Rušiti [se]

Rušiti [se], stč. hýbati se; ničiti, bořiti, kaziti; neplatným učiniti, odstraniti; zlehčiti. Hebr. párar [= rozdrobiti, zničiti, na př. smlouvu Jr 14,21; Ez 44,7, sr. Iz 24,5; 33,8; Jr 31,32 a j.; přikázání Ezd 9,14, sr. Ž 119,126; plány Ezd 4,5; Ž 33,10; sr. Iz 14,27] a chábal [= oslabiti Jb 17,1; poškoditi; zničiti, přijíti nazmar, Dn 7,14].

V NZ jde o šest řeckých výrazů, nejčastěji lyein, katalyein [= uvolniti, rozvázati, přetrhnouti; zničiti, odstraniti, zbaviti platnosti, v tomto posledním významu na př. Mt 5,17.19; J 5,18; 7,23, sr. J 10,35; zbořiti, strhnouti, na př. chrám Mt 27,40; Mk 15,29; sr. Mt 26,61; Mk 14,58]. Řecké bebélún znamená znesvětiti, poskvrniti [Mt 12,5; sr. Sk 24,6. *Světský]; athetein = prohlásiti za neplatné Ga 3,15, zavrhnouti, popírati [Mk 7,9]. Podobný význam má řecké akyrún = učiniti neplatným. Když Židé kladou kultické předpisy nad plnění Desatera, zbavují Slovo Boží platnosti, a to ve prospěch lidského ustanovení pochybné náboženské ceny [Mk 7,13, sr. Mt 15,6]. Tentýž výraz překládají Kral. v Ga 3,17 slovem „vyprazdniti“. Zákon, který přišel podle Pavla teprve 930 let po zaslíbení, daném Bohem Abrahamovi, nečiní neplatným toto zaslíbení milosti Boží skrze víru. Žd 10,9 mluví o tom, že nedokonalé SZ oběti byly zrušeny, odstraněny [řecky anairein] sebeobětí Kristovou. Řecké ftheirein [= rozetříti; zahubiti; hubiti se, hynouti] je užito o starém, k Bohu neobráceném člověku, který hyne na klamné chtíče, v Ef 4,22; diaftheiresthai [= chátrati, opotřebovati se, stravovati se] o lidském těle ve 2K 4,16.