-
Raab
Nevěstka jerišská, která přijala a ukryla špehéře izraelské; pramateř rodu Davidova.
-
Raamiáš
přesměrování na Reelaiáš
-
Rabba, Rabbat
Velký, hlavní; hlavní město synů Ammonových na horním toku Jabboku; dnešní Ammán v Jordánsku.
-
Rabbi
Můj mistře; čestný titul židovských učitelů Zákona z posledního století před vyvrácením státu.
-
Rabbóni
Viz Rabbi.
-
Rabbot
„Množství“; pohraniční místo na území Izacharova; snad dnešní vesnice Raba.
-
Rabmag
Titul vysokého hodnostáře babylonského krále, snad nejvyšší hodnost kněžská nebo politická; jeden z velitelů Nabuchodonozorovy armády.
-
Rabsaces, Rabsak
Akkadsky 'hlavní číšník'; titul; vyjednával se zástupci Ezechiáše o vydání Jerusalema.
-
Rabsak
přesměrování na Rabsaces, Rabsak
-
Rabsar
Úřední titul jednoho z vyjednavačů vojska Senacheribova; akkádsky rab šá réšu = „vznešený, jenž je hlavou“.
-
Rabsaris
Titul 'správce dvořanů'; kníže při dvoře Nabuchodonozora při dobytí Jerusalema r. 586.
-
Rácha
Hebr. i aram. = prázdný, ničemný; výraz opovržení v Mt 5,22, asi 'blázen, prázdná hlava'.
-
Rachal
Odchod; místo v Judstvu, jehož obyvatelům poslal David něco z kořisti ze Sicelechu.
-
Racham
(Božstvo) se slitovalo; muž z kmene Judova, z pokolení Ezronova, z rodiny Kálefovy.
-
Ráchel
Ovce; mladší dcera Lábana, žena Jákobova, matka Jozefa a Beniamina, pochovaná u Efraty.
-
Ráčiti
Staročesky líbiti se, hodným uznati, chtíti; vyjadřuje svrchovanost Boží vůle.
-
Rada
Znamená přátelské poučení, rozhodnutí, úmysl nebo plán, zvláště pak Boží úradek a vůli.
-
Rádce
Ten, kdo radí, poradce; poradce králův, faraonův, lidu; Mesiáš je Div poradce, zázračný Rádce.
-
Raddai
Hospodin podmanil?; syn Izaíův, bratr Davidův.
-
Raditi
Uradili se, rozhodli se; 'raditi se s Bohem' = hledati orakulum ve svatyni, u duchů, modly.
-
Raditi se
Viz Rada, Raditi.
-
Radlice
Hebr. 'ét, jindě motyka či dřevo; ostrá kovová část pluhu; snad malý nástroj.
-
Radný dům
Úřední budova římských místodržících, praetorium; palác Herodův v severozápadním cípu Jerusalema.
-
Radost, radovati se
Radost je příznačným rysem biblické zbožnosti, nerozlučitelnou známkou vztahu k Bohu a souznačný pojem se spásou.
-
Radovati
Viz Plesání, Radost.
-
Raf
„Uzdravený“; otec Faltiův z Beniaminova; vyslán k prozkoumání kananejské země.
-
Rafa
„On uzdravil“; syn Beniaminův; nenarodil se v Egyptě, nezaložil kmen.
-
Ráfa
Syn Binův; uváděn mezi potomky Saulovými; v 1. Paralipomenon 9,34 má jméno Refaiáš.
-
Rafidim
Širokost; 11. stanice při tažení z Egypta; totožné s Massa a Meriba; vítězství nad Amalechem.
-
Rafie
Z řeckého grafion = pisátko; kovový nástroj, jímž bylo písmo vyrýváno do kamene.
-
Rafu
přesměrování na Raf
-
Ragau
Syn Fálekův (Pelegův), praotec Abrahamův a Ježíšův; ve SZ Réhu, potomek Heberův.
-
Ragmejští kupci
Potomci Regmy, vnuka Chamova, syna Chusova. Souviseli nějak se. V, v němž je zmínka o místě, nazývaném Raghama a ležícím v jz Arabii.
-
Raguel
Tchán Mojžíšův; jméno znamená „Boží přítel“.
-
Rahuel
Bůh je přítelem; 1. Syn Ezaua a Bazematy; 2. Syn Ibniášův z Beniamina, vrátil se ze zajetí.
-
Ráj
Označuje zahradu Boží z vypravování o stvoření člověka a nový ráj, který Bůh připravuje svému lidu, i stav mezi smrtí a zmrtvýchvstáním pro vykoupené.
-
Rak
Řecky gangraina = bujející vřed, rakovina; obraz kacířského učení Hymeneova a Filétova.
-
Rakon
Místo na území Dan; ztotožňováno s Tell er-Rekkeit s. od Joppen; v LXX se nevyskytuje.
-
Rákosí
Nějaká vodní rostlina, mořská chaluha či ostřice; Rudé moře hebr. Moře Súf = Rákosové.
-
Ram
„Vyvýšený“; 1. Judovec, syn Ezronův (NZ Aram, Ježíšův rodokmen); 2. z rodiny Ezronovy.
-
Ráma
Pahorek, návrší, sídliště ctitelů Vyvýšeného; různé lokality ve Starém zákoně.
-
Ramat Lechi
Viz Lechi.
-
Rámat polední
Vesnice Simeonova, známá též pod jménem Baal nebo Balatber; původně sídliště ctitelů Bálových.
-
Ramata
přesměrování na Ráma
-
Ramataim Zofim
„Dvojitá výsost Zofijských“; na efraimských horách; domov Elkány a rodiště Samuelovo.
-
Ramatský
Rodák nebo obyvatel Ráma; nevíme však, o kterou lokalitu jde.
-
Rámě, rameno
Rameno Hospodinovo je obrazným opisem mocného působení Božího; vysvobodilo Izraele z Egypta.
-
Raménko
Hebrejsky kátéf = rameno; nějaká podpěra, která udržovala umyvadlo na pohyblivém podstavku.
-
Ramesses
Re zplodil jej; město v Dolním Egyptě, kde Josef usídlil otce a bratry; shromaždiště odchodu.
-
Ramet
Kultická výsost, pahrbek; pohraniční místo na území pokolení Izacharova.
-
Ramiáš
Syn Farose, jenž na podnět Ezdrášův zapudil svou pohanskou manželku; jméno znamená „Hospodin je vysokost“.
-
Rámot
Sídliště ctitelů Rámových; místo na území pokolení Izacharova, přidělené levitům z rodiny Gersonovy.
-
Rámot [v] Galád
Útočištná svatyně v pokolení Gádově na východní straně Jordánu; pro svou důležitost byla cílem syrských útoků a úporné obrany.
-
Ran[n]ý dobytek
Silný proti slabému, pozdnímu.
-
Rána
Neštěstí způsobené Bohem jako trest za hřích, zejména nakažlivé nemoci a epidemie, ale také neúroda či nepřátelský nájezd.
-
Raniti
Udeřiti, zraniti, bíti; také trestati; u Iz 53,5 jiné sloveso chálal = probodnouti.
-
Ranní déšť
přesměrování na Déšť
-
Ranní fíkové
přesměrování na Fík, fíkový strom
-
Ranní ovoce
přesměrování na Fík, fíkový strom
-
Ráno
Hebrejsky bóker, původně kultický výraz pro věštění z jater za jitra; později doba od východu slunce.
-
Raroh
Hebr. kôs; mezi nečistými ptáky; dravý pták z čeledi sokolů; v Lv 11,17 bukač.
-
Rathouz
Z němčiny radnice; ústřední sídlo místodržitele římského, řecky praitórion.
-
Ratolest
Výhon, výhonek; o vinné révě jako obrazu Izraele, v Novém zákoně o spojení s Kristem.
-
Ratolestný
Hebr. ra'anán = šťavnatě zelený; o kultickém stromu znázorňujícím božskou sílu.
-
Rázon
„Princ“; syn Éliadův ze Syrie; náčelník loupeživé roty v Damašku; znepokojoval Šalomouna.
-
Rčení
Hebrejsky pé (ústa, výrok), ve smyslu orakulum, věštba.
-
Rdíti se
V Pláči 4,7 o Nazareích, kteří jsou vzácností přirovnáváni k červenému drahému kamení.
-
Reaia
Hospodin viděl; zakladatel rodiny Netinejských, jejíž členové se vrátili ze zajetí.
-
Reaiáš
Hospodin viděl; syn Sobalův, potomek Judův, nazývaný Haroe (= ten, jenž vidí); též Rubenovec.
-
Rebba
Město s vesnicemi v horách judských, snad poblíž Jeruzaléma; badatelé je ztotožňují s Rubut z Tell el-Amarna.
-
Rebe
Hebrejsky reba' = čtvrtina, čtvrťák; jeden z pěti králů madiánských, jež pobili Izraelci.
-
Rebeka
Dcera aramejského Batuele, sestra Lábanova, manželka Izákova; matka Ezaua a Jákoba.
-
Reblata
Hebrejsky riblá; město na severní hranici Palestiny, východně od Ain, odlišné od Ribla.
-
Recha
Dnes zatím nezjistitelné místo na území pokolení Judova.
-
Rechab
Jezdec nebo vozka; otec Jonadabův, od něhož čeleď Rechabitských odvozuje svůj původ i jméno.
-
Rechabiáš
„Hospodin je obsáhlý?“; syn Eliezerův, vnuk Mojžíšův.
-
Rechabitští
přesměrování na Rechab
-
Rechat
Opevněné město na území Neftalímova na záp. břehu Galilejského moře; snad pozdější Tiberias.
-
Rechob
Levita, jenž za Nehemiáše stvrdil spolu s jinými smlouvu s Bohem.
-
Rechum
Jméno několika osob; jeden z význačných mužů, kteří se vrátili se Zorobábelem ze zajetí babylonského.
-
Reelaiáš
„Hospodin otřásl?“; jeden z předních se Zorobábelem; v Neh Raamiáš.
-
Refach
Syn Beriův, jeden z předků Jozuových.
-
Refael
Syn Semaiáše z rodiny Obededomovy, levita a vrátný ve svatyni; jméno znamená „Bůh uzdravil“.
-
Refaia
Hospodin uzdravil; jméno syna Tola z pokolení Izacharova a zakladatele rodiny rodu Davidova.
-
Refaiáš
Hospodin uzdravil; 1. Simeonovec proti Edomovi; 2. Potomek Jonatanův; 3. Hejtman Jerusalema.
-
Refaim[ský]
Praobyvatelé Palestiny; též údolí na západní straně Jordánu, kde David porazil Filištínské.
-
Regem
Syn Johedaiův z pokolení Judova.
-
Regemmelech
Králův přítel; snad assyrský úřední titul; člen deputace ke kněžím kvůli postu u Za 7,2.
-
Regium
Nynější Reggio v Kalabrii, přístavní město u úžiny Messinské; Pavlův přístav cestou do Říma.
-
Regma
Syn Chusův, otec Sábův a Dedanův, usazených při Perském zálivu, znamenitých obchodníků.
-
Rehi
Přátelský; jeden z těch, kteří se nezúčastnili vzpoury Adoniášovy proti zestárlému Davidovi.
-
Rehobot
„Široká místa“; jméno třetí Izákovy studnice v Gerar; snad vadi Ruchaibé jz od Bersabé.
-
Réhu
„Pastýř, přítel“; syn Pelegův, otec Sárugův, praotec Abrahamův.
-
Rehuel
Viz Rahuel.
-
Rejistro
Z latinského registrum; záznamy o příjmech a vydáních, účetní kniha; zápis.
-
Rek
Bohatýr, silák, hebrejsky gibbôr; válečník z povolání, ale i Bůh, Mesiáš a andělé jsou reky.
-
Rekem
Manassesovec.
-
Rekovský
přesměrování na Rek
-
Réma
Ženina Náchora, bratra Abrahamova; jméno znamená „vyvýšená“.
-
Remfan
Božstvo, jež nějak souviselo s planetou Saturnem; biblicky Kijun (Amos 5,26).
-
Remmon
Granátové jablko; několik míst v Palestině a také jméno syrského božstva bouří v Damašku.
-
Remmon Fáres
Jedno z tábořišť Izraelců na poušti; jméno znamená „granátové jablko z rozsedliny“.
-
Rendlík
Okrouhlá nádoba, obyčejně třínohá, na níž se něco míchá a praží.
-
Repták, reptání, reptati
Výraz nedůvěry a vzpoury proti Mojžíšovi a Hospodinu při putování Izraelců pouští z Egypta.
-
Res
Syn Zorobábelův v rodokmenu Ježíšově; někteří mají za titul 'kníže' patřící k Zorobábelovi.
-
Réš
Hlava; dvacáté písmeno hebrejské abecedy; číselná hodnota 200; zaměňováno s daleth.
-
Resef
1. Řeřavý uhel nebo morová rána; místo na Eufratu u Rakka; 2. Potomek Efraimův, syn Beriův.
-
Ressa
Jedno z tábořišť Izraelců za putování pouští.
-
Ret
Viz Rtové.
-
Retma
Jedno z tábořišť Izraelců za putování pouští; jméno znamená „chvostenka, janovec metlatý“.
-
Retovati
Z němčiny chrániti, zachraňovati, vysvoboditi, pomoci; o božstvech, jež nezachrání své modly.
-
Rév, réví, révíčko
Staročesky réva, odnož vinného kmene; obyčejně vinná réva; Izrael často přirovnáván k révoví.
-
Rez
Hebrejsky jérákôn; plíseň ničící obilí; v NZ rez na kovu jako svědectví pomíjitelnosti majetku.
-
Rezen
Předměstí assyrského města Ninive, ležící směrem k Chále.
-
Rezin
1. Král damašský, spojil se s Pekachem proti Achasovi; Tiglatfalasar II. ho zabil.
-
Ribai
(Hospodin?) zápasí; Benjaminovec z Gabaa, otec Ittaie, jednoho z rytířů Davidových.
-
Ribla
Místo v zemi Emat severně od Damašku; odtud Nabuchodonozor řídil operace a mordoval zajatce.
-
Ríčice
Staročesky = prosévadlo, síto, řešeto.
-
Rifat
Druhý syn Gomerův, zakladatel národa, v 1. Paralipomenon 1,6 nazývaný Difat.
-
Rinna
Judovec, syn Simeonův; jméno znamená „zvučný křik“.
-
Risataimský
Viz Chusan.
-
Riziáš
Asserovec, syn Ullův; jméno snad „příjemný“.
-
Rizpa
Dcera Ajy, ženina Saulova; opatrovala mrtvá těla synů zvěšených Gabaonitskými.
-
Rmoutiti [se]
Pociťovat bolest, zármutek; opak radosti; Ježíš se rmoutil v Getsemane v zápase o přijetí smrti.
-
Roboám
Lid je rozšířen; prvorozený syn a nástupce Šalomounův, za něhož došlo k rozdělení říše.
-
Robota
Staročesky práce, těžkost, poddanství, nevolnictví; těžká, nucená práce nevolníků.
-
Roční
Beránek, ovce, koza, volek toho roku narozený, nemající ještě celý rok.
-
Rod
Jednotka příbuzenství mezi rodinou a čeledí; několik rodů téhož otcovského původu tvořilo čeleď.
-
Rodanim
Syn Javana, syna Jafetova, jehož potomci se usadili na ostrově Rhodu.
-
Ródé
Růže; jméno služebné, která oznámila příchod Petrův ke dveřím domu Marie po vysvobození z vězení.
-
Rodička
Ta, která rodí, matka.
-
Rodičové
Viz hesla Manžel, manželství, Matka, Otec.
-
Rodina
Představuje základní kultickou jednotku, která byla pro Izraelce nejen fyzickou, ale i psychickou pospolitostí společného charakteru.
-
Roditi
Obrazně o nespravedlivých soudcích, kteří rodí nepravost; Pavel mluví o sobě jako o otci duchovních dětí.
-
Rodokmen
Seznamy praotců, které sloužily k zachování původu národů a rodů, měly velký význam pro dědické právo a oprávnění k chrámové službě.
-
Rodokmen Ježíšův
Obsahuje dvě odlišné genealogie Ježíše u Matouše a Lukáše, které se liší ve jménech po Davidovi a byly různě vykládány.
-
Rodus
Nejvýchodněji položený ostrov v Egejském moři; Pavel se plavil kolem něho při návratu do Sýrie.
-
Rogel
Studnice valchářův na hranicích mezi pokolením Judovým a Benjaminovým s posvátným kamenem Zohelet.
-
Rogelim
Valcháři nebo zvědové?; sídliště Barzillaie Galádského, snad při cestě z Rámod Galád do údolí Jordánu.
-
Roh
Zvířecí roh užívaný na hudební nástroje, nádoby i jako výstupek na oltáři, v přeneseném smyslu symbol síly a moci.
-
Rohaga
Asserovec z rodu Beriova, rodiny Heberovy.
-
Rohob
Otevřená prostora; jméno několika míst na sev. konci údolí Jordánu a v pokolení Asser.
-
Rohobot
Jméno několika míst; jedno ze čtyř měst založených Nimrodem v Assur; též studně, kterou vykopal Izák.
-
Roj
přesměrování na Včela
-
Rok
Staří Izraelci převzali kalendář s 12 měsíci od Sumeřanů; sluneční i měsíční rok.
-
Rok milostivý
Viz Léto milostivé.
-
Rok odpočinutí
Viz Léto milostivé.
-
Rok odpuštění
Viz Léto milostivé.
-
Rok složiti
Staročesky = volat k odpovědnosti před soudem.
-
Rokle
Viz Jeskyně.
-
Rolí
Staročesky role, pole; v 1K 3,9 je křesťanský sbor přirovnáván k Boží roli a Boží stavbě.
-
Rolnictví
Izraelské hospodářství se soustřeďovalo na obilí, víno a olivy; Hospodin naučil rolníka rozšafnosti.
-
Romantiezer
Vyvyšoval jsem (Boží) pomoc; jeden ze čtrnácti synů Hémanových, zpěváků v domě Hospodinově.
-
Romeliáš
Otec krále izraelského Pekacha (733-731).
-
Roš
„Hlava, vůdce, kníže“; v Ez 38,2 jméno území v Elamu; Kral. překládají 'hlava'.
-
Rosa
V Palestině důležitá od května do konce srpna, kdy nepršelo a nahrazovala vláhu.
-
Rošt
Oltář pro celopaly opatřený roštem, aby popel propadával; též kadidlový oltář.
-
Rostlina, rostlinstvo
Palestinská květena rozmanitá dík členitosti půdy a podnebí, zahrnující stromy lesní, balsamodárné i ovocné.
-
Rota
Staročesky z němčiny vojenský zástup, četa, množství, srocení, tlupa, družina, stoupenci.
-
Rotiti se
Staročesky pobuřovat, shromažďovat se.
-
Roubati
Staročesky sekati; Ž 141,7 Zeman: kosti utlačovaných budou jako setba vzkříšeny.
-
Roucha
Staročesky plátno, zástěra, závoj, šátek na hlavu; v NZ obvazy, šátek i lněná zástěra.
-
Roucho
Označuje bohoslužebný oděv levitů a kněží, jehož jednotnost nastala nejspíše až v době centralisace kultu.
-
Rouhání, rouhati se
Označuje popírání a zesměšňování vyvýšenosti a moci Boží, mluvení a jednání proti Bohu z nadutosti.
-
Rouhavě, rouhavý
Viz heslo Rouhání.
-
Rouno
Staročesky ovčí vlna rvaná, nikoli stříhaná; avšak hebrejské géz označuje i vlnu ostříhanou.
-
Rouška
Hebrejsky mitpachat, přehoz; viz loktuška.
-
Routa
Routa obecná; polokeř s léčivou mocí; farizeové odměřovali přesný desátek i z routy.
-
Rovina
Geografické označení pro rovinaté krajiny Palestiny, jako je Sefela, údolí Jordánu a Arábie.
-
Rovnost, rovný
Označuje tutéž jakost, kolikost, platnost a moc, u lidí týkající se postavení a stavu, u Boha vyjadřující jedinečnost.
-
Roz
Hebr. 'hlava, kníže'; syn Beniaminův; podle Nu 26,38 zemřel bezdětek.
-
Rozbíjeti
Staročesky rozložiti; o stanu, jenž musel být rozložen na zemi, aby mohl být postaven.
-
Rozbitovati
Staročesky kořist si rozděliti.
-
Rozbořiti
přesměrování na Bořiti
-
Rozbroj
Staročesky nepokoj, svár, spor; vzpoura, bouře, poplach, zmatek.
-
Rozcestí
Křižovatka cest; v Gn 38,14 brána do města Enaim; v Mt 22,9 obraz pohanstva pro evangelium.
-
Rozcházeti se
Staročesky = pronikat, rozléhat se.
-
Rozchvátání, rozchvátati
Staročesky rozebrati, rozsápati, roztrhati, vyplenit, uloupit, ukořistit.
-
Rozdati, rozdávati
Spravedlivý činí milost a rozdává; štědré rozdávání je znamením Boží lásky a milosrdenství.
-
Rozdělen, rozdělení, rozděliti
Rozlišit, oddělit; země zaslíbená byla losem Božím určením rozdělena pokolením jako správcům.
-
Rozdělovati
O Duchu svatém: rozděluje své duchovní dary podle své vůle; 2Tm 2,15 'rozdělování slova pravdy'.
-
Rozdělující skála
Skalní útes na poušti Maon, který oddělil prchajícího Davida od pronásledujícího Saula.
-
Roždí
Staročesky = haluzí, roští, chrastí, klestí.
-
Rozdíl
Mezi lidmi podle bible není rozdílu: všichni zhřešili; a přece Bůh činí rozdíl mezi svým lidem a cizím.
-
Rozdílný
Dvojího druhu; odlišný, rozličný; změněný, znetvořený; rozdělený; 1K 7,33n lze různě vykládat.
-
Rozdírati, rozedříti
Staročesky roztáhnouti, velmi rozevříti; o ústech, o jícnu pekla.
-
Rozdmychovati
Rozfoukat; rozvát.
-
Rozdrážděn
Rozlícen, rozhořčen.
-
Rozdrážděni
Viz Dráždění.
-
Rozdrobiti
U Iz 28,28 ve smyslu rozmačkat.
-
Rozdvojen
Viz Rozdělen.
-
Rozdvojiti se
Rozděliti se na dvě části; v Za 14,4 hora Olivetská se rozdvojí jako Rudé moře.
-
Rozebrati
U Mk 3,27 ve smyslu pobrat, uloupit (nářadí).
-
Rozedříti
přesměrování na Rozdírati, rozedříti
-
Rozejíti
„Víno mne rozešlo“ (Jr 23,9), doslovně z hebrejštiny „víno mne přemohlo“.
-
Rozepře
Spor; zvláště soudní pře; rozpor.
-
Rozestříti síť
Rozvinouti, spustiti síť k lovení.
-
Rozevdati
Staročesky = provdat na různá místa, různě provdat.
-
Rozeznání, rozeznati, rozeznávati
Vyšetřit, rozlišit, posoudit; schopnost rozpoznání dobrého a zlého i čistého a nečistého.
-
Rozhlásiti, rozhlašovati
Rozšířiti zvěst, zprávu, pověst, učiniti známým, vypravovati; hlasitě rozezvučeti.
-
Rozhněvání, rozhněvati se
Viz hesla Hněv Boží, Hněv lidský, Prchlivost.
-
Rozhodnouti
Ve smyslu rozsouditi, býti rozhodčím.
-
Rozhodnutí
Hebr. kesem od ksm = hledat věštbu losními šípy; v Př 16,10 královský výrok jako orakulum.
-
Rozhojnění
Staročesky = rozmnožení (Škrabal překládá L 12,15: „Život člověka nezáleží v tom, že má nadbytek majetku“).
-
Rozhojněný
Rozhojněná milost (Ř 5,17), doslovně „nadbytek, hojnost milosti“, jež přišla v Ježíši Kristu.
-
Rozhojnila radost
V 2K 8,2 = nadbytek, hojnost radosti.
-
Rozhojniti (se), rozhojňovati se
Přetékat, zaplavit; ap. Pavlovi záleželo na růstu víry, lásky, milosti a naděje v církvi.
-
Rozhorliti se
Projevovat horlivost; o Mesiáši Iz 42,13; opak duchovní vlažnosti a sebespokojenosti.
-
Rozjídati, rozjídavý
Staročesky rozežírati, šířiti se; rozžíravý, šířící se.
-
Rozjímati
Přemýšleti, rozvažovati; společné prohovoření, rozmlouvání; též uvažování v srdci.
-
Rozjíti (se)
Chozením rozšířiti, proniknouti; v Jr 23,9 'rozešlo víno' = zatopilo, proniklo.
-
Rozkaz, rozkázání
Nařízení, uložení, předpis; rozkaz Boží stvořil svět a udržuje jej, výraz smlouvy s lidem.
-
Rozkázati
Autoritativně naříditi; za rozkazy Ježíše stála mesiášská autorita a poslušnost Otce.
-
Rozkladitý
Staročesky = rozložený, široký.
-
Rozkoš, rozkošně, rozkošný
Výrazy překládající aspoň 19 různých hebrejských slov a sloves, nejčastěji od kořene eden, označují slast, libost, příjemnost a duchovní dary.
-
Rozkošně, rozkošný
přesměrování na Rozkoš, rozkošně, rozkošný
-
Rozličný
Rozdílný, rozmanitý, různý, mnohotvárný.
-
Rozlíti [se]
Vylíti se, rozvodniti se, zatopiti; o lásce Boží, která zaplavila srdce věřících skrze Ducha sv.
-
Rozlítiti se
Staročesky = rozzuřit se.
-
Rozlomiti
Viz hesla Lámati chléb, Večeře Páně.
-
Rozloučení
Viz Lístek rozloučení, Manžel, manželství, Rozlučovati.
-
Rozložiti se
Rozšířiti se, roztahovati se, rozrůsti se.
-
Rozlučovati manželství
Ježíš řád v ráji staví výše než Zákon; Bůh stvořil dvojici jako nerozdvojitelné jedno tělo.
-
Rozmáhati [se]
Rozmnožovati se, rozšiřovati se, množit, stupňovat, přibývat, rozhojňovat se.
-
Rozmazanost, rozmazaný
Staročesky = měkkost, zženštilost, rozmazlenost.
-
Rozmetati
Rozhoditi, rozházeti.
-
Rozmítati
Rozvívat, odvívat.
-
Rozmlouvání
Rozhovor, zaměstnání; v 1. Korintským 15,33 výrok řeckého básníka: špatná společnost kazí dobré mravy.
-
Rozmlouvati
Společný pohovor, porada; šepot; řecky gongyzein J 7,32 'zástup si o něm šeptá takové věci'.
-
Rozmluviti s kým
Staročesky = porozmlouvat, pohovořit si, promluvit s kým.
-
Rozmnožiti
Viz Rozhojniti, Rozmáhati se.
-
Rozmnožování
U Iz 9,7 = vzrůst, zmocnění, rozšíření.
-
Rozmnožovati [se]
Množiti, stupňovati; ve 2Tm 2,16 řec. prokoptein = postoupiti, činiti pokroky.
-
Rozmoci se
Viz Rozhojniti, Rozmáhati se.
-
Rozmrhati
Rozplýtvat, promarnit.
-
Rozněcovati [se], roznítiti [se]
Rozpalovat, rozdmýchat, zapálit, vzplanout; o Boží prchlivosti i o roznícení ducha a lásky.
-
Rozpakovati se
Staročesky v rozpaky, malomyslnost upadati, důvěru tratiti, pochybovati, odmítati.
-
Rozpáliti [se]
Roznítiti, rozplameniti; přeneseně o hněvu a prchlivosti lidské i Boží; i o vášni.
-
Rozpalující
přesměrování na Kolo narození
-
Rozpásati [se]
Staročesky pás odvázati, rozepnouti, uvolniti, ve smyslu učiniti neschopným k boji.
-
Rozplynouti se, rozplývati se
Uvést do kolísání, roztavit, býti uveden v úzkostlivý zmatek přítomností Boží a jeho soudy.
-
Rozpomenouti se, rozpomínání, rozpomínati se
Vyjadřují poměr mezi Bohem a člověkem, kdy Boží rozpomínání je jeho tvůrčím činem milosti.
-
Rozpouštěti [se], rozpustiti [se
O sněhu, manně, kovech, vosku, oblacích, kameni; obrazně o přetavování lidí tresty.
-
Rozprávka
Hebrejsky šeníná = posměch, jízlivý úsměšek.
-
Rozprchnouti se
Rozptýliti se, rozběhnouti se na různé strany; ve Sk 5,38 býti zmařen.
-
Rozprostírati [ruce]. Rozprostříti
Při modlitbě bylo zvykem roztáhnouti ruce a zvednouti je k nebi; též výraz pozvání.
-
Rozptýlen,-ý, rozptýliti, rozptylovati
Rozprášit; výraz zahrnoval stavy od rozprášení a zahnání až po úplné zničení.
-
Rozptýlení
Překlad řeckého diaspora; ona část Izraelců rozptýlených po světě, žijících trvale mimo Palestinu.
-
Rozpučiti
Staročesky = roztrhnout.
-
Rozpustilost, rozpustilý
V Ž 73,8 hebr. mûk = vysmívati se; 1Pt 4,4 řecky 'erupce hýřivosti' či bahno nezřízenosti.
-
Rozpustiti
„Rozpustit provazy“ (Sk 27,40) = uvolnit. Viz Rozpouštěti.
-
Rozrážeti
Pět hebrejských výrazů: rozdrtiti, tlouci, uhoditi, zlámati, roztříštiti, roztřásti.
-
Rozraziti
Roztříštiti, roztřískati; podle Matouše 21,43 je Kristus úhelným kamenem.
-
Rozsaditi se
Rozsednout se, různo se posadit, rozšířit se, rozptýlit se.
-
Rozšafnost
Staročesky opatrnost, prozřetelnost, moudrost, dovednost, poctivost; u Iz 28,26 dar Boží.
-
Rozšafný
V Genesi 47,6 hebrejsky chajil = síla, schopnost; muži schopní, spolehlivý zastávat správu nad stády.
-
Rozsápati
Roztrhat, trhat.
-
Rozsedlina
Trhlina, skalní rokle.
-
Rozsévač, rozsívati
Starověké rozsévání se dělo ručně; památné podobenství Ježíšovo o rozsévači a jeho setbě.
-
Rozšířen, rozšířiti [se], rozšiřovati [se]
Rozmnožit, roztáhnout, zvětšit, rozprostřít; také rozšířit srdce ve smyslu povzbudit, rozveselit.
-
Rozsmýkati
Staročesky roztahati na různo; hebrejské sloveso znamená roztrhati, rozdírati.
-
Rozsouditi
Rozhodnouti, být rozhodčím soudcem, rozeznati, posouditi.
-
Rozsouzení
Ve smyslu právo, spravedlnost; Hrozný Jb 19,7: „Křičím Násilí, ale práva tu není“.
-
Rozstírati
O rybářských sítích připravených k lovení.
-
Rozsudek
Orelli v Izaiáši 3,13: „Povstal Hospodin k právnímu sporu, stojí tu, aby soudil národy“.
-
Rozsuzování, rozsuzovati
Rozhodnout, rozeznat, posoudit, činit rozdíl; ve Starém i Novém zákoně o pravém rozlišování.
-
Rozsvětlovati se
Staročesky rozzářiti se; v Příslovích 13,9 doslovně „Světlo spravedlivých se rozveseluje“.
-
Roztahovati
Roztahovati ruce; o Bohu nabízejícím milosrdenství; Žd 11,35 'roztahován' = mučen lámáním.
-
Roztahovati kotvy
Podle Skutků 27,30 vrhat kotvy s přídě hnané lodi bylo nesmyslné; pro Pavla důkaz útěku námořníků.
-
Roztažení oblaků
Rozprostření oblaků.
-
Roztažený křišťál
V Ez 1,22 doslovně 'hrozný led'; symbol Božího trůnu nad zvířaty.
-
Roztěkati se
Staročesky roztékati se, tokem se rozděliti; Hrozný v Jobu 6,18: „Směr jejich drah jest klikatý“.
-
Roztrhnouti
Roztrhnouti roucho na znamení smutku; též zlomit, vyrvat, strhnout; roztrhnouti srdce = pokání.
-
Roztržení
Hebrejsky nikfá; znamená provaz; Heger v Izaiáši 3,24: „Místo opasku zaujme provaz“.
-
Roztržitost, roztržitý
Staročesky přestávka, rozdvojení, nesvornost; v 1Tm 2,8 hádka či pochybovačné uvažování.
-
Roztržka
Staročesky rozdvojení, překážka, nepokoj; v sboru nebezpečné trhliny, které Pavel odsuzuje.
-
Rozum, rozumnost
Praktická schopnost jednat správně a účelně, úzce spjatá s charakterem člověka a jeho poměrem k Bohu.
-
Rozuměti
Rozlišovati, pozorovati a chápati, v bibli činnost s mravně náboženským charakterem, jež vede k moudrosti.
-
Rozumně
přesměrování na Rozum, rozumnost
-
Rozumnost
přesměrování na Rozum, rozumnost
-
Rozumný
přesměrování na Rozum, rozumnost
-
Rozvaditi
Staročesky = vadící se odtrhnout od sebe, smířit.
-
Rozváleti
Obrátiti v ssutiny, strhnouti.
-
Rozvázání
přesměrování na Rozvázati, rozvazovati
-
Rozvázati, rozvazovati
Něco svázaného rozpojit, uvolnit; svázat a rozvázat prohlásit za dovolené nebo závazné.
-
Rozvážiti, rozvažovati
Staročesky na váze rozměřiti; přeneseně přemýšleti, rozjímati, přemítati v mysli.
-
Rozveseliti [se], rozveselovati se
Silná radost spojená s chloubou, vyjadřovaná veřejně při bohoslužbách jako dík za Boží pomoc.
-
Rozvésti ruku
Staročesky = rozmáchnout, rozpřáhnout ruku.
-
Rozvlažení, rozvlažiti
Opatření vláhou; přeneseně potěšení, ulehčení, oddech; doba občerstvení před tváří Páně.
-
Rozvod
Staročesky výhon, ratolest.
-
Rozvodnění
Hebr. gal = vlna, jindě vlnobití; jindě příval vod.
-
Rozžehnati se
Staročesky = rozloučit se.
-
Rozzlobení
Řecky thymos (hněv), v Ef 4,31 znamená hněvivost, zlostnost, popudlivost, vášnivost.
-
Rtové
Výraz nahrazuje v bibli velmi často výraz ústa jako orgán řeči, modlitby, prosby, chvály.
-
Ruben
Nejstarší syn Jákobův a Líin, jenž ztratil prvorozenské právo kvůli hříchu; jeho kmen se usadil východně od Jordánu.
-
Rubenitský
Viz Ruben.
-
Ruda
Staročesky rez na rostlinách, plesnivina, plíseň.
-
Rudé moře
přesměrování na Moře Rudé
-
Ruel
„Pastýř Boží“; otec Elifazův, vůdce pokolení Gad při sčítání lidu na poušti.
-
Rufus
Latinské jméno; 1. Bratr Alexandrův, syn Šimona Cyrenenského; 2. Křesťan pozdravovaný Pavlem.
-
Ruhač
Rouhač. Viz Rouhání, rouhati se.
-
Ruka
Označuje tělesný úd, který je symbolem moci, požehnání, přísahy a božské inspirace v biblických textech.
-
Rukojemství, rukojmě
Totéž jako záruka a ručitel; přejímalo se podáním ruky před svědky; Mojžíšův Zákon nic nemá.
-
Rukověť
Klika.
-
Rum
Ssutina, zbořenina, zřícenina; smetí smíšené s vápnem a drobným kamením.
-
Ruma
Domov Pedaiy, děda Joakimova, snad dnešní Aruma poblíž Sichemu anebo Ruma v Galileji.
-
Rušiti [se]
Ničit, bořit, kazit; prohlásit za neplatné, zbavit platnosti; kultické předpisy Zákona.
-
Růsti
Znamená také síleti, prospívati, rozmáhati se, býti plodný, získávat na vážnosti.
-
Rut
Moabitka, která se levirátním sňatkem dostala do rodokmenu Davidova i Ježíšova; biblická kniha čtená o letnicích.
-
Růže
V Palestině dlouho neznáma; hebr. chᵃbassélet snad ocún, narcis nebo šáchor; služebná Rhodé.
-
Různice
Staročesky nevole, nesvornost, hádka, boj; u Pavla nejednotnost sboru, rozdvojení.
-
Růžťka
Staročesky rozha, růždka = nedospělá větev; v Iz 17,9 podle některých Amority.
-
Rybník
Velké nádrže vody vytesané ve skále zachycující dešťovou vodu; nejznámější rybník Siloe.
-
Ryby, rybář
V Palestině žije 43 druhů sladkovodních ryb lovených harpunami, udicemi nebo lněnými sítěmi.
-
Rychle [-ý]
Spěšně, nakvap; též rázem, najednou, náhle, brzy; rychlý svědek = neočekávaný svědek.
-
Rynk
Z německého Ring; prostranství v městě, tržiště, náměstí; v Mt 6,2 úzká cesta.
-
Rys
Hebrejsky námér = levhart; jinde Kraličtí překládají totéž slovo výrazem pardus.
-
Ryšavý
Staročesky světlehnědý do červena, zrzavý; v Zj 12,3 'drak ryšavý' = ohnivě rudý.
-
Rytěřování
Staročesky boj; hebr. chajil = síla, statečnost; v 2K 10,4 strateia = polní tažení.
-
Rytěřovati
Staročesky bojovati po rytířsku, vésti zápas; Pavlovy zbraně nejsou tělesné, ale božsky mocné.
-
Rytina
Staročesky rytý obraz, socha.
-
Rytíř
Z němčiny jezdec, bojovník, voják; 'ctný r.' v 2Tm 2,3 = pravý voják.
-
Rytířstvo
V L 23,11 družina; nebeské = nebeská tělesa nebo andělé; v Zj 19,14 nebeská vojska.
-
Ryzí
Staročesky rusý, červenožlutý, ohnivý; čistý, nejlepší; zlato dovážené z Ofir.