Rolnictví

Rolnictví. Tento výraz se sice v bibli nevyskytuje, avšak často se mluví o hospodáři [Iz 1,3; Mt 13,27.52; 21,33], oráči [Gn 4,2; 2Kr 25,12; Jl 1,11; Am 9,13; 2Tm 2,6 a j.] a jejich práci [Gn 2,15; 9,20; 26,12]. Nesmíme zapomínat, že Izrael vyšel z Egypta, kde r. stálo na vysokém stupni [Gn 41,49.57; 43,2]. Pěstovalo se obilí, len [Ex 9,31n] a pod. Izraelské r. se soustřeďovalo na obilí, víno [Gn 27,37; Ž 4,8] a olivy [Dt 6,11; sr. také 8,8; 11,14; Iz 28,25.28; Ez 4,9]. Podle Iz 28,24nn sám Hospodin naučil rolníka rozšafnosti, aby věděl, jak si má ve svém hospodářství počínat. Podle 2Kr 9,37 a Jr 8,2 se zdá, že bylo známo i hnojení polí. Izraelský rolník znal primitivní *pluh, *srp na uřezávání klasů [Dt 23,25; Iz 2,4] a určitý druh mlátiček [*smyky a mláticí těžké vozy]. Většinou se však mlátilo tak, že dobytek byl honěn v kruhu po nakupeném obilí [Dt 25,4]. Viz o tom více Bič I., 186nn. Výnosnost půdy byla zvyšována úhorováním [Ex 23,10nn].

Jak důležité bylo r. v době SZ, je vidět i z rozsáhlého zákonodárství, týkajícího se nejen rolnických náboženských svátků, ale i najatých dělníků [Dt 15,12nn; 24,15], paběrků [Lv 19,10; Dt 24,19], vojenské služby toho, jenž ještě neokusil plodů své vinice [Dt 20,6]; zákonodárství si všímalo i dobytka [Dt 5,14; 22,10; 25,4]. Bylo zakázáno osíti totéž pole současně dvojím semenem [Lv 19,19; Dt 22,9]. Lv 25,13-16.23 naznačuje, že každá rodina dostala určitý díl země, který nikdy nesměla prodati. Došlo-li k zastavení půdy, trvalo jen do milostivého léta, nebyla-li vyplacena dříve nějakým příbuzným, který byl povinen zaplatiti úrodu do příštího milostivého roku [Lv 25,25-28]. Bylo přísně zakázáno přenášení hranečníků [Dt 19,14; 27,17]. Předepsané desátky z úrody pak naznačovaly, že vlastníkem půdy je sám Bůh [Lv 25,23]. Proroci pak neustávali kárat hromadění půdy v jedněch rukou, k němuž přese všecka ustanovení docházelo zvláště v době královské [Iz 5,8; Mi 2,2]. *Rechab 3.

Rolnická práce byla v Palestině těžká. Byla závislá na počasí [podzimním a jarním dešti], na otužilosti rolníků [Př 20,4], na umělém zavodňování polí, vybírání kamení a vysekávání a spalování trní a hloží [Iz 5,2.24], na zabezpečování svahů proti prudkým dešťům ochrannými zdmi a terasami, na hlídání úrody [Iz 1,8; sr. Sd 15,5] a pod. Není divu, že po návratu ze zajetí, kdy se z bývalých rolníků stali obchodníci, mnozí pohrdali r-ím, takže Jesus Sirach 7,15 píše: „Neměl v nenávisti těžkého díla a orby, kterouž stvořil Nejvyšší“.