Heslo
Rozbíjeti
Rozbíjeti, rozbiti, stč. = rozložiti. O stanu nebo stánku, který musel býti nejprve rozložen na zemi, aby mohl býti postaven [Jr 10,20; Gn 12,8; 31,25; 2S 6,17; 2Pa 1,4; Ž 19,5; Iz 13,20 a j.]. „R. stan proti někomu“ = klásti tábor, vyzdvihnouti válku [Ž 27,3; Jr 6,3n]. „R. alabastrovou nádobu“ [Mk 14,3] *Alabastr.