Hesla začínající na písmeno R

Nevěstka jerišská, která přijala a ukryla špehéře izraelské; pramateř rodu Davidova.

přesměrování na Reelaiáš

Velký, hlavní; hlavní město synů Ammonových na horním toku Jabboku; dnešní Ammán v Jordánsku.

Můj mistře; čestný titul židovských učitelů Zákona z posledního století před vyvrácením státu.

Viz Rabbi.

„Množství“; pohraniční místo na území Izacharova; snad dnešní vesnice Raba.

Titul vysokého hodnostáře babylonského krále, snad nejvyšší hodnost kněžská nebo politická; jeden z velitelů Nabuchodonozorovy armády.

Akkadsky 'hlavní číšník'; titul; vyjednával se zástupci Ezechiáše o vydání Jerusalema.

přesměrování na Rabsaces, Rabsak

Úřední titul jednoho z vyjednavačů vojska Senacheribova; akkádsky rab šá réšu = „vznešený, jenž je hlavou“.

Titul 'správce dvořanů'; kníže při dvoře Nabuchodonozora při dobytí Jerusalema r. 586.

Hebr. i aram. = prázdný, ničemný; výraz opovržení v Mt 5,22, asi 'blázen, prázdná hlava'.

Odchod; místo v Judstvu, jehož obyvatelům poslal David něco z kořisti ze Sicelechu.

(Božstvo) se slitovalo; muž z kmene Judova, z pokolení Ezronova, z rodiny Kálefovy.

Ovce; mladší dcera Lábana, žena Jákobova, matka Jozefa a Beniamina, pochovaná u Efraty.

Staročesky líbiti se, hodným uznati, chtíti; vyjadřuje svrchovanost Boží vůle.

Znamená přátelské poučení, rozhodnutí, úmysl nebo plán, zvláště pak Boží úradek a vůli.

Ten, kdo radí, poradce; poradce králův, faraonův, lidu; Mesiáš je Div poradce, zázračný Rádce.

Hospodin podmanil?; syn Izaíův, bratr Davidův.

Uradili se, rozhodli se; 'raditi se s Bohem' = hledati orakulum ve svatyni, u duchů, modly.

Viz Rada, Raditi.

Hebr. 'ét, jindě motyka či dřevo; ostrá kovová část pluhu; snad malý nástroj.

Úřední budova římských místodržících, praetorium; palác Herodův v severozápadním cípu Jerusalema.

Radost je příznačným rysem biblické zbožnosti, nerozlučitelnou známkou vztahu k Bohu a souznačný pojem se spásou.

Viz Plesání, Radost.

„Uzdravený“; otec Faltiův z Beniaminova; vyslán k prozkoumání kananejské země.

„On uzdravil“; syn Beniaminův; nenarodil se v Egyptě, nezaložil kmen.

Syn Binův; uváděn mezi potomky Saulovými; v 1. Paralipomenon 9,34 má jméno Refaiáš.

Širokost; 11. stanice při tažení z Egypta; totožné s Massa a Meriba; vítězství nad Amalechem.

Z řeckého grafion = pisátko; kovový nástroj, jímž bylo písmo vyrýváno do kamene.

přesměrování na Raf

Syn Fálekův (Pelegův), praotec Abrahamův a Ježíšův; ve SZ Réhu, potomek Heberův.

Potomci Regmy, vnuka Chamova, syna Chusova. Souviseli nějak se. V, v němž je zmínka o místě, nazývaném Raghama a ležícím v jz Arabii.

Tchán Mojžíšův; jméno znamená „Boží přítel“.

Bůh je přítelem; 1. Syn Ezaua a Bazematy; 2. Syn Ibniášův z Beniamina, vrátil se ze zajetí.

Označuje zahradu Boží z vypravování o stvoření člověka a nový ráj, který Bůh připravuje svému lidu, i stav mezi smrtí a zmrtvýchvstáním pro vykoupené.

Řecky gangraina = bujející vřed, rakovina; obraz kacířského učení Hymeneova a Filétova.

Místo na území Dan; ztotožňováno s Tell er-Rekkeit s. od Joppen; v LXX se nevyskytuje.

Nějaká vodní rostlina, mořská chaluha či ostřice; Rudé moře hebr. Moře Súf = Rákosové.

„Vyvýšený“; 1. Judovec, syn Ezronův (NZ Aram, Ježíšův rodokmen); 2. z rodiny Ezronovy.

Pahorek, návrší, sídliště ctitelů Vyvýšeného; různé lokality ve Starém zákoně.

Viz Lechi.

Vesnice Simeonova, známá též pod jménem Baal nebo Balatber; původně sídliště ctitelů Bálových.

přesměrování na Ráma

„Dvojitá výsost Zofijských“; na efraimských horách; domov Elkány a rodiště Samuelovo.

Rodák nebo obyvatel Ráma; nevíme však, o kterou lokalitu jde.

Rameno Hospodinovo je obrazným opisem mocného působení Božího; vysvobodilo Izraele z Egypta.

Hebrejsky kátéf = rameno; nějaká podpěra, která udržovala umyvadlo na pohyblivém podstavku.

Re zplodil jej; město v Dolním Egyptě, kde Josef usídlil otce a bratry; shromaždiště odchodu.

Kultická výsost, pahrbek; pohraniční místo na území pokolení Izacharova.

Syn Farose, jenž na podnět Ezdrášův zapudil svou pohanskou manželku; jméno znamená „Hospodin je vysokost“.

Sídliště ctitelů Rámových; místo na území pokolení Izacharova, přidělené levitům z rodiny Gersonovy.

Útočištná svatyně v pokolení Gádově na východní straně Jordánu; pro svou důležitost byla cílem syrských útoků a úporné obrany.

Silný proti slabému, pozdnímu.

Neštěstí způsobené Bohem jako trest za hřích, zejména nakažlivé nemoci a epidemie, ale také neúroda či nepřátelský nájezd.

Udeřiti, zraniti, bíti; také trestati; u Iz 53,5 jiné sloveso chálal = probodnouti.

přesměrování na Déšť

přesměrování na Fík, fíkový strom

přesměrování na Fík, fíkový strom

Hebrejsky bóker, původně kultický výraz pro věštění z jater za jitra; později doba od východu slunce.

Hebr. kôs; mezi nečistými ptáky; dravý pták z čeledi sokolů; v Lv 11,17 bukač.

Z němčiny radnice; ústřední sídlo místodržitele římského, řecky praitórion.

Výhon, výhonek; o vinné révě jako obrazu Izraele, v Novém zákoně o spojení s Kristem.

Hebr. ra'anán = šťavnatě zelený; o kultickém stromu znázorňujícím božskou sílu.

„Princ“; syn Éliadův ze Syrie; náčelník loupeživé roty v Damašku; znepokojoval Šalomouna.

Hebrejsky pé (ústa, výrok), ve smyslu orakulum, věštba.

V Pláči 4,7 o Nazareích, kteří jsou vzácností přirovnáváni k červenému drahému kamení.

Hospodin viděl; zakladatel rodiny Netinejských, jejíž členové se vrátili ze zajetí.

Hospodin viděl; syn Sobalův, potomek Judův, nazývaný Haroe (= ten, jenž vidí); též Rubenovec.

Město s vesnicemi v horách judských, snad poblíž Jeruzaléma; badatelé je ztotožňují s Rubut z Tell el-Amarna.

Hebrejsky reba' = čtvrtina, čtvrťák; jeden z pěti králů madiánských, jež pobili Izraelci.

Dcera aramejského Batuele, sestra Lábanova, manželka Izákova; matka Ezaua a Jákoba.

Hebrejsky riblá; město na severní hranici Palestiny, východně od Ain, odlišné od Ribla.

Dnes zatím nezjistitelné místo na území pokolení Judova.

Jezdec nebo vozka; otec Jonadabův, od něhož čeleď Rechabitských odvozuje svůj původ i jméno.

„Hospodin je obsáhlý?“; syn Eliezerův, vnuk Mojžíšův.

přesměrování na Rechab

Opevněné město na území Neftalímova na záp. břehu Galilejského moře; snad pozdější Tiberias.

Levita, jenž za Nehemiáše stvrdil spolu s jinými smlouvu s Bohem.

Jméno několika osob; jeden z význačných mužů, kteří se vrátili se Zorobábelem ze zajetí babylonského.

„Hospodin otřásl?“; jeden z předních se Zorobábelem; v Neh Raamiáš.

Syn Beriův, jeden z předků Jozuových.

Syn Semaiáše z rodiny Obededomovy, levita a vrátný ve svatyni; jméno znamená „Bůh uzdravil“.

Hospodin uzdravil; jméno syna Tola z pokolení Izacharova a zakladatele rodiny rodu Davidova.

Hospodin uzdravil; 1. Simeonovec proti Edomovi; 2. Potomek Jonatanův; 3. Hejtman Jerusalema.

Praobyvatelé Palestiny; též údolí na západní straně Jordánu, kde David porazil Filištínské.

Syn Johedaiův z pokolení Judova.

Králův přítel; snad assyrský úřední titul; člen deputace ke kněžím kvůli postu u Za 7,2.

Nynější Reggio v Kalabrii, přístavní město u úžiny Messinské; Pavlův přístav cestou do Říma.

Syn Chusův, otec Sábův a Dedanův, usazených při Perském zálivu, znamenitých obchodníků.

Přátelský; jeden z těch, kteří se nezúčastnili vzpoury Adoniášovy proti zestárlému Davidovi.

„Široká místa“; jméno třetí Izákovy studnice v Gerar; snad vadi Ruchaibé jz od Bersabé.

„Pastýř, přítel“; syn Pelegův, otec Sárugův, praotec Abrahamův.

Viz Rahuel.

Z latinského registrum; záznamy o příjmech a vydáních, účetní kniha; zápis.

Bohatýr, silák, hebrejsky gibbôr; válečník z povolání, ale i Bůh, Mesiáš a andělé jsou reky.

Manassesovec.

přesměrování na Rek

Ženina Náchora, bratra Abrahamova; jméno znamená „vyvýšená“.

Božstvo, jež nějak souviselo s planetou Saturnem; biblicky Kijun (Amos 5,26).

Granátové jablko; několik míst v Palestině a také jméno syrského božstva bouří v Damašku.

Jedno z tábořišť Izraelců na poušti; jméno znamená „granátové jablko z rozsedliny“.

Okrouhlá nádoba, obyčejně třínohá, na níž se něco míchá a praží.

Výraz nedůvěry a vzpoury proti Mojžíšovi a Hospodinu při putování Izraelců pouští z Egypta.

Syn Zorobábelův v rodokmenu Ježíšově; někteří mají za titul 'kníže' patřící k Zorobábelovi.

Hlava; dvacáté písmeno hebrejské abecedy; číselná hodnota 200; zaměňováno s daleth.

1. Řeřavý uhel nebo morová rána; místo na Eufratu u Rakka; 2. Potomek Efraimův, syn Beriův.

Jedno z tábořišť Izraelců za putování pouští.

Viz Rtové.

Jedno z tábořišť Izraelců za putování pouští; jméno znamená „chvostenka, janovec metlatý“.

Z němčiny chrániti, zachraňovati, vysvoboditi, pomoci; o božstvech, jež nezachrání své modly.

Staročesky réva, odnož vinného kmene; obyčejně vinná réva; Izrael často přirovnáván k révoví.

Hebrejsky jérákôn; plíseň ničící obilí; v NZ rez na kovu jako svědectví pomíjitelnosti majetku.

Předměstí assyrského města Ninive, ležící směrem k Chále.

1. Král damašský, spojil se s Pekachem proti Achasovi; Tiglatfalasar II. ho zabil.

(Hospodin?) zápasí; Benjaminovec z Gabaa, otec Ittaie, jednoho z rytířů Davidových.

Místo v zemi Emat severně od Damašku; odtud Nabuchodonozor řídil operace a mordoval zajatce.

Staročesky = prosévadlo, síto, řešeto.

Druhý syn Gomerův, zakladatel národa, v 1. Paralipomenon 1,6 nazývaný Difat.

Judovec, syn Simeonův; jméno znamená „zvučný křik“.

Viz Chusan.

Asserovec, syn Ullův; jméno snad „příjemný“.

Dcera Ajy, ženina Saulova; opatrovala mrtvá těla synů zvěšených Gabaonitskými.

Pociťovat bolest, zármutek; opak radosti; Ježíš se rmoutil v Getsemane v zápase o přijetí smrti.

Lid je rozšířen; prvorozený syn a nástupce Šalomounův, za něhož došlo k rozdělení říše.

Staročesky práce, těžkost, poddanství, nevolnictví; těžká, nucená práce nevolníků.

Beránek, ovce, koza, volek toho roku narozený, nemající ještě celý rok.

Jednotka příbuzenství mezi rodinou a čeledí; několik rodů téhož otcovského původu tvořilo čeleď.

Syn Javana, syna Jafetova, jehož potomci se usadili na ostrově Rhodu.

Růže; jméno služebné, která oznámila příchod Petrův ke dveřím domu Marie po vysvobození z vězení.

Ta, která rodí, matka.

Viz hesla Manžel, manželství, Matka, Otec.

Představuje základní kultickou jednotku, která byla pro Izraelce nejen fyzickou, ale i psychickou pospolitostí společného charakteru.

Obrazně o nespravedlivých soudcích, kteří rodí nepravost; Pavel mluví o sobě jako o otci duchovních dětí.

Seznamy praotců, které sloužily k zachování původu národů a rodů, měly velký význam pro dědické právo a oprávnění k chrámové službě.

Obsahuje dvě odlišné genealogie Ježíše u Matouše a Lukáše, které se liší ve jménech po Davidovi a byly různě vykládány.

Nejvýchodněji položený ostrov v Egejském moři; Pavel se plavil kolem něho při návratu do Sýrie.

Studnice valchářův na hranicích mezi pokolením Judovým a Benjaminovým s posvátným kamenem Zohelet.

Valcháři nebo zvědové?; sídliště Barzillaie Galádského, snad při cestě z Rámod Galád do údolí Jordánu.

Zvířecí roh užívaný na hudební nástroje, nádoby i jako výstupek na oltáři, v přeneseném smyslu symbol síly a moci.

Asserovec z rodu Beriova, rodiny Heberovy.

Otevřená prostora; jméno několika míst na sev. konci údolí Jordánu a v pokolení Asser.

Jméno několika míst; jedno ze čtyř měst založených Nimrodem v Assur; též studně, kterou vykopal Izák.

přesměrování na Včela

Staří Izraelci převzali kalendář s 12 měsíci od Sumeřanů; sluneční i měsíční rok.

Viz Léto milostivé.

Viz Léto milostivé.

Viz Léto milostivé.

Staročesky = volat k odpovědnosti před soudem.

Viz Jeskyně.

Staročesky role, pole; v 1K 3,9 je křesťanský sbor přirovnáván k Boží roli a Boží stavbě.

Izraelské hospodářství se soustřeďovalo na obilí, víno a olivy; Hospodin naučil rolníka rozšafnosti.

Vyvyšoval jsem (Boží) pomoc; jeden ze čtrnácti synů Hémanových, zpěváků v domě Hospodinově.

Otec krále izraelského Pekacha (733-731).

„Hlava, vůdce, kníže“; v Ez 38,2 jméno území v Elamu; Kral. překládají 'hlava'.

V Palestině důležitá od května do konce srpna, kdy nepršelo a nahrazovala vláhu.

Oltář pro celopaly opatřený roštem, aby popel propadával; též kadidlový oltář.

Palestinská květena rozmanitá dík členitosti půdy a podnebí, zahrnující stromy lesní, balsamodárné i ovocné.

Staročesky z němčiny vojenský zástup, četa, množství, srocení, tlupa, družina, stoupenci.

Staročesky pobuřovat, shromažďovat se.

Staročesky sekati; Ž 141,7 Zeman: kosti utlačovaných budou jako setba vzkříšeny.

Staročesky plátno, zástěra, závoj, šátek na hlavu; v NZ obvazy, šátek i lněná zástěra.

Označuje bohoslužebný oděv levitů a kněží, jehož jednotnost nastala nejspíše až v době centralisace kultu.

Označuje popírání a zesměšňování vyvýšenosti a moci Boží, mluvení a jednání proti Bohu z nadutosti.

Viz heslo Rouhání.

Staročesky ovčí vlna rvaná, nikoli stříhaná; avšak hebrejské géz označuje i vlnu ostříhanou.

Hebrejsky mitpachat, přehoz; viz loktuška.

Routa obecná; polokeř s léčivou mocí; farizeové odměřovali přesný desátek i z routy.

Geografické označení pro rovinaté krajiny Palestiny, jako je Sefela, údolí Jordánu a Arábie.

Označuje tutéž jakost, kolikost, platnost a moc, u lidí týkající se postavení a stavu, u Boha vyjadřující jedinečnost.

Hebr. 'hlava, kníže'; syn Beniaminův; podle Nu 26,38 zemřel bezdětek.

Staročesky rozložiti; o stanu, jenž musel být rozložen na zemi, aby mohl být postaven.

Staročesky kořist si rozděliti.

přesměrování na Bořiti

Staročesky nepokoj, svár, spor; vzpoura, bouře, poplach, zmatek.

Křižovatka cest; v Gn 38,14 brána do města Enaim; v Mt 22,9 obraz pohanstva pro evangelium.

Staročesky = pronikat, rozléhat se.

Staročesky rozebrati, rozsápati, roztrhati, vyplenit, uloupit, ukořistit.

Spravedlivý činí milost a rozdává; štědré rozdávání je znamením Boží lásky a milosrdenství.

Rozlišit, oddělit; země zaslíbená byla losem Božím určením rozdělena pokolením jako správcům.

O Duchu svatém: rozděluje své duchovní dary podle své vůle; 2Tm 2,15 'rozdělování slova pravdy'.

Skalní útes na poušti Maon, který oddělil prchajícího Davida od pronásledujícího Saula.

Staročesky = haluzí, roští, chrastí, klestí.

Mezi lidmi podle bible není rozdílu: všichni zhřešili; a přece Bůh činí rozdíl mezi svým lidem a cizím.

Dvojího druhu; odlišný, rozličný; změněný, znetvořený; rozdělený; 1K 7,33n lze různě vykládat.

Staročesky roztáhnouti, velmi rozevříti; o ústech, o jícnu pekla.

Rozfoukat; rozvát.

Rozlícen, rozhořčen.

Viz Dráždění.

U Iz 28,28 ve smyslu rozmačkat.

Viz Rozdělen.

Rozděliti se na dvě části; v Za 14,4 hora Olivetská se rozdvojí jako Rudé moře.

U Mk 3,27 ve smyslu pobrat, uloupit (nářadí).

přesměrování na Rozdírati, rozedříti

„Víno mne rozešlo“ (Jr 23,9), doslovně z hebrejštiny „víno mne přemohlo“.

Spor; zvláště soudní pře; rozpor.

Rozvinouti, spustiti síť k lovení.

Staročesky = provdat na různá místa, různě provdat.

Vyšetřit, rozlišit, posoudit; schopnost rozpoznání dobrého a zlého i čistého a nečistého.

Rozšířiti zvěst, zprávu, pověst, učiniti známým, vypravovati; hlasitě rozezvučeti.

Viz hesla Hněv Boží, Hněv lidský, Prchlivost.

Ve smyslu rozsouditi, býti rozhodčím.

Hebr. kesem od ksm = hledat věštbu losními šípy; v Př 16,10 královský výrok jako orakulum.

Staročesky = rozmnožení (Škrabal překládá L 12,15: „Život člověka nezáleží v tom, že má nadbytek majetku“).

Rozhojněná milost (Ř 5,17), doslovně „nadbytek, hojnost milosti“, jež přišla v Ježíši Kristu.

V 2K 8,2 = nadbytek, hojnost radosti.

Přetékat, zaplavit; ap. Pavlovi záleželo na růstu víry, lásky, milosti a naděje v církvi.

Projevovat horlivost; o Mesiáši Iz 42,13; opak duchovní vlažnosti a sebespokojenosti.

Staročesky rozežírati, šířiti se; rozžíravý, šířící se.

Přemýšleti, rozvažovati; společné prohovoření, rozmlouvání; též uvažování v srdci.

Chozením rozšířiti, proniknouti; v Jr 23,9 'rozešlo víno' = zatopilo, proniklo.

Nařízení, uložení, předpis; rozkaz Boží stvořil svět a udržuje jej, výraz smlouvy s lidem.

Autoritativně naříditi; za rozkazy Ježíše stála mesiášská autorita a poslušnost Otce.

Staročesky = rozložený, široký.

Výrazy překládající aspoň 19 různých hebrejských slov a sloves, nejčastěji od kořene eden, označují slast, libost, příjemnost a duchovní dary.

přesměrování na Rozkoš, rozkošně, rozkošný

Rozdílný, rozmanitý, různý, mnohotvárný.

Vylíti se, rozvodniti se, zatopiti; o lásce Boží, která zaplavila srdce věřících skrze Ducha sv.

Staročesky = rozzuřit se.

Viz hesla Lámati chléb, Večeře Páně.

Viz Lístek rozloučení, Manžel, manželství, Rozlučovati.

Rozšířiti se, roztahovati se, rozrůsti se.

Ježíš řád v ráji staví výše než Zákon; Bůh stvořil dvojici jako nerozdvojitelné jedno tělo.

Rozmnožovati se, rozšiřovati se, množit, stupňovat, přibývat, rozhojňovat se.

Staročesky = měkkost, zženštilost, rozmazlenost.

Rozhoditi, rozházeti.

Rozvívat, odvívat.

Rozhovor, zaměstnání; v 1. Korintským 15,33 výrok řeckého básníka: špatná společnost kazí dobré mravy.

Společný pohovor, porada; šepot; řecky gongyzein J 7,32 'zástup si o něm šeptá takové věci'.

Staročesky = porozmlouvat, pohovořit si, promluvit s kým.

Viz Rozhojniti, Rozmáhati se.

U Iz 9,7 = vzrůst, zmocnění, rozšíření.

Množiti, stupňovati; ve 2Tm 2,16 řec. prokoptein = postoupiti, činiti pokroky.

Viz Rozhojniti, Rozmáhati se.

Rozplýtvat, promarnit.

Rozpalovat, rozdmýchat, zapálit, vzplanout; o Boží prchlivosti i o roznícení ducha a lásky.

Staročesky v rozpaky, malomyslnost upadati, důvěru tratiti, pochybovati, odmítati.

Roznítiti, rozplameniti; přeneseně o hněvu a prchlivosti lidské i Boží; i o vášni.

přesměrování na Kolo narození

Staročesky pás odvázati, rozepnouti, uvolniti, ve smyslu učiniti neschopným k boji.

Uvést do kolísání, roztavit, býti uveden v úzkostlivý zmatek přítomností Boží a jeho soudy.

Vyjadřují poměr mezi Bohem a člověkem, kdy Boží rozpomínání je jeho tvůrčím činem milosti.

O sněhu, manně, kovech, vosku, oblacích, kameni; obrazně o přetavování lidí tresty.

Hebrejsky šeníná = posměch, jízlivý úsměšek.

Rozptýliti se, rozběhnouti se na různé strany; ve Sk 5,38 býti zmařen.

Při modlitbě bylo zvykem roztáhnouti ruce a zvednouti je k nebi; též výraz pozvání.

Rozprášit; výraz zahrnoval stavy od rozprášení a zahnání až po úplné zničení.

Překlad řeckého diaspora; ona část Izraelců rozptýlených po světě, žijících trvale mimo Palestinu.

Staročesky = roztrhnout.

V Ž 73,8 hebr. mûk = vysmívati se; 1Pt 4,4 řecky 'erupce hýřivosti' či bahno nezřízenosti.

„Rozpustit provazy“ (Sk 27,40) = uvolnit. Viz Rozpouštěti.

Pět hebrejských výrazů: rozdrtiti, tlouci, uhoditi, zlámati, roztříštiti, roztřásti.

Roztříštiti, roztřískati; podle Matouše 21,43 je Kristus úhelným kamenem.

Rozsednout se, různo se posadit, rozšířit se, rozptýlit se.

Staročesky opatrnost, prozřetelnost, moudrost, dovednost, poctivost; u Iz 28,26 dar Boží.

V Genesi 47,6 hebrejsky chajil = síla, schopnost; muži schopní, spolehlivý zastávat správu nad stády.

Roztrhat, trhat.

Trhlina, skalní rokle.

Starověké rozsévání se dělo ručně; památné podobenství Ježíšovo o rozsévači a jeho setbě.

Rozmnožit, roztáhnout, zvětšit, rozprostřít; také rozšířit srdce ve smyslu povzbudit, rozveselit.

Staročesky roztahati na různo; hebrejské sloveso znamená roztrhati, rozdírati.

Rozhodnouti, být rozhodčím soudcem, rozeznati, posouditi.

Ve smyslu právo, spravedlnost; Hrozný Jb 19,7: „Křičím Násilí, ale práva tu není“.

O rybářských sítích připravených k lovení.

Orelli v Izaiáši 3,13: „Povstal Hospodin k právnímu sporu, stojí tu, aby soudil národy“.

Rozhodnout, rozeznat, posoudit, činit rozdíl; ve Starém i Novém zákoně o pravém rozlišování.

Staročesky rozzářiti se; v Příslovích 13,9 doslovně „Světlo spravedlivých se rozveseluje“.

Roztahovati ruce; o Bohu nabízejícím milosrdenství; Žd 11,35 'roztahován' = mučen lámáním.

Podle Skutků 27,30 vrhat kotvy s přídě hnané lodi bylo nesmyslné; pro Pavla důkaz útěku námořníků.

Rozprostření oblaků.

V Ez 1,22 doslovně 'hrozný led'; symbol Božího trůnu nad zvířaty.

Staročesky roztékati se, tokem se rozděliti; Hrozný v Jobu 6,18: „Směr jejich drah jest klikatý“.

Roztrhnouti roucho na znamení smutku; též zlomit, vyrvat, strhnout; roztrhnouti srdce = pokání.

Hebrejsky nikfá; znamená provaz; Heger v Izaiáši 3,24: „Místo opasku zaujme provaz“.

Staročesky přestávka, rozdvojení, nesvornost; v 1Tm 2,8 hádka či pochybovačné uvažování.

Staročesky rozdvojení, překážka, nepokoj; v sboru nebezpečné trhliny, které Pavel odsuzuje.

Praktická schopnost jednat správně a účelně, úzce spjatá s charakterem člověka a jeho poměrem k Bohu.

Rozlišovati, pozorovati a chápati, v bibli činnost s mravně náboženským charakterem, jež vede k moudrosti.

přesměrování na Rozum, rozumnost

přesměrování na Rozum, rozumnost

přesměrování na Rozum, rozumnost

Staročesky = vadící se odtrhnout od sebe, smířit.

Obrátiti v ssutiny, strhnouti.

přesměrování na Rozvázati, rozvazovati

Něco svázaného rozpojit, uvolnit; svázat a rozvázat prohlásit za dovolené nebo závazné.

Staročesky na váze rozměřiti; přeneseně přemýšleti, rozjímati, přemítati v mysli.

Silná radost spojená s chloubou, vyjadřovaná veřejně při bohoslužbách jako dík za Boží pomoc.

Staročesky = rozmáchnout, rozpřáhnout ruku.

Opatření vláhou; přeneseně potěšení, ulehčení, oddech; doba občerstvení před tváří Páně.

Staročesky výhon, ratolest.

Hebr. gal = vlna, jindě vlnobití; jindě příval vod.

Staročesky = rozloučit se.

Řecky thymos (hněv), v Ef 4,31 znamená hněvivost, zlostnost, popudlivost, vášnivost.

Výraz nahrazuje v bibli velmi často výraz ústa jako orgán řeči, modlitby, prosby, chvály.

Nejstarší syn Jákobův a Líin, jenž ztratil prvorozenské právo kvůli hříchu; jeho kmen se usadil východně od Jordánu.

Viz Ruben.

Staročesky rez na rostlinách, plesnivina, plíseň.

přesměrování na Moře Rudé

„Pastýř Boží“; otec Elifazův, vůdce pokolení Gad při sčítání lidu na poušti.

Latinské jméno; 1. Bratr Alexandrův, syn Šimona Cyrenenského; 2. Křesťan pozdravovaný Pavlem.

Rouhač. Viz Rouhání, rouhati se.

Označuje tělesný úd, který je symbolem moci, požehnání, přísahy a božské inspirace v biblických textech.

Totéž jako záruka a ručitel; přejímalo se podáním ruky před svědky; Mojžíšův Zákon nic nemá.

Klika.

Ssutina, zbořenina, zřícenina; smetí smíšené s vápnem a drobným kamením.

Domov Pedaiy, děda Joakimova, snad dnešní Aruma poblíž Sichemu anebo Ruma v Galileji.

Ničit, bořit, kazit; prohlásit za neplatné, zbavit platnosti; kultické předpisy Zákona.

Znamená také síleti, prospívati, rozmáhati se, býti plodný, získávat na vážnosti.

Moabitka, která se levirátním sňatkem dostala do rodokmenu Davidova i Ježíšova; biblická kniha čtená o letnicích.

V Palestině dlouho neznáma; hebr. chᵃbassélet snad ocún, narcis nebo šáchor; služebná Rhodé.

Staročesky nevole, nesvornost, hádka, boj; u Pavla nejednotnost sboru, rozdvojení.

Staročesky rozha, růždka = nedospělá větev; v Iz 17,9 podle některých Amority.

Velké nádrže vody vytesané ve skále zachycující dešťovou vodu; nejznámější rybník Siloe.

V Palestině žije 43 druhů sladkovodních ryb lovených harpunami, udicemi nebo lněnými sítěmi.

Spěšně, nakvap; též rázem, najednou, náhle, brzy; rychlý svědek = neočekávaný svědek.

Z německého Ring; prostranství v městě, tržiště, náměstí; v Mt 6,2 úzká cesta.

Hebrejsky námér = levhart; jinde Kraličtí překládají totéž slovo výrazem pardus.

Staročesky světlehnědý do červena, zrzavý; v Zj 12,3 'drak ryšavý' = ohnivě rudý.

Staročesky boj; hebr. chajil = síla, statečnost; v 2K 10,4 strateia = polní tažení.

Staročesky bojovati po rytířsku, vésti zápas; Pavlovy zbraně nejsou tělesné, ale božsky mocné.

Staročesky rytý obraz, socha.

Z němčiny jezdec, bojovník, voják; 'ctný r.' v 2Tm 2,3 = pravý voják.

V L 23,11 družina; nebeské = nebeská tělesa nebo andělé; v Zj 19,14 nebeská vojska.

Staročesky rusý, červenožlutý, ohnivý; čistý, nejlepší; zlato dovážené z Ofir.