Robota

Robota, stč. = práce, těžkost; poddanství, nevolnictví; robotovati = pracovati, namáhati se. Hebr. výraz mas, který označuje r-u jako nevolnickou, nucenou práci, Kral. ani jednou nepřekládají slovem r., nýbrž daň [Gn 49,15; Est 10,1] nebo *plat [Ex 1,11; Joz 16,10; Sd 1,30.33; Př 12,24]. „Uvésti pod plat“ = uložiti robotnické práce [Dt 20,11; Joz 17,13; Sd 1,28.35; 1Kr 9,15.21; 2Pa 8,8; Iz 31,8; Pl 1,1]. R-ou myslí Kral. každou těžkou, nesnadnou práci. Překládají tak tvary hebr. slovesa ‘ábad [= otročiti, sloužiti Ex 1,14; 2,22], dále subst. siblá [= nošení břemen Ex 5,4n; 6,6n; sr. Ex 1,11], které v Ex 2,11 překládají také trápení. ‘áséb v Iz 58,3 označuje robotníka i jeho těžkou práci. Hebr. gᵉrušá v Ez 45,9 vydírání, vykořisťování. Podle Dt 29,11 uložil Mojžíš cizím uprchlíkům z Egypta, kteří se přidali k Izraelcům, donášení dříví a vody k obětem. Závazek roboty přijímali na sebe všichni, kteří se Izraelcům dobrovolně vzdali [Dt 20,10n, Kral. uvésti pod plat; sr. Joz 9,23; 16,10]. Šalomoun „uvedl pod plat“ všecky Kananejce [1Kr 9,21], ale rozšířil robotu i na Izraelce, když podnikal nádherné a nákladné stavby [1Kr 12,4]. Jen kněží, levité a novomanželé byli osvobozeni od „obecní práce“ [Dt 24,5]. O svátcích všecka robotná práce byla zakázána [Lv 23,7n.21.25.35n; Nu 28,18.25n; 29,1.12.35].