Heslo
Roztržka
Roztržka, stč. = rozdvojení, překážka, nepokoj. Tak překládají Kral. několik řeckých výrazů, z nichž schisma [= roztržka] je běžné i čtenáři, neznalému řečtiny. Pavel se dověděl od přátel jakési Chloé, že v Korintě jsou roztržky a spory [1K 1,10n], jež spočívaly v tom, že se tvořily skupiny podle vynikajících učitelů. Znovu se vrací k této znepokojivé skutečnosti v 1K 11,18. Vypadá to dokonce tak, že i ve shromáždění sboru si tyto skupinky sedaly zvlášť. Pavel upozorňuje na to, že tak jako Kristus nemůže být rozdělen [1K 1,13], tak také nemůže být rozdělen sbor, zvláště když se shromažďuje ke stolu Páně [1K 11,20nn]. Tyto roztržky tvoří ve sboru, jenž má býti tělem Kristovým, nebezpečné trhliny. – Ve F 3,2 je užito řeckého katatomé [= rozřízka, rozříznutí]. Je to narážka na obřízku [řecky peritomé], na niž judaističtí křesťané kladli nepatřičný důraz, a tak se ve sboru stali rozřízkou, t. j. těmi, kteří podle předpisů SZ-a byli z pospolitosti Božího lidu vyloučeni [sr. Lv 21,5; 1Kr 18,28; Dt 23,1]. – Řecké akatastasia [= politický převrat, vzpoura; nepokoj 2K 6,5] je přeloženo výrazem r. u Jk 3,16. Míněno je porušení pokoje ve sboru vzájemnými osobními spory. Jinde Kral. tentýž výraz překládají slovem různice [L 21,9; 2K 12,20].