Rozuměti

Rozuměti. Kral. tak převážně překládají hebr. bín = rozlišovati, oddělovati, rozeznávati; pozorovati, vnímati, které ovšem překládají také jinými českými výrazy jako přehlédati [Ezd 8,15], srozuměti [1S 3,8; 2S 12,19; Neh 13,7; Ž 73,17], šetřiti ve smyslu pozorovati [Př 14,15; 23,1], porozuměti [Př 2,5.9; 19,25; Jr 23,20], vyrozuměti [Př 20,24; 29,7] a jinak. Jde tu především o činnost pozorovatelskou, vyplývající z bystrého postřehu a rozeznávání všech maličkostí a souvisící s moudrostí [Dt 32,29; Ž 94,7; Př 24,12; Dn 9,23]. R. může znamenat „vědět si s něčím rady“, v něčem se vyznati, chápati něco [Jb 15,9; 32,9; 42,3; Ž 92,7; 94,8; 139,2; Př 28,5; Iz 6,9n; 29,16; 43,10; 44,18; Jr 9,12; Dn 12,8], umět rozeznávati, rozlišovati [Př 14,8]. U Jb 15,9 věděti a rozuměti jsou souběžné výrazy [sr. Mk 8,17]. Orgánem schopnosti něčemu rozumět je *srdce [Př 8,5; 16,23; Iz 6,10; 44,18, sr. Kaz 2,3; Iz 32,6; 47,7,sr. J 12,40. Rozum. *Porozuměti. *Poznati]. To znamená, že jde o činnost s charakterem mravně-náboženským. Chce-li však Izraelec vyjádřiti schopnost rozuměti cizí řeči, užívá hebr. slovesa šáma' = slyšeti [na řeč Gn 11,7; 42,23; Dt 28,49; 2Kr 18,26].

V NZ jde převážně o dvě řecká slovesa: noeín a synienai. První má tentýž bohatý význam jako hebr. bín: postřehnouti, pochopiti, poznati, chápati [Mt 16,9.11; 24,15; Mk 7,18; 8,17.21; 1Tm 1,7], dáti pozor [Mk 13,14; 2Tm 2,7], vymysliti [Ef 3,20]. Na Iz 6,10 navazuje J 12,40. Židé nemohli uvěřit v Ježíše Krista, protože Bůh oslepil jejich oči, zatvrdil jim srdce, takže očima neviděli a srdcem nerozuměli [sr. J 6,37nn]. Nevěra Židů byla předpovídána [Iz 53,1]. Tedy stojí za ní vůle Boží [sr. Ř 9,1nn; Mk 4,12]. – Žd 11,3 překládá Hejčl- Sýkora i Škrabal: „Vírou poznáváme, že vesmír je stvořen Božím slovem“. Skutečnost neviditelného světa, na př. že vesmír byl stvořen Božím neviditelným slovem, není přístupná ani smyslům ani rozumu, nýbrž pouze poznávací schopnosti víry. Rozumět a s přesvědčením vědět a uznávat, že Boží stvořitelská vůle je podstatou všech věcí, znamená myslet skrze víru.

Sloveso synienai znamená na rozdíl od hebr. bín nikoli rozlišovat, rozdělovat, a tím poznávat, chápat, nýbrž naopak dávat jednotlivosti dohromady, shrnovat je v jeden celek, slučovat, a tudíž plně pochopit [Mt 13,13n. 19. 23; 15,10; Mk 4,12; 7,14; L 8,10; sr. Sk 28,26; Ř 15,21]. často bývá myšlenka zesílena spojením sloves noeín a synienai. Mk 8,17 překládá Žilka: „Což ještě nechápete a nerozumíte?“ [sr. Mt 15,16]. Zmrtvýchvstalý Kristus musel učedníkům otevřít mysl [řecky nús, rozum], aby rozuměli Písmům [L 24,45]. Vždyť za jeho pozemského života „nic nerozuměli“ [L 18,34] tomu, co bylo psáno skrze proroky o utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Mesiášově. Z původního významu slovesa synienai vyplývá, že jde o určitou skladební činnost myšlenkovou, o uvažování o jednotlivostech, jež jsou spojovány v celek; a poněvadž podle Písma toto uvažování souvisí s činností celé podstaty života, t. j. jeho srdce [Mk 6,52; 8,17. 21; Sk 28,27, sr. Ef 5,17; 2K 10,12; Sk 7,25; sr. české „vzíti si k srdci“], jde o určitou činnost mravní a náboženskou.

Řecké gi[g]nóskein [= věděti] je přeloženo u J 13,28 a Sk 8,30 výrazem r.; podobně řecké epistamai [= míti vědomost o něčem] u Mk 14,68. – Řecké diaporein, přeložené ve Sk 5,24 výrazem nerozuměti, znamená býti na rozpacích, nevědět, co si myslet [Kral. totéž sloveso překládají výrazem rozjímati u L 9,7 a Sk 10,17].