Heslo
Ofel
Ofel [= pahorek], návrší, na němž byl založen starý Jerusalem, biblický Jebuz-Sion, který se táhne od hory Moria na severu, podle údolí Kidron na straně východní a končí na jihu u rybníka Siloe. Na srovnané skalnaté plošině severně Ofelu, na humně, jež koupil David od Ornana [Aravny] Jebuzejského [2S 24,13-24; 1Pa 21,25], vystavěl Šalomoun chrám a hrad. Na východ je příkrá stráň k údolí Kidron, na západě se Ofel sklání k úžlabině Tyropoiónské. Jotám, král judský, stavěl „mnoho na zdi Ofel“ [2Pa 27,3] a Manasses obehnal Ofel vysokou zdí [2Pa 33,14]. Podle Neh 3,26; 11,20n byl Ofel sídlem levitů. Když za Ezechiáše byl stavěn vodovod, musel býti Ofel prokopán. Tam, kde kdysi stával chrám Šalomounův, pyšní se dnes mešita Omarova s mešitou El Aksa.