Heslo
Refaim[ský]
Refaim[ský]. Jméno se vykládá jako „stíny mrtvých, duchové zemřelých, vymřelí praobyvatelé, obři“. Kral. také na některých místech překládají hebr. výraz slovy obr, obři [Dt 2,11.20; 3,11]. Tato představa vznikla z nálezu ohromných kamenných ploten, zvaných dolmen, jež souvisely s kultem zemřelých. Za budovatele těchto obřích staveb byli pokládáni právě obři, jejichž duše po smrti v nich nalezly odpočinek [sr. Bič II, 47.53].
1. Bible tímto jménem označuje praobyvatele Palestiny vých. a záp. od Jordánu [Gn 14,5; 15,20; Joz 17,15]. Zbytky tohoto pokolení obrů našly útočiště mezi Filištínskými právě v době, kdy se Izraelci začali zmocňovati země [2S 21,16.18.20.21].
2. Údolí na záp. straně Jordánu, jz od Jerusalema a údolí Hinnom [Joz 15,8; 18,16; 2S 23,13n], proslulé úrodnou půdou [Iz 17,5] a pojmenované snad po předhistorických obyvatelích. David v tomto údolí dvakrát porazil Filištínské [2S 5,18-22; 23,13; 1Pa 11,15; 14,9]. Badatelé hledají R. v dnešním širokém údolí Báká', dlouhém skoro 5 km, navazujícím na roklinu na jz od Jerusalema a prudce se svažujícím do Betlema.