Rozněcovati [se], roznítiti [se]

Rozněcovati [se], roznítiti [se], rozpalovati, rozdmýchati, zapáliti, vzplanouti. O Boží prchlivosti [Ex 32,11; Nu 11,10; Dt 6,15; Ž 74,1, sr. Nu 22,22; Dt 29,20; Sd 6,39; Iz 5,25]. V Ž 39,4 praví žalmista, že jeho mlčenlivým přemýšlením se vznítil oheň v jeho nitru, takže nakonec musel mluvit. Myšlenka pálila v jeho srdci jako oheň [sr. Jr 20,9]. Podobně čteme o Pavlovi, že „se v něm rozněcoval duch jeho“, když viděl, že Athény jsou samá modla [Sk 17,16]. V řečtině je užito slovesa paroxynesthai = býti drážděn, podněcován, rozčilen, rozmrzen. Hejčl-Sýkora překládá: „Byl velmi rozmrzen, když viděl, že v městě je plno model“. Podobného řeckého výrazu je užito v Žd 10,24. Pisatel vyzývá čtenáře, aby si jeden druhého pozorně všímali, ale ne proto, aby si navzájem škodili a tak se dráždili, nýbrž aby se podněcovali, provokovali k lásce a k dobrým skutkům. – Jiného řeckého výrazu je užito v 2Tm 1,6: anazópyrein = rozdmýchati. Tak jako na ohništi se žhavé uhlí čas od času rozdmýchává v jasný plamen, tak má nyní Timoteus roznítiti v sobě dar Boží milosti, protože je potřebí nové horlivosti k šíření a upevnění evangelia zvláště nyní, kdy Pavel je ve vězení. – Výrazu synechesthai [= býti zaujat] je užito ve Sk 18,5. Kral. podle recipovaného textu překládají: „Rozněcoval se v duchu Pavel“. Ale lepší texty čtou: „Pavel byl plně zabrán slovem [t. j. kázáním]“. Hejčl-Sýkora překládají: „Pavel se věnoval zcela kázání“.

Tak jako může být roznícen duch, dar Boží, láska a dobré skutky, tak může býti roznícena i hříšnost ke zkáze těch, kteří jí podléhají [Iz 9,18, sr. Oz 7,7; Ř 1,27]. Podle Jk 3,6 může být i jazyk zapálen samým peklem, t. j. ďáblem, k rouhání, ke lži, nactiutrhání a pod.