Heslo
Roztržitost, roztržitý
Roztržitost, roztržitý, stč. přestávka, rozdvojení, nesvornost; rozdělený. V 1Tm 2,8 vyslovuje pisatel přání, aby se muži modlili „bez hněvu a roztržitosti“. Řecké dialogismos může znamenat hádku, spor. Škrabal proto překládá: „Bez hněvu a svárlivosti“. Starokřesťanští vykladači [Chrysostomos a j.] mysleli spíš na pochybovačné uvažování [*Přemýšleti]. V tom smyslu překládá Žilka: „Bez hněvu a bez pochyb“. – Podle 1K 7,25-35 doporučuje Pavel vzhledem k brzkému příchodu Páně, aby neženatí a nevdané neusilovali o sňatek; má za to, že se tak lépe budou moci přidržeti Pána „bez všeliké roztržitosti“ [1K 7,35]. Škrabal překládá: „nerušeně“, Hejčl-Sýkora: „bez překážky“, Žilka: „Abych vás vedl k tomu, co je slušné, a k nerušené oddanosti Pánu“. – V 1K 12,25 je o řecké schisma = roztržka. „Být roztržité mysli“ [L 12,29] = zmítat se mezi strachem a nadějí, dát se znepokojovat.