Heslo
Rukojemství, rukojmě
Rukojemství, rukojmě, totéž jako záruka a ručitel. Rukojmím byl ten, kdo se zaručil svou osobou a svým majetkem za závazky druhého, splatné někomu třetímu [Gn 44,32; Př 22,26n], zvláště v obchodním styku. Rukojemství se přejímalo podáním ruky před svědky [Jb 17,13; Př 6,1; 17,18]. Kniha Př často ukazuje na bláhovost toho, jenž přejímá ručitelství zvláště za cizince [Př 11,15; 17,18; 20,16], ale apokryfní kniha Jezus Sirach [Ecclesiasticus] pokládá rukojemství za přátelský skutek dobrého člověka vůči bližnímu [29,17], vyzývá však k tomu, aby nebylo zneužíváno [29,18nn], a varuje před jeho nebezpečím [29,20-24]. Mojžíšův Zákon nemá o ručení žádného ustanovení. /