-
Oznámiti
Staročesky patrným učiniti, prozraditi, vyhlásiti; Bůh oznamuje počátek i výsledek dění.
-
Ožni
Hospodin slyšel?; syn Gádův, zakladatel čeledi, snad totožný s Esebonem.
-
Ožraly
Ožralý z pouště v Ez 23,42; hebrejské sába' souvisí se zvrácenostmi a orgiemi kultickými.