Hesla začínající na písmeno V

Viz hesla Čas, Den, Eschatologie, Konec, Nejposlednější, Poslední.

Hebrejsky chárít = kabelka, peněženka; ve 2. Královské 5,23 totéž slovo přeloženo „pytel“.

Tělesná vada vylučovala z levitské a kněžské služby; též obětní zvířata musela být bez vady.

Právní spor, rozčilovati se, rváti se, prudce se hádati; též osobní zaujatost ve sboru.

Otec Nahabia z pokolení Neftalímova; byl vyslán jako zvěd do země Kananejské.

Označuje zjevenou vůli Boží pro spravedlivé vážení, patří Hospodinu a slouží k odvažování stříbra a zlata.

V Př 19,15 = nedbalý.

Místo dnes nezjistitelné polohy na amorejském území poblíž Arnonu; snad i jméno krále moabského.

přesměrování na Váha, váhy

Staropersky „syn vzduchu“; jeden z desíti synů Amanových, kteří byli vyhlazeni Židy.

Násep z hlíny či kamení okolo sídlišť; v-y až 20 m vysoké, mezi nimi a zdmi byl příkop.

Bylo náboženskou záležitostí, kdy Izraelci vedli boje Hospodinovy a každé tažení bylo připraveno modlitbou a obětí.

Zabýval se čištěním látek; mastné nečistoty odstraňoval ve vodě s minerálními a rostlinnými solemi.

přesměrování na Válčení, válčiti, válečník, válečný

Syn Bániův; na naléhání Ezdrášovo propustil svou pohanskou manželku.

Pec na pálení vápna.

Palestinské hory z vápence; vápno z vápenic sloužilo k přípravě malty a k bílení.

Zeleninový pokrm; něco uvařeného.

Hebrejsky 'úgáb; píšťala či dvě spojené na společný přívod vzduchu; nejstarší měly 8 píšťal.

Míti se na pozoru, odvraceti se, zavrhovati, chrániti se, zdržovati se, odmítati.

Řecky pathéma; zavrženíhodné náruživosti, pod nimiž člověk trpí; ukřižovány s tělem u věřících.

Podle 1Pa 6,28 nejstarší syn Samuelův, snad totožný s Joelem; text byl porušen.

Staropersky 'toužebně žádaná'; manželka Asverova zapuzená, že se nechtěla ukázat hostům.

Šesté písmeno hebrejské abecedy, jímž začíná každý hebrejský verš šestého oddílu Ž 119; číselná hodnota je 6.

Vázat snopy, přivazovat beránky k oltáři, obvazovat rány; přeneseně láska Kristova svazující.

Vše, co je dohromady vázáno, propleteno; v Ž 74,5 spletené větve stromů, houština; též pouta.

V 1Kr 7,47 zjišťování váhy nádob; v Žd 10,29 oceňování krve Kristovy.

Vážit vodu nádobou na vahadle; také zjišťovat váhu, oceňovat; pohrdat někým.

Bráti zřetel, ohled na někoho, vysoce si ceniti, pokládati za něco významného, dbáti na někoho.

Váhy.

V Jb 29,24 doslovně 'světlo mého obličeje' = přátelství, přízeň; v NZ pět různých výrazů.

Palestina zvána zemí oplývající mlékem a strdí; včely žily divoce ve skalních rozsedlinách.

Zcela, celou sumou.

O Kristu: tentýž včera i dnes i na věky; v očích Božích jsou lidé jako den včerejší.

Označuje pohyb směřující dovnitř, zejména do chrámu nebo svatyně, s důležitým kultickým a teologickým významem vstupu do Božího království.

Původní význam vzdát se, vydat se. Viz Manžel, manželka, manželství.

O Písmu se praví ve 2Tm 3,16, že je vdechnuté od Boha, prodchnuté Božím duchem a pravdou.

Vlastnost člověka, jenž se cítí zavázán díky a projevuje je slovy i činy.

Žena, která úmrtím ztratila manžela; předmět zvláštní úcty a péče u starých Izraelců.

Začátek izraelského dne; začínal západem slunce, přesněji východem první hvězdy.

Místnost v soukromém jerusalemském domě, kde Ježíš slavil se svými učedníky poslední večeři.

Hlavní denní jídlo v Palestině, pořádané večer po práci, kdy se lehávalo kolem nízkého stolu.

Poslední večeře Ježíše s učedníky, při níž rozlomil chléb se slovy „toto jest tělo mé“ a podal kalich s odkazy ke krvi a smlouvě.

přesměrování na Večeře Páně

Staročesky k večeru.

Označuje velmi odlehlou, takřka nedohlednou dobu, zejména budoucnost neomezenou, protože je to budoucnost Boží, vyjadřuje jistotu a trvalost toho, co je rozhodnuto Božím skutkem.

přesměrování na Vésti. [povedu]

Viz hesla Strom vědění a v 1K 8,11 známost; viz Poznání, Věděti.

Nádoby obyčejně hliněné, někdy kamenné; ženy nosívaly vodu ze studně ve věderci na hlavě.

Jde o sloveso označující poznání osobním stykem, zakušení, vědomí si něčeho, starání se o něco a uznání Božího nároku na sebe s praktickým poslechem.

Staročesky = podle.

Staročesky patrný, zřejmý; Mt 6,16 postící pokrytci dělající obličej nevzhledným před lidmi.

přesměrování na Věderce, vědro

Zákaz zabíjet samičku sedící na vejcích; Ježíš užívá obrazu v rozpravě o účinnosti modlitby.

Lopata na prohazování obilí, aby se oddělilo zrní od plev; vidlicovitá či podávky.

přesměrování na Věčně [věčnost, věčný]; věk [věky, na věky]

Jednohrbý dromedár znám v Palestině jako pomalé tažné zvíře i rychlejší pro cestování pouští.

Činit velkým; ve vztahu k Bohu vzdávati mu čest, slávu a chválu za jeho mocné skutky.

Vesměs přívlastek Boží; Boží majestát, vznešenost, velikost, vyvýšenost, sláva, nádhera.

Viz Kněz, Kněz nejvyšší.

„Veleslaven budiž Hospodin“; doslovně = nechť se ukáže velikým.

Velké slávy, závažnosti, významnosti; Hospodin je divný v radě a veleslavný v skutku.

Mluvící velikášsky.

Staročesky velkolepost, velkolepý; velikost, důstojnost; vyvýšenost; Mesiáš bude velký.

První ze tří výročních slavností izraelských, hebrejsky pesach, slavené od 14. do 21. měsíce Nisan.

Hebrejsky gódel = vznešenost, gedûlá = sláva; aram. rebá = zvelebení; řecky megethos.

Označuje velikost všeho druhu a v přeneseném smyslu znamená mocný, slavný, je stálým přívlastkem jména Hospodinova.

Překlad několika hebrejských výrazů; velká mořská ryba, drak, Leviatan, mytologická obluda.

Řec. afedrón = záchod (makedonské vulgární); Žilka, Hejčl 'do stoky'.

Hebr. sáníp, ovínka, turban; řec. stemma = zelený věnec na šíji obětních zvířat.

Chomáč větviček s listím.

Ve starém Orientě ženich platil otci nevěsty poplatek za pracovní sílu, kterou ztrácel.

Zapnouti, zavěsiti.

Požívání vepřového masa bylo Izraelcům zakázáno; u pohanů byl vepř posvátným zvířetem k obětem.

Dva kolmé obrubové trámy, na nichž jsou upevněny dveře; starověk jim přisuzoval zvláštní význam.

V Žd 12,23 ve smyslu slavnostní.

Ti, kteří přijali poselství o spáse a veřejně se přiznali ke Kristu; řecky pistoi, ustálený název.

Ten, kdo něco půjčil a čeká právem splacení dluhu.

Znamená pokládati někoho nebo něco za spolehlivé a podle toho se chovati, tedy důvěřovati, spoléhati se.

Označuje spolehlivost, pravdivost a trvalost, když se užívá o lidech znamená naprostou pravdivost a poctivost, o Bohu vyjadřuje, že je ručitelem náboženských norem a plní svá zaslíbe...

Nehrazená vesnice nebo dočasně oplocené ležení pastýřů a nomádů pro ochranu před přepadením.

Jde většinou o kultickou radost, jež má ráz demonstrativní, svědeckou a vyznavačskou, kdy se Boží lid veřejně veselí z Boží pomoci.

V Iz 33,21 mezi lodí s vesly a velkou bárkou s plachtami; v Jk 3,4 kormidlo.

Viz Ves.

Věštění budoucnosti patřilo k nejrozšířenějším praktikám ve starém Orientě a primitivních kulturách.

Staročesky = věštecký. Viz Věštec.

Dařiti se, míti se.

Vyjadřuje především Boží vedení Izraele i jednotlivců, zahrnující péči, cíl i učení.

Staroba, opotřebovaný, zastaralý, chatrný; evangelium Kristovo nelze přizpůsobit starým formám.

Zabodnutý, vražený, o kopí v 1S 26,7.

přesměrování na Vítr

Perutě, křídla větru.

Stářím zchatrněti, opotřebovati se.

přesměrování na Veliký

Součást hradeb a opevnění města; Bůh a jeho jméno jsou v bibli přirovnáváni k útočištné věži.

Staročesky každodenní, vezdy; v modlitbě Páně řecké epiúsios; debata o významu chleba našeho.

Označuje místa pro držení zajatců a odsouzených, od cisternových vězení až po podzemní kobky s nucenými pracemi.

přesměrování na Vítr

Víčka jsou často souznačnou, básnickou náhradou za oko.

přesměrování na Viděti [vídati; uzříti; hleděti, pohleděti, prohlédnouti; patřiti, spatřiti, spatřovati], vidění

Sloveso pro nejdůležitější smyslové vnímání; v hebrejštině i řečtině je „vidět“ vyjádřeno několika slovy podobného obsahu.

Staročesky viděti se = zdáti se, líbiti se; rozhodnouti se; býti zřejmé.

Protiklad proti věcem neviditelným; vše, co patří do oblasti vesmíru; neviditelné mocnosti.

V Jb 40,26 druh kopí (harpuny) vrhaného při lovu velkých ryb; vydávalo zvonivý zvuk.

Hebr. mizlág, obyčejně třízubá k obracení masa v kotli a vytahování.

Hebrejsky machªréšá; krumpáč s částí motykovitou a sekerovitou ke zkypřování půdy a vysekávání kořenů.

Viz Prorok, Viděti.

Hebrejsky kesach; Nigella melanthium, černucha či černý kmín; fenyklovitá pryskyřníkovitá.

Dluh nebo škoda, již je člověk povinen nahradit, stává se objektivní skutečností, když lidská vůle vědomě odporuje Bohu.

Vinná réva patří k nejstarším pěstovaným rostlinám, víno mělo už v předhistorických dobách význam nejen jako nápoj, ale jako součást obětního kultu.

Nést odpovědnost, vyznat vinu, přiznat vinu, prohřešit se; uvoditi na sebe vinu.

přesměrování na Vinař, vinice, víno, vinobraní

Viz Vina, Vinen.

Viz Vina, Vinen.

přesměrování na Vinař, vinice, víno, vinobraní

přesměrování na Vinař, vinice, víno, vinobraní

Viz Vinař a Slavnost, c).

přesměrování na Věřiti (dověřiti se, uvěřiti), víra

V Ga 3,13 Pavel odkazuje na Dt 21,22; Kristus nás vykoupil z kletby Zákona, dav se pověsit na kříž.

Skrze Ježíše Krista jako Pána bylo věřícím dáno vítězství nad peklem, smrtí, hříchem i světem.

Viz Přemoci, Vítěz.

Víti obilí házením lopatou proti větru, přesívati.

Přírodní síla, která je podle Písma Božím poslušným nástrojem a obrazem pomíjitelnosti a marnosti.

přesměrování na Vcházení, vcházeti, vjíti

Vykopati; viz hesla Pres, Vinař.

Zapustit kořeny; Pavel spojuje obraz vkořenění a budování v Kristu jako základní skutečnost.

Hodit, vmést.

Staročeské jméno Itálie; od Augusta tak nazýván celý poloostrov Apenninský, kde leží Řím.

Ten, jenž něco řídí, je nad něčím ustanoven; v Novém zákoně tituly římských místodržitelů.

Vláda, majetek nebo správa; Bůh je stvořitelem a vladařem nebe i země, Levitům však Bůh sám je jejich podílem.

Ve starém Orientě panovaly různé zvyky při úpravě vlasů; Izraelci si libovali v delších vlasech.

Viz Vlachy.

Staročesky jako vlastnictví, cele; právě, tak jak náleží; pravý, skutečný, osvědčený.

Hebr. dábék = přilnouti; v Př 18,24 milovník vlastnější (přilnulejší) než bratr.

Známý u nás stěhovavý pták; v Palestině několik druhů; hnízdila i v chrámu jerusalemském.

V Ž 91,6 = plížit se.

Hebrejsky lásád = životní míza, morek; židovští vykladači myslí na tuk.

V bibli obrazem nebezpečné dravosti; v Novém zákoně varování před falešnými proroky.

Až na výjimky ovčí vlna; patří k nejhorším vodičům tepla, užívána k látkám i pokrývkám.

Vkrásti se; Pavel tak o judaistech, kteří se vetřeli do sborů, aby špehovali a štvali proti němu.

Viz Vkládati.

Venku, na vnější straně, na ulici; 'ti, kdo jsou vně' = nepatří ke stoupencům, pohané.

Vnitřní člověk je pavlovské označení duchovní stránky, jež vědomě myslí, cítí a jedná.

Nitro člověka, jeho vnitřnosti, zvl. střeva a ledviny; hlubina; v Jb 38,16 nejhlubší propasti moře.

Vložiti do srdce myšlenku, podnět.

Patřila k nejcennějším statkům na Východě vůbec, v Palestině pak zvlášť kvůli nedostatku srážek.

Člověk stižený nepřirozeným nahromaděním tekutiny v kterékoli dutině těla nebo tělesné tkáni.

V uspořádaném šiku, táborem, válečně, nepřátelsky; jako oblehatel; jako obhájce.

přesměrování na Válčení, válčiti, válečník, válečný

Nebeské vojsko, v němž andělé, hvězdy a přírodní síly poslouchají Boží vůli; Hospodin zástupů.

Hlasité vyhlašování Božího poselství, volání utištěných o pomoc a úpěnlivé modlitební prosby k Bohu.

Brodivý pták s dlouhým zobákem a holými nohami; v Palestině se vyskytuje v bažinách u jezera Chúlé.

Vyvolen, vybrán, vybrat.

Staročesky = svobodnou vůli mající, ponechaný sám sobě; rozpustilý.

Voňavé koření a dřevo (mirra, skořice, puškvorec, kasie); dováženy z Arábie do svatyně.

Hebrejština má pro vor dva výrazy; jde o plavení dříví po moři.

Včelí, rozpouští se při 80°C; v Jb 38,14 pečetní vosk.

V Ž 73,9 'jejich jazyk se prochází po zemi'; obrazně 'sekýruje zemi' (vychloubači).

Staročesky tažný; kůň vozní = tahoun; v 2. Královské 7,14 dvoje spřežení koňů.

Staročesky tažný kůň; v 2S 8,4 může jít také o vozy, nikoli o koně; váleč. vozy hebr. merkábá.

V Žalmu 144,14 průlom, trhlina v městské hradbě; jinde nepřátelský loupežný nájezd, pustošení.

Jakýkoli pták, který cvrliká, v širším smyslu ptactvo; obraz Boží péče i o drobného tvora.

Černý jako vrána; pro antického člověka obraz něčeho smutného a nešťastného.

Dřevěná vrata bran města; později pobíjena měděným či železným plechem proti zapálení.

U tkalcovského stavu válec, na němž byla navinuta osnova nebo hotové plátno.

Hlídači bran; 'branní' u města, 'vrátný' u chrámu; David rozdělil 4 000 levitů jako vrátné.

Úmyslné zabití člověka, jež si podle Božího ustanovení žádá smrt; neúmyslného zabijáka chránila města útočištná.

Vrba; botanicky rod Salix nebo topol; Izraelci stavěli chýše pro slavnost stánků; úkryt hrocha.

Vrchol, temeno, sráz; vrch studnice = otvor; hojiti po vrchu = jen povrchně a nedbale.

Vrchní příbytek domu = vrchní patro hned pod střechou, komora na ploché střeše.

Nejvyšší pán, vládce; kdo má moc; římský prokurátor, židovský úředník, státní orgány, duchovní bytosti.

Počátek pramene, pramen.

Staročesky vrhati, vhoditi, odhoditi, hoditi.

Uveden s neštovicemi jako šestá rána egyptská; na východě byl příznakem malomocenství.

Hebr. 'ar'ár; jalovec rostoucí v Edomu nebo vřes Erica na svazích Libanonu.

30 cm dlouhá tyčka s přeslenem, jíž se točilo k stáčení vláken vlněných, lněných nebo konopných v niť.

O prudce vyvěrajícím prameni, kvasícím víně; u věřících plné rozvinutí křesťanské životní energie.

Vyrovnati se, připodobniti se.

Staročesky rybářská síť (z proutí).

Staročesky býti na rozpacích, v pochybnostech, rozpakovati se.

Staročesky vrtkavost, vrtění, nestálost; vrtkavý, nestálý, na obě strany ostrý.

Nábožensko-theologické výrazy označující vztah k Bohu, jenž stvořil nebe a zemi a všecky věci.

Všelijakým způsobem, cokoli, úplně, všemi způsoby, naprosto; v záporu vůbec ne.

Veškerý, každý, celý, všechny druhy.

Bůh silný všemohoucí; ve Zjevení stálý přívlastek Boží, jeho moc vstupuje do vztahu ke spáse.

Staročesky opovážlivě, nerozvážně; nerozvážlivost, smělý, opovážlivý.

Boží vlastnost; Bůh ví prostě všecko, proniká do podsvětí i do srdce člověka a jeho myšlenek.

Viz Jair 1., Ves.

Veskočiti s nepřátelským úmyslem; v Sof 1,9 násilné vnikání do domů s drancováním.

Zdvihnouti se, zvl. o uzdravených nemocných; též uvozuje počátek jednání či výzvu.

Viz Vzkřísiti, Vzkříšení.

Vložiti, položiti, nasaditi.

Naroubovat; zasadit o rostlinách a národech; v Ř 6,5 srostlý s Kristem skrze křest.

Původně označuje vystoupení na vyvýšené místo, stalo se odborným názvem pro vstup do svatyně, chrámu, do blízkosti Boží bez ohledu na zeměpisné nebo výškové určení.

Zastrčiti meč; v 2S 20,8 Joáb si připravil pošvu, aby z ní meč vypadl.

Naproti; v NZ oficiální vítání vysoce postavené osoby a její slavnostní uvedení do města.

Viz Vstoupiti, Přicházeti.

Bůh není vázán na žádné místo, naplňuje nebe i zemi; není místa, jež by mohlo Boha uzavřít.

Staročesky důvtip, nápad, důmysl, moudrého srdce; vtipně složené básně = smyšlené báje.

V 2. Korintským 12,2.4 o prorockém, visionářském vytržení mysli.

Do jednoho, bez výjimky.

Staročesky = v oči, do obličeje.

Ten, kdo stojí v čele: král, kníže, náčelník, vojevůdce; v Novém zákoně jediný vůdce Ježíš Kristus.

Ze staročeského „v-okol“, kolem dokola, na všech stranách.

Hebrejské šór = býk; Izraelci neměli volů, neboť Zákon zakazoval vyklešťování zvířat.

Označuje přání, zalíbení nebo požadavek, přičemž vůle Boží znamená jeho milostivou radu a plány spásy, které má člověk poznávat a plnit v poslušnosti.

přesměrování na Starý Zákon

Starověk věřil, že obnovuje život; oběti byly vůní příjemnou Hospodinu.

Většinou dvoukolový vůz tažený koňmi nebo dobytkem; válečné, nákladové i slavnostní jízdy.

Vesměs jde o správce královské pokladny, kteří vybírali daně a odvažovali peníze.

Staročesky bojem vypleniti, ničiti, přemáhati.

Velmi dobře; znamenitý, vybraný; v L 1,3 titulatura 'velkomožný, urozený' osob v úřadu.

V 1Pt 2,6 ve významu vyvolený. Viz Vyvolení.

Staročesky = odstranit, vyhnat.

V Izaiáši 14,12 jde o jitřenku (Lucifer), označená jako „syn červánků“.

Podle Nu 33,2 sepsal Mojžíš seznam stanic, z nichž Izraelci vycházeli na další cestu.

Vycházet z domu, vyvěrat; v Novém zákoně ďáblové vycházejí z obětí na rozkaz Ježíšův.

Izraelec určoval světové strany tak, že se obrátil tam, kde vycházelo slunce.

Moře východní = Mrtvé; východní národové na východ od Ammonitů; východní vítr; východní země.

Zahrnuje biblicky především Boží výchovnou činnost vůči svému lidu prostřednictvím kázně, domlouvání, poučování a trestů směřujících k poslušnosti a svatosti.

Staročesky vyrvati, v posledním okamžiku vysvoboditi, zmocniti se.

Staročesky = vypočíst, vypočítat, napočítat.

V Mt 12,44 vymésti; v Jb 41,16 snad 'vrhnouti se k zemi', Karafiát: 'strachem se rozutíkají'.

Viz Rod, str. 784b.

Znamenají především dáti na pospas, dáti v moc, zvláště vydati k soudnímu přelíčení nebo k potrestání.

Hebrejsky zákonodárce, též vůdcovská hůl či žezlo; u Jakuba 4,12 je Bůh Zákonodárcem.

V Mi 2,11 doslovně 'choditi za větrem a lží' = za marnostmi či duchem lži.

Staročesky = vydechnout, oddechnout si (Hrozný překládá Jb 32,20: „Musím mluviti, aby se mi ulehčilo“).

Olupovati, oloupiti, odtrhnouti, vzíti násilím, vytrhnouti.

Novočesky vydlážděný; v Př 15,19 doslovně z hebrejštiny: navršená, dobře upěchovaná cesta bez překážek.

Zachránit se, uniknout.

přesměrování na Vydírati, vydříti

Vytrhnout se, uniknout.

Něco vydutého, kulovitého; o vyboulené zdi; v 1. Královské 7,20 snad o vypuklinách hlavice sloupu.

Zaháněti, vypuzovati; o lásce v 1. Janově 4,18, že vypuzuje strach před Bohem.

Ve Sk 7,19 jde o odkládání dětí.

Vyhubení a zničení, v bibli často výsledek Božího soudu, jímž Bůh vymazává hříšníky ze své pamětní knihy.

Prohlásiti, veřejně něco ohlásiti jako platné, zvěstovati, naříditi vyvoláním.

přesměrování na Vyhladiti, vyhlazovati

Pátráním najít, zjistit, vybrat; vyžadovat, volat k odpovědnosti, zvláště za prolitou krev.

Ve Sk 15,7 = spory, jednání, rokování.

Vyhlížeti, dívati se; Kaz 12,3 myslí na oči; též toužebně očekávati, pečlivě pozorovati.

Vyštípat (o hadu Am 9,3).

Rozhlásiti, zjevným učiniti, prozraditi.

Obvykle o odchodu Izraelců z Egypta — události znamenající zrození Izraele; též idiomaticky „při vyjití roku“ = ke konci roku.

Některé méně obvyklé obraty: uzříme, jak se vyplní jeho sny; týká se též ortelu, rozkazu.

Vypraviti se na válečnou výpravu; v 2S 11,1 snad obraz z nastolovací slavnosti.

Kadidlem vykouřiti; v Příslovích 7,17 pokropení lože vodou s myrrhou, aloe a skořicí.

Převážně vykládání snů, vidění a podobenství; v Novém zákoně dar Ducha svatého pro budování církve.

„Což se vykládá“ = což přeloženo znamená; jak se překládá.

Ve smyslu provésti, prováděti, dokonati, dokončiti, přivésti k cíli.

Vytrhnouti s kořenem, vyhubiti, vypleniti.

Označuje vysvoboditelský čin, kterým Bůh vysvobozuje z bídy, otroctví a hříchu ze své svrchované moci.

Kráčeti slavnostně jako v procesí; též překročiti něco, jako v Ž 148,6.

přesměrování na Vykoupení, vykoupiti, vykupitel

Využívati času; lhůta Bohem přesně vymezená, určena ke zvěstování panství Kristova.

Staročesky vylíti se, vyvaliti se.

Prolévat krev; vylévat srdce úpěnlivě v pokání; vylití Ducha s výsosti ve svatodušní události.

Staročesky dáti se do čeho, vydati se nač, plně se oddati.

Vyhladit, vymazat z Božího lidu za vědomé porušení Zákona: obřízku, sobotu, modlářství, jídlo.

Staročesky vyloupnouti (např. oko).

„Vyložil-li by“ = což přeloženo znamená; v Exodu 2,3 odložiti, položiti.

Odstraniti, smazati zápis v knize; smýti, zahladiti hřích; 'vymazati dům' = omítnouti.

Odměřiti; Bůh vyměřil vše v přírodě i v životě lidí a národů, jim určil období i hranice přebývání.

Staročesky odděliti, odloučiti.

Staročesky = vyházet.

Hranice, rozměry města.

Mnout klasy; řecké sloveso v Mt 12,1; Mk 2,32 znamená škubat, trhat, vytrhávat.

Staročesky totéž, co vyměšovati; v Ezechieli 20,38 odděliti a zároveň odstraniti.

Vyhazovat, vypudit; v Novém zákoně o vymítání ďáblů, jež Ježíš činí pouhým slovem a Duchem Božím.

Pominouti, selhati, býti vyhnán; v Ž 2,1 řecky pararrheisthai = téci mimo, nepropásti cíl.

Viz Mlácení.

Hledati omluvu, záminku, obhajobu, obhajovati se; 'bez výmluvy' = bez odmlouvání.

Staročesky vypověděti, zvěstovati, vylíčiti.

Staročesky výrok, slovo; jen v básnické řeči o výrocích Božích či Mojžíšových; též temný výrok.

Schopný slova, vzdělaný; v Izaiáši 3,3 označen člověk, jenž se vyznal v zaklínacích kouzlech.

Místo vymleté vodou; rokle; v Jobu 30,6 „děsivé sluje“.

Pomstychtivý.

Staročesky výmysl; něco vulgárního, opovrženíhodného; Zeman: „kteří jsou rozpolcené mysli“.

V 2Pt 2,3 = podvodný, prolhaný.

Vydávati, obětovati; utráceti, rozdati; nasaditi (duši).

Pronášet slova, mluvit; o mluvení v extasi i o sdělení Boží moudrosti a zákoníkově zásobě.

Přesahovat něco.

Dostati se z čeho, vyváznouti; Karafiát v Jeremiáši 37,12: „Aby vzal odtud díl uprostřed lidu“.

Staročesky vyjmouti, vyndati, vytrhnouti, odnímati, vyprostiti.

V době Ježíšově uznáván trojí druh vyloučení z pospolitosti Izraele: dočasné, prokletí, zavržení.

Staročesky odpadnouti, dostati se do záhuby, zaniknouti, zhroutiti se, ztratiti platnost.

Ohněm zničiti; 2Pt 3,10 má trojí čtení o zemi a všem, co je na ní.

Staročesky = vyměšovat.

Staročesky = s mnohým peřím.

Povyšovat se, chlubit se.

Prát (sítě).

U Joz 8,32 ve smyslu opis (Dt 17,18: „vypíše sobě“ = pořídí si opis).

Krytí, náhradní obnos, odškodnění, které musí složit člověk propadlý životem nebo otroctvím.

Novočesky vypláchnout, vymýt.

Staročesky = vysekat lesy, aby vznikla planina, „plané“ místo bez stromů.

přesměrování na Vyplacení, vyplacovati, výplata, vyplatiti

přesměrování na Vyplacení, vyplacovati, výplata, vyplatiti

Zničit, vyhladit, vykořenit; Boží soud nad všemi, kdo páchají nepravost jakéhokoli druhu.

Ve smyslu dovršení, uplynutí, splnění; aby byla uskutečněna vůle Boží v životě věřících.

Vyplavat, doplavat; plavat.

Vytékat, téci.

Skončit (o svátcích, které přicházely pravidelně v určitou roční dobu).

O vypouštění vod, stád, o pučení ratolestí, vyprazdňování střev, vylévání hněvu; též zapuditi.

Výrok, rozhodnutí, výnos, zákon, ustanovení, rozkaz; 'v. činiti' = rozsouditi.

U Ezd 7,26 = vyhnanství, exil.

Vyhostit, vyobcovat z obce; v Žalmu 58,2 nesnadný překlad různě tlumočený překladateli.

Osm hebrejských výrazů: step, poušť, žíznící, rozpukaný žárem, vypálený, vyschlý, vychřadlý.

Vybaviti se k boji, odebrati se, vydati se na cestu; též všecko vypověděti, vypočítati, rozhlásiti.

Ve smyslu líčiti, oznámiti, sděliti, pověděti, zvěstovati; v NZ zvl. o zvěstování evangelia.

Prázdným učinit, vyklidit, vyčistit; v Novém zákoně nejčastěji učinit neúčinným, zrušit.

Vyžádati, vymodliti si; Lukáš 22,31 navazuje na Joba 1; Ježíšova přímluva u Otce.

Vytáhnouti, vytrhnouti, zachrániti; uniknouti, pomoci, osvoboditi; dáti výkupné.

Doprovoditi; též opatřiti zásobami, potravinami, penězi a podobně.

Plně zřetelně napsati, vylíčiti; v Ga 3,1 řecky prografein = veřejné vyhlášení proklamace.

Vyšetřovati, vyslýchati, pátrati, zjišťovati; 'vyptat se na bohy' = obracet se k nim.

Vyhnati, vyslati, vyvésti.

Viz Pulerovaný.

Staročesky = římsa; u Ez 43,13 jde snad o výšku oltáře.

V Genesi 49,21 je Neftalím přirovnáván k vypuštěné lani; snad se myslí na jeho svobodu nebo krásu jako bojovníka.

přesměrování na Vypouštěti, vypustiti

V Ž 102 o kulticky nečistém ptáku na opuštěných místech; snad malá sova nebo volavka bukač.

Pomást se na mysli, dát si poplést hlavu, dát se zviklat ve zdravém smýšlení.

Budit.

Vyraziti prach z nohou; viz heslo Prach.

Staročesky = rozkaz, výrok, rozsudek.

přesměrování na Vyrýti, vyrytý, vyrývati

Viz Slavnost, Svátek.

Vysypati cestu štěrkem nad ostatní půdu; Hospodin uhlazuje stezku spravedlivých.

„Nesnadné k vyrozumění“ (2Pt 3,16) = těžko, nesnadno srozumitelné.

Dobře srozuměti, cele pochopiti, porozuměti; překlad čtyř hebrejských sloves pro vnímání.

Slovesa označující práci rytcovu nebo řezbářovu; rytí jmen do drahokamů či pečetítek.

Zříditi háj = vztyčiti dřevěné koly na počest bohyně Astaroty; též osázeti, vysázeti.

Vykládání, vyřezávání dřeva.

Rozsedlina.

Vystouplý, vypuklý, strmící ven; Ezechiel 26,4 předpovídá Tyru, že bude proměněn ve vysedlou skálu.

Vystoupit, vylézt, o očích (Zeman překládá Ž 73,7: „Z tuku se vyvalují jejich oči“).

Probádání, probádat; doslovně z hebrejštiny prochození, prochodit.

Izraelci rádi ozdobovali okraje látek ornamenty; Bezeleel a Aholiab měli zvláštní nadání pro vyšívání.

O víně v Př 23,31; hebr. 'chodí v přímostech'; snad 'klouže hladce dolů do hrdla'.

Staročesky = vystrčit; v Kašparově Konkordanci mylně odvozeno od „vyskytnouti“.

Objevení; Karafiát v Jobu 41,16: „Když se zdvihne, bojí se silnější“.

Vyslyšet, vyptávat se; ve Starém zákoně o vyslýchání modliteb Bohem, jenž slyší a odpovídá.

„Bez vyslyšení“ (Sk 16,37) = bez vyšetření, soudu.

Ř 12,16 Žilka: „Nesmýšlejte vysoké věci, ale věnujte se skromným“; neusilovati o přednost.

Pýcha, domýšlivost, nadutost; Bohu se protiví, povýšenost poznává zdaleka, aby jej ponížil.

Výška, vysoko položené bezpečné místo; přeneseně pýcha, vysokomyslnost, povýšenost.

Označuje posvátná místa sloužící modloslužbě nebo bohoslužbě, obvykle na vyvýšených místech s oltářem a kamennými sloupy.

O vyzvědačích slídících zemi; v Ga 2,4 ti, kdo se vloudili číhat na svobodu sboru.

O víně, jež dlouho stálo na vinných kvasnicích, aby nabylo tmavé barvy a stalo se silnější, a pak bylo přečištěno filtrováním.

„Vystavěti místa pustá“ v Mal 1,4 = zastavěti opuštěná; Za 9,16 lid jako drahokam v koruně.

Staročesky učiniti něčím; 'vystaviti svědky' = vésti svědky; 'k něčemu' = určiti.

Propátrati, probádati, vyšetřiti, poznati, pochopiti, rozřešiti, prozkoumati.

Poučení, napomenutí.

Nepřesný překlad hebr. m-v-t; spravedlivý zrazující zásady se stává neužitečným pramenem.

Staročesky mladý proutek, ratolest, výhon; Mesiáš přirovnáván k výhonkům z kořenů rodu Izaiova.

Varovat, dát výstrahu.

Míti se na pozoru; viz heslo Stříci se.

Staročesky = vystřízlivět.

V Lv 14,41 vyškrábati při čištění domu po malomocenství; oškrábat okolí nakaženého místa.

1. Vystoupení z řádu, vina, vzpoura, nezákonnost; 2. Místo k vystupování jako schodiště.

Neukázněný.

Staročesky svědectvím dotvrditi, dáti za pravdu, vydati svědectví.

Uhodnouti, objasniti, přinésti světlo.

Označuje především Boží činnost zachraňování svého lidu z ohrožení a osvobozování od nepřátel, hříchů a smrti.

Vyhýbat se kázni, upustit od kázně.

Staročesky doptávati se, dotazovati se.

Vyhubiti, odstraniti, vyseknouti.

Vyčistit, vyleštit kopí a střely za účelem naostření, aby byly hotovy k boji.

přesměrování na Vyšívaný

Vymknutý, vykloubený.

Staročesky = strávit, vypást, vyčerpat.

Vtrhovati, proniknouti; odloučiti se.

Vychvátit, vytáhnout, vysvobodit, zachránit; Hospodin vytrhuje ode všech nepřátel a ze smrti.

přesměrování na Vytírati, vytříti

Stav, v němž činnost smyslů je zastavena; ve Sk o Petrovi a Pavlovi; trans, extase.

Tučný, tělnatý, otylý; vykrmený; ztučněti; stelný (?).

Cvičit, vychovávat a učit; Bůh sám vyučuje svůj lid ustanoveními, právy a ukazuje cestu správného života.

přesměrování na Učení

Kraličtí tak překládají hebr. maskîl v nadpiscích žalmů; význam je nejasný, snad o umělém zpěvu.

Staročesky vážením vyčerpati, obrazně vypíti, vysrkati; v Ž 75,9 ssedlinu kalichu.

Základní zkušeností Izraele bylo vyvedení vyvoleného lidu z Egypta, na něž znovu navazoval.

Vyšinouti se, vymknouti se; v Genesi 32,25: „Vyšinul se kloub kyčle Jákobova“.

Staročesky vojvoda, vůdce vojska, vladař; též knížata lidu, vůdcové, místodržící v provincii.

Staročesky vyváděti, přiváděti, vydávati; Hrozný Jb 28,10 'do skal proráží chodby'.

Označuje lidskou nebo Boží volbu, v náboženském smyslu hlavně vyvolení Izraele za zvláštní lid mimo všecky národy, které je výrazem Boží vyvolující lásky.

Staročesky zvracet; co kdo ze sebe vydáví; obrazně země vyvrací neřestníky.

Vykořenit, převrátit, zvrátit; přivést do zkázy, zničit, strhnout.

Zahnat, zapudit, vypudit, zavrhnout; v Novém zákoně především o vymítání démonů z posedlých.

Zdvihnout se, zvednout se, vzniknout; vzchopit se, povstat.

Označují výšku, velikost, sílu, přeneseně vznešenost, majestátnost, slávu i pýchu, u sloves pak učinit velikým nebo postavit na vysoké místo.

Hubenost, vychřadlost, úbytě.

Novočesky vyždímat; staročesky vyžieti, přič. vyžďal.

Vyzvednout, postavit, vztyčit, povýšit; zvedat, ustanovovat, zrušit, odstranit.

Označuje v Starém zákoně především bohoslužebné oslavování a chválení Hospodina, v Novém zákoně zejména veřejné a zavazující přiznání k Ježíši Kristu.

Vyšetřit.

Zrazovat; vydávat (soudu), postavit před soud.

Hledět se od někoho něco dovědět.

Staročesky příjemný, milý, oblíbený, drahocenný; v Novém zákoně to, co je Bohu přijatelné.

přesměrování na Vzíti

Staročesky = dar, úplatek; krádež.

Staročesky budit, povzbuzovat, popudit, dráždit, rozněcovat, probudit ze spánku nebo ze smrti.

přesměrování na Vzejít

Vycházet.

Být daleko, nepřítomen; přikázání Boží není skryté ani vzdálené od člověka.

Staročesky = v daleku, daleko.

Vzdávat chválu, čest, slávu = chválit; 'vzdát království' = odevzdat vládu.

Povzdechnutí, vzdychat.

Znamenala v staré češtině takřka totéž co stavět a používá se k překladu téhož podkladu v původních jazycích.

přesměrování na Vzdělati (vzdělávati se), vzdělání

Pořád ještě, stále, každým způsobem, ustavičně, odedávna, přece.

Vzlykot, vzdechy, tužby; naříkat.

Staročesky avšak, přes to však.

Staročesky = oloupit, vydrancovat, pobrat.

Staročesky jít vzhůru, vystoupit, vycházet; zazářit, vzklíčit; na vrch vzejít = mít převahu.

Staročesky zeptat se, vyptat se, vypátrat; orakulem, věštbou zjistit.

Vydání; Žilka ve Filipským 4,15: „církev neměla se mnou společenství v účtu o příjmech a vydáních“.

Pohledět; sklonit se; vzhůru pohledět, vzhlédnout.

Pozdvihnout očí, ohlížet se, milostivě popatřit; vzhlédnout se = zahloubat.

Sloveso s mnoha významy; zvláštního užívá o nanebevzetí Kristově a ujmutí vlády v království.

Naložit něco na někoho; kladení rukou na člověka při žehnání, oběti či zřízení k úkolu.

přesměrování na Vzkřísiti, vzkříšení

Křísení mrtvých bylo znamením mesiášské doby a ve Starém zákoně označuje oživení spravedlivých mrtvých k věčnému životu.

Viz Vzkládat.

přesměrování na Vyvýšen, -í, -ost, -ý, vyvýšiti (se), vyvyšovati (se)

Vyzdvihnout, pozdvihnout; staročesky vznést na někoho = oznámit, dát na rozsouzení.

Znít.

Natáhnout, napřáhnout, vzpínat, rozprostírat ruce v modlitbě.

Viz Rámě, Ruka.

Staročesky = vztekat se, bláznit.

Bláznivě jako šílenec; hněvivá zuřivost; u Ju 13 přeneseně o divokých vodách.

Volat ve jménu Hospodinovu; Izraelec se od jiných liší tím, že při modlitbě jmenuje jméno Boží.